Jiří Wolker

Číta: Milan Friedl, Martin Štěpánek, Jiřina Švorcová Celkový čas: 1 hodina 12 minút JIŘÍ WOLKER (*29.března 1900 – †3.ledna 1924) byl básník, autor proletářské poezie dvacátých let minulého století.Byl členem Literární skupiny a Devětsilu, stejně jako např. Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo Vladislav Vančura.Výčet jeho děl je stručný, protože se nedožil ani dvacetičtyř let.Zatímco jeho první sbírka Host do domu (vydali jsme na kat.č. VT 7518-2) byla ještě plná lyrického optimismu, druhá sbírka Těžká hodina (1922) je již angažovanější, je reakcí na špatné sociální poměry po 1. světové válce. O této sbírce 22 epických básní se mluvilo již po vydání jako o nejlepším básnickém díle roku. Základ celé sbírky tvoří tři sociální balady - Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu a Balada o očích topičových.

Číta: Vladimír Brabec, Miloš Hlavica, Věra Kubánková, Vladimír Ráž Celkový čas: 55 minút Z obsáhlého komentáře k původní kompletu 94005 "Moderní české a slovenské básnické sbírky" (Supraphon, 1967), jehož součástí byla sbírka básní JIŘÍHO WOLKERA (*29.3.1900 - †3.1.1924) HOST DO DOMU, kterou nyní vydáváme poprvé digitálně jako samostatný titul určený pouze pro digitální trh:Psát o poezii je trestuhodný nešvar. Co sama neřekne posluchači a čtenáři, neřekne mu nikdo jiný, třebas by popsal nevím kolik papíru. A nic nevadí, že každému říká jedna a táž báseň říká něco jiného. Ona totiž říká nejen každému něco jiného, ona to říká pokaždé jinak. Nechtějme, aby Wolkrův Svatý Kopeček stejně vnímal padesátiletý a dvacetiletá. Nemá smysl unifikovat čtenářský zážitek z poezie jakýmsi pro všechny závazným pseudovýkladem, když nejen životní zkušenost, ale i naturel je u každého posluchače jiný...Na začátku Wolkrovy tvorby stojí dvě výrazné události: válka a revoluce. První poválečná léta i vznik samostatného československého státu přinášejí s sebou všeobecně rozšířenou iluzi o brzkém pozitivním řešení všech sociálních problémů...Velkou úlohu zde sehrála i VŘSR. Nelze říci, že Wolker těmto iluzím podléhal, jeho teoretické práce svědčí spíš o opaku, ale i v nich, natož pak v poezii, se obrážejí jako aktuální otázky a problémy doby...Měla-li některá báseň podstatně důležitý vliv na vývoj poezie, pak to bylo Pásmo Francouzského básníka Guillauma Apollinaira. Apollinaire objevil metodu volného řazení veršů, z nichž každý je samostatným celkem podmiňujícím význam veršů ostatních svým individuálním, zvláštním významem; navazuje na druhý verš asociací, vzpomínkou, zážitkem, který nemusí být vysloven, a záleží na čtenáři, aby si z významového napětí mezi dvěma verši anebo veršem a kontextem, rekonstruoval celek. Této metody, nazývající se pásmo, použil i Wolker ve Svatém Kopečku ke skloubení jednotlivých svých zážitků v celek, jenž má ve čtenáři vyvolat atmosféru i prostředí básníkova dětství...Jaroslav Jirsa, 1967.

Číta: František Hrubín, Helena Novozámská, Dana Dědková, Bohuslav Hála, Dalibor Chalupa, Vratislav Kubálek, Miloš Malý, Vladimír Týrka Celkový čas: 48 minút Z bohatého komentáře k původnímu LP albu DV 15238 vydanému Supraphonem v roce 1965, které nyní vychází poprvé digitálně:...Na gramofonové desce začínáme první třetinu zvukového záznamu ukázkou práce s nejmladšími dětmi. Ze záznamu volného rozhovoru dětí i z jejich spontánní hry se přesvědčujeme, jak přirozeně děti intonují, jak si hrají s rytmem říkanky. Mimovolným nenápadným nasloucháním dětskému hovoru a hlavně ve hře s dětmi, dovedeme-li si s nimi bez mentorování opravdu hrát, poznáme jak přebohatou škálu dětských intonací, podnícených zájmem a prožitkem dítěte, tak okruh dětských zájmů, přiměřených věkovému stupni.Povšimněte si, že oba vedoucí "nepřednášejí" veršíky, které dětem předříkávají (u nejmenších zatím pracujeme bez textu) - je to záměrné: nechceme ovlivňovat dětskou intonaci.Totéž při rytmizování říkadla - vzniká a ustaluje se z dětských pokusů......Celá deska je pouze náznakem, ne vzorem ani návodem, ale jen podnětem k soustavnému promýšlení a zkoušení metod a postupů dechové, hlasové, artikulační, rytmické i dynamické a vůbec komplexní výchovy a péče o kulturu mluveného slova a vztahu k poezii i rozvíjení dětského přednesu a dramatického projevu....Miloslav DismanObsah:I. Ukázka přípravy přednesu pro děti nižšího stupně školního věku (7-9let),...ukázka nápravného cvičení vadné výslovnosti,rozhovor dětí s básníkem Františkem Hrubínem...II. Ukázka přípravy výrazného přednesu pro děti středního věkového stupně (10-12let)...III. Ukázka přípravy výrazného sólového přednesu i kolektivního přednesu pro dospívající mládež (13-15let),...ukázka cvičení výslovnosti..

Číta: Luděk Munzar, Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., Viola Zinková, Vladimír Šmeral Celkový čas: 49 minút Jiří Wolker se stal čelným průkopníkem a zakladatelem této nové, socialistické poezie u nás. Když po zmužilém zápasu s úpornou, zákeřnou chorobou v tatranském sanatoriu dodýchal dne 3. ledna 1924 ve svém prostějovském domově, ani ne čtyřiadvacetiletý, zanechal po sobě napodiv bohaté dílo. Zahrnovalo verše, prózu vypravěčskou i teoretickou, dramatické pokusy, nicméně jeho jádrem byla Wolkrova básnická tvorba, obdivuhodně vyzrálá. Přesto předčasná smrt odsoudila nejeden tvůrčí záměr mladého básníka k údělu torza, mj. i plán na baladický cyklus, z něhož tři ukázky přinesla "Těžká hodina" (1922), druhá Wolkrova sbírka veršů po jeho knižní prvotině "Host do domu" (1921). Ostatní balady, jež stačil napsat, schránil si pro zamýšlenou "Knihu balad", kterou však již nedotvořil.Kolektivisticky cítící básník se posléze odkláněl od lyrické struny, protože mu připadala příliš spjata s "určitým člověkem, který mluví stále jen o sobě"; zato usiloval o obnovu epiky veršem, protože byla v souladu s jeho dychtěním po poezii, předmětně znázorňující "poznání lidí a věcí mimo nás" a spolu se samou dobou revolučních hnutí a akcí: "Lyrika je stav, epika je čin", prohlásil. Jestliže přitom sáhl po útvaru balady, tedy pravděpodobně z dvojího důvodu: jednak že mu její temnosvitné ladění umožnilo dramaticky znázornit peklo kapitalistického světa spolu s revolučním úsvitem společenského příští, jednak že si uvědomil lidovou tradici baladického útvaru, v němž sám nově a osobitě navázal na klasický odkaz národního umění, na baladu Nerudovu a zejména Erbenovu.V prvních dvou z pěti balad, jejichž přednes uslyšíte z toto desky, v baladách "o nenarozeném dítěti" a "o ženě, bohu a muži" je Wolker básníkem milostné lásky, která se nemůže uskutečnit ve světě plném bídy, křivdy, nenávisti - proto je a musí být "láskou bojující", proto chce a musí chtít "celý svět bez mezí". Obojí příběh chudých, vyděděných milenců zaujme už samým pojetím, příznačným pro socialistického básníka, jemuž ani štěstí intimního citu a vztahu nebylo nezávislé na společenských podmínkách a jemuž osobní úděl nedílně splýval se společenským. V další "Baladě o snu" se proti té poezii buržoazní epochy, která buď se rozdírala steskem neuskutečnitelných iluzí, nebo rozčarovaně hořkla nad snem leda výsměšně uskutečněným, naopak radostně, hymnicky radostně zná básník k činorodě pospolitému uskutečnění reálného snu společenského, které konečně uzdraví svět rozvrácený zlem společenské nespravedlnosti. V této horoucí jistotě se obrážel optimismus samé dělnické třídy, prodchnuté vědomím svého dějinného poslání a jeho konečného vítězství.