Jan Hus

Číta: Nina Divíšková, Jiří Hanák, Petr Haničinec, Jan Kačer, Radovan Lukavský, Pavel Soukup, Václav Voska, Pavel Jurkovič Celkový čas: 2 hodiny 35 minút Audiokniha Čtveročasí básnictví českého 1 obsahuje výver českej poézie z obdobia stredoveku, husitstva a humanizmu, vydaný v roku 1982 Supraphonem.AUDIOKNIHA NAHOVORENÁ PO ČESKY...Obsah a usporiadanie tohto súboru mȏžu vyvolať dve pochybnosti o jeho názve. Za prvé: prečo "básnictví", keďje tu toľko miesta venovaného próze, a za druhé: prečo "čtveročasí", keď podľa bežného delenia nás prvé dve časti vedú od obdobia stredoveku cez husitstvo až k humanizmu a ďalšie dve sľubujú previesť nás barokom až k rannému formovaniu moderného českéhu národa. Na prvú pochybnosť odpovieme, že básnictvo sa vo všeobecnom zmylse slova nutne nekryje s veršom, a že v literárnych dejinách prichádza obdobie, kedy básnická schopnosť nachádza živnú pȏdu za hranicami poézie, na čas vyčerpanej a neplodnej. Tak je tomu u nás v šestnástom a začiatkom sedemnásteho storočia: ak sa niekde rozhorieva v českom humanizme jasným plameňom básnická predstavivosť, tak nie v poézií, ale v množstevne chudej, avšak pravej doméne, v próze. K druhej, oprávnenejšej, pochybnosti povieme toľko, že akokoľvek husitstvo a humanizmus tvoria dve samostatné fázy dejín, predsa len spolu z určitého hľadiska priamo súvisia. Nemáme tým ani tak na mysli, že reformačná časť humanizmus je ideovou dedičkou husitstva, ako skȏr vnútornú logiku básnického vývoja. F. X. Šalda duchaplne vyložil, že poézia doby husistskej rozkladá poéziu predchádzajúceho obdobia v nový útvar, s vlastnými umeleckými zákonmi a kvalitami, ale zároveň sa s ňou ocitáme u „zvratného bodu vývoja, kedy sa jeden útvar, aspoň na nejaký čas, živí a pripravuje pȏdu pre nový útvar, ktorý je protichodný, v tomto prípade reformačnej próze a čoskoro aj humanistickej“. Z tohto hľadiska a v tomto zmylse tvorí v našom albume husitstvo a humanizmus celok, druhé obdobie "čtveročasí" českého básnictva...

Číta: Jiří Hanák Celkový čas: 6 hodín Celkem 70 Husových dopisů je rozděleno do 3 částí:z Prahy z vyhnanství z KostniceDoplněny jsou krácenou přednáškou Josefa Pekaře O době husitské a řečí Tomáše Garrigue Masaryka přednesenou 6. července 1915 v Ženevě při 500. výročí Husova upálení, kterou otevřeně vyhlásil boj habsburské monarchii.

Číta: Vladimír Kovářík, Milan Navrátil Celkový čas: 1 hodina 35 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin. ...Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV.Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů.Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození.Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století....Dr. Vladimír Kovářík

Husovy Listy z Kostnice nám přinášejí jedinečné svědectví z pera samotného reformátora. Uvádějí nás do jeho osobního dramatu. Do příběhu člověka, který věděl, kam jde a proč. Mistrovy texty, přeložené do současného jazyka jsou překvapivě čtivé a strhující. Vidíme v nich Jana Husa nejen jako kazatele a teologa, ale také jako přítele a člověka. Člověka, který poznal pravdu tak velikou, že za ní neváhal položit svůj život.Úvod knihy: ThDr. Martin Chadima Th.D.

Hlásil se Jan Hus vědomě k tradici kacířských buřičů, jak se zdá napovídat titul této knížky? Anebo je skutečnost, jež vysvítá z jejího textu, nejen složitější, ale také sympatičtější? Z latinského originálu poprvé přeložil a doprovodným slovem opatřil Martin Wernisch.