Jindra Jarošová

Číta: Boris Rösner, Jiří Štěpnička, Jindra Jarošová Celkový čas: 18 hodín Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů:Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová.Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat a mně nezbylo, než obrátit se o pomoc k vyšším mocnostem. První natáčecí den jsem si tak plna trémy vzala řetízek s Hórovým okem, špendlík s bohyní Eset, a pro jistotu i prstýnek se skarabeem. A ejhle, jen co nás režisér vzájemně představil, pan Rösner i pan Štěpnička, se okamžitě začali vyptávat: "A to máte přímo z Egypta? A byla jste v pyramidě, a viděla jste, kde pracují naši egyptologové?" Zkrátka ukázalo se, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. Takže, sv. Konstantin a sv. Metoděj prominou, ale staroegyptská kouzla působí, ne že ne. K těm debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách vraceli často a musím říci, že i když to natáčení nebyla zrovna procházka růžovým sadem, je to přece jen 36 dílů po 30 minutách tedy 18 hodin nahrávek čistého času, nezažili jsme na place jedinou vteřinu napětí nebo nervozity. Byly to týdny naprosté pohody a také legrace. Nikdy nepřestanu litovat, že jsme nenatočili i některé to extempore, kdy se pánové Rösner nebo Štěpnička přeřekli a pak to své přeřeknutí peprně komentovali a rozvíjeli tak, že se např. od byzantského císaře Konstantina Kopronyma dostali až ke koprové omáčce. Byli skvělí, byli milí a můžete mi věřit, že na toto natáčení budu vždycky vděčně vzpomínat.

Nové vydání k 1150. výročí Cyrila a Metoděje. Ústředními postavami románu na pomezí literatury faktu a beletrie jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává čtenář osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů. Kniha je historickým komentářem k jedné z kapitol šíření křesťanství.V roce 2001 byla Jindře Jarošové za tento román udělena Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu.