Biblistika

Publikace přináší zamyšlení nad životem a činy patnácti starozákonních postav, které jsou určitými předobrazy Krista. Některé úvahy se týkají tradičních postav (Abrahám, Samson, David atd.), jiné si všímají neobvyklých osudů postav méně známých (Abigail, Tobiáš, Levitova žena atd.). Autor tak čtenářům pomáhá najít cestu k pokladům ukrytým na stránkách Starého zákona.

Obtížné oddíly Předních proroků navazují na úspěšný titul Obtížné oddíly Knih Mojžíšových. Už v přípravě tohoto prvního svazku plánoval profesor Jan Heller, že po výkladech oddílů z knih Mojžíšových budou následovat další svazky k ostatním částem Starého zákona. Sám připravil šestnáct výkladů z knih Jozue, Soudců, Samuelových a Královských, které v hebrejském kánonu Písma tvoří zvláštní celek, jemuž se říká "Přední proroci".Tento termín vyjadřuje zaměření těchto textů - nejedná se o knihy historické, nýbrž o knihy prorocké. Proroci, jak o nich mluví Bible, nejsou nějací věštci o budoucnosti, ale spíše poslové, kteří z "Boží perspektivy" promlouvají do přítomnosti. Kniha je určena těm, kdo si při četbě Bible kladou otázky. Klást si otázky a hledat na ně odpovědi je něco, k čemu Bible sama vnímavého čtenáře přímo zve a navádí. Kdo Bibli aspoň trochu zná, ví, že se tu počítá s dialogickým čtením, při němž hledáme u biblických svědků odpovědi na své otázky, ale i naopak, jsme při četbě vystavováni otázkám a výzvám, které před nás staví Boží slovo.

Každý čtenář Bible občas narazí na pasáže, kterým plně nerozumí, v horším případě ho i zarazí či znepokojí. Nejde jen o krutosti či jiné kulturní zvláštnosti starověkého Orientu; Starý zákon mluví o Bohu a jeho jednání místy jinak, než jak jej chápeme dnes, ve světle evangelia. Nad takovými texty nám pak vyvstávají zásadní otázky, protože celé Písmo je nám předkládáno jako Boží slovo k věření i k následování, jako světlo na cestu životem. Obtížné oddíly Zadních proroků jsou už třetím autorským svazkem našich biblistů, který se zaměřuje právě na problematické pasáže Písma svatého. Již dříve vyšly publikace Obtížné oddíly Knih Mojžíšových (KNA 2006) a Obtížné oddíly Předních proroků (KNA 2013). Tentokrát jde o výklad obtížnějších textů z proroků Izajáše, Jeremjáše, Ezechiela, Ámose, Abdijáše, Jonáše a Zacharjáše.

Dnešní pohled na prorocké knihy Starého zákona. Proroci – fascinující, zároveň nepřístupní, protože “z jiného světa”, nám časově velmi vzdáleného. A tím spíš můžeme s vděčností sáhnout po této knize, která nás “jakoby vodí za ruku” těmi staletími, kdy zaznívaly hlasy starozákonních proroků. Autorka přibližuje jednak dobu působení těchto odvážných hlasatelů, jednak hlavní body jejich zvěsti. A nechybí ani podnětné aktualizace. Díky této “stravitelné publikaci” poselství SZ proroků přestanou být "zapečetěnou knihou".

Významné texty Starého zákona. Autor této publikace se snaží představit Starý zákon jako inspiraci a podnět našemu duchovnímu životu. Kniha nabízí čtenáři možnost nových, objevných pohledů na Starý zákon jako součást tradice, která formovala křesťanské myšlení a spiritualitu.

V Bibli je řada oddílů, příběhů či údajů, nad nimiž je dnešní čtenář na rozpacích. Některé oddíly jej dokonce pohoršují. Vždyť se v „Písmu svatém“ píše například o krutostech, podlostech či nemravnostech, aniž by byly kritizovány, natož rozhodně odsouzeny. Patří takové texty vůbec do Bible? Co vlastně chtějí tyto oddíly svým čtenářům říct?

Na základě četných setkání se čtenáři, vybral přední polský biblista více než osmdesát otázek, které jsou v souvislosti s biblickými texty nejčastěji pokládány. Potíže s prvotní biblickou historií; Kde byl Ráj?; Vysoký věk patriarchů; Nebezpečnost archy úmluvy; Duch jako holubice; Mluvili cizími jazyky; Antikrist.

Takřka z každé stránky Nového zákona je zřejmé, že křesťanství existuje pouze v závislosti na židovství. K tomu, aby se lidem přiblížilo poselství o Božím působení v Ježíši Kristu a skrze něho, se opakovaně a doslova cituje "Písmo" Izraele. Podle "Písma" a "jak je psáno" - jsou formulace, potvrzující autoritu novozákonních spisů. Toto hájila i prvotní církev, když v první polovině 2. století vystoupil syn maloasijského biskupa Markion se svou snahou "odžidovštit" křesťanství... Vlivem II. vatikánského koncilu došlo ve většině křesťanských církví ke změně smýšlení v názoru na židovství a židovské kořeny křesťanství. Tuto změnu lze teologicky nazvat obrácením. To je výzvou, abychom znovu hledali význam takzvaného Starého zákona pro křesťanskou existenci.