Jiří Šlitr

Číta: Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Eva Pospíšilová, Jiří Datel Novotný, Karla Hetešová, Barbora Štěpánová, Vladimír Hrabánek, Luciana Krecarová, Dagmar Patrasová, Václav Buben, Jaroslav Veselý, Petra Havlíková, Robert Růžek, Ferdinand Havlík, Eugen Jegorov, Václav Veselý, Vladimír Klusák, Jiří Hájek, Hana Talpová, Jitka Molavcová Celkový čas: 5 hodín 55 minút Komplet tří her vychází k padesátinám divadla Semafor. Člověkem z půdy počala slavná éra tohoto divadla (na naší nahrávce z nového nastudování v roce 1977), Jonáš a tingl-tangl je pravděpodobně nejslavnější hrou Semaforu vůbec (1962) a Sladký život blázna Vincka (nahrávka z roku 1978) vychází jako archivní objev zcela poprvé. Všechny tři hry mají společného autora příběhu i textu písní Jiřího Suchého. Ferdinand Havlík komponoval hudbu k příběhu blázna Vincka, ostatní hudební kompozice patří Jiřímu Šlitrovi. Několik desetiletí staré záznamy zachycují geniální souznění dvojice klaunů Suchého a Šlitra v Jonášovi, kterývznikl jako experiment s použitím žánru šantánu a kupletů. V Člověku z půdy vyniká chuť autora upravit slavné představení i pro dětské posluchače, se všemi jeho již zlidovělými písničkami a popěvky. Překvapením pro sběratele a příznivce pak bude dosud nevydaná nahrávka o Vinckovi, jež navazuje na Jonáše a dokládá stále aktuální, nezlomnou a nevyčerpatelnou schopnost tvorby Jiřího Suchého.Tři hry divadla Semafor: jedna nejznámější, druhá nejslavnější a třetí nově objevená!

Číta: Jaroslava Adamová, Miroslav Horníček, Miloš Kirschner, Jaroslav Štercl, Jiří Štuchal, Jan Werich, Anonym, Neznámý interpret, Jiří Suchý, Marie Poslušná, Božena Weleková, Ludmila Stambolieva, Autor neznámý, Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Josef Zíma, Irena Kačírková, Josef Bek, Karel Hála, Hana Makovičková, Vladimír Čech, Helena Loubalová Celkový čas: 1 hodina 13 minút Reklama...vážně!? - tato audiokniha je dobovou mozaikou reklamy padesátých a šedesátých let, která čerpá z archivních nahrávek Supraphonu. Ve vtipných i úsměvných reklamních skečích účinkují: Jan Werich, Miroslav Horníček, Jaroslava Adamová, Miloš Kirschner, Jaroslav Štercl a další....ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii...Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých a šedesátých. Ať jde o vtipnou reklamu na výherní poukázky v noblesním podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, písničku Jiřího Suchého využitou pro Barvy a laky či více či méně povedené "vážné" reklamní skeče či bizarní agitka na sběr starých kostí (1950), jsou tyto snímky dokumentem své doby.

Číta: Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Monika Hálová Celkový čas: 1 hodina 4 minúty Na podzim roku 1969 se rozhodl Jiří Šlitr vytvořit pro Československou televizi zajímavý neformální pořad s anonymními mladými lidmi. Šlitr seděl u klavíru, hlouček mládeže jej obklopoval a společně velmi otevřeně a neškrobeně rozprávěli a zpívali písničky z Reduty, Semaforu, Osvobozeného divadla a oblíbené písně Jiřího Šlitra s texty Jiřího Suchého-Hluboká vráska, Černá vrána, Magdaléna a úvodní skladbu, jež dala celému pořadu jméno. Režii měl Jiří Menzel, spoluautorem byl Pavel Kopta. Vzniklé dvě půlhodiny, odvysílané však, již po smrti Jiřího Šlitra (zemřel v prosinci 1969) měly u publika mimořádný ohlas. Amatérské zvukové záznamy tohoto Šlitrova televizního vystoupení se pak v letech normalizace staly vzácným pokladem, protože oba pořady televize nejen že nereprízovala, ale přímo smazala. Díky nabídce několika nadšenců a sběratelů (jako první to byl Hyněk Kaněra) se podařilo obě vystoupení zrekonstruovat a skvěle vyčistit. Můžeme tedy slyšet v dobré zvukové kvalitě autentické svobodné umělecké vystoupení jednoho z géniů české novodobé historie a napravit tak některé historické chyby. Dvě téměř neznámá vystoupení Jiřího Šlitra z podzimu roku 1969!

Číta: Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Eva Pospíšilová Celkový čas: 2 hodiny 10 minút Audiokniha Semafor Hry Jonáš a tingl-tangl obsahuje tyto části:Tak a jsme tu...Vídeň 1920Vyvěste fangleMusím se ženitTak jako ten AdamVíc už si z toho večera nepamatuju...Jonáš, jeho život a díloLondýn 1928Dobrý večer, dovolte, abych se představil...Koupil jsem si knotVážení rodáci...TatarVíc už si z toho večera nepamatuju...Miláno 1929Dobrý večer, dovolte, abych se vám představil...MotýlekVy jste přišli na legraci a tak to má bejt...Chybí mi ta jistotaVíc už si z toho večera nepamatuju...Paříž 1933Dobrý večer, dovolte, abych se vám představil...Modré punčochyVážení hosté, prosím, co vám to udělá...Bar HonoluluVážení hosté, vzácní hosté...Zlá neděleOd tý doby, myslím, že jsme Jonáše nezastihli...Vyvěste fangleJá si myslím teď na začátek, že bys to měl rozehrát...Nanynka a la MozartNanynka a la BachNanynka a la DebussyNanynka a la VerdiNanynka a la SmetanaNanynka a la JežekNanynka a la GershwinNanynka a la ChačaturjanNanynka a la SuchýNanynka a la SemaforNew York 1935Dobrý večer, dovolte, abych se vám představil...KlementajnDěkuji a teď myslím, že neodolám...Honky tonky bluesVíc už si z toho večera nepamatuju...Praha 1938Dobrý večer, dovolte, abych se vám nepředstavoval...TulipánLondýn 1940Dobrý večer, dovolte, abych se vám představil...Lili MarlénMoskva 1942Dobrý večer, dovolte, abych se vám představil...PetruškaVíc už si z té doby nepamatuju...Praha po válceDobrý večer, dovolte, abych se vám představil...ŠkrholaTaky takovou zajímavou věc jsem vypozoroval...ŠišlalaOd té doby jsme Jonáše neviděli...Prožil jsem leccosVyvěste fangleKlímjentajnPísnička pro kočkuPíseň o rose

Číta: Miroslav Horníček, Jiří Lír, Ladislav Frej, Waldemar Matuška, Vlastimil Bedrna, Ivan Vyskočil, Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Jiří Suchý, Vlasta Kahovcová, Oldřich Velen, Helena Lehká, Václav Sloup, Hana Smrčková, Darek Vostřel, Jiří Šašek, Věra Nerušilová, Jiří R. Pick, Ladislav Županič, Marta Kubišová, Josef Hajdučík, Hilda Michalíková, Zora Kolínska, Zuzka Lonská, Luboš Hrůza, Lubomír Černík, Jiří Jurka, Dobroslav Riegl, Miroslav Výlet, Karel Augusta Celkový čas: 2 hodiny 25 minút Z komentáře k původnímu kompletu DV 15249:Už mnoho divadelních kritiků a teoretiků se snažilo najít nejvhodnější označení pro divadla, která začala v Československu vznikat v roce 1958. Tehdy sepro ně dosti samovolně ujal pojem "divadla malých forem". Hned z několika důvodů. Především proto, že na počátku své činnosti produkovala vesměs drobné scénické útvary, vycházející spíše zliterárního charakteru textů jejich zakládajících autorů. Aforismy, epigramy, krátké povídky, monology, stručné dialogy, literární i pohybové parodie, písničky, pantomimické etudy - to byl v různém sledua v různé intenzitě obsah všech prvotních programů všech nově narozených scén. A druhý důvod pro označení "malé formy" se skrýval v dosti bezděčné snaze definovat i smysl vznikajího divadelního hnutí: postavit proti přebujelosti široce pojímaných, falešně monumentálních inscenací "kamenných" divadel kaleidoskop prostých, nenaondulovaných výroků o událostech ze včerejší ulice, z obyčejného denního života.Tahle průkopnická kapitola proto nese právem na štítě titul "malých forem", i když svým významem rozhodně malá nebyla. Nalezeno bylo tentokrát už jedno - směr, který byl společný najednou několika skupinám nadšenců, dychtících sdělit své pocity veřejnosti. Ale hledalo se všechno ostatní. Způsoby, jak co nejostřeji, nejpřesvědčivěji předvést obecenstvu vlastní, osobitý pohled na svět, to jest na okolí bližší i vzdálenější, na přítele, nepřítele i na sebe. Lidé, kteří by byli schopni tomuto způsobu vyhovět, a na prknech, která ještě zdaleka neznamenala ani ten okresní svět, se upřímně, nekonvenčně, otevřeně projevit. Prostředky, které by celou tuhle produkci umožnily, prostředky obvykle skromné, vybrané po malých částkách od důvěřivých diváků a rozdělené pak větším dílem na výrobní náklady a zcela nepatrným dílem na odměny tvůrcům. Sál, kde by se nadšení a nápady daly za daných podmínek uskutečnit, což většinou znamenalo dát nejdřív místnost -když už nějaká byla - vlastníma rukama zgruntu do pořádku a vlastníma rukama v ní zajistit nejnutnější provoz.Který soubor tohle všechno postupně a s rozličným úspěchem v jednotlivých bodech nabyl, měl naději na trvání delší než pět představení. Vznikalo mnoho skupin. Mnohé z nich nepřežily ani těch pět večerů. Ale ty, co uspěly, přežily už víc než pět let a chystají se zřejmě na existenci podstatně delší. Historie další činnosti vzniklých souborů je pestrá a rozmanitá a bude stručně zachycena v charakteristikách jednotlivých divadel, zastoupených na dvou našich deskách. Společné té historii bylo samozřejmé nalézání vlastní tváře a postupná specializace ve zvolených žánrech. Už ne pouze kabaretní mozaika různorodých čísel, ale soustavné pokusy o ucelený jevištní tvar, kterému sice lze říkat "hra", ale jenž si jen z daleka všímá ustálených konvencí běžné dramatiky. Byl to také odraz nutnosti přejít od počátečních poměrů zcela amatérských, při nichž existence divadla stála především na nadšení a obětavosti kolektivu a méně už na příslušných uměleckých schopnostech každého jednotlivce, k nezbytné profesionalizaci uměleckého, technického i administrativního provozu. Zvyšující se nároky autorské a samozřejmě i stoupající požadavky diváků si žádaly už nejen povolaných (a těch bylo zvláště při prvním vzedmutí vlny, která se vždycky brzy stane módou, dost), ale především vyvolených. To jest těch, kteří umějí, kteří mají kromě entuziasmu také talent, a to právě pro tuhle speciální příležitost.Tak došla ke své dnešní podobě divadla, reprezentující jedno z neobyčejně pozitivních hnutí v československé kultuře, především pro naprosto jednoznačné úzké sepětí všech těchto souborů se současností, s nevulgarizovanou diváckou potřebou intelektuálního humoru, spontánního jevištního projevu, dobré zábavy. Z "malých forem" vzešla obstojná historická kapitola dějin našeho divadla, ne nepodobná dnes už legendární historií Osvobozeného divadla nebo činnosti E. F. Buriana, což jsou ostatně - vedle řady jiných starších i novějších vlivů - právě nejplodnější otcové tohoto živého snažení.Milan Schulz...Výběr z programů divadel, uvedených na těchto dvou deskách, není samozřejmě absolutně reprezentativní. Někdo jiný by jistě vybral jiné úryvky z her a kabaretů, jiné písničky. Snažili jsme se však zachytit podstatné části nejlepších čísel repertoárové palety zvolených divadel, aby tak alespoň zčásti vynikla jejich osobitost a různorodý přístup k vyjádření společných a jednoznačně progresívně zaměřených myšlenek. Pokud jde o písně, nechtělijsme opakovat ty notoricky známé, které si ostatně lze opatřit na jiných deskách, ale pokusili jsme se zase vybrat písničky charakteristické pro určité divadlo nebo i jen hru. Snad si tímto výběrem většina zájemců připomene své autentické zážitky z představení, která jsou kusými úryvky nepostižitelná.M.S.V kompletu z roku 1965 jsou zastoupena ukázkami z představení tato divadla: Divadlo Semafor, PrahaDivadlo Na zábradlí, PrahaDivadlo Rokoko, PrahaDivadlo Paravan, PrahaDivadlo v Alfě, PlzeňDivadélko poézie, BratislavaTatra revue, BratislavaSatirická skupina Divadla Petra BezručeSatirické divadlo Večerní Brno

Číta: Miroslav Horníček, Miloš Kopecký, Waldemar Matuška, Jiří Jelínek, Bohuslav Kupšovský, Miluše Voborníková, Pavlína Filipovská, Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Jiří Suchý, Vlasta Kahovcová, Marta Kubišová, Jiří Grossmann, Karel Gott, Zuzana Burianová, Petra Černocká, Milan Drobný, Vilém Rogl, Karel Štědrý, Jana Malknechtová, Pavel Sedláček, Jiří Kysilka, Jaromír Mayer, Naďa Urbánková, Lenka Hartlová, Magda Křížková, Eva Olmerová, Monika Hálová, Věra Křesadlová, Miloslav Balcar, Ferdinand Havlík, Eugen Jegorov, Tomáš Zemek, František Sojka, Viktor Sodoma (starší), Vlasta Sodomová, Zuzana Princová, Aťka Janoušková, Jiří Popper, Nicole Felixová Celkový čas: 13 hodín 48 minút Velký komplet, nahraný tvůrci divadla Semafor, vydal Supraphon kdysi, před téměř padesáti lety na deseti albech. Jsou to slavná alba, známá pod názvy Jiří Suchý - Písničky, Plná hrst písniček, Kdyby tisíc klarinetů, Dobře placená procházka, Vánoční pohlednice, Zločin v šantánu, Toulaví zpěváci, Jonáš a Dr. Matrace, Ďábel z Vinohrad a Básníci a sedláci. Nyní vychází celý soubor původních alb, doplněný nejen o zajímavé a hutné bonusy, ale rozrostlý o raritní a dosud nikdy nevydané nahrávky. Můžeme si tak poslechnout kuriozity, rané snímky osmnáctiletého Jiřího Suchého, záznamy z Reduty, neznámé verze známých semaforských písní nebo nepublikované nahrávky ze zkoušek Semaforu. Bonusy rozšiřují semaforskou diskotéku o zajímavé a objevné nahrávky známých hitů i písní zapomenutých, či málo známých. Soubor shrnuje první desetiletí existence divadla Semafor na gramofonových deskách a bude tak objevem pro znalce, odborníky, nadšené příznivce Semaforu, ale i ty, kteří se s tvorbou dvou geniálních autorů, Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra teprve seznamují.Nejlepší léta nejen Semaforu v jednom velkém kompletu!