Oscar Wilde

Pohádky tohoto anglického básníka, dramatika a prozaika irského původu nejsou odvozeny z lidových pramenů, nýbrž jsou tvorbou výlučně literární. Vznikaly v poslední třetině devatenáctého století a projevuje se v nich výraznou měrou secesní zdobnost, ornamentálnost a příklon k symbolismu. Je v nich patrná i určitá míra dekadence, jíž byl autor literárním představitelem - projevuje se melancholií, střetem snového světa s realitou, tématem smysluplného utrpení ve jménu lásky. Nevítězí v nich vždycky dobro a ani zlo není pokaždé ve své skutečné podobě potrestáno.Wildovy pohádky však mají obrovskou sílu mravního přesvědčení o absolutních lidských hodnotách. Do pohádkových příběhů, které Oscar Wilde údajně napsal pro své syny, vložil celé své srdce a vypravěčský um i básnické nadání.Nahrávka je určena starším dětem i dospělým posluchačům.

V predslove k svojmu jedinému románu Portrét Doriana Graya Oscar Wilde napísal: „Mravné alebo nemravné knihy neexistujú. Kniha môže byť len dobre napísaná, alebo zle napísaná. Nič iné.“ A o pár riadkov nižšie: „Myšlienka a jazyk sú umeleckými nástrojmi umelca. Neresť a cnosť sú umeleckou látkou umelca.“ Román vznikol v roku 1891 po úspechu jeho poviedkových kníh. Kritici ho označovali za explóziu estetizmu a dekadencie s naznačenou témou homosexuality. To v prudérnej viktoriánskej spoločnosti stačilo na zavrhnutie diela a riadny škandál. Slovenský prekladateľ Ján Vilikovský však upozornil, že „Portrét Doriana Graya je svojím námetom vlastne klasickou moralitou a napriek všetkým ohňostrojom amoralizmu sa končí potrestaním previnilca“. Román rozpráva o túžbe po večnej mladosti a kráse. Maliar Basil Hallward namaľuje portrét osemnásťročného Doriana Graya, mladíka s krásnou tvárou a čistou dušou. Lord Henry Wotton však Dorianovi zdôrazňuje, že mladosť a fyzická krása sú pominuteľné, a nabáda ho, aby ich naplno využil. Dorian podľahne lordovmu vplyvu a zostane večne mladý a krásny, kým čas a Dorianove výčiny sa odrážajú na obraze. Napokon sa krásny zhýralec rozhodne obraz zničiť, no zabije sám seba. Na stene visí Dorianov nepoškvrnený portrét, pod ním leží mŕtvy starec s vyžitou tvárou... Aké aktuálne – v dnešnom čase honby za mladosťou a krásou!

Pohádky irského dandyho Oscara Wilda (1854–1900) patří dodnes k autorovým nejčtenějším dílům. Pětice příběhů, kterou otvírá dojemné vyprávění o vlaštovce a soše Šťastného prince, zdaleka není určena jen dětským čtenářům, i když právě pro své syny je prý Wilde kdysi napsal.Pod krystalicky čistým, s až dětskou naivností líčeným příběhem o upřímné lásce, bolestném utrpení a zaslepené marnivosti světa, zaznívají hlubší tóny, jejichž symbolické poselství už více než 120 let rozechvívá srdce čtenářů Pohádka Šťastný princ vychází v novém překladu Martina Žemly s podmanivými ilustracemi Jana Híska.