Jan Heller

Obtížné oddíly Předních proroků navazují na úspěšný titul Obtížné oddíly Knih Mojžíšových. Už v přípravě tohoto prvního svazku plánoval profesor Jan Heller, že po výkladech oddílů z knih Mojžíšových budou následovat další svazky k ostatním částem Starého zákona. Sám připravil šestnáct výkladů z knih Jozue, Soudců, Samuelových a Královských, které v hebrejském kánonu Písma tvoří zvláštní celek, jemuž se říká "Přední proroci".Tento termín vyjadřuje zaměření těchto textů - nejedná se o knihy historické, nýbrž o knihy prorocké. Proroci, jak o nich mluví Bible, nejsou nějací věštci o budoucnosti, ale spíše poslové, kteří z "Boží perspektivy" promlouvají do přítomnosti. Kniha je určena těm, kdo si při četbě Bible kladou otázky. Klást si otázky a hledat na ně odpovědi je něco, k čemu Bible sama vnímavého čtenáře přímo zve a navádí. Kdo Bibli aspoň trochu zná, ví, že se tu počítá s dialogickým čtením, při němž hledáme u biblických svědků odpovědi na své otázky, ale i naopak, jsme při četbě vystavováni otázkám a výzvám, které před nás staví Boží slovo.

Každý čtenář Bible občas narazí na pasáže, kterým plně nerozumí, v horším případě ho i zarazí či znepokojí. Nejde jen o krutosti či jiné kulturní zvláštnosti starověkého Orientu; Starý zákon mluví o Bohu a jeho jednání místy jinak, než jak jej chápeme dnes, ve světle evangelia. Nad takovými texty nám pak vyvstávají zásadní otázky, protože celé Písmo je nám předkládáno jako Boží slovo k věření i k následování, jako světlo na cestu životem. Obtížné oddíly Zadních proroků jsou už třetím autorským svazkem našich biblistů, který se zaměřuje právě na problematické pasáže Písma svatého. Již dříve vyšly publikace Obtížné oddíly Knih Mojžíšových (KNA 2006) a Obtížné oddíly Předních proroků (KNA 2013). Tentokrát jde o výklad obtížnějších textů z proroků Izajáše, Jeremjáše, Ezechiela, Ámose, Abdijáše, Jonáše a Zacharjáše.

V Bibli je řada oddílů, příběhů či údajů, nad nimiž je dnešní čtenář na rozpacích. Některé oddíly jej dokonce pohoršují. Vždyť se v „Písmu svatém“ píše například o krutostech, podlostech či nemravnostech, aniž by byly kritizovány, natož rozhodně odsouzeny. Patří takové texty vůbec do Bible? Co vlastně chtějí tyto oddíly svým čtenářům říct?

Knížka poslouží všem, kdo mají zájem o problematiku náboženství. Ve třech částech se zabývá pojmem a původem náboženství; popisuje náboženství kmenová, národní, nadnárodní; probírá svaté děje, osoby, předměty, svatá místa, pojednává o náboženské roli jednotlivce a společnosti, o mystice, askezi, magii atd. Nezaměřuje se na hodnocení, ale na postižení podstatných rysů jednotlivých jevů. Připojena aktuální bibliografie, doplněn jmenný rejstřík.

Nový soubor kázání profesora Evangelické teologické fakulty UK, religionisty, biblisty a evangelického kazatele Jana Hellera, navazuje svou formální úpravou na jeho první, čtenářsky velmi úspěšnou sbírku kázání nazvanou „Jak orat s čertem“ (Kalich, 2005). Odlišuje se od ní však svou koncepcí i rozsahem. „Stezka ve skalách“ je klasická postila, obsahuje přes šedesát kázání rozčleněných podle církevního roku, od adventu přes Vánoce, Velikonoce, Letnice až po období po Svaté trojici. Připojeno je také osm příležitostných promluv (při křtu, svatbě, pohřbu, církevním jubileu atp.) a autorův dovětek Jak jsem kázal. Předmluvu napsal profesor Pavel Filipi, fotografiemi doprovodil Tomáš Vokatý.

Kázání. Sbírka kázání profesora Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, pozorného vykladače a překladatele bible, vznikla z iniciativy jeho žáků. Obsahuje čtyřicet šest kázání, která procházejí Starým i Novým zákonem, od knih Mojžíšových až po Zjevení Janovo. Živé slovo kazatele obdařeného mimořádným interpretačním darem je výrazem a ztělesněním křesťanské naděje.

Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu. První knižní vydání populární učebnice religionistiky. V minulosti již dvakrát vyšlo jako skripta Komenského evangelické bohoslovecké fakulty (1978 a 1988). Kniha přináší ucelený obraz náboženství sousedů Izraele – náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu.