Arthur Miller

Číta: Karel Höger, Miroslav Masopust, Miloš Nesvadba, Jana Preissová, Libuše Švormová, František Vicena, Václav Voska, Eduard Cupák, Vlasta Fabianová, František Filipovský, Josef Bek Celkový čas: 1 hodina 12 minút Komentář Jiřího Šrámka k původnímu titulu 2 18 0429 "Vzpomínka na Karla Högera" vydanému v Supraphonu v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně.Deska, kterou máte před sebou, vznikla mimo ediční plán, doslova osudovým zásahem, který z posledního nahrávání s národním umělcem Karlem Högerem učinil to neodvolatelně poslední. Kolik to bylo ještě plánů a titulů, které v našich edičních výhledech osiřely s jeho odchodem. Deska, již vám předkládáme, nechce být portrétem, je prostě tou malou vzpomínkou na významného českého herce, vzácného člověka, umělce, který za tři desítky let spolupráce výrazně obohatil slovesnou edici Supraphonu. Byl to nejen jeho herecký portrét, celá řada rolí v ukázkách z her, poezie, slavná díla české prózy, některé významné televizní inscenace, ale také - a zvláště v posledních letech - jeho nahrávky, určené nejmladším posluchačům. A není to jen jeho nepřekonatelný Rumcajs, ale také Čapkova Dášeňka a především čtyřdeskové album Pohádek K.J. Erbena. Na desku, kterou jsme chtěli vzpomenout gramofonové práce K.Högera, byla jistě možnost pořídit výběr nejrůzněji kombinovaný. Dali jsme však přednost možnosti přinést vám snímek, svým způsobem unikátní, který ani nebyl pro desku určen. V dobré, již mnohaleté spolupráci s pražskou Violou jsme jen dokumentárně zachytili krásné Högerovo vyznání jeho vztahu k práci před mikrofonem a některé jeho oblíbené prózy, které s tak neodolatelným kouzlem ve Viole zazněly. Rozhodli jsme se věnovat celou první stranu desky právě těmto, původně jen dokumentárním záběrům. Výběr druhé strany chce být spíše jen připomínkou několika Högerových rolí, které gramofonová deska zachovala. Je zde i ukázka z kompletní nahrávky Vrchlického Noci na Karlštejně, která teprve obohatí vaše diskotéky: dva výstupy Högerova Karla IV. jsou zde co připomínka jeho poslední práce v našem studiu v Lucerně, kam rád chodil, kde mu bylo dobře, stejně jako nám s ním.

Číta: Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský, Karel Höger, Olga Scheinpflugová, Miloš Nesvadba, Marie Tomášová, Zdeňka Procházková Celkový čas: 48 minút Karel Höger (17. 6. 1909 – 4. 5. 1977) .Z velmi obsažného komentáře Vladimíra Gabriela k původnímu supraphonskému albu DV 15197 z roku 1963 jsme vybrali:...Je-li v základech hereckého umění onen známý paradox mezi tvůrcem a vytvářenou postavou, k vrcholům patří něco na první pohled ještě paradoxnějšího: odvaha propůjčit vlastní, dokonale ovládaný herecký nástroj postavě tak, aby se zdálo, že na něj hraje falešně a špatně. Jenom představitel plaše senzitivních hrdinů a zjihlých milenců mohl zahrát i citové slabošství, faleš milostného gesta, narcisní sebevzhlížení, hypochondrii. Jenom suverén ovládající bez námahy obroušené, až hladké vystupování mohl zahrát jednání neobratné, nezvládnuté a trapné, mohl zdůraznit špatně zakrývané hroty a nezamaskované deformace na povrchu postavy. Jenom virtuos konverzačního umění mohl zahrát prázdno pod slovy prázdných lidí, neschopných vůbec se dohovořit s ostatními. Jenom velký herec mohl usvědčit Nicky, Moráky, Struny, Lomany a jim podobné, že se marně snaží v životě na něco si hrát, před druhými i sami před sebou, mohl je usvědčit z exhibicionismu i ze ztráty kontroly nad tím, co je opravdové a co předstírané, čím jsou sami a čím by se chtěli zdát.Jenom velký herec mohl demaskovat tyto s postavy s vědomou krutostí někoho, kdo příliš dobře zná řemeslo, kdo vidí do karet a ví, kdy se fixluje a kdy se vynáší diletantsky, takže podvod vyjde rázem najevo a prozradí ubohou nemohoucnost hráčů.Skutečně jen velký herec, který dozrál k tomuto umění a k této paradoxní odvaze. Velký herec, jako je Karel Höger...