Lev Nikolajevič Tolstoj

Číta: Marek Rozkoš Celkový čas: 44 minút Povídka L. N. Tolstého Obnova pekla patří k jeho filosoficko-náboženským spisů, popisuje souboj Krista se Satanem.“A vy čo robí­te?” pýtal sa Belzebub.“Ja som diabol technických zdokonalení.”“Ja deľby práce!”“Ja komunikačných prostriedkov!”“Ja tlače!”“Ja umenia!”“Ja medicíny!”“Ja kultúry!”“Ja výchovy!”“Ja výchovy ľudu!”“Ja mámenia!”“Ja dobročinnosti!”“Ja socializmu!”“Ja feminizmu!” vykríkli všetci naraz a tlačili sa pred Belzebubovu tvár.

Monumentálna epická panoráma spoločenského života v Rusku zo začiatku 19. storočia. Hlavná hrdinka Anna Kareninová žije spoločenským životom petrohradskej šľachty, pri istej príležitosti sa osudovo zaľúbi do mladého grófa Vronského, kvôli ktorému opúšťa nielen manžela, ale aj milovaného syna. Opojená láskou nevníma spoločenské odsúdenie. Situáciu chce riešiť rozvodom a legalizáciou nového vzťahu, no jej manžel takéto riešenie rázne odmietne. Anna odchádza s milencom a ich dcérkou do cudziny v úsilí uniknúť ťaživej skutočnosti. Po návrate do Ruska si uvedomuje bezvýchodiskové postavenie a čoraz nástojčivejšie sa jej vynára myšlienka, že jediné riešenie je smrť.Komu sa kniha môže páčiť: Čitateľom kvalitnej literatúry a milovníkom zaujímavých príbehov.

Číta: Martin Růžek, Vladimír Brabec, Blanka Bohdanová, Jana Hlaváčová, Karolína Slunéčková, Vladimír Ráž, Jorga Kotrbová Celkový čas: 1 hodina 56 minút Anna Karenina žije příjemný, ale relativně nudný život po boku staršího carského úředníka. Je milující matkou a ctěnou dámou v petrohradské společnosti. Vše se radikálně změní ve chvíli, kdy pozná okouzlujícího hraběte Vronského a tím začne tragický příběh vášně, která nezná žádné hranice.Nadčasový román Lva Nikolajeviče Tolstého, který byl inspirovaný skutečnou událostí, patří mezi vrcholná díla ruského realismu, což potvrzuje i fakt, že byl nesčetněkrát zfilmován. Poslední velkolepá adaptace vznikla v roce 2012.Tragický příběh lásky v mimořádné nahrávce z roku 1967. V titulní roli Blanka Bohdanová, dále hrají Vladimír Ráž, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Jorga Kotrbová, Vladimír Brabec, Karolína Slunéčková a další. Překlad, dramatizace a režie Jaromír Pleskot.

Číta: Viktor Preiss, Eduard Cupák, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar, Miloš Nedbal Celkový čas: 4 hodiny 11 minút Rozsáhlá čtyřdílná románová epopej Vojna a mír se odehrává na pozadí rozhodujících historických událostí (válka s Napoleonem I. Bonapartem (1769-1821), zejména jeho tažení do Ruska roku 1812, požár Moskvy a ústup francouzské armády). Tolstoj zde představil život soudobé ruské společnosti. Mezi hlavní postavy patří členové rodiny Bolkonských a Rostovovů. Do popředí vystupují především Andrej Bolkonskij, člověk střízlivý a energický, Pierre Bezuchov se svými ideály a zaujetím pro hledání pravdy a smyslu života, ale i Nataša Rostovová, či Marie Bolkonská, které autor zachytil s citlivým porozuměním pro ženskou psychiku.

L. N. Tolstoj písal Vojnu a mier v r. 1863 – 1869. Kompletné štvorzväzkové vydanie vyšlo v r. 1869. Dobová kritika najprv román odsúdila, ale čitateľský úspech bol obrovský. Dve vydania sa rozpredali veľmi rýchlo, r. 1873 vyšlo tretie, podstatne prepracované vydanie, ktoré sa vydáva a vychádza v prekladoch dodnes. Ide o klasický veľkoromán zo života ruskej spoločnosti v prvých desaťročiach 19. storočia. Popri množstve realisticky zobrazených postáv zasadených do historických udalostí plnokrvne zobrazuje postavy generála Kutuzova a Napoleona. Nájdeme tu opis napoleonských rusko-francúzskych vojen, prebiehajúcich v rokoch 1805 – 1812 (detailne je v románe opísaná bitka pri Slavkove 1805, ale aj bitka pri Borodine a obsadenie Moskvy Francúzmi). Hlavnými hrdinami románu sú dvaja šľachtici Andrej Bolkonský a Pierre Bezuchov, ako aj členovia rodiny Rostovovcov. Pierre Bezuchov je nositeľom Tolstého myšlienok, často výstižne hodnotí politicko-spoločenské dianie okolo seba, niekedy aj významné historické postavy. Román bol niekoľkokrát úspešne sfilmovaný. V Ikare – Odeone vychádza prvý raz v dvojzväzkovom vydaní.

L. N. Tolstoj písal Vojnu a mier v r. 1863 – 1869. Kompletné štvorzväzkové vydanie vyšlo v r. 1869. Dobová kritika najprv román odsúdila, ale čitateľský úspech bol obrovský. Dve vydania sa rozpredali veľmi rýchlo, r. 1873 vyšlo tretie, podstatne prepracované vydanie, ktoré sa vydáva a vychádza v prekladoch dodnes. Ide o klasický veľkoromán zo života ruskej spoločnosti v prvých desaťročiach 19. storočia. Popri množstve realisticky zobrazených postáv zasadených do historických udalostí plnokrvne zobrazuje postavy generála Kutuzova a Napoleona. Nájdeme tu opis napoleonských rusko-francúzskych vojen prebiehajúcich v rokoch 1805 – 1812 (detailne je v románe opísaná bitka pri Slavkove 1805, ale aj bitka pri Borodine a obsadenie Moskvy Francúzmi). Hlavnými hrdinami románu sú dvaja šľachtici Andrej Bolkonský a Pierre Bezuchov, ako aj členovia rodiny Rostovovcov. Pierre Bezuchov je nositeľom Tolstého myšlienok, často výstižne hodnotí politicko-spoločenské dianie okolo seba, niekedy aj významné historické postavy. Román bol niekoľkokrát úspešne sfilmovaný. V Ikare – Odeone vychádza prvý raz v dvojzväzkovom vydaní.

Číta: Martin Růžek, Jaroslava Adamová, Dana Medřická, Petr Štěpánek, Radovan Lukavský, Václav Voska, Petr Kostka, Karel Höger, Felix le Breux Celkový čas: 44 minút Komentář k původnímu LP 0 18 0927 z roku 1971:Čtveřice autorů, jejichž dramatické dílo tvoří v úryvcích obsah naší desky, hovoří v celé škále pohledů o člověku, jeho osudech a o vztazích mezi lidmi, tedy o tom, co dalo vůbec podnět ke vzniku divadla. Každý lidský osud je svým způsobem jedinečný, neopakovatelný, a to i tehdy, když jeho průběh ovlivňují stejné společenské podmínky jako osudy jiné. Skutečný dramatik usiluje o to, aby uprostřed společenské situace vytvořil lidské typy s jedinečnými charakterovými vlastnostmí. Je-li život odrazem obecných podmínek, pak tyto podmínky posilují jeho rozhodnost či váhání, smutek i úsměv, ironii nebo shovívavost a velkorysost. Vtěleny v dramatický příběh, takto napsané postavy návštěvníka divadla zajímají a dostane-li to jím v režijním postižení i věrného obrazu společenských okolností, pak jde o představení, které zaujalo. Všechny čtyři tituly naší desky tyto požadavky splňují.První ukázka je připomínkou dramatického díla Jeana Anouilha, jehož hry Antigona, Skřívánek, Bláznivá ze Chaillot a další na našich jevištích zdomácněly a skýtají zajímavý pohled do lidské duše - obrazně řečeno. Autor se netají tím, že vůle člověku cokoliv velkého vykonat či dokonce ve společnosti měnit je marná, neboť všechno lidské konání se roztříští o vychozené kolejnice společnosti a světa. Tento pohled hraničí filosoficky často s existencionalismem, je neslučitelný s jakoukoli revoluční změnou a činí z člověka-jedince zcela neschopnou loutku. Anouilh je při tom schopný dramatik, své postavy píše s vyhraněnými charaktery, jeho hry mají konflikt, napětí a jsou především napsány s mimořádně vtipným, často až mistrovským dialogem.Anouilhovo drama Tomáš Beckett má historický námět a současně poslání. V titulní postavě představuje autor opět jedno ze svých lidských "koleček", muže, který se rozhodl dobrem a čestným vystupováním přesvědčit mazaného vladaře o tom, jak si lidé představují jeho vládu. Panovník si zpočátku váči jeho vlastností, dovede si dokonce spočítat, v čem jsou pro jeho panování výhodné; ale v krátké době rozpozná jako pravý feudál, že Beckettovy vlastnosti v sobě skrývají nebezpečí revoluce a při první příležitosti tedy obětuje své rádce mocenským zájmům. Dramatik zná život, lidi a zná také své řemeslo. Jeho Beckett není pouze světlou postavou; posmívá se jeho naivitě, upřímnosti a najde v spleti děje i chvíli, ve které se hrdina shlédne v představě o neomezené moci. Panovník, vykreslený se všemi požívačnými rysy středověkého mocipána, je mazaný, zná původ své moci, cení její význam a přesto pro něj najde autor krátké okamžiky, ve kterých by zkusil jednat dobře a ušlechtile. Tato snaha vypodobněná na krátkých plochách se však natolik střetá se skutečnou vůlí porobeného lidu a zdá se být při tom natolik nebezpečná jiným vladařům a všemocnému kléru, že ji Beckettův protihráč-vladař rychle zavrhuje. Tak z postavy panovníka mluvícího lidovým jazykem s někdy až vulgárním slovníkem roste obludný typ středověkého samovládce, jemuž je koruna na hlavě vším - i rozhřešením pro zlé činy. Zcela anouilhovsky je sice morálně poražen, ale vládne dál; Tomáš Beckett přes svou ušlechtilost zaniká. Kolečko je pro další chod mocenského soukolí přebytečné, je dokonce škodlivé.Inscenace této zajímavé hry žije na scéně Národního divadla a v podání její činohry již několik sezón. Nastudoval ji Václav Hudeček, tehdy ještě pohostinsky, a hlavní dvě postavy obsadil co nejpřípadněji. Rozmařilého a urozeného vladaře hraje zasl. umělec Martin Růžek, Tomáše Becketta zasl. umělec Radovan Lukavský. Více než sto repríz bylo důkazem, že přes veškerou obtížnost jde o živé, k dnešku hovořící divadlo. Dva dialogy vladaře a Becketta zachovávající na desce filosofii obou postav dávají nahlédnout i do objektivních zákonů, podle nichž se panovník v různých situacích řídí a které mají za následek nespokojenost a často i utrpení lidí.Monology o lásce z Marceauovy komedie Vajíčko (režie Ota Ornest, inscenace Městských divadel pražských) je v pravém slova smyslu pars pro toto celé hry. Obsahuje trosky lyrického zaujetí, pomalu se propadajícího v písku ironie, skepse a cynismu. V nositeli této palety pohledů však autor neposuzuje pouze typ, člověka, ale celou společnosti a její morální kvality. Nemoc zvaná znesvěcení všeho krásného a ušlechtilého hledá na mravech doby a je zachycena v titulní postavě hry s přímo klasickou rozporností. Inscenace zaujala na divadle výtečnou režií s uměním rozehrát konverzační situace a pak zejména hereckým výkonem zasl. umělce Václava Vosky, který je také zachován na desce. Voskův jemně ironický tón, jeho elegance, mnohotvárnost hereckých prostředků až po prvky absurdního divadla, to vše udrželo představení na scéně Městských divadel pražských po několik let a právem zařadilo její typickou ukázku na další desku "Inscenace, které zaujaly".Mnozí feudální vladaři jsou všudypřítomni i v dalším dramatu, jehož úryvky otevírají druhou stranu desky. Svou dramatickou kroniku z třicetileté války nazval německý komunistický dramatik Bertolt Brecht Matka Kuráž a její děti. Hru má svou vazbu na Čechy, Matka Kuráž pochází odkudsi z Moravy a devastovaná země, kterou projíždí se svým kramařáským vozem, připomíná velmi často v trosky měněnou českou zemi za let nekonečně se vlekoucí vojny. Jestliže mluvíme o všudypřítomných feudálních vladařích, kteří diktují osudy Matky a jejích dětí právě tak jako biřiců, žoldnéřů a velitelů, jimž tyto děti postupně padají za oběť, pak proto, že, ač ve hře přímo nevystupují, proti jejich rozhodování jsou všechny postavy bezmocné, pokud nemyslí na vzpouru. Brechtova hra je přesnou marxistickou analýzou světa moci, jeho pomocníků a lidových vrstev, kterým nepomůže individuální odpor - ani mazanost Matky Kuráže, ani důvtip polního kazatele, ani přizpůsobivost vojenského kuchaře, nepomůže ani vzpoura němé dcery Katrin, která se snaží bubnováním na poplach zabránit novému krveprolití - to všechno je marné, dokud se roztříštěné síly nesemknou.Brechtova hra má zajímavé osudy. Vznikla v letech autorova exilu a měla svou premiéru v německém divadle v Curychu, jediné scéně, kde v době hnědého hitlerovského moru zněla demokratická němčina. V tehdejším představení hrál úlohu kuchaře Wolfgang Heinz a roli němé Katrin Helena Weiglová, pozdější dlouholetá představitelka Matky Kuráže. Na desce zaznívají dialogy z Brechtova dramatu v podání umělců pražského Národního divadla, kde hru uvedl režisér Činoherního klubu Jan Kačer. Představení je velkým hereckým koncertem především zasl. umělkyně Dany Medřické v titulní roli a jejího hlavního protihráče - polního kazatele, v němž dokumentuje své nevšední herecké umění nár. umělec Karel Höger. Oba umělci jsou také, spolu s Petrem Štěpánkem, interprety dvou klíčových scén Brechtova dramatu.Poslední ukázka je úryvkem z dramatizace Tolstého románu Anna Karenina. Jsou desítky pokusů o jiná umělecká zpracování tohoto hlubokého díla, jehož děj by sám o sobě líčil běžný manželský trojúhelník, nebýt hlubokého psychologického pohledu a průzkumu společenského podhoubí, jež tvoří konvence a vžitý mrav a jež brání všemu lidskému, tedy i lásce. Není možné v několika větách charakterizovat význam Tolstého díla pro všechny minulé, dnešní i budoucí generace, lze však říci, že se většině dramatizátorů při nejlepší vůli nepodařilo postihnout psychologickou a společenskou hloubku Tolstého pohledu, i když verze Městských divadel pražských a inscenace Ivana Weisse zachovávají alespoň to nejpodstatnější. Za to herecké výkony Jaroslavy Adamové, Felixe le Breux a Petra Kostky v trojúhelníku Anna-Karenin-Vronskij jsou důkazem moderního chápání klasického Tolstého odkazu a zasloužily se nejvíce o divácké zaujetí pro divadelní představení, jehož dva výstupy jsou závěrečnou kapitolou naší desky.Zbývá dodat, že deska je tedy pozoruhodným průhledem do různorodé a společensky závažné dramaturgie pražských divadel, ale také dokumentem režijní a herecké tvorby uplynulých let, která zaujala diváky vždy, když se podařilo ryze divadelními prostředky zpodobnit osudy člověka v celé jejich složitosti a když inscenace bojovala o velké a věčné ideály, k nimž patří právo na lásku, na štěstí, na život, na mír.

Jedno z najslávnejších diel svetovej literatúry. Dielo o krutej žiarlivosti, ktorá ničí manželstvo, o hlbokom rozvrate medzi dvoma ľuďmi, ktorí sa kedysi hlboko milovali. Dielo, ktoré bolo v mnohých krajinách dlhú dobu súdne prenasledované i zakázané.

Kniha Proti... je výberom na Slovensku doteraz nepublikovaných poviedok, esejí a publicistických článkov, ktoré spája obraz L. N. Tolstého (1828 – 1910) – literárneho génia, ktorý celý svoj život zasvätil hľadaniu pravdy, ľudskosti, boju proti všetkým možným formám násilia (štát, cirkev...) páchaným na ľudskej bytosti a príčinám biedy, duchovnej degradácie, neslobody a mravného úpadku a neúnavnej snahe prebudiť v ľuďoch spiace svedomie, lebo veril, že neustála komunikácia so svedomím, úprimná spoveď, sebaanalýza a ustavičné sebazdokonaľovanie sa môžu stať základom novej viery a začiatkom cesty k Božiemu kráľovstvu na zemi.

Dvojjazyčné spracovanie svetoznámeho románu Leva Nikolajeviča Tolstého sa snaží sprístupniť mierne pokročilým študentom ruštiny tragický príbeh ženy, ktorá sa nebála pre lásku vymknúť konvenciám doby. Vďaka tejto knihe sa študenti zoznámia s majstrovským dielom jedného z naj­väčších spisovateľov Ruska, rozšíria si slovnú zásobu, rozvinú svoje schopnosti porozumieť hovorenému slovu a zdokonalia sa vo výslovnosti. V publikácii nájdete: skrátený príbeh v jazyku originálu, zrkadlový slovenský preklad, komentáre gramatických a lexikálnych javov, poznámky k ruským historickým a súčasným reáliám. Kniha je doplnená CD vo formáte MP3, na ktorom je celý príbeh vyrozprávaný rodenou hovoriacou.V románe znalca ženskej duše Tolstého sa rozpráva osud vydatej ženy, ktorá sa kvôli svojej vášnivej láske rozhodla definitívne zmeniť svoj život. Anna Karenina, ktorá nie je schopná tajiť svoju lásku k dôstojníkovi Vronskému, je odhodlaná opustiť muža a syna, stratiť svoje spoločenské postavenie a čeliť opovrhnutiu zo strany bývalých priateľov. Nový život však neprináša Anne to, po čom naozaj túži. Vír rýchlo sa rozvíjajúcich udalostí ju nakoniec privádza na osudové nádražie, kde má táto dráma skončiť…

Vybrané myšlienky mnohých spisovateľov o pravde, živote a správaní. Ako prekonať zlý duševný stav? Predovšetkým pokorou. Keď poznáš svoju slabosť, načo sa rozčuľovať, keď druhí na ňu poukazujú? Nie je to milé, čo robia, ale majú pravdu. Potom uvažovaním. Koniec-koncov, ostaneš predsa len tým, kým si bol a keď si si seba priveľmi vážil, tak musíš si len zmeniť o sebe mienku. Neúctivosť blížneho nás zanechá takými, akými sme aj boli. Ale to hlavné je odpustenie. Je len jeden prostriedok, aby sme sa vyhli nenávisti voči tým, ktorí nám robia zle: konať dobro, zvíťaziť nad svojim hnevom dobrom. Druhých nezmeníš, týmto víťazstvom nad svojimi citmi, ale skrotíš seba.Kniha Čítanie na každý deň obsahuje podnetné myšlienky a zamyslenia od múdrych ľudí. Každý deň je zameraný na jednu tému. V knihe sú tiež mesačné čítania, ktoré tvoria dlhšie zamyslenia.

Dielo klasika ruskej literatury je naplnené ľudskou múdrosťou. Spisovateľ v zvieracích príbehoch, bájkach i rozprávkach zábavne, veselo a žartovne nastavuje nám, ľuďom, krivé zrkadlo: odhaľuje ľudskú hlúposť, chamtivosť, klamstvo, lenivosť, ale i priateľstvo, vernosť a lásku. Skvelé ilustrácie Ľuboslava Paľa potvrdzujú Tolstého myšlienky a tvorivo ich rozvíjajú. Kniha bájok je ozdobou každej rodinnej knižnice.

Poviedky, príbehy a bájky. Táto knižka prináša krátke poviedky, príbehy a bájky Leva Nikolajeviča Tolstého. Niekedy vážne, inokedy žartovne odhaľuje skrývané temné stránky ľudského charakteru, aby ukázal, aká cesta vedie k oslobodeniu sa od nich.

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů“.Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané“ krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí.Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada filmových adaptací, v nichž titulní postavu postupně ztvárnily například Greta Garbo, Vivien Leighová, Taťjana Samojlovová nebo Sophie Marceauová.