Günter Stemberger

Vztah svatých textů Izraele a křesťanského Starého zákona. Kniha je dílem předních současných znalců starozákonní problematiky, rakouského judaisty Güntera Stembergera, známého u nás z jeho světově uznávaného díla Talmud a midraš (Vyšehrad 1999), a německého starozákoníka Christopha Dohmena, profesora Starého zákona na univerzitě v Řezně.S vysokou mírou erudice, přitom však přístupným a didakticky zdařilým způsobem se zabývají onou nezvykle vnímanou skutečností, že Bible Izraele je svatou knihou dvou rozdílných náboženských systémů. Autoři si rozdělili své části podle náboženského hlediska na shrnutí židovského výkladu Bible a křesťanské hermeneutiky Starého zákona, kniha však nezůstává u izolovaných výkladů dvou odlišných přístupů.Jejím cílem je ukázat podstatné sepětí křesťanského výkladu Bible s židovskou duchovní tradicí. Křesťanská teologie si totiž musí „položit a zodpovědět otázku, proč křesťanské Písmo svaté zahrnuje jako svou první a rozsáhlejší část svatá Písma židovská“, a má důkladně zkoumat povahu a teologické důsledky tohoto prolnutí.

Kultura a historie rabínské doby. Rabínskou dobu, tj. období od zničení jeruzalémského Chrámu v roce 70 až do konce existence rabínských akademií kolem roku 1040, můžeme právem označit za „klasické židovství“. V těchto stoletích byly položeny základy, které později významným způsobem formovaly židovský život a do dneška na něj svým způsobem působí. Podstatnou část daného období představuje vznik a rozvoj rabinátu. Rabín zastupuje židovství, v němž Chrám nahradila Tóra, které se vzdalo snu o vlastním státě a jehož existence se postupně přesouvá do diaspory. Ačkoli se Židé zřekli politického uspořádání, nespokojili se s náboženskou uzavřeností; svými nároky zahrnuli veškerý život svého společenství. Židovství se neutvářelo pouze zevnitř, ale vyrovnávalo se také s vlivy okolí. Přejímalo mnohé z představ i myšlenek helénismu, nemohlo se vyhnout náboženským směrům gnóze ani střetu s křesťanstvím. Kniha se zabývá proměnami sociální struktury po pádu Druhého chrámu, hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem se prosazoval vůdcovský nárok patriarchů v Palestině, exilarchů v Babylonii a rabínů v obou centrech židovského života v talmudické době. V souvislosti s nástupem nových židovských vůdců zohledňuje také hospodářské a politické okolnosti. V neposlední řadě se zabývá duchovní stránkou klasického židovství a s ní spojenými texty. Text přináší nejnovější výsledky bádání z oblasti judaistiky, historie a archeologie, ale současně se opírá o odkaz tradiční rabínské literatury. Rabínské židovství se snaží představit pravdivě jako celistvou historickou skutečnost, přičemž alespoň letmo nastiňuje některé vnější dějinné okolnosti, pokouší se vylíčit kulturněhistorické souvislosti, zdůrazňuje problematiku náboženského práva, halachy atd. Sleduje sociální i hospodářský vývoj rabínské doby, zabývá se vztahem vládnoucích sil a židovské společnosti. Stále však systematicky zdůrazňuje, že židovství je v první řadě náboženství činu, nikoli víry, ačkoli se jedno od druhého nedá jednoznačně oddělit.

Úvod do rabínské literatury. Druhé, rozšířené vydání díla světově respektovaného znalce judaistiky.

S touto knihou se na český trh dostává první ucelená propedeutická příručka zaměřená na studium židovského náboženství, jeho dějin a literatury. Nabízí názorný a jasně uspořádaný základní přehled o oboru, umožňující začátečníkům rychlé proniknutí do disciplíny a pokročilým opakování látky.G. Stemberger, profesor judaistického ústavu vídeňské univerzity, popisuje historické předstupně judaistiky jako vědního oboru, hlavně od počátku 19. století a tzv. „vědy o židovství“, a představuje stěžejní otázky, texty a metody soudobého studia judaistiky. Hlavní části knihy věnuje čtyřem epochám židovských dějin a kultury: době druhého Chrámu (400 př. n. l. – 70 po n. l.), období klasického rabínství s centry v Palestině a Babylonii (do 10. století), středověku s těžištěm v Evropě a novověku.Autor přitom nejprve vymezuje rozsah a charakter epochy a pak referuje o jednotlivých náboženských proudech a jejich literatuře. Publikace je cenná orientací na současný stav oboru: velkou pozornost věnuje stále otevřeným otázkám, nabízí přehledy důležitých adres (možnosti studia, instituce, knihovny), odkazy pro internetové rešerše, glosář, rejstřík a seznam nejdůležitější nové literatury k jednotlivým oddílům, od níž je možné proniknout ke staršímu bádání a k edicím a překladům textů. České vydání není pouhým překladem, ale navíc ukazuje aktuální stav a možnosti studia oboru v České republice.