Emil František Burian

Číta: Miriam Kantorková, Jana Švábová, Ivan Faltis, Josef Hajdučík, Alena Hesounová, Blažena Kramešová, Jindra Rathová, Jan Cmíral Celkový čas: 56 minút Z komentáře Zuzany Kočové k původnímu LP albu 1 18 0773 "E.F. Burian Láska, vzdor a smrt" vydanému v roce 1970 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Burianova láska k životu, horoucí a rozezpívaná celým jeho dílem. Lyrik, říkají o něm někteří. A přece je tahle jeho láska vždycky provázena tvrdým vzdorem proti hrozící smrti. Neboť kráse hrozí zánik, čistotě pohanění, důvěře zrada. A Burianův zpěv i verš i divadlo: každý umělecký čin bouří proti jakémukoliv bezpráví na člověku. "Láska, vzdor a smrt", balada navazující na jeho "Vojnu", jako by přes čtyři a půl roku vězení a lágrů propojovalo obě velká období Burianovy tvorby: prudkých sedm let rozmachu avantgardního divadélka D 34 před válkou a poválečné, dvakrát tak dlouhé a daleko obtížnější období, volající po klidném, širokém zrání umělce, tak předčasně a tragicky ukončeném. Materiály k "Lásce, vzdoru a smrti" počal si Burian vybírat už před svým zatčením, dílo dokončil a uvedl v prvních letech své vášnivé důvěry v nový život, vyrvaný válce, v roce 1946. Tehdy dvaačtyřicetiletý umělec, vězeň, který tolikrát "prošel branou smrti" a nevzdal své lidské důstojenství, rozezpíval tu širokou vroucí touhu mladých lidí všech věků po lásce, zvýraznil sílu vzdoru jako pojem hrdosti člověka, odvážil se bezprostředního dialogu se smrtí jako se spravedlivým zrcadlem lidského svědomí. Vyjádřil svým typickým způsobem, vyrůstajícím z pevných kořenů lidu, jeho moudrosti a fantazie, svou nezničitelnou důvěru v záchranu nejkrásnějších lidských hodnot, ve věčnost života na zemi, kde pokrytectví, zbabělost a zrada tak snadno dovede zabíjet...

Číta: Marie Burešová, Vladimír Šmíd, Vlasta Šrubařová, Bohumil Bezouška, Milan Mach, Eva Svobodová, Jaroslav Vágner, Josef Kozák, Bohumil Křížek, Marta Kučírková, Emil František Burian, Anuše Pejskarová, Růžena Pochová, Zdenka Podlipná, Jiří Pick, Karel Linc, Zuzana Kočová, Viktor Očásek, Věra Novenková, Jan Vladimír Švec, Otakar Brousek st. Celkový čas: 42 minút Z rozsáhlého komentáře Lubomíra Poživila k původnímu LP albu 0 18 1529 "Emil František Burian Dokumenty" vydanému v Supraphonu v roce 1974 a nyní vydávanému poprvé digitálně:.. Režisér, dramaturg, skladatel , dirigent, zpěvák, klavírista, džezmen, prozaik, básník, dramatik, textař, divadelní ředitel, organizátor, rozhlasový komentátor, divadelní a hudební teoretik, kreslíř, pedagog, filmový režisér a scénárista, recitátor, herec - to je výčet mnoha Burianových činností...Všechny Burianovy profese měly společného jmenovatele. Byla to tvorba autorská, která jen proměňovala své vnější výrazové podoby, ale v jejímž základě byla vždy tvořivá myšlenka sloužit dni ve jménu budoucnosti..."Každá dílčí, užším zřetelem omezená monografická práce o E.F. Burianovi musí vždy samým vytyčením tématu riskovat, že se v neztratí něco pro Buriana podstatného+ všestrannost jeho umělecké tvůrčí činnosti i jeho veřejné aktivity vůbec."Tato myšlenka Adolfa Scherla bude tísnit vždy a kohokoli, kde se bude blížit k Burianovu rozsáhlému dílu. Má-li být tato složitá umělecká osobnost představena, či lépe připomenuta v krátké chvíli, kterou poskytuje jedna LP deska, připomíná se tím výrazněji. Ale možnost setkat se s autentickým Burianovým projevem, nahlédnout do jeho skladatelské dílny, pobýt s ním u klavíru ve chvíli skladatelského zamyšlení i rozmarné improvizace, poslechnout si jeho oblíbenou písničku městského folklóru, poznat alespoň díl jeho rytmických studií, slyšet Buriana řečníka i recitátora, zpěváka i dirigenta voicebandu a v neposlední řadě si připomenout jeho mistrovství režijní je lákavá tím spíše, že souhrn těchto dokumentů, záznamů prchavých chvil umělcova intimissima i jeho práce veřejné, je z valné části dnešní odborné i laické veřejnosti nedostupný. A přece každá vteřina těchto snímků představuje umělce, jehož stopa v české kultuře je nepominutelná a jehož lidský i umělecký příklad by mohl být v tak mnohém inspirujícím vzorem naší mladé tvůrčí generace.generace.

Číta: Leonid Iljič Brežnev, Klement Gottwald, Gustav Husák, Milouš Jakeš, Antonín Novotný, Zdeněk Nejedlý, Jiřina Švorcová, Standa Procházka, Karel Šimon, Jiří Škapák, Antonín Zápotocký, Emil František Burian, Oldřich Kovář, Anonym, Pavel Kohout, Edita Štaubertová, Karel Hála, Bykov, Alena Bernášková, Vítězslav Nezval, Jaroslav Navrátil, Viktor Sajenko, Valentin Běj, Jan Janulík, Boris Dudin, Pavel Minařík, Luděk Nekuda, Vladimír Kovářík, Milan Navrátil, Miroslav Doležal, Jiří Štědroň, Jana Matysová, Helena Vrtichová, Pavel Roskol, Vladimír Šmeral, Milan Klásek, Libuše Sajbrtová, Ladislav Mráz, Alena Procházková, Svatopluk Sýkora, Neznámý interpret, Hana Fátorová, Eva Fátorová, Helena Červenková, Milena Hadáčková, Ilja Doležal, Jan Fuchs, Jan Plavka, Zdeněk Švinger, Vilém Veselý, Květoslav Feix, Rudolf Jedlička, Lenka Binnerová, Neznámý, Jindřich Janda, Přemysl Kočí, V. Samarcev, František Krištof Veselý, Ludmila Pelikánová, Sergej Archipov, Roman Horák, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jarmila Glazarová, Jan Soumar, Jiří Koutný, J. Wagsteinová, Antonín Daněk, Melánie Binnerová, Milan Martin, ředitel pivovaru, Milan Směták, nejmenovaný generál ČSLA, Magda Špachová, Karel Černý, Ivana Mixová Celkový čas: 4 hodiny 51 minút Velmi úspěšný projekt Supraphonu měl své začátky v roce 2004, kdy vznikla první kompilace Soudruzi, to není fakt, to se opravdu stalo. Zvukovou humornou koláž z dobových projevů politických snaživců, tajemníků a papalášů doplňovaly agitační písně, častušky a angažované bláboly nejrůznějšího druhu: od besed s družstevníky, přenosů ze Spartakiád, různých pásem, věnovaných sjezdům, měnovým reformám či prvním májům, až po extáze národních umělců a umělkyň nad Stalinem, velikým Maem nebo Dědou Mrázem. Nečekaně humorné záznamy jsme čerpali z archivu Supraphonu a doplňovali perlami z archivu Českého rozhlasu a České televize. Brzy následovalo pokračování ve stejně úspěšných výběrech (Soudruzi, to snad ani není pravda a Soudruzi, když se tak zamyslíme). Tato alba, plná sběratelských pokladů, jsou nyní shromážděna v jednom kompletu a doplněna o čtvrté album Budovatelské písně, které samozřejmě nutně k dané době patří. V takto angažovaném kompletu nemohou chybět bonusy - velký fragment z úchvatného a bezelstně komického dramatu Komíny Gottwaldovy z roku 1952 a několik objevů exaltovaných přednesů básní a písní, věnovaných 15. sjezdu KSČ. Určeno k poučení, pobavení i jako jedinečný sběratelský soubor.Totalita humorně