Jiří Hanuš

Rozhovory s historikem starověku Josefem Češkou. Kniha uvádí čtenáře do pestrého světa vztahů mezi církví a římským státem. V chronologicky členěných rozmluvách jsou vystiženy nejdůležitější události světských a církevních dějin od 2. do 5. století, včetně pronásledování křesťanů, konstantinovského obratu a prvních tzv. ekumenických koncilů. Publikace může posloužit studentům historie a teologie jako výstižné uvedení do tehdejších dějů a složitých církevních problémů.

Církevní dějiny tvoří nedílnou součást národní historiografie a sdílejí všechny její osudy. Zejména ve druhé polovině 20. století bylo dějepisectví v Československu těžce postiženo politickým totalitním režimem nastoleným v roce 1948. Proto je možné reflektovat existenci řady deficitů a dluhů, jež stojí před historickou obcí na prahu 21. století jako úkol i výzva k nápravě tohoto stavu. To znamená také současně reagovat na nové podněty, které přináší evropská a světová historiografie. Zejména tyto motivy vedly tři pořadatelské instituce - Katedru histórie Filozofickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku, Katedru historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně - k přípravě mezinárodní vědecké konference na téma „Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii".

Eseje - komentáře - diskuse. Kniha nabízí obsáhlou diskusi o náboženství v Evropě. Padesát českých historiků, politologů, sociologů, filosofů, teologů a dalších odborníků komentuje osm esejů renomovaných zahraničních autorů, věnovaných evropské náboženské, geografické a politické identitě (Brague, Diner), příčinám, formám a důsledkům sekularizace (Casanova, Gellner), vztahu náboženství a politiky (Maier, Walzer), a konečně také tomu, co v oblasti religiozity a nábožensky motivované morálky odlišuje Evropu a Spojené státy americké (Martin, Weigel).

Země střední Evropy v čase komunismu. Publikace přináší v českém i středoevropském prostředí unikátní perspektivu - zkoumá životy a roli primasů katolické církve v Československu, Polsku, Maďarsku, NDR, Rakousku a na Ukrajině v druhé polovině dvacátého století v čase komunismu v komparativním pohledu.Kniha si všímá až zarážejících rozdílů mezi první a druhou generací primasů. Jednotlivé příspěvky jsou věnovány kardinálům Josefu Beranovi, Jozefu Mindszentymu, Štefanu Wyszynskému, Josyfu Slipyjovi, Františku Tomáškovi, Józefu Glempovi, László Lékaiovi, Franzi Königovi a arci­biskupům Alfredu Bengschovi či Pavolu Peteru Gojdičovi.

Religiózní, historické, kulturní, sociální a psychologické aspekty příklonu k náboženství. Sborník z mezioborového semináře nabízí rozličné úhly pohledu na problematiku konverzí a konvertitů. Část příspěvků je věnována historicko-teologickým reflexím o významných křesťanských osobnostech a jejich vlastní konverzi, popřípadě jejich náhledu na obrácení k víře (apoštol Pavel, Augustin, Caesarius z Heisterbachu, C. S. Lewis a Paul Tillich).Další studie se věnují otázce konverzí z hlediska psychologie, náboženské pedagogiky, sociologie a pastorální teologie. Součástí sborníku jsou i referáty, které zazněly na workshopech, a obsáhlá diskuse k filmu K. Zanussiho Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou. Publikace je určena studentům humanitních a sociálněvědních oborů, dále pak těm, kdo se aktivně věnují pastorační činnosti, a konečně také všem čtenářům se zájmem o rozumové uchopení náboženské zkušenosti.

Čítanka textů: 1945-1989 / Díl 1.. Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejů a prohlášení z let 1945–1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu.Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter – zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství a přitom vystihuje celé spektrum názorů, od jednoznačně kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní.V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

Sekularizace je pojem, jímž se označuje postupné mizení náboženství z veřejného prostoru na základě určitých dějinných trendů, či záměrné odstraňování náboženství z tohoto prostoru. Historikové zkoumají sekularizaci v Evropě především třemi směry: v prvé řadě je zajímají velké revoluční události, nejvíce Francouzská revoluce; za druhé různé „kulturní boje“, v nichž jsou významnými aktéry státy, jejich politické reprezentace, národní církve i instituce papežství; za třetí se věnují rozboru moderní doby a představám vědeckého uspořádání společnosti, rozvoji ideologie pokroku a „plíživým“ formám sekularizace, při nichž mizí náboženské normy z norem právních. Cílem kolokvia, uspořádaného Výzkumným střediskem pro dějiny střední Evropy a CDK na půdě Filozofické fakulty MU v listopadu roku 2006, bylo zmapování bádání o sekularizaci v Čechách a na Moravě a vytýčení badatelských priorit. Významní odborníci se vyslovili k problematice specifik sekularizace v rámci habsburské říše a specifik jednotlivých konfesí, politických struktur a institucí a jejich podílu na odkřesťanštění společnosti, významu náboženských symbolů a gest, rozdílu českého a moravského prostředí i diference mezi českým a německým obyvatelstvem. Kolokvium ukázalo, že problém sekularizace české společnosti je bezesporu aktuální téma. Jako nejzajímavější a badatelsky nejvděčnější se ukázaly otázky spojené se „symbolikou moci“ a jazykem, s výzkumem venkova ve srovnání s městskými centry a s výzkumem národních a náboženských stereotypů a kolektivní paměti.

V návaznosti na úspěšnou publikaci Člověk na Moravě 19. století (CDK, Brno 2004) vychází nyní její pokračování pod názvem Člověk na Moravě v první polovině 20. století. Jedná se znovu o reprezentativní soubor studií předních historiků i archivních pracovníků, jejichž biogramy zajímavých osobností působících na Moravě v době velkých společenských změn analyzují profesní a sociální vývoj těchto lidí. Na jejich příkladu se ale též zobrazují strukturální změny zemské společnosti v jejích rozličných vrstvách. Editorský kolektiv pod vedením profesora ­Jiřího Malíře se i tentokrát pokusil využít moderních metod sociálně-kulturní historie a prohloubit poznání života různých společenských skupin a sociálních typů. Před čtenářem defilují známé i polozapomenuté postavy dějin, jejichž životní osudy dokládají pestrost a v mnohém aktuálnost života našich předků i jejich odkazu.

Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě, pro něž se půda nižších samosprávných svazků ukazovala jako zvláště významná. Mnozí historikové v této souvislosti dokonce hovoří o „škole demokracie“, kterou představoval především obecní a okresní stupeň samosprávy z hlediska přechodu od stavovské společnosti ke společnosti občanské. Ve sborníku lze nalézt jak obecné příspěvky bilancující stav bádání ve středoevropských zemích, příspěvky metodologicky a kulturně-historicky orientované, které otevírají zájemcům o tuto problematiku nové přístupy a horizonty, a v neposlední řadě příspěvky spojené s konkrétními městy – např. Brnem, Moravskou Ostravou, Opavou, Prostějovem, Táborem nebo Znojmem.

Reprezentativní soubor studií předních historiků a archivních pracovníků představuje významné sociální typy a profese v procesu změn dlouhého devatenáctého století. Jednotlivé biogramy zajímavých osobností dodávají textům na čtivosti a umožňují analýzu překážek, které se stavěly do cesty profesnímu i sociálnímu růstu. Zvláštností a předností sborníku je orientace na moravské osobnosti a reálie, přičemž vyniká srovnání mezi centrem a periferií a současně se ukazuje mnohovrstevnatost a pestrost každodenního života habsburské říše v jejím pozdním období. Na konkrétním zemském materiálu se otevírají středoevropské souvislosti a osudové přitažlivosti. V jednotlivých článcích se odkrývá svět konkrétních jednotlivců, ovlivňovaný emancipací, sekularizací, industrializací a dalšími procesy, které zasáhly a proměnily celý evropský kontinent.

Dějiny, analýzy, perspektivy. Co to znamená, když mluvíme o ekumenických církevních dějinách? Německý historik Bernd Jaspert provádí českého zájemce o odpověď nejen základními paradigmaty a změnami, jimiž tento obor prošel během dvoutisícileté křesťanské tradice, ale popisuje i moderní diskuse, které se odehrály v německém jazykovém prostředí ve druhé polovině 20. století a které zpřesnily úkoly, jež čekají v novém tisíciletí všechny, kdo se budou zabývat historií církevních obcí, dějinami misií i vztahy církve a společnosti. Významní čeští historikové a teologové reagují – konkrétněji či asociativněji – na Jaspertův text a otevírají tím debatu na toto téma v českém intelektuálním prostoru. Jde o téma bezesporu aktuální, což dokládají spory o povahu studia na teologických fakultách i spory o identitu křesťanských konfesí. Publikace je také zamýšlena jako příspěvek ke sněmovním jednáním římskokatolické církve, která budou otevřena v tomto roce a která budou jistě věnována i podobě křesťanské teologie a církevního dějepisectví. Editorem sborníku a současně jedním z přispěvatelů je Jiří Hanuš, odborný asistent Historického ústavu FF MU v Brně a redaktor CDK. Autoři: Bernd Jaspert, František X. Halas, Jan Štefan, Otakar A. Kukla, Jaroslav Vokoun, Pavel Ambros, Jan Konzal, Jiří Hoblík, Tomáš Machula, Pavel Hradilek.

Historické, politické a teologické aspekty přijímání II. vatikánského koncilu v Čechách a na Moravě. Sborník příspěvků z konference pořádané CDK a Fakultou sociálních studií na podzim 2000 v Brně, který je rozčleněn do tří bloků: v prvním je vystižena situace a atmosféra v české společnosti v 60. letech (Jan Holzer, Pavel Švanda), ve druhém vztah státu a církve (František X. Halas, Jiří Hanuš, Petr Fiala, Petr Suchý, Jaroslav Cuhra), ve třetím je pak rozebráno přijímání reforem II. vatikánského koncilu (Ivan Štampach, Miloslav Pojsl, František Kunetka, Martin Zikmund). Sborník je vydáván jako součást projektu GAČR (Moravský katolicismus ve 20. století).

Čtvrtý díl úspěšné publikace, která představuje reprezentativní soubor studií zobrazující významné sociální typy a profese. Na důkladných biogramech zajímavých osobností se ukazuje poválečná doba a prostředí s centrem v padesátých a šedesátých letech, tedy v éře komunistických represí i pokusu o společenské reformy. Na konkrétním materiálu jsou pojednány politické, ekonomické i kulturní poměry a jejich proměny, které svou časovou blízkostí ještě žijí ve vzpomínkách pamětníků, proto jsou vysoce aktuální. Před čtenáři defilují postavy politiků, rolníků, spisovatelů, vědců, dělníků, vojáků a dalších postav, které v uvedeném období prošly velkými životními proměnami. Na svazku se podílejí přední historikové a archivní pracovníci.

Čítanka textů 1945-1989 / Díl 2.. Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejů a prohlášení z let 1945-1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter - zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství - a přitom vystihuje celé spektrum názorů od kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

Náboženské a politické aspekty autority v judaismu, křesťanství a islámu. První svazek ediční řady Politika a náboženství seznamuje s historickými i současnými podobami autority v judaismu, křesťanství a islámu. Ambicí editorů nebylo komplexně zmapovat všechny otázky související s autoritou v celých dějinách těchto náboženství ani podrobit analýze veškeré posvátné texty a jejich relevantní komentáře. Cílem sborníku je spíše prezentovat autoritu jako nosné téma pro reflexi vztahu mezi náboženstvím a politikou a nabídnout českému čtenáři inspirativní pohledy na různé náboženské tradice z perspektivy jejich vztahu k náboženské a politické autoritě.Editoři publikace jsou přesvědčeni, že sledovaná otázka pojetí autority a v širším smyslu celá problematika vztahu mezi náboženstvím a politikou nejsou zajímavé jen z hlediska své aktuálnosti, ale že si zaslouží zkoumání i pro svůj obecný kulturní význam. Kniha je tedy určena nejen odborníkům a studentům z řad teologů, religionistů, politologů a sociologů, ale též širšímu čtenářskému publiku se zájmem o dějiny náboženství a kultury.

Podle mínění odpovědných pozorovatelů je téma církve a totalitarismus hlavním, ne-li dokonce nejdůležitějším tématem evropských církevních dějin ve 20. století. To platí již pro fašistické režimy a pro nacistickou velmoc, která byla smetena na konci druhé světové války, pro Sovětský svaz od roku 1917 a pro okruh prokomunistických států východní a střední Evropy od roku 1945.Tato publikace je rozdělena do tří částí: V první jsou představeny sociálně-vědní a historické teoretické přístupy, jež se věnují různým podobám totalitarismů i autoritativních režimů ve vztahu ke křesťanství. Ve druhé analyzují jednotliví autoři ve svých „případových studiích“ vybrané aspekty vztahu katolické církve k nacismu a komunismu v českých zemích. Třetí část se věnuje reflexi historické zkušenosti: proměnám totalitární vlády v Československu a příčinám úpadku komunistického režimu ve středoevropské perspektivě.Editoři se pokusili zdůraznit různé teoretické a metodologické přístupy a nutnou mezioborovou součinnost, bez níž by zkoumané téma nebylo možné zvládnout. Autoři jednotlivých studií jsou odbornými historiky, politology, právníky a filozofy. AUTOŘI:STANISLAV BALÍK, KARL BALLESTREM, MICHAL BAUER, ZDENĚK DEMEL, PETR FIALA

Proměny teologie a církve po II. vatikánském koncilu. Sborník přednášek z teologického setkání, pořádaného CDK v dubnu 1996 v Brně. Příspěvky O.I. Štampacha, F.J. Holečka, M. Ryškové, J. Spousty, P. Filipiho, J. Smolíka, P. Fialy, V. Ventury, F. Kunetky.

Druhý vatikánský koncil a české země. Rozsáhlá monografie věnovaná tématu šíření koncilních myšlenek v české společnosti od 60. let 20. století až do roku 1989, založená na původním archivním výzkumu i na vzpomínkách pamětníků. Publikace přináší rozbor vztahu socialistického státu ke koncilu, analýzu souvislosti mezi společenským a církevním vývojem v letech politického a kulturního uvolnění, interpretaci teologických, institucionálních a kulturních podnětů souvisejících s „koncilní generací" významných reprezentantů katolické církve. Kniha nepomíjí ani aspekt ekumenických vztahů, které koncil vyvolal v život, a klade důraz na liturgickou reformu i některé významné podněty křesťanskému umění.„Nejvíce mne zaujaly citované historické prameny, dosud zřejmě neznámé, o chování a jednání českých účastníků 2. vatikánského koncilu. S odstupem času a při hodnocení je dobré mít na paměti, v jak náročných a těžkých podmínkách a pod jak velkým tlakem režimu mnozí z nich žili. Kniha se tak stává zajímavým podnětem i reflexí dopadů koncilu do naší církve. Dnešní, často velmi schematické vnímání koncilu je třeba obohacovat právě o svědectví současníků, jak to činí tato práce." (Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český)

Romantické hnutí je většinou spojováno s citovým prožitkem nebo se sentimentálně laděným viděním světa. Publikace, založená na příspěvcích domácích i zahraničních teologů, historiků a literárních vědců, se spíše zamýšlí nad náboženskými aspekty romantismu a ukazuje jeho rozporuplnou, nejednoznačnou, někdy i temnou tvář. Evropský člověk má tendenci vnímat náboženství emotivně, se zapojením své obrazotvornosti, častokrát je přímo posedlý krásou - náboženstvím svého druhu se stává umění; romantismus je též mentální výbavou nových národních aspirací. Tento výjimečný komplet statí vychází ze Setkání zájemců o teologii IES, které proběhlo v říjnu 2010 v Praze.

Dvanáct biblických příběhů vyložených v této knize spojuje motiv povolání a obrácení. Rozmanité zkušenosti s Božím povoláním či oslovením v příbězích Abrahama, Jákoba, Mojžíše, svatého Pavla, Marie Magdalény a dalších biblických postav přivedly autory jednotlivých příspěvků k rozboru a výkladu různých aspektů obrácení.Ve svém celku tak publikace podává plastický obraz zkušenosti obrácení, jak o ní pojednávají knihy Starého a Nového zákona, a umožňuje této zkušenosti porozumět. Kniha je určena všem zájemcům o biblistiku, teologii a kulturní dějiny.

Tato publikace je volným pokračováním úspěšné knihy s názvem Interpretace francouzské revoluce. Tentokrát se jedná o sborník příspěvků z konference věnované revoluci ruské, která se konala na podzim v roce 2007 na půdě Filozofické fakulty MU v Brně a již zorganizovalo Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Centrum pro studium demokracie a kultury.

Kniha přináší reflexe o povaze občanské společnosti v éře globalizace a o rozmanitých pozitivních i negativních rolích, které v občanské společnosti mohou sehrávat náboženská společenství. Sborník je koncipován jako domácí interdisciplinární diskuse nad inspirativním zahraničním textem, jímž je esej renomovaného amerického sociologa Petera Bergera.Pozvání k diskusi přijali: Rita Collinsová, Jan Černý, Pavel Dufek, Michael George, Tomáš Halík, Luboš Kropáček, Miloš Mendel, Jiří Musil, Zdeněk R. Nešpor, Libor Prudký, Jiří Schneider, Jan Sokol, Ivan Štampach, Pavel Švanda, Václav Umlauf, Jaroslav Vokoun a Milan Znoj. Kniha je určena čtenářskému publiku se zájmem o socio­logii, politologii, filosofii, teologii a religionistiku.

Čeští a slovenští křesťané ve 20. století. Sborník z konference pořádané v Olomouci ve dnech 27.–28. dubna 2006 s názvem Osobnost v církvi a politice – čeští a slovenští křesťané ve 20. století přináší více než pět desítek příspěvků o známých i polozapomenutých postavách, které se významným způsobem zapsaly do života české a slovenské společnosti.Svým rozsahem nevytváří ani tak kaleidoskop rozmanitých pohledů, jako spíše pohled, který usiluje o komplexní uchopení tématu. Jednotlivé texty se totiž zaměřují na politické, sociální a kulturní problémy, jimiž minulé století oplývá, a mapují proto i podhoubí, z něhož vyrůstají ideologické režimy a další výzvy, na něž museli křesťané hledat odpovědi a nové způsoby jednání.Reprezentativnost publikace dokládá výběr odborníků, kteří byli vyzváni, aby zpracovali jednotlivé portréty, její vyhraněný ekumenický charakter (postavy čtyř křesťanských tradic a lidé stojící na okraji církevních společenství) a v neposlední řadě i způsob zpracování. Čtenáři mají možnost získat nejen informace o vynikajících i kontroverzních osobnostech českého a slovenského křesťanstva, ale mohou se též ponořit do celé řady problémů, před nimiž stáli duchovní a laici v naší nedávné minulosti.

Kniha Jiřího Hanuše s názvem Tradice českého katolicismu ve 20. století analyzuje politický a kulturní fenomén v jeho různých dimenzích a proměnách. Pokouší se vystihnout pozici české náboženské situace v rámci evropského sekularizačního procesu, popisuje klíčové tradice a charakteristické rysy katolicismu v Čechách a na Moravě včetně jejich paradoxů, připomíná komunistické experimenty se založením „kontratradic“, zmiňuje paradigmatickou změnu v katolickém intelektuálním prostředí v souvislosti s koncilními událostmi 60. let, popisuje svatováclavskou tradici a v neposlední řadě uvádí diskuse o tradicích a jejich významu v domácím i exilovém prostoru.Před čtenářem se otevírá pozoruhodný svět plný snah o nalezení kulturní identity a svět zápasů o uplatnění evangelia ve společenské sféře. Vzhledem k tomu, že český katolicismus ve 20. století zformovala celá řada pozoruhodných osobností, za jisté doplnění této práce může být považován Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, který vychází paralelně s touto publikací péčí CDK.

Interdisciplinární analýzy sociálních encyklik Jana Pavla II.. Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání. Ozývají se však výtky, že tuto tezi vztáhla v praxi především na přírodní vědy, zatímco její akceptace poznatků společenských věd přichází jen velmi pomalu a s mnoha obtížemi. Právě toto tvrzení může být považováno za výchozí výzkumnou otázku této publikace.Jejím hlavním cílem je zkoumat, do jaké míry odpovídají stanoviska současné katolické sociální nauky, zde reprezentovaná sociálními encyklikami papeže Jana Pavla II., aktuálnímu poznání příslušných vědních disciplín. V první části publikace zaměřené na rozbor sociálních encyklik z hlediska teologických a filosofických disciplín se na filosoficko-antropologické aspekty sociální nauky zaměřil filosof Pavel Floss.Z perspektivy moderní teologie analyzují dokumenty teologové Jiří Hoblík a Tim Noble: zatímco první z nich se zabývá sociální naukou z pohledu současné biblistiky, je Nobleho studie v rámci katolické systematické teologie zaměřena na komparaci teologických metod sociální nauky a teologie osvobození. Ekumenický rozměr přináší příspěvek Jindřicha Halamy, který rozebírá katolickou sociální nauku z hlediska protestantské teologie. Druhou část knihy, která je věnována interpretaci katolické sociální nauky z hlediska ekonomie a sociálních věd, otevírá studie ekonoma Lubomíra Mlčocha, který ukazuje vazby mezi sociální naukou a současnou ekonomickou vědou.Další z autorů, Albert-Peter Rethmann, je sice především teolog, ale jeho text je pokusem o analýzu církevních sociálních dokumentů ze sociologického hlediska, resp. oboru sociální práce. V rámci perspektivy politických věd analyzuje encykliky Pavel Pšeja z pohledu politologie, zatímco Petr Suchý konfrontuje texty Jana Pavla II. s poznatky oboru mezinárodní vztahy. Soubor sociálně-vědných analýz uzavírá studie Radima Kindla, který se z hlediska sociálně a humanitně orientované environmentalistiky zabývá ekologickými aspekty současné katolické sociální nauky.

Publikace Křesťanství a lidská práva si klade za cíl vystihnout principiální problémy vzájemného vztahu křesťanské nauky i praxe k univerzální novověké ideji lidských práv. Tento vztah má svou nejednoznačnou a spletitou podobu, v níž je nesnadná orientace.Proto má předkládaná kniha přehlednou strukturu: nejdříve provádí čtenáře základními historickými souvislostmi, přičemž charakterizuje nejožehavější problémy dneška. Poté následují tři diskuse nad třemi podnětnými texty: Prohlášením Ramseyova kolokvia, úvahou německého politologa Hanse Maiera a rozborem středověkých řádových svobod z pera Léo Moulina.Diskuse se zúčastnili přední čeští teologové, filozofové, historici a právníci (Marta Munzarová, Ivana Noble, Josef Dolista, Pavel Floss, Luboš Kropáček, Josef Smolík a další). Ačkoli uvedené texty i následné debaty nepřinášejí jednotný a jednoznačný pohled na složité fenomény a vztahy, přispívají k jejich hlubšímu promýšlení. V koedici s nakladatelstvím Vyšehrad.

Rozhovory o moravském katolicismu ve 20. století. Hovořit o moravském katolicismu ve 20. století s badateli i pamětníky znamená prožít významná a často neopakovatelná setkání. Znamená to nejen navázat kontakt s fenoménem, plným tvořivé síly, s teologickými, literárními, organizačními a uměleckými výkony, nýbrž i setkat se s osudy prostých či vzdělaných lidí, kteří se pokoušeli razit nové cesty pro své církevní společenství a pro celou společnost, nebo se naopak pokoušeli čelit tomu, co považovali v celospolečenském vývoji za obzvláště nebezpečné.I proto je nejvíce místa v této publikaci věnováno těm, kteří trpěli pod tíhou ateistického komunistického režimu, jehož hlavní taktikou bylo křesťanství, a to především římskokatolické, vnitřně rozštěpit a postupně zcela zlikvidovat. Autor publikace, historik Jiří Hanuš, chtěl jejím názvem Mezi tradicí a reformou vystihnout jeden z podstatných rysů moravského katolicismu v moderní době a přispět k diskusi nad jeho významem v současnosti.Oslovení badatelé a pamětníci: PAVEL MAREK, MOJMÍR TRÁVNÍČEK, LUDVÍK STEHLÍK, FRANTIŠEK KUNETKA, ANTONÍN PROCHÁZKA, PAVEL ŠVANDA, JAN ŠIMSA, KAREL RECHLÍK, RADOMÍR MALÝ, JOSEF PETR ONDOK, CYRIL MARTINEK, JOSEF KAMAN, MARTA MUNZAROVÁ

Člověk - prostor - transcendence. Tato kniha nabízí zamyšlení nad vztahem mezi člověkem, prostorem a transcendencí. Z různých perspektiv a na odlišných příkladech ukazuje, jak člověk vnímá posvátné v rámci své zkušenosti specifického prostoru.Autoři jednotlivých příspěvků reprezentují rozličné obory – přírodovědu, teologii, religionistiku, historii, teorii umění, filmu a architektury –, mnozí však překračují obvyklý diskurs své disciplíny a podávají také osobní pohled, založený na introspekci a reflektované existenciální zkušenosti.Čtenář je jakoby doprovázen na cestě po mnoha podivuhodných prostorech, od syrově krásné polární krajiny přes imaginativní svět pravoslavných ikon až třeba po moderní sakrální architekturu. V každém z těchto navštívených prostorů pak má příležitost uvažovat nad tím, jakým způsobem u člověka funguje ono sensorium, které mu umožňuje setkávat se s tím, co je zcela jiné, co jej přesahuje, co je pro něj to „poslední nepodmíněné“.

Druhé vydání úspěšné, již dlouho nedostupné publikace. Kniha přináší moderní a současně velmi aktuální historický a politologický výklad událostí, které se týkají církevních i sociálně-kulturních novodobých dějin Československa. Vysvětluje nejen známé a již ve vědeckých diskusích diskutované okruhy problémů (např. průběh církevních procesů, vztah státu a církve, problém skryté církve, vztah římské a řecké církve), ale otevírá i celou řadu nových témat, k nimž patří zejména vztah katolických intelektuálů k socialismu, kulturní aspekty křesťanství, role lidové zbožnosti a v neposlední řadě celkový charakter českého křesťanství.Kniha je první souhrnnou syntézou dějin československého katolicismu v celém období komunistického režimu, ovšem s důrazem na dění v českých zemích. Nespokojuje se s pouhým chronologickým přehledem vývoje, ale hlavní těžiště jejího zájmu leží ve vystižení dlouhodobějších dějinných trendů i v analýze nástrojů používaných komunistickým režimem pro ovládnutí církve a celé společnosti.Text a bohaté obrazové přílohy přinášejí významné badatelské sondy, které umožňují lépe pochopit ideje i pracovní aktivity nejméně tří katolických generací a rozdíly mezi českým, moravským a slovenským katolicismem.

Čtení, překlad a výklad posvátných textů v křesťanství, židovství a islámu. Tato knížka vznikla na základě kolokvia o interpretaci posvátných textů, které se konalo v rámci Setkání zájemců o teologii, spolupořádaného CDK a Institutem ekumenických studií při ETF UK v listopadu 2011 v Praze. První část příspěvků je zde věnována aktuálním odborným diskusím o přístupech k posvátným textům v křesťanské, židovské a islámské tradici. Druhá část se pak zabývá historickými, teologickými a jazykovými problémy překladů Bible do českého jazyka. Publikace je určena především studentům a badatelům z oboru teologie, biblistiky, religionistiky a historie.