Jaroslav Šebek

Kardinál František Tomášek, církev a stát (1965-1992). V pestrém příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška se odrážejí všechny jeho obavy a starosti, ale i naděje a pevná víra.Tomášek ve svém životě přijal různé role a pozice. Zásadní pro něj byl II. vatikánský koncil. Když se vyjadřoval k církevní a politické situaci v Československu, stavěl na svém teologickém vzdělání, duchovní intuici, zkušenostech katechety i argumentech těch, jimž důvěřoval. Jakkoli na počátku komunistického režimu nevynikal rozhodností, pod tlakem stále častějších konfliktů s komunistickou mocí postupně dozrávaly jeho vůdčí schopnosti.I ve vysokém věku dokázal naslouchat rozmanitým názorům z různých stran a na jejich základě se pak rozhodoval. Nikdy se neskrýval se svou jasnou představou o zbožnosti, ale současně byl otevřený novým podnětům. Byl pevně zakotvený v církevním učení a věrný svým katolickým kořenům a zároveň dokázal obhajovat nejen církevní, ale i občanská a lidská práva.Tím vším je inspirací i pro současnou církev. Právě včas rozpoznal znamení času a adekvátně na ně reagoval. V paměti národa zůstává výraznou a charismatickou osobností veřejného života, která navzdory svému věku uměla věci řešit novým způsobem. Církve a křesťané vystupovali v jeho době jako svébytní a plodní aktéři společenského dění.

Prečo je náš vzťah k Svätým bratom chladný?Prečo sa k nim nemodlíme?A vôbec, aký je ich prínos pre dnešného človeka?Čo znamenal Velehrad 1985 pre našu slobodu?Nebojme sa znovu ukázať svetu nádej Evanjelia. Drahí čitatelia edície Viera do vrecka, 5. júla 2012 začíname sláviť 1150. jubileum príchodu svätých Cyrila a Metoda na naše územie.Keďže solúnskych bratov považujeme za svojich vierozvestcov na oboch stranách rieky Moravy, pripravili sme pre vás v spolupráci s Konferenciou biskupov Slovenska a Českou biskupskou konferenciou špeciálne vydanie, ktoré nám má pomôcť odhaliť význam misie svätých Cyrila a Metoda aj pre dnešného človeka.Tak sa azda každoročný sviatok nezúži len na formálne oslavy a radosť z voľného dňa, ale budeme si môcť uvedomiť svoje korene, načerpať z nich a inšpirovať sa. A tak ako svätí bratia buďme odvážni vo vyznávaní kresťanskej viery a zapáľme európsky kontinent nádejou. Veríme, že reflexia o misii solúnskych bratov z pera otca arcibiskupa Cyrila Vasiľa SJ, ako aj opis udalostí, ktoré sú spojené s významným pútnickým miestom na Velehrade, z pera historika Jaroslava Šebeka vám v tom pomôžu.

Život a působení papeže Pavla VI. (1897–1978) by měl znát každý, kdo chce dobře porozumět církvi v dnešním světě. Pavel VI. vedl církev v obtížné době plné proměn. Zažil dvě světové války. Dovedl do úspěšného konce Druhý vatikánský koncil. Vyrovnával se s revoluční atmosférou 60. let a o několik let později s fenoménem terorismu. Sepsal nádherné vyznání víry (Krédo Božího lidu) i kontroverzně přijímanou encykliku (Humanae vitae). Otevíral se ekumenickým snahám, rozvíjel mezináboženský dialog a cíle komunikoval se světovými lídry i s OSN. Záleželo mu na pronásledovaných křesťanech v zemích za železnou oponou, kvůli čemuž volil mnohdy riskantní postupy. Ze srdce miloval našeho kardinála Josefa Berana. Historická črta Jaroslava Šebka a vzpomínky Agostina Casaroliho přibližují i jeho osobní vlastnosti. Jak řekl papež František: "Velikost Pavla VI. září v jeho pokoře."

Česko-německé vztahy ve 20. století očima katolické církve. Kniha odkrývá méně známá fakta a události, jež vedly k tragickému rozchodu Čechů a Němců, ale rovněž následné kroky ke smíření a úsilí o uzdravení způsobených ran. Vysídlení Němců mělo rozměr politický, kulturní i duchovní. Autor si klade závažné otázky: Uměli Němci přiznat svůj podíl viny? Chápou Češi poválečné vyhánění Němců jako bezpráví, nebo jen jako logický důsledek válečných hrůz? Jak začala obnova vzájemných vztahů v dobách komunismu a co tyto vztahy upevňuje po listopadu 1989? Jakou roli sehrál v německo-českém smiřování kardinál Miloslav Vlk? Které smírčí iniciativy slavily největší úspěch u mladých lidí a které u obcí, škol a spolků? Došlo vůbec k uzdravení vztahů, nebo je česko-německé sousedství i nadále ohrožováno jedem nacionalismu?"Využijme každou příležitost k tomu, aby si lidé konečně odpustili. Přispějme svým dílem ke smíření a odolávejme všem pokusům o znovuoživení nenávisti.“ (Apel našich biskupů u příležitosti 60. výročí konce 2. světové války) „Smíření je vždy křehký kvítek. Přiznat vinu není lehké, ale ještě těžší je vinu odpustit… Radikální smíření je možné pouze s Boží pomocí, za přímluvy našich svatých zemských patronů a za pomoci takových lidí, jakým je Miloslav kardinál Vlk.“ (Mons. Anton Otte)

Publikace známého historika Jaroslava Šebka představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před rokem začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynul jen rok a půl, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. X. svazek Edice Český ČAS představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.

Vatikán od Pia IX. po Františka a jeho vztah k českým zemím. Publikace známého historika Jaroslava Šebka představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího.Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před rokem začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední.

Politické prostředí sudetoněmeckého katolicismu v meziválečném Československu. Kniha Mezi křížem a národem je první českou monografií, která shrnuje dějiny sudetoněmeckého politického katolicismu v meziválečném Československu. Historik a publicista Jaroslav Šebek se v ní věnuje jednak strukturálnímu, ideovému a politickému vývoji křesťansko-sociální strany, jednak aktivitám katolických spolků, jež se sice deklarovaly jako nepolitické, ale zvláště ve 30. letech významně vstupovaly do veřejného prostoru.Zabývá se také otázkami politizace snah o duchovní obnovu, které vedly k postupné nacionalizaci konfesního prostředí. Stranou autorovy pozornosti nezůstala problematika přijímání antidemokratických trendů v katolických kruzích ani téma katolické reflexe nástupu nacistického totalitního systému v Evropě.