František Bernard Vaněk

Idylický román Na krásné samotě vycházel původně na pokračování v pelhřimovském Týdeníku z Českomoravské vysočiny, a když vyšel r. 1938 knižně pod tímto názvem, byl přijat velmi příznivě a dokonce poctěn cenou České akademie věd a umění. Dějem jsou vlastně vzpomínky na léta strávená (1902-1907) na Křemešníku po boku řídícího učitele Josefa Zahálky, kterého přátelsky nazývá „pán Křemešníku“. Místo, děj a osoby jsou tedy autentické a pod jménem Vlček se skrývá sám autor, ustupující v padesáti čtyřech kapitolách skromně do pozadí.