Jiří Beneš

aneb deset slov o Bohu a člověku. Studie podává zasvěcený a přístupný rozbor hebrejského znění Desatera v širokém kontextu Starého zákona. Desítka je užitečnou pomůckou pro porozumění starozákonním důrazům, jakož i úvodem do starozákonního myšlení a synchronní interpretace starozákonního textu.Čtenář v ní nalezne i profil adresáta, tj. posluchače pro kterého jsou slova Desatera určena. Desatero není etický text založený na rozkazovacích způsobech, ale teologický text konstatující následky Božích činu. Tak se v malém ukazuje smysl zákona a princip starozákonních přikázání.Na nich je založena specifická starozákonní etika: nejde o požadavky (příkazy a zákazy), ale o konstatování nestandardního chování Bohem vysvobozeného člověka. Novozákonní ohlasy Desatera ukazují, že na stejném principu je založena i radikální Ježíšova etika.

Prvních jedenáct kapitol Bible patří k nejznámějším biblickým pasážím. Není proto divu, že o příbězích popisujících stvoření, konflikt Kaina a Ábela, potopu a stavbu babylónské věže existuje tolik falešných domněnek a roztodivných interpretací. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč rozhlasový redaktor Petr Vaďura požádal biblistu Jiřího Beneše, vedoucího katedry biblických studií na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, aby spolu hovořili o tom, co říká samotný hebrejský text. Beneš text překládá a vykládá tak, že se čtenáři stávají přímými účastníky dění. Nezabývá se zde textovou kritikou, nezkoumá, kdo texty napsal a jakými úpravami prošly. Jeho výklady jsou vedeny citem pro existenciální situaci dnešního člověka, takže posluchač se stává jednou z postav vyprávěného biblického příběhu. Kniha proto nepodává jen informace, ale především zve k oslovení a zásahu hluboko v lidském nitru.

Soubor statí katedry biblistiky. Vychádza v edícií Pontes Pragenses ako Svazek 57.

Slova Izajášova proroctví pro každodenní zamyšlení. V publikaci Ozvěny Izajášova volání předkládá Jiří Beneš specifický způsob interpretace a homiletického využití biblického svědectví pro meditativní soustředění. Sleduje, jak se text Izajášova proroctví, rozdělený literárními kritiky na tři Izajáše, v celé své šíři „přímo nebo nepřímo obtiskl do množství novozákonních výpovědí“.

Zákoník v Páté knize Mojžíšově. Směrnice a řády jsou prvními slovy svérázného zákoníku určeného nové generaci Božího lidu. Má ovlivňovat její jednání v budoucnosti. Nejde ale o příkazy či zákazy. Formulují se zde principy, které lze snadno přenést do nových situací. Dodnes jsou tato pravidla a normy pozoruhodně aktuální a praktické. Mají totiž silný sociální náboj – podněcují vědomí vzájemné sounáležitosti, solidarity a odpovědnosti za druhého člověka i za svůj život.