Karel Konrád

5. diel. Číta: Vlastimil Brodský Celkový čas: 9 hodín 50 minút Půlstoletí s legendárním Vlastimilem Brodským v nahrávkách pro dospělé (ve vší počestnosti).Soubor nahrávek z archivu Supraphonu představuje vynikajícího herce Vlastimila Brodského od jeho jinošských let až do konce života. Vše je určeno dospělým posluchačům, neboť Brodského tvorba pro děti již byla mnohokrát vydána. První nahrávky mladého Vlastimila pocházejí z let 1944 a 1946 (Sentimentální romance Františka Němce a Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka).Šedesátá léta zastupuje především Čapkova Válka s mloky (Brodský je zde jako Bondy).Sedmdesátá léta představí tohoto interpreta např. v Čapkově R.U.R. a Vančurově Rozmarném létě.Osmdesátá a devadesátá léta uvedou Vlastimila Brodského četbou knih Plná bedna šampaňského Oty Pavla a Muži v ofsajdu Karla Poláčka.Uslyšíme jej také ve hře Neila Simona Vstupte a v jednoaktových hrách Úředníkovo ráno (N. V. Gogol) a Tragédem proti své vůli (A. P. Čechov).Vlastimil Brodský si získával posluchače jasnou kombinací věcného nepatetického projevu s prvky ironického humoru a zajímavě prosakujícího komična. Zároveň byl jeho herecký projev vždy uvěřitelný, citlivý a pravdivý. Tento komplet navazuje na řadu podobných portrétů vynikajících interpretů (Jan Werich Suma sumárum, Zdeněk Svěrák Skoro všechno, Miroslav Horníček Dobře odtajněný a Miloš Kopecký Známá i neznámá tvář.)

4. diel. Číta: Miloš Kopecký, Jaromír Hanzlík, Waldemar Matuška, Miroslav Plzák, Miroslav Horníček, Hana Maciuchová, Irena Kačírková, Marie Drahokoupilová, Anna Wetlinská, Hana Hegerová, Ondřej Suchý, Luděk Nekuda, Jiřina Bohdalová, Josef Dvořák, Tomáš Sláma, Miloslav Šimek, Milan Lasica, Július Satinský, Ivan Krajíček, Oldo Hlaváček, Zdena Studenková, Ladislav Chudík, Antonín Jedlička, Marie Rottrová, Václav Holzknecht, František Filipovský, Eva Pilarová, Naďa Urbánková, Jan Faltýnek, Jiří Císler, František Němec, Luděk Kopřiva, Dana Medřická, Eduard Dubský, Květa Fialová, Ota Sklenčka, Ljuba Skořepová, Lenka Kořínková, Eva Klepáčová, Ludmila Vostrčilová, Iva Janžurová, Jaroslav Moučka, Jiřina Švorcová, Jan Schránilec, Karel Houska, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Uhlíř, Karel Šíp, Otakar Brousek st. Celkový čas: 19 hodín 23 minút Miloš Kopecký 100! Jedinečný komplet nahrávek nezapomenutelného herce.Na kompletu záznamů z archivu Supraphonu, České televize, Českého rozhlasu, Opusu a soukromých sbírek uslyšíme skoro vše, co Miloš Kopecký namluvil a nazpíval sám či se svými spolubesedníky a spoluhráči během 31 let svého uměleckého života. Úvodem kompletu nás provází řada písní zpívaných Milošem Kopeckým, jimž vévodí nesmrtelný Mackie Messer. Interpret se představí jako vynikající herec v mnoha rolích světového i českého repertoáru, ale i jako nesmírně vtipný autor svých povídek, glos a odpovědí publiku při řadě besed. Dekameron, Epištoly k nesmělým milencům, Byl jsem Petrem Vokem, Dva na Olympu, Umění milovati, O Nosáčovi, Špatně vyučený čaroděj, Literární a jiné poklesky, Obraťte, na druhé straně jsem já, Večer s Milošem Kopeckým, S Mikrofórem v Redutě, Zavěste, prosím, volá Semafor, Za dverami je Miloš Kopecký, Večer s Antonínem Jedličkou a Milošem Kopeckým, Svět Jaroslava Ježka, Miláček Ornifle, Lakomec, Věc Makropulos a desítky dalších výstupů a písníKomplet vybral a sestavil Jakub Kamberský

Číta: Josef Somr, Rudolf Pellar, Jaroslava Adamová, Rudolf Hrušínský Celkový čas: 1 hodina 17 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 3726 vydanému Supraphonem v roce 1985:...Soudní síň lákala vždy zájem veřejnosti, a tedy i novin, které přinášely někdy stručné, jindy velice podrobné zpravodajství z tohoto prostředí. Z pouhého zpravodajství a zároveň vedle něho se postupně vyvinul specifický novinový útvar soudničky, který se v pracích nejlepších představitelů žánru více či méně beletrizoval. Tendenci tohoto "zliterárnění" zprvu strohého soudního zpravodajství, tendenci charakterizovanou zájmem o psychologii obžalovaných, o sociální i morální pozadí zločinu či častěji přestupku, někdy nadsázkou, jindy zobecněním, ale především pak barvitostí a osobitostí stylu, se snažil zachytit náš výběr. S ohledem na vznik a vývoj soudničky jako publicisticko beletristického žánru sui generis byly z rozsáhlého materiálu vybrány ukázky, které dobře snesou i měřítka literárně umělecká. Není náhodou, že jejich autoři zde zastoupení zapsali se svým dílem do dějin české literatury a že také žánru soudničky věnovali své literární nadání.Prózu Jaroslava Haška "O soudcích, lidech souzených a odsouzených" nemůžeme přímo do žánru soudničky zařadit, zato však tato práce uvádí posluchače přímo do soudní síně, viděné okem novináře-soudního zpravodaje...Ostatně i Karel Čapek po svém přispěl k vývoji české soudničky...Zabýval se žánrem soudničky teoreticky a věnoval mu několik vtipných postřehů, citovaných na desce...O svých povídkách pro Lidové noviny říká: "Jakmile jsem se začal zabývati světem zločinu, zaujal mě proti mé vůli problém spravedlnosti...Místo otázky, jak se poznává, převládá otázka, jak trestat".Deska obsahuje živou nahrávku pořadu Divadla hudby-Lyry Pragensis, která posluchače uvádí do světa zločinu nejen prostřednictvím novin, ale také v písních, spojených víceméně s prostředím lidí a lidček na okraji společnosti i zákona. Kromě rámujících prací Jaroslava Haška a Karla Čapka promlouvá tu svou soudničkou František Šimeček...Tragická postava básníka Rudolfa Těsnohlídka je tu zastoupena soudničkou z prostředí brněnského soudu, v níž je představeno Těsnohlídkovo někdy humorné, jindy posmutnělé pochopení pro lidské slabosti a strázně. Eduard Bass...v ukázce napsané krátce po vzniku republiky uplatňuje svou schopnost využít žánru k mistrné parodii na c.k. soudní mašinerii. Rovněž Karel Konrád měl ve svých prózách velmi blízko k poezii, a tento poeticko-humorný přístup s výraznou sociálně kritickou notou je patrný v naší ukázce z poloviny dvacátých let.Těmi nejlepšími představiteli moderní soudničky byli bezesporu František Němec, který tento žánr dovedl k nejvyšší úrovni, a významný český spisovatel Karel Poláček. Především na tyto dva mohli po válce navázat i další autoři.A tak tento výbor alespoň ve zkratce představuje dobu od zrodu žánru do konce třicátých let, který je také zřejmou kulminační dobou české novinářské soudničky.Petr Kovařík

Číta: Martin Růžek, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký Celkový čas: 1 hodina 18 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0436 vydaného Supraphonem v roce 1979:"...vidět svět znova nově, vidět každý den předměty znova a jinak, ucházet se o ně zrakem každý den a získat jich adobýt jich každý den znova, znamená stvořit každý den svět pro sebe a nežít z včerejšího okoralého a plesnivého chleba milosti a klamu. To znamená být opravdu umělcem a básníkem".Tento princip uměleckého, ale i čistě lidského přístupu ke skutečnosti, jejž formuloval F.X.Šalda, je velmi příznačný pro tvorbu KARLA KONRÁDA (*28.3.1899 –† 11.12.1971)...k nejvýznamenějšímu období jeho novinářské činnosti patřilo bezesporu působení ve studentském časopise "Trn", jehož byl spoluzakladatelem a po určitou dobu i šéfredaktorem. Zde se projevil jako nelítostný útočný satirik, pranýřující politické poměry v buržoazní republice. Publikovány byly především jeho epigramy a satirické básně.Na jejich bojovné zaměření měla jistě vliv i poezie V.Majakovského, kterou jako jeden z prvních u nás překládal. V Trnu byly porpvé otištěny "Epištoly k nesmělým milencům"....(1930). Konrádův humor neměl však trvale jen ostré hrany satiry. Již v souboru prvních próz, publikovaných pod názvem "Robinsonáda" (1926), se výrazně projevilo lyrické ladění tvorby tohoto autora. Jeho próza je označována jako imaginativní, blížící se básním v próze, prozrazuje, do jaké míry byl Konrád - literát - "dítětem svého věku".Tyto práce jsou úzce spjaty s úsilím Devětsilu, jež našlo svůj výraz v poetismu. Najdeme v nich řadu typických postupů, příznačných pro poetismus: přerývání plnynulého roku vyprávění volnými asociacemi snů, představ a vzpomínek, uplatnění slovní hříčky, dadaistického vtipu atp.Všechny tyto prvky a postupy jsou využity ve vysoce kultivované podobě. Konrádova snaha o perfektnost literárního výrazu souvisí také se základními postuláty literární avangardy a v neposlední řadě s vlivem tvorby Konstantina Biebla.

Číta: Jiří Adamíra, Radovan Lukavský, Miloš Kopecký, František Filipovský, Miroslav Horníček, Jan Werich, Jiří Šrámek, Jaroslava Adamová, Josef Somr Celkový čas: 1 hodina 15 minút Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v sérii "Supraphon hraje..." naváže toto vydavatelství s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která obsahuje a nabízí povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd. pro potěchu ducha i našich uší.V dalším, již sedmém pokračování uslyšíte mluvené slovo z pera autorů Karla Konráda, Rudolfa Těsnohlídka a Vladimíra Preclíka, ale také autorů a zároveň interpretů Miroslava Horníčka, Jana Wericha či Františka Filipovského. Dále vás potěší hlasy neméně věhlasných a skvělých herců Miloše Kopeckého, Radovana Lukavského, Jiřího Adamíry, Josefa Somra a herečky Jaroslavy Adamové.

Číta: Miroslav Doležal, Eduard Kohout, Radovan Lukavský, Luděk Munzar, Jaroslav Štercl, Ladislav Pešek, František Filipovský, Bohumil Bezouška, Miloš Kopecký, Jiřina Petrovická, Libuše Švormová, Miroslav Horníček, Jan Pivec, Josef Somr Celkový čas: 1 hodina 15 minút Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v sérii "Supraphon hraje..." navážeme s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova našim milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která bude obsahovat a nabízet povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd.V osmém dílu se můžete zaposlouchat do mluveného slova, jehož autory jsou klasici české literatury: Karel Konrád, Karel Čapek, Miroslav Horníček, Jaromír Tomeček a Bohumil Bezouška (s "Klubem Dobráků").Četbou či vyprávěním potěší hlasy neméně slavných a zvučných jmen hereček Jiřiny Petrovické a Libuše Švormové, herců Miloše Kopeckého, Josefa Pivce, Josefa Somra a Jaroslava Štercla. Svoje autorská díla čte Miroslav Horníček, v "Klubu dobráků" uslyšíte vzpomínky nejen Bohumila Bezoušky a Eduarda Kohouta ale i dalších.