Dagmar Blümlová

Ironik v české pasti. Kulturněhistorická monografie zachycuje neznámé stránky života a díla Aloyse Skoumala (1904-1988), v kulturním povědomí zařazeného jako překladatele. V první polovině svého tvůrčího života však významně ovlivňoval českou literaturu i kulturu jako redaktor a kritik (Vyšehrad), jako jedinečný satirik (sazba sbírky Budiždán v roce 1958 rozmetána), konečně jako československý kulturní atašé v Londýně (1947-1950). Svými kritickými aktivitami do té míry vrostl do několika vrstev českého kulturního dění ve dvacátém století, že se stal jejich zrcadlem. Monografie proto nemůže než je reflektovat rovněž; jde zejména o svědectví o pražské anglistice a kulturní Praze 20. let vůbec, obraz každodennosti diplomatických služeb, spisovatelských středisek Dobříše či Budislavi, prvních dvou poválečných sjezdů spisovatelů, konečně i Kruhu překladatelů. Ideovým svorníkem je pak dědictví staroříšského Josefa Floriana a irsko-česká komparace. Fotografické přílohy (mimo jiné J. Čep, J. Vašica, E. A. Saudek, E. Vrchlická, F. Halas a další).

Výběr z epigramů a aforismů Aloyse Skoumala (1904-1988), překladatele a znovuobjeveného satirika a glosátora české i anglické společnosti 50. a 60. let dvacátého století. Edici doplňují komentáře a citáty o autorovi.