Josef Čapek

Veselá knižka Rozprávky o psíčkovi a mačičke o dvoch nerozlučných kamarátoch zabáva už niekoľko generácii. Psíček a mačička spolu hospodária vo svojom domčeku ako my: upratujú, pečú tortu, oslavujú Vianoce, chodia na výlety a navštevujú svojich priateľov. Josef Čapek ma láskavý humor, ktorým sa vie vcítiť do detského myslenia a tak jeho vrúcny jazyk sa stáva v tejto knižke nesmrteľný.

Kniha Povídání o pejskovi a kočičce patří ke klasickým dílům literatury pro děti. Poprvé vyšla roku 1929 a od té doby potěšila mnoho dětí a jejich rodičů.Pejsek a kočička spolu žijí v domečku a vedou svoji malou domácnost a chtějí všechno dělat jako velcí lidé, umývají špinavou podlahu, pečou dort, chodí v neděli na procházku, píšou dopis dětem nebo hrají divadlo. Ale protože pejsek a kočička lidmi nejsou, nedopadne všechno vždy tak, jak by si přáli, jejich svérázná řešení jsou ale vždy zábavná a originální.V některých příbězích vystupuje postava spisovatele pana Čapka, kterého pejsek a kočička navštěvují, hovoří s ním o vážných věcech a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti.

Číta: Karel Höger, Antonín Jedlička, Vít Rosignol, Pavlínka Břínková Celkový čas: 1 hodina 12 minút Karel Höger patří k vypravěčům, jejichž přednes i repertoár mají děti rády a s novými generacemi posluchačů se ho stále znovu dožadují. Titul totiž vznikl na přání kupujících, toužících mít krásné Högerovy pohádky shromážděnyv jednom komplete.Tento výběr z archivu tedy dětem nabízí pejska a kočičku Josefa Čapka, Červenou Karkulku, Smolíčka, Šípkovou Růženku, Rumcajse, Broučky, Dášeňku KarlaČapka a nakonec pět kluků, pět slonů a jednoho kocoura z proslulé Zahrady Jiřího Trnky.

Číta: Bára Milotová Celkový čas: 1 hodina 38 minút Půvabnou a dnes již téměř zapomenutou dětskou knížku plnou veselého povídání, které poukazuje nejen na nezbednosti, ale i drobné dětské chyby, vypráví laskavým a příjemným hlasem herečka Bára Milotová.Do dětských oušek přivádí emoce, radost, dovádění, údiv i zděšení ze studené vody. Vyprávění s dětmi o nejrůznějších věcech a poznatcích, se kterými se setkávají v okolním světě, ale i veselé hrátky s českým jazykem, od doby svého vzniku takřka nezestárly. Děti si poslechnou celkem 19 pohádek.Hudbu k nahrávce složil skladatel Zdeněk Král. V jeho melodiích se například utíká, kníká, přemýšlí, zobrazují Vánoce. Hudba uzavírá jednotlivé kapitoly, rozděluje myšlenky a dokresluje vyřčené.Kniha je prvním titulem nově vzniklého audio nakladatelství AUDIO DĚTEM, které bude jen a jen pro děti.

Číta: Bohuš Záhorský, Jiřina Petrovická, Bohumil Bezouška, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová, Marie Glázrová, Jaroslav Mareš, Eliška Poznerová, Bohuš Hradil, Josef Pehr Celkový čas: 47 minút Herecký portrét Jiřiny Šejbalové - audiokniha obsahuje několik ukázek z hereckých rolí Jiřiny Šejbalové. Jiřina Šejbalová (17.9. 1905 – 23.8.1981) pocházela z kulturně založené rodiny, studoval na konzervatoři v Praze operní zpěv, později přesotupila na dramatický obor. Po studiích účinkovala v operním souboru v Brně a současně hostovala v Národním divadle v Praze. Byla i dlouholetou filmovou herečkou (např. Cech panen Kutnohorských, Maskovaná milenka, Světáci, Vlčí jáma, Zlatá svatba,..).Měla chakteristický a nezaměnitelný hlas i osobitý herecký projev.

Číta: Václav Vydra Celkový čas: 1 hodina 49 minút Povídání o pejskovi a kočičce patří bezpochyby do zlatého fondu české literatury. Příběhy plné laskavého humoru napsal Josef Čapek především pro svoji dceru Alenku, která dorůstala do školních let. Radost však přinesly nejen jí, ale i mnoha dalším dětem.Ve skvělém podání Václava Vydry si nyní i vy poslechněte vyprávění o tom, jak si myli podlahu, pekli dort, nebo jak si pejsek roztrhl kaťata. Audiokniha ve formátu MP3 je ideální na cesty autem nebo jako pohádka před spaním. Příjemný poslech!

Číta: Miroslav Doležal, Bohumil Bezouška, Libuše Havelková, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Josef Velda, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Mareš, Josef Gruss, Vlasta Fabianová Celkový čas: 47 minút Herecký portrét Ladislava Peška - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, v nichž exceluje Ladislav Pešek.Z bohatě vybavené tiskoviny vydané v Supraphonu v roce 1965 u příležitosti jmenování LADISLAVA PEŠKA (*4.10.1906 - †13.7.1986) národním umělcem vybíráme charakteristiky jednotlivých rolí uvedených na albu DV 15263,jež bylo přílohou této publikace a jež nyní vydáváme poprvé digitálně:… v Průchových Hrdinech okamžiku představuje Kašku nebo Mošnu. V prvém případě stačí hlas a v druhém nevadí hercův civil, v obou případech pak je výsledek tentýž: ten, kdo sleduje jeho výkon, má dojem, že vidí postavu v plném vybavení, s maskou a kostýmem, že vidí její podobu, její gesta, její mimiku. Jeho herecký projev je tak sytý, tak sugestivní, že všechno vnější, byť i bylo součástí, zdá se zbytečné a výsledný dojem není o nic chudší, je stejný, jako když jej sledujeme na scéně, na plátně, na obrazovce. Komediantský prvek vyrůstal s Peškem od jeho hereckých začátků....Peškův Polonius je především každým coulem dvořan, zdrženlivý a nenápadně obřadný, vymyká se tedy právě tak Poloniům stařecky žvanivým jako Poloniům směšným namyšlenou důstojností: není komický očividně ani bezděčně, jen zaujatému Hamletovi je terčem zlé ironie. Tento Polonius se nenaparuje domnělou moudrostí a důvtipem, své mnohomluvné názory podává s dvornou roztomilostí jíž podznívá lehounké zasmání, ale přitom všem je v tom naléhavost, doporučování, vnucování. Dokonalá studie!...Kolika odstíny zněla, skřeky a smíchy, výkřiky nejrůznějšího druhu a nejrozmanitější vzdechy a zvuky u otlemených úst Peškova Pseudola a kolik gestikulačních rysů tak výrazně nanášených vyvstávala před divákem postava, která z postoje na kresbě antické vázy ožívala a rozžívala se nejen každým výstupem, ale takřka každou větou! A než zas v závěru ustrnula, uchvátila svým lidským obsahem...Poprvé se Pešek objevil v úloze Chlestakova r. 1936...jeho Chlestakov nepostrádal zajímavosti, ale do gogolovské postavy měl daleko...Když se Ladislav Pešek vrátil k postavě Chlestakova po dvanácti letech, zavrhl všechno, čím dříve Chlestakova vybavil. Prošel už do herecké zralosti a ta mu nedovolovala nejít co nejhlouběji do nitra postavy...A jak jde děj, sílí každým okamžikem přesvědčení, že tento chlapík bez vindry v kapse, ale se sluhou po boku, má v sobě dispozice podvádět, mystifikovat, napalovat. V podstatě uťápnutý človíček, ale právě tím mocněji v něm bují touha hrát někoho, kým není, touha, která se projevuje velikášstvím, touha, která se naplňuje falešným oslňováním okolí...Radost z úspěchu Peškova Chlestakova strhává a on plave stále dokonaleji a směleji v moři hlouposti a špatnosti, které má kolem a publikum mu drží palce: jen víc, jen víc! Podvodníkem proti své vůli a z dopuštění jedinečné příležitosti, tak by se dal nazvat Chlestakov v podání Ladislava Peška...Karikatura a přitom přece lidský typ, tatrman a přece člověk - to je také Peškův doktor Cajus ze Shakespearovy veselohry o windsorských záletech otylého seladona Falstaffa.. Cajus, role, jejímž vyjadřovacím způsobem je buď komolivá hatmatilka anebo francouzština. Pešek karikuje, ale jako vždy s úžasnou mírou a s úžasným vkusem. Vychází z francouzského temperamentu, který přežene do zbrklosti, a vychází z francouzské zpěvnosti, která mu prozní všechnu řeč. Je z toho galimatyáš, jenže - a v tom je velký důkaz velkého umění Peškova! - kdo je svědkem, rozumí, i když z francouzštiny nezná vůbec nic!...Mezi zpívající figury peškovského repertoáru patří i Azdak, Brechtův kavkazský odrbanec... díky Peškovu umění stmelit slovní, zpěvní i pohybovou složku tak, aby mu vyšel věrohodný zarostlý Asiat...tato postava zůstavuje diváka v pocitu uspokojení s člověkem, jehož sehraná komedie přinesla vítězství spravedlivé věci....jeho třetí goldoniovská postava - patron Fortunato, jehož hlavním prostředkem jsou nejrůznější vady v řeči a který vynecháváním začátečních písmen jednotlivých slov si vytváří neodolatelnou zrůdnou hantýrku. Je to originálně vymyšleno a výtečně provedeno a co je na tom hodno největší pozornosti - že to nepůsobí jako samoúčelný fraškovitý prostředek sledující jediný cíl, rozesmát publikum, nýbrž že takto traktovaný Forutnato nepřestává být ani na okamžik zcela reálnou figurou. A jak zpívá! Parodují se tu manýry operních primadon až do selhání hlasu, ale všude se tu skví značka Ladislav Pešek, což je totožné s mírou, vkusem, vtipem...A konečně - tulák z čapkovské hmyzí feérie! Mluvívá se zpravidla o Peškově prosté lidskosti a ten tulák je dokladem výmluvným a nadevše průkazným. Tulák? Ne, především člověk! Člověk s filosofií lásky. A tu hlásanou lásku najednou poznává v nerušených podobách, ve hmyzím podobenství. Poznané podoby ho překvapují, pobuřují, rozbolestňují, z poznání vzchází hrůza a hnus, odpor a nenávist. Tolik sobectví jednotlivce, kasty, celku. Nejen láska, i nenávist, bezohlednost, nepřátelství! Tulák žasne nad poznáním, ale tím poznáním zároveň moudří, současně však jím i stárne a propadá smrti ve jménu neustálé obrody života. Proces poznání a moudření a stárnutí je spojen s údivem, pak s otřesem, potom s děsem, až vyúsťuje v moudré pochopení pravé podstaty toho, co se zve skutečností. Smrt je posledním poznáním života. A Ladislav Pešek to hraje s hlubokou lidskostí a přirozenou moudrostí a tuláka proměňuje v symbol lidského údělu...Vladimír Müler

Číta: Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Irena Kačírková, Pavel Soukup, Ota Sklenčka Celkový čas: 1 hodina 16 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 3725 vydaného Suprphonem v roce 1985:...základem naší desky je kniha deníkových záznamů, filozofických zápisů, poznámek o životě a umění, aforismů, myšlenek, úvah a sentencí, ale i výkřiků a příkazů, jak je přináší posmrtně (1947) vydaná knížka Psáno do mraků...Při výběru jednotlivých zápisů jsem se soustředil především na ty, které se bezprostředně dotýkaly politické situace, těžkých let kolem Mnichova, atmosféry strachu a ohrožení národa i člověka, dále záznamy z bolasti malířwství a ovšem hlavně a v prvé řadě na ty, které mají povahu neměnných pravd (tíha doby je učinila jen závažnějšími a podstatnějšími) a které se týkají samé podstaty lidstva (tehdy ponižovaného a deptaného).

Číta: Eduard Bass, Jan Bor, Josef Čapek, Viktor Dyk, Pavel Eisner, Otokar Fischer, Jaroslav Hurt, Jaroslav Ježek, Jiří Mahen, Josef Svatopluk Machar, Jiří Karásek ze Lvovic, Ludvík Kuba, Jaroslav Kvapil, Helena Malířová, Alfons Mucha, Otakar Nejedlý, Gabriela Preissová, Marie Pujmanová, Václav Rabas, Antal Stašek, Josef Suk, Zdeněk Štěpánek, Bedřich Václavek, Václav Vydra Celkový čas: 1 hodina 34 minút Titul je složen z vyprávění a z dokumentů o osobnostech našeho kulturního života jako např. Eduard Bass, Josef Čapek, Helena Malířová, Gabriela Preissová, Alfons Mucha, Jaroslav Ježek, Václav Vydra a mnoho dalších. Průvodní slovo mají Zdeněk Štěpánek a Milan Friedl, dokumenty a texty vybral k vydání dr. Jan Wenig.

Číta: Günter Grabbert Celkový čas: 48 minút Audiokniha Geschichten vom Hündchen und Kätzchen obsahuje tyto části:Wie Wau-Wau und Miau den Fussboden scheuerten (O pejskovi a kočičce, jak myli podlahu)Wie Wau-Waus Hose einen Riss bekam (Jak si pejsek roztrhl kaťata)Das Märchen vom stolzen Nachthemd (O pyšné noční košilce)Wau-Wau und Miau als Tortenbäcker (Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort)Wie sie eine Puppe fanden, die leise weinte (O panence, která tence plakala)

Číta: Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský, Karel Höger, Olga Scheinpflugová, Miloš Nesvadba, Marie Tomášová, Zdeňka Procházková Celkový čas: 48 minút Karel Höger (17. 6. 1909 – 4. 5. 1977) .Z velmi obsažného komentáře Vladimíra Gabriela k původnímu supraphonskému albu DV 15197 z roku 1963 jsme vybrali:...Je-li v základech hereckého umění onen známý paradox mezi tvůrcem a vytvářenou postavou, k vrcholům patří něco na první pohled ještě paradoxnějšího: odvaha propůjčit vlastní, dokonale ovládaný herecký nástroj postavě tak, aby se zdálo, že na něj hraje falešně a špatně. Jenom představitel plaše senzitivních hrdinů a zjihlých milenců mohl zahrát i citové slabošství, faleš milostného gesta, narcisní sebevzhlížení, hypochondrii. Jenom suverén ovládající bez námahy obroušené, až hladké vystupování mohl zahrát jednání neobratné, nezvládnuté a trapné, mohl zdůraznit špatně zakrývané hroty a nezamaskované deformace na povrchu postavy. Jenom virtuos konverzačního umění mohl zahrát prázdno pod slovy prázdných lidí, neschopných vůbec se dohovořit s ostatními. Jenom velký herec mohl usvědčit Nicky, Moráky, Struny, Lomany a jim podobné, že se marně snaží v životě na něco si hrát, před druhými i sami před sebou, mohl je usvědčit z exhibicionismu i ze ztráty kontroly nad tím, co je opravdové a co předstírané, čím jsou sami a čím by se chtěli zdát.Jenom velký herec mohl demaskovat tyto s postavy s vědomou krutostí někoho, kdo příliš dobře zná řemeslo, kdo vidí do karet a ví, kdy se fixluje a kdy se vynáší diletantsky, takže podvod vyjde rázem najevo a prozradí ubohou nemohoucnost hráčů.Skutečně jen velký herec, který dozrál k tomuto umění a k této paradoxní odvaze. Velký herec, jako je Karel Höger...

Číta: Bořivoj Navrátil, Martin Růžek, Vladimír Brabec, Jan Pivec, Blanka Bohdanová, Eduard Kohout, Luděk Munzar, Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., Slávka Budínová, František Smolík, Bedřich Karen, Jiřina Petrovická, Karel Höger, Ferdinand Krůta, Zdeněk Štěpánek, Josef Langmiler, Ladislav Pešek, Oldřich Janovský, Vítězslav Vejražka, Jiří Hurta, Marie Vášová, Naďa Gajerová, Jaroslava Tvrzníková, Vít Olmer, Radúz Chmelík, Vladimír Huber, Marta Kučírková, Eliška Poznerová, Leopolda Dostalová Celkový čas: 2 hodiny 21 minút Vybráno z obsáhlého komentáře Vladimíra Müllera k původnímu kompletu:....Jistě dobrá polovina her Karla Čapka - z toho tři za bratrské spolupráce Josefa Čapka - měla šťastný úděl a znásobila své četné domácí úspěchy mnoha úspěchy zahraničními.Karel Čapek, veličina moderní české literatury a klasik z nejživotnějších, stal se i významnou osobností písemnictví světového, které se k němu neustále vrací.K bezpočtu posudků a zhodnocení českých přistupuje přebohatá kritická literatura zahraniční, a není proto vyloučeno, že kdyby se sebraly stati domácí a cizí, vydalo by to úctyhodnou řadu svazků, které by možná počtem dokonce předčily počet svazků nadepsaných jménem Karla či bratří Čapků.Výchozí místo patří ovšem Lásky hře osudné, moderní commedii dell arte se situacemi tragikomickými, pasážemi lyrickými v rozličných polohách, a s ironickým vyzněním: nad opravdovým citovým vztahem dvou soků vítězí podlé chytráctví třetího. Komedie nezvyklého tvaru bývala s oblibou uváděna mladými, především studentskými soubory.Prosinec 1921 byl patrně prvním profesionálním představením Lásky hry osudné.Loupežník se poprvé objevil na plakátech Národního divadla 2. března 1920 ...vzbudil zjevné rozpaky. Všestranně nezvyklé dílo!Realismus v prvním a třetím aktu, ovšem realismus neobyčejně osobitý ve druhém dějství básnická stylizace a verše nového typu. Do řeči lidí mísily se tu hlasy ptačí, hovořící lidskou řečí. První dějství mělo obvyklou délku, druhé nezvykle krátké a třetí zase nezvykle dlouhé. Odvážné situace a odvážná slova. Dohady o smyslu hry. Nejistota, k čemu se přiklonit. Přitakat rozumu, podrobenému životním zkušenostem? Vzdychnout nad uprchlým mládím? Postavit se na stranu bezohledně dobyvačného a přes překážky jdoucího Loupežníka?Při prvním uvedení na Národním divadle se Loupežník vyžil šestnácti představeními, což tenkrát při průměru šesti sedmi repríz znamenalo úspěch.Ten počet však hladce překonala hned příští Čapkova hra R. U. R. (Rossum's Universal Robots), provedená v Národním divadle poprvé 25. ledna 1921.Za necelý půlrok, tj. do konce sezóny, docílila v Národním a Stavovském (dnes Tylově) divadle dohromady sedmadvacet představení a když v sezóně 1927-28 mizela z repertoáru, chlubila se již víc než půlstovkou představení.Tenkrát se už také slovo "robot" užívalo v běžné mluvě a obohatilo i slovníky nejedné řeči cizí. Tedy neklamná známka popularity, kterou hra získala."Přiznávám se," napsal tenkrát autor, "že k napsání této hry mne svedl její děj, zejména ony dva akty, kde hrstka lidí očekává se vztyčenou hlavou svůj konec; lidský heroismus je mou zamilovanou myšlenkou a zlákal mě vlastně k této látce. A nechť se kdokoliv zdá plynout z hotové hry, této myšlence jsem zůstal věren.Dr. Hillar kdesi namítl - jistě právem - proti mému kusu, že vlastně nepředvádí rozpor Robotů s lidmi. Je to pravda; jenže mně nešlo o Roboty, nýbrž o lidi.Uvažoval-li jsem o něčem úsilovně při stavbě dramatu, tedy to bylo o těch šesti nebo sedmi lidech, kteří měli být představiteli lidstava. Ano, horoucně jsem chtěl, aby ve chvíli, kdy nastává útok Robotů, cítil divák, že nyní jde o něco nekonečně cenného a velikého, a to že je lidstvo, člověk, to že jsme my. O toto "my" šlo nejvíce, to byla vůdčí myšlenka, to byla tendence, to byl vlastní program celé práce."najdeme tu také další hru bratrské spolupráce - Ze života hmyzu, provedenou poprvé v Národním divadle za režie K. H. Hilara a ve výpravě Josefa Čapka 8. dubna 1922......Ve společném článku (Bratři Čapkové) mluvili o formě společné práce, o inspiraci i o tendenci hry a klidně připouštěli, že se v ledačems prohřešili proti odborným poznatkům a pravdám přírodopisců.Na omluvu či spíše na vysvětlenou však připomněli, že "chtěli psát o lidech a nikoli o hmyzu", a dodali: "překvapující a krutá analogie lidských zvyků a řádů s popudy a řády říše hmyzí, toť záminka této morality; je to křivé zrcadlo nastavené člověku; je to šalebný trik, jenž ukazuje náš život v jiném světle a vyvolává kritiku dejme tomu sobectví požívačného, sobectví rodinného, sobectví státního daleko účinněji, než by bylo lze v podobě lidské."Autoři, kteří si hrou vysloužili označení pesimistů, uvedli také ve své zpovědi, že postava Tuláka měla mít původně úkol více méně spojovací a komentující, ale potom, jak už to bývá, postava začala žít svým životem a zabrala si pro sebe tolik místa, že se stala postavou ústřední, umocňující myšlenku a zacílení díla.Věc Makropulos uvedli 21. listopadu 1922, ale svým zrodem to bylo dílo starší. Vlastně: zrodem myšlenky.Podle autorova vyznání se v něm nápad ozval už před robotskou utopií a původně měl být zpracován románově jako Krakatit. Ale potom dostal námět tvar dramatický.Prý byla hra napsána spíše proto, poněvadž autor už chtěl mít motivy tohoto druhu za sebou, být s nimi vyrovnán. Tak to čteme v předmluvě ke knižnímu vydání spolu s četnými narážkami na posudky, které spatřovaly ve hmyzí komedii dílo pesimistické. Proto tedy Věc Makropulos chtěla říci "lidem něco útěšného a optimistického".A Čapek uvažuje: "Nevím, je-li optimistické tvrdit, že žít šedesát let je špatné, ale žít tři sta let je dobré; myslím jen, že prohlásit šedesátiletý (průměrně) život za přiměřený a dosti dobrý, není právě zločinným pesimismem!"První představitelkou třistaleté ženy mnoha jmen a mnoha životů - Eliny Makropulos, Eugenie Montez, Elsy Müller, Ekateriny Myškiné, Elliany Mac Gregor, Emilie Marty - byla Leopolda Dostalová. První nastudování Věci Makropulos bylo dílem Karla Čapka, sám si hru režíroval.S Čapkovou Věcí Makropulos začala brzy soupeřit Janáčkova Věc Makropulos a dá se říci, že opera nejednou vytlačila činohru.....Operní Věc Makropulos měla premiéru v Brně 18. prosince 1926 a do pražského Národního divadla se dostala v březnu 1928, kdy už zde byl repertoár obohacen dalším společným dílem bratří Čapků - Adamem Stvořitelem.Premiéra 12. dubna 1927 měla velký vnější úspěch, ale jinak se o úspěchu nedala mluvit. Přesvědčují o tom čísla.Do konce sezóny prošla tato sedmiobrazová fantastická komedie, charakterizovaná kritikou jako filosofická revue, celkem sedmnácti představeními a příští dvě sezóny k tomu připojily čtrnáct repríz, což sešteno dává dohromady jedenatřicet představení. A to bylo na dílo tak úspěšné autorské dvojice pramálo. Snad měl na tom chabém ohlasu podíl myšlenkový či dějový chaos, úsilí autorů vtěsnat do komedie co nejvíce aktuálních problémů, vyvěrajících z konfliktu individualisty a kolektivisty, prostě - dílo se neozvalo tak, jak bylo u čapkovýských děl tehdy již pravidlem."V zájmu Karla Čapka i bratří Čapků by bylo," čteme v kritice, "aby se již co nejdříve vymotali ze začarovaného kruhu svých utopistických motivů, které nutně obracejí pozornost k povrchu látky a odvracejí ji od živého člověka.Požadavek kritiky nenašel dlouho ohlas. Karel Čapek jako dramatik se totiž odmlčel na plných deset let.A když se pak opět přihlásil na jevišti ke slovu, vyhověl citovanému přání jenom zpola. Neustoupil od utopie, promítl ji však do hrozící aktuálnosti a dal tu promluvit lidem nejrůznějších typů. Na utopii, na vymyšlenou nemoc, reagoval člověk. Do řeči rozumu pronikal stále silněji hlas srdce. Ale dílo přesto nevyznívalo optimisticky, naopak. Vítězí tu ničivě bezhlavý zfanatizovaný dav: pod jeho zběsilostí hyne dobrodějný lékař-objevitel Gallén.Premiéra Bílé nemoci byla v Národním divadle 29. ledna 1937, tedy v době, kdy už v naší bezprostřední blízkosti se netajil fašismus rozpínavými záměry a dával nám soustavně ze sousedství najevo své úmysly.Dík Čapkovi anebo Čapkům vtrhlo na scénu činohry Národního divadla nové umění, ať už v ohledu dramaturgického, ať inscenačním. Čapkovské premiéry jsou nejen pro Národní divadlo, ale pro českou dramatiku, resp. divadelnictví vůbec, důležitými mezníky historické závažnosti...Vybrané úryvky, naplňující trojici desek, sledují i cíl dokumentární ...... Někteří z naší besedy jsou na trojici desek přítomni svým uměním nahrávkami dnešními či minulými a jejich umění vyzrálé léty je konfrontováno s uměním nových tlumočitelů čapkovských děl, kteří přistupují k slavným hrám jako k velkému odkazu včerejška osobitým způsobem.A tak tu máme rozličný styl interpretace a v tom i doklad, že díla Karla a Josefa Čapka byla a jsou hercům stále živým zdrojem tvůrčích podnětů svými hodnotami myšlenkovými a uměleckými.

Pásmo k Mezinárodnímu roku dítěte. Číta: František Filipovský, Dana Medřická, Jiřina Bohdalová, Luděk Munzar, František Nepil, Ondřej Kepka, Barbora Fuchsová, Klára Šebestová, David Mathouchanh, Jakub Hromádka, Helena Horčičková, Petr Meduna, Hanuš Bor, Alena Kalivodová Celkový čas: 54 minút Audiokniha Hřej, sluníčko, hřej. Pásmo k Mezinárodnímu roku dítěte obsahuje tyto části:Výběr z tvorby českých básníků a spisovatelů pro pásmo Hřej, sluníčko, hřejAť svítí slunce (úryvek (1), úryvek (2), úryvek (3), úryvek (4),)Jak si pejsek roztrhl kaťataJak Česílko dal Andulce světýlko do vlasůO čarodějnickém učedníku (úryvek)

Číta: Taťjana Medvecká, Alfred Strejček, Pavel Jurkovič Celkový čas: 1 hodina 6 minút Říkadla, hádanky, písničky a pohádky pro dětiMalé děti rády poslouchají pohádky, milují říkadla, básničky, rozpočítadla a zvláště pak písničky. To všechno přirozeně a zábavně rozvíjí jejich schopnosti komunikace, vnímání a užívání řeči. Na našem albu naleznou rodiče i učitelé ideální pomůcku, která žertovně a vtipně kombinuje mluvenou i zpívanou poezii pro děti, klasiků Josefa Václava Sládka, Františka Halase, Františka Hrubína, Jaroslava Seiferta, s díly soudobých umělců, Jiřího Žáčka a Jana Vodňanského. Jednoduché písničky a básničky střídají pohádky Václava Čtvrtka, Josefa Čapka a hádanky Věry Provazníkové. V humorném sledu, doprovázeni vlastní hrou na desatero nástrojů, vše s chutí a nápaditě vyprávějí, recitují a zpívají Taťána Medvecká, Alfréd Strejček a Pavel Jurkovič.Zábavné pásmo, které děti nejen pobaví, ale naučí je řadě nových písniček, básniček a pohádek

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921-1930, respektive 1931-1939. Těmito svazky ukončujeme nejen vydávání výtvarné publicistiky tohoto autora, ale uzavírají se jimi i celé Spisy, jejichž vydávání zahájil v roce 2007 svazek s Čapkovou literární publicistikou.Texty zařazené do posledních dvou svazků byly vesměs původně otištěny v periodickém tisku a pocházejí z období Čapkova působení v Lidových novinách, v nichž měl na starosti rubriku pojednávající o pražských výstavách. Do tohoto deníku pravidelně přispíval od dubna 1921 až do svého zatčení 1. září 1939. Publikoval v něm stovky referátů, v nichž sledoval výtvarné aktivity v hlavním městě. Přestože deník nepovažoval za prostor pro výtvarně kritickou činnost, nelze jeho práce pro noviny číst jen jako pouhé informativní články o výstavách v Praze. Téměř nikdy se nezřekl vlastního hodnocení, v němž vyjadřoval svůj vyhraněný nárok na výtvarnou tvorbu, který sám uplatňoval ve svém malířském díle. Sledoval výstavy důležitých uměleckých osobností i méně známých autorů a se zaujetím psal o jejich výtvarných počinech. Neopomíjel ani ženské umění ani výstavy členů různých uměleckých spolků, například německých, a byl jedním z mála, kdo o nich tehdy referoval. Informoval o výstavách zahraničních výtvarníků i expozicích autorů užitého umění. V umělecké tvorbě zdůrazňoval vlastní způsob vidění a vyjádření, odmítal epigonství, rutinérství, konvenčnost, lacinou efektnost, manýru. Proti akademismu vyzdvihoval tvorbu založenou na vlastním názoru a vnitřní svobodě. Nad virtuozitu stavěl poctivě dosažené, byť skromnější umělecké výsledky. Jeho články tak v kritickém pohledu podávají sice ne vyčerpávající, nicméně zřetelný obraz dění na pražské umělecké scéně v době mezi válkami.Vedle Lidových novin přispíval Čapek i do umělecky zaměřených časopisů texty, jimiž se místo na běžného čtenáře deníku obracel v rozsáhlejších polemikách spíš na odbornou veřejnost. Střízlivě reagoval na projevy výtvarných tendencí meziválečné avantgardy, analyzoval její výtvarné počiny a odmítal ideologii, s níž byly spojeny. Nadřazoval lidské uměleckému, výtvarné hodnoty spojoval s hodnotami mravními.Zatímco z Čapkových textů o výtvarném umění z let 1921-1939 napočítáme v dosud vydaných knižních výborech jen několik desítek, bibliografie jich v tomto období eviduje více než tisíc. Známe je z výborů vydaných autorem (ve Spisech byly zahrnuty do svazku Knihy o umění) i posmrtně: Co má člověk z umění a jiné úvahy o umění z let 1911-1937 (1946), Moderní výtvarný výraz (1958), Méně výstav a více umění! (1999). Většina však zůstala zveřejněna jen ve svém prvním otisku v dobovém periodickém tisku.Naše edice chtějí v kritickém vydání zpřístupnit Čapkovu publicistickou tvorbu v co největší šíři a doplnit tím jeho obraz o sice méně výrazný, nicméně nepostradatelný rys. Josef Čapek sice psal své příspěvky jen pro danou příležitost, avšak pro svou literární hodnotu tu tato drobná díla zůstávají trvalým a pevným dokumentem, neodmyslitelným od českého kulturního dědictví.Edice přinášejí kriticky připravené texty doplněné o komentáře s vysvětlivkami, jmenný rejstřík a rejstřík výstav.Josef ČAPEK (23. března 1887 Hronov - mezi 5. a 24. dubnem 1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen). Malíř, grafik, knižní grafik a ilustrátor, kreslíř, scénograf, prozaik, dramatik, básník, autor pro děti, žurnalista, esejista, výtvarný kritik a teoretik. Bratr spisovatele Karla Čapka (1890-1938), s nímž v mladých letech společně napsal řadu povídek (Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny a jiné prózy) a tři divadelní hry (Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel), a spisovatelky Heleny Čapkové (1886-1961), švagr básníka a překladatele Josefa Palivce. Po secesních začátcích příslušník kubistické avantgardy, jejíž principy posléze modifikoval do projevu osobitě oproštěné výtvarné zkratky. Postupně člen Skupiny výtvarných umělců, Mánesa, Tvrdošíjných a nakonec Umělecké besedy. Živobytí mu však zajišťovalo především redaktorské místo v Národních listech (1918-1920) a Lidových novinách (1921-1939). Jeho literární dílo opsalo svérázný vývojový oblouk od básnivých expresionistických povídek (Lelio, Pro delfína) přes baladickou novelistiku (Stín kapradiny) po novátorské bezdějové prózy (montaignovský filozofující esej Kulhavý poutník, pascalovský soubor "myšlenek" Psáno do mraků). Jako aktivní masarykovec a antifašista byl německými okupanty zatčen hned v první válečný den 1. 9. 1939 a připraven o život na samém prahu míru.

Veselé Rozprávky o psíčkovi a mačičke o dvoch nerozlučných kamarátoch zabáva už niekoľko generácii. Psíček a mačička spolu hospodária vo svojom domčeku ako my: upratujú, pečú tortu, oslavujú Vianoce, chodia na výlety a navštevujú svojich priateľov.Josef Čapek ma láskavý humor, ktorým sa vie vcítiť do detského myslenia a tak jeho vrúcny jazyk sa stáva v tejto knižke nesmrteľný.

Číta: Martin Růžek, Hana Maciuchová, Vlastimil Brodský, Antonie Hegerlíková, Zdeněk Řehoř, Ilja Racek, Miloš Kopecký, Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., František Smolík, Bedřich Karen, Jiřina Švorcová, Oldřich Musil, Iva Janžurová, Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová, Jan Schánilec, Ilja Prachař, Karel Houska, Jiří Pleskot, Bohuš Hradil Celkový čas: 1 hodina 42 minút Ukázky z divadelních her mnoha autorů a divadelních scén vydával v minulosti Supraphon na různých titulech (České drama, Inscenace, které nás zaujaly, Významné inscenace Vinohradského divadla, profily jednotlivých herců atd.).Ukázky z her Válka s mloky, Bílá nemoc, Loupežník, Ze života hmyzu - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, jejichž autorem je Karel Čapek.

Číta: Karel Höger Celkový čas: 34 minút Příběhy pejska a kočičky od Josefa Čapka patří k základním dílům české literatury pro děti. Karel Höger čte toto líbezné vyprávění s humorem, něhou a citem na zvukové nahrávce, neustále pro velký zájem posluchačů re-edované. V pěti kapitolách se dozvíme, jak pejsek s kočičkou hospodařili - myli podlahu, pekli dort, spravovali pejskovy roztrhané kalhoty a našli pohozenou panenku.

Číta: Jaroslav Plesl, Veronika Khek Kubařová, Ivan Trojan, Hynek Čermák, Martin Myšička, Václav Neužil, Klára Issová, David Novotný, Lenka Krobotová, Zdeňka Žádníková Volencová Celkový čas: 1 hodina 39 minút Kompletní znění klasických pohádek v podání herců z Dejvického divadla.To bylo tenkrát, když spolu pejsek a kočička hospodařili a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé: umývat špinavou podlahu, péci dort, chodit v neděli na procházku, psát dopis nebo hrát divadlo. Ale protože lidmi nejsou, nedopadne všechno vždycky tak, jak by si přáli – jejich svérázná řešení jsou ale pokaždé zábavná a originální. V některých příbězích také pejsek a kočička navštěvují pana Čapka, s nímž hovoří o "vážných věcech" a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti. Znění textu vychází z kritického vydání ve Spisech Josefa Čapka a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno. Namísto Čapkových všeobecně známých obrázků doprovodí audioknihu ilustrace výtvarného dua Tomski&Polanski, kteří svou aktuální verzi pojali jako poctu autorovi.

Číta: Jiřina Bohdalová, Eduard Cupák, Josef Dvořák, Naďa Gajerová, Helena Štáchová, Václav Vydra, Aňa Geislerová, Aťka Janoušková, Pavel Zedníček, Arnošt Goldflam, Miloš Kirschner, Miroslav Černý, Vojtěch Kotek, Simona Postlerová, Jan Kanyza, Malvína Pachlová Celkový čas: 1 hodina 17 minút Poslouchá celá rodina! Výběr toho nejlepšího z tvorby pro děti určený nejen začínajícím posluchačům.Rozmanité pohádkové příběhy, známé postavičky z dětských knížek a večerníčků a oblíbení čeští herci na kompilačním albu, které je ideální pro začínající posluchače mluveného slova. Časem prověřené snímky i nové nahrávky však jistě zaujmou i rodiče a prarodiče. Křemílek a Vochomůrka, Včelí medvídci, kocour Mikeš, Spejbl a Hurvínek, Bob a Bobek, Makový mužíček, loupežník Rumcajs a s nimi postavy z pověstí a bajek na jediném výběru. Jako vypravěči se představují Jiřina Bohdalová, Václav Vydra, Simona Postlerová, Josef Dvořák, Aňa Geislerová, Jan Kanyza, Vojtěch Kotek a další oblíbení čeští herci a herečky.Výzkumy potvrzují, že audioknihy rozvíjejí slovní zásobu, probouzí fantazii a kreativitu a vedou k lásce k literatuře. Naše kompilace pomáhá objevovat svět dětské literatury.

Číta: Aňa Geislerová, Barbora Poláková, Jakub Prachař, Patrik Děrgel, Václav Jílek, Jiří Suchý z Tábora Celkový čas: 4 hodiny 47 minút Pohádkovník je plný kouzelných příběhů a hereckých hvězd!Pohádkovník je strom, který se sází každoročně během Noci s Andersenem. Podle této akce, pořádané Národní knihovnou České republiky vždy 1. dubna, získal celý náš nový komplet jméno. Vše se odvinulo od nápadu oslovit mladé, vynikající herce a požádat je o jejich milované pohádky, na které buď vzpomínají z dětství, nebo je nyní s chutí čtou vlastním dětem.Aňa Geislerová čte Povídání o pejskovi a kočičce Josefa Čapka či Andersenovo Děvčátko se sirkami, Barbora Poláková načetla úvodní kapitoly z Petra Pana, Václav Jílek pohádku O princezně Jasněnce a ševci, který létal od Jana Drdy, Jakub Prachař načetl pohádku z Werichova Fimfára, Jiří Suchý z Tábora Karafiátovy Broučky a Patrik Děrgel příběh nazvaný Jak byla vosa Marcelka ráda, že je.V pozoruhodném výběru se zde nyní potkávají pohádky laskavé i smutné, ironické i přívětivé, drsné i jemné. Ty všechny ovlivnily naše protagonisty v dětství tak, že je nyní radostně předávají dalším generacím jako zásadní poklady.Audiokniha vychází ve spolupráci s Nocí s Andersenemwww.nocsandersenem.cz

Číta: Igor Bareš Celkový čas: 5 hodín 12 minút Dva dravci roklin a houštin vycházejí z lesů...Pytláci Ruda Aksamit a Vašek Kala, kteří v panice zabijí hajného, se vydávají na útěk před spravedlností i předvlastním svědomím. Obklopeni lesem jsou nejprve opojeni volností, nezměrnou krásou a silou přírody, ale postupně je začnou pronásledovat výčitky a situace je pudí k páchání dalších zločinů. Když pro ně les přestane být přátelským útočištěm, a propadnou beznaději…„Příběh sice může působit ,jen‘ jako rozvinutá soudnička, ale na vysoké literární úrovni. Užíval jsem si rytmus řeči, nečekané slovní obraty, zvukomalebnost jazyka a symboliku. Když začne promlouvat les a kdyžautor popisuje prostředí, jsou tam opravdu surrealistické obrazy přírody.“ - Igor Bareš

Číta: Jiřina Bohdalová, Jana Boušková, Aňa Geislerová, Antonie Hegerlíková, Jitka Ježková, Jitka Molavcová, Luděk Munzar, Václav Postránecký, Jiří Prager, Martin Růžek, Matouš Ruml, Miloš Kirschner, Simona Postlerová, Ulrika Kotajná, Marek Libert, Pavel Zedníček, Miroslav Masopust, Daniela Krhutová, Svatopluk Schuller, Václav Kopta, Otakar Brousek st. Celkový čas: 1 hodina 48 minút Minutové pohádky lze poslouchat vždy a všude!Krátké pohádky a příběhy, jejichž délka udrží zájem všech malých posluchačů. Ideální formát, který ocení zejména rodiče, když chtějí rychle zabavit dětskou pozornost. Výběr nových nahrávek i titulů ze zlatého fondu, klasických i moderních pohádek v interpretaci oblíbených českých herců. Od jedné do šesti minut trvají všechny snímky na tomto albu a mohou dětem zpříjemnit chvíle nejen před spaním, ale doslova kdykoliv a kdekoliv.

Číta: Josef Dvořák, Miloš Kirschner, Božena Weleková, Petr Rychlý, Pavel Zedníček, Jan Kanyza, Matouš Ruml, Jiří Suchý z Tábora, Václav Kopta Celkový čas: 1 hodina 18 minút Audiokniha na pomoc všem rodičům i dětemZábavné pohádky a příběhy, v nichž se posluchači dozvědí, proč je důležitá péče o zoubky. Malá princezna, zoubková víla, neposlušný kluk, mořský žraloček, zlý vlk i kouzelný kartáček - ti všichni mají k tématu čištění zubů co říci. Krátká vyprávění oblíbených českých herců poutavou a srozumitelnou formou naučí malé i velké, jak si udržet zdravý úsměv. I věci, do kterých se dětem nechce, se dají brát vesele a s dobrou náladou. Dvanáct původních "zoubkových" pohádek domácích autorů nás o tom přesvědčí. Obsahuje řadu tipů a doporučení od stomatologů.

Číta: Karel Höger, Jiří Krampol, Matouš Ruml, Josef Somr, Pavel Rímský, Petr Šplíchal, Tomáš Pergl, Petr Třebíčský, František Kreuzmann, Petr Štěpánek, Ladislav Frej, Marek Eben, Tomáš Töpfer, Dagmar Havlová-Veškrnová, Václav Kopta, Jiří Suchý z Tábora Celkový čas: 10 hodín 53 minút To nejlepší pro malé i velké posluchače z tvorby bratří Čapků určené dětem. Velký komplet audioknih - 654 minut.Dětské knížky Karla a Josefa Čapkových patří do zlatého fondu české literatury. Jejich literární texty jsou nadčasové, mají trvalou uměleckou hodnotu a líbí se již několikáté generaci čtenářů. Krásná čeština, laskavý styl vyprávění a mimořádná úroveň práce s jazykem činí z tvorby bratří Čapků absolutní klasiku, kterou by měl znát každý. Poprvé vychází takto rozsáhlý komplet nahrávek mluveného slova, který zahrnuje všechny jejich dětské tituly v neopakovatelné interpretaci českých herců. Devatero pohádek, Dášeňka, Povídání o pejskovi a kočičce, Pudlenka, Povídejme si, děti… v provedení Josefa Somra, Petra Štěpánka, Tomáše Töpfera, Marka Ebena, Ladislava Freje, Jiřího Krampola, Pavla Rímského, Františka Kreuzmanna, Václava Kopty, Matouše Rumla, Jiřího Suchého z Tábora, Karla Högera a Dagmar Havlové-Veškrnové.

Číta: Jiří Krampol, Petr Šplíchal, Tomáš Pergl, Petr Třebický Celkový čas: 1 hodina 18 minút Nahrávka z roku 1998 v režii Jana Fuchse a v interpretaci Jiřího Krampola představuje tři nejznámější pohádky ze sbírky Karla Čapka Devatero pohádek.První loupežnická pohádka, O princezně solimánské, Druhá loupežnická pohádka - všechny tři patří mezi stálice základního fondu literatury pro děti

Číta: Rudolf Hrušínský, Jiřina Bohdalová Celkový čas: 1 hodina 19 minút Pohádky k vánoční atmosféře patří stejně jako vánoční stromeček, vánoční cukroví a hlavně nesmí chybět vánoční dárky...Jedním z dárků pro malé posluchače k blížícím se Vánocům je náš nový digitální titul složený z pohádek s vánoční tématikou autorů Václava Čtvrtka, Františka Nepila, Zbyňka Malinského, Josefa Lady, Josefa Čapka, Pavla Cmírala, Jiřího Toufara, Heleny Štáchové a dalších.Pohádky vypravují Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský, Naďa Gajerová, Tomáš Töpfer, Dagmar Havlová-Veškrnová, Helena Štáchová, Martin Klásek, Josef Dvořák, Jiří Prager, Martin Sobotka a další

Číta: Miroslav Doležal, Karel Höger, Václav Vydra, Dagmar Sedláčková, Jiří Štuchal Celkový čas: 1 hodina 20 minút Pro desátý díl miniserie Album pohádek "Supraphon dětem" jsme připravili výběr známých i méně známých pohádek převážně vyprávěných a jednou, také méně známou, pohádkou dramatizovanou.Začínáme Budkou, pohádkou pro nejmenší děti, v možná trochu nečekané interpretaci baviče Jiřího Štuchala, pokračujeme pohádkami O kohoutkovi, slepičce a zvířátkách v lese a O kocouru, kohoutu a kose, nezapomeneme ani na Smolíčka (trochu jinak), na Rumcajse, abychom tento díl ukončili avizovanou méně známou pohádkou dramatizovanou Rmuténka z Mrákotína. V pohádkovém příběhu o síle velké lásky chudého Toníka a sedlákovic Kačenky se představí dětem Marta Vančurová, Jiří Novotný, Petr Haničinec a další.Supraphon dětem 10 obsahuje následující pohádky:Budka (ze sbírky Povídačky)O kohoutkovi, slepičce a zvířátkách v leseO kocouru, kohoutu a koseO panence, která tence plakalaO Smolíčkovi (co ještě neznáte)Jak Rumcajs sfoukl v drakoviRmuténka z Mrákotína

Číta: Jiří Adamíra, Jaroslava Adamová, Jana Andresíková, Josef Beyvl, Bohumil Bezouška, Vlastimil Brodský, Eduard Cupák, Jana Dítětová, Jana Drbohlavová, František Filipovský, Nelly Gaierová, Jaromír Hanzlík, Aťka Janoušková, Rudolf Jelínek, Josef Kemr, Jaroslav Kepka, Miroslav Masopust, Jaroslav Moučka, Jaroslav Satoranský, Helena Štáchová, Tomáš Töpfer, Bohuš Záhorský, Miloš Kirschner, Hana Maciuchová, Dana Medřická, Milan Friedl, Klára Jerneková, Luděk Munzar, Josef Svátek, Sláva Mann, Karel Karas, Karel Höger, Jiří Prager, Růžena Dvorská, Jiří Mikota, Jiří Lír, Antonie Hegerlíková, Antonín Jedlička, Kateřina Žalská, Vladimír Hrubý, Svatopluk Skládal, Jana Walterová, Mirko Musil, Jan Kotva, Petr Štěpánek, Dana Hlaváčová, Bedřich Prokoš, František Vicena, Růžena Nasková, Václav Voska, Čestmír Řanda, Josef Fryč, Eduard Kašpar, Eva Haubertová, Oldřich Musil, Josef Patočka, Soběslav Sejk, Gabriela Vránová, Josef Maršík, Václav Konvička, Artur Šviha, Saskia Burešová, Štěpánka Haničincová, Michal Pavlata, Jan Schánilec, Jiří Šrámek, Jan Tříska, Ivanka Devátá, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Vojta, Jaroslav Mareš, Jindra Holmanová, Marie Štichová, Miroslava Janoušková, Miloš Liška, Karel Fořt, Josef Narenta, Jaroslava Drmlová, Jiřina Krejčová, Bedřich Bobek, Jaroslava Mlejnková, Martin Růžek, Jan Štípek, Milada Tvrdková, Marie Jedličková, Miroslava Jedličková, Milan Mach, Karel Pavlík, Tomáš Šolc, Luděk Kopřiva, František Hanus, Josef Větrovec, Vladimír Šmeral, Jana Šulcová, Otomar Korbelář, Ivanka Fišerová, Jan Bor, Jiří Korn, Věra Kubánková, DRDS-člen, Jan Řeřicha, Vlastimil Fišar, Jiří Novotný, Karel Máj, Jiřina Sevastová, Jiřina Štěpničková, Milan Neděla, Bohumil Pastorek, Marie Vášová, Robert Spousta, David Vlček, Barbora Fuchsová, Ladislav Kazda, Jan Fuchs, Zdeněk Hodr, Karel Beníško, Eva Vosková, Miloš Rozhoň, Alena Vránová, Vlastimil Hašek, Miloslav Homola, Julie Charvátová, Josef Červinka, Jiří Holý, Jiří Ornest, Marie Marešová, Ladislav Mrkvička, Ladislav Brothánek, Renata Becerová, Štefa Holečková, Stanislav Neumann, Jarmila Vacková, Lída Otáhalová, Jiří Wohanka, Josef Bek, Jiří Štuchal, Miroslav Doležal, Václav Vydra, Dagmar Sedláčková, Marta Vančurová, Jarmila Májová, Petr Haničinec, Václav Švorc, Ema Skálová, Pavlínka Břínková, Valtr Taub, Zuzana Töpferová Celkový čas: 11 hodín 24 minút Před pěti lety začal Supraphon vydávat pro děti pohádky ze svého bohatého archivu. Úspěšná digitální řada (původně zamýšlená jako miniserie) Album pohádek "Supraphon dětem" se rozrostla nakonec na 20 dílů.Jednotlivé tituly obsahovaly pohádky vyprávěné i dramatizované, pohádky v excelentní interpretaci herců a hereček jako např. Růžena Nasková, Karel Höger, Václav Voska, Ladislav Pešek, Jan Werich, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, František Filipovský, Petr Haničinec, Josef Kemr, Euard Cupák, Miloš Kirschner, Helena Štáchová, Viktor Preiss, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová a mnoho dalších. Pokud byste chtěli mít pohádková alba hezky pohromadě, nabízíme nyní dva komplety těchto archivních pokladů:v prvním kompletu jsou tituly s pořadovým číslem 1 - 10,v druhém kompletu jsou pak tituly s pořadovým číslem 11-20.

„Věděl dobře, kde se nalézá: v novém lese, kde ještě nebyl a kam nyní nakonec dospěli, když za sebou zanechali dlouhou pouť označenou svými špatnými činy a mstivým tlakem pronásledovatelů. Jak bude zítra?“Baladická próza, klasika ze Zlatého fondu SME.

Obsahem druhého svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami. Autor a jeho druhé já, vzájemně se doplňujíce, opravujíce a ponoukajíce, vedou zde živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Dotekem doby silně poznamenán je posmrtně vydaný (1947) svazek Psáno do mraků. Je to proud krátkých, často aforisticky vyhrocených deníkových úvah o věcech umění, situaci národa, mravnosti – extrakt Čapkovy tvůrčí a životní zkušenosti, moudrá a zároveň nekompromisní kniha moralisty a demokrata. Rukopisy Čapkových vězeňských básní a básnických překladů přinesli do vlasti, po autorově anonymní smrti někdy v dubnu 1945, až přeživší koncentráčníci (Básně z koncentračního tábora, 1946). Jde o jakýsi experiment naruby. Čapek, milující moderní poezii, nevázal se tu jejím kánonem, protože sám se básníkem necítil a protože chtěl být přístupný všem spoluvězňům, kteří se k tajeným opisům jeho veršů dostanou. Ti, kdo nemají smysl pro osobité a nové, jež už ohlašuje příští literární časy, mají sklon odsouvat tyto tři Čapkovy knížky na okraj české literatury. Soudíme naopak, že v ní patří k jejímu jádru: k jejím hodnotám nejryzejším a nejtrvalejším.

Po zemětřesení se z Atlantského oceánu vynoří nová, panenská pevnina, do níž lidé začnou vkládat naděje, neboť ji považují za budoucí utopii, oproštěnou od konfliktů starého světa. Boháči a státníci si však takové sousto nechtějí nechat ujít a spory o rozdělení nové půdy vyvrcholí válkou. Dramatická literatura ze Zlatého fondu SME.

Vyprávění pro děti vycházejí poprvé jako samostatná kniha podle autentického znění, jak je publikoval Josef Čapek v Lidových novinách v letech 1929–1933. Rovněž při reprodukci Čapkových ilustrací k vyprávěním a grafickém členění textu byla respektována výchozí podoba původního otisku.

Sloupky, entrefilety, fejetony, črty aj.. Obsáhlý výbor z té části novinářského díla Josefa Čapka, v níž se nezabýval výtvarným uměním, tj. z té části, jíž vedl každodenní dialog se čtenářem prostřednictvím běžných žurnalistických žánrů, kterými byly v jeho volbě sloupek, entrefilet, fejeton, črta, nekrolog, polemika atd. Za svého života se Josef Čapek (na rozdíl od bratra Karla) choval vůči své publicistice macešsky, vydal z ní ve dvacátých letech jen dva skrovné výbory. Teď tedy má čtenář příležitost obhlédnout její celek a zvážit, v čem jsou její přednosti a osobitost, popřípadě její meze či přežitost. Ale také porovnat ji s praxí a úrovní dnešního českého novinářství.

Kulhavý poutník, Psáno do mraků, Básně z koncentračního tábora. Obsahem 2. svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami. Autor a jeho druhé já, vzájemně se doplňujíce, opravujíce a ponoukajíce, vedou zde živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Dotekem doby silně poznamenán je posmrtně vydaný (1947) svazek Psáno do mraků. Je to proud krátkých, často aforisticky vyhrocených deníkových úvah o věcech umění, situaci národa, mravnosti – extrakt Čapkovy tvůrčí a životní zkušenosti, moudrá a zároveň nekompromisní kniha moralisty a demokrata. Rukopisy Čapkových vězeňských básní a básnických překladů přinesli do vlasti, po autorově anonymní smrti někdy v dubnu 1945, až přeživší koncentráčníci (Básně z koncentračního tábora, 1946). Jde o jakýsi experiment naruby. Čapek, milující moderní poezii, nevázal se tu jejím kánonem, protože sám se básníkem necítil a protože chtěl být přístupný všem spoluvězňům, kteří se k tajeným opisům jeho veršů dostanou. Ti, kdo nemají smysl pro osobité a nové, jež už ohlašuje příští literární časy, mají sklon odsouvat tyto tři Čapkovy knížky na okraj české literatury. Soudíme naopak, že v ní patří k jejímu jádru: k jejím hodnotám nejryzejším a nejtrvalejším.

Nejskromnější umění. Málo o mnohém umění přírodních národů. Svazek Knihy o umění představuje teoreticko-kritickou, esejistickou a fejetonistickou činnost Josefa Čapka, zahrnuje poprvé v úplnosti (textové i obrazové) práce o výtvarném umění a kultuře, které publikoval knižně. Navíc přináší jako přílohu dochované původní verze Umění přírodních národů.Tento Čapkův nejrozsáhlejší text o umění byl a je nejen objevitelskou a popularizační prací z dějin výtvarného umění a ve své době (nejen u nás) jedinečnou antropologickou studií, dosud z tohoto hlediska nedoceněnou, je zároveň výpovědí o podstatě a principech umělecké vnímavosti a tvořivosti, osobním vyznáním.

Reedice proslulé knížky určené dětem s doprovodem autorových ilustrací.

Ako našli bábiku, ktorá tenko plakala. Známa rozprávka Josefa Čapka O psíčkovi a mačičke - Ako našli bábiku, ktorá tenko plakala v elegantnej brožovanej väzbe poteší každé dieťa. Okrem rozprávky a básničky nájdu v nej deti aj omaľovánku.

Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech. Kniha Povídání o pejskovi a kočičce patří ke klasickým dílům literatury pro děti. Poprvé vyšla roku 1929 a od té doby potěšila mnoho dětí a jejich rodičů. Pejsek a kočička spolu žijí v domečku a vedou svoji malou domácnost a chtějí všechno dělat jako velcí lidé, umývají špinavou podlahu, pečou dort, chodí v neděli na procházku, píšou dopis dětem nebo hrají divadlo. Ale protože pejsek a kočička lidmi nejsou, nedopadne všechno vždy tak, jak by si přáli, jejich svérázná řešení jsou ale vždy zábavná a originální.V některých příbězích vystupuje postava spisovatele pana Čapka, kterého pejsek a kočička navštěvují, hovoří s ním o vážných věcech a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti.

Třetí svazek Spisů Josefa Čapka obsahuje:pohádku O tlustém pradědečkovi a loupežnících (zahrnutou do knihy Karla Čapka Devatero pohádek, 1932),dále zdramatizovanou, samostatně knižně vydanou verzi Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové z roku 1932,knihu Povídání o pejskovi a kočičce. Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech (1. vyd. 1929, 4. vyd. 1937;svazek zahrnuje rovněž – poprvé knižně – hry pro loutky:Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen;Jak děti dělaly s pejskem a kočičkou Mikuláše, jež vznikly ze dvou povídání a vyšly v roce 1932 v časopisu Loutkář) a v původním znění cyklus vyprávění Povídejme si, děti, který Čapek napsal a nakreslil pro Dětský koutek Lidových novin v letech 1929–1933 (v roce 1954 jej pak vydal Miroslav Halík).