Luděk Navara

Číta: Bára Štěpánová, Jiří Hromada, Pavel Soukup Celkový čas: 11 hodín 43 minút Jak utéct ze zadrátovaného „tábora míru“?Přísně střežené hranice komunistického Československa se SRN a s Rakouskem se staly dějištěm tisícovek tragédií, při nichž se odvážlivci pokoušeli uprchnout z „tábora míru a socialismu“ obehnaného ostnatým drátem. Česká stěna smrti a její tvůrce, Jak se muži měnili v žáby, Splynout s kmenem stromu či Slovenský Ikaros – názvy kapitol knihy znějí v současném kontextu spíš surrealisticky, avšak v letech 1948–1989 odkazovaly k nelítostně krvavé skutečnosti a potvrzovaly neobyčejnou vynalézavost lidí toužících po životě ve svobodě.Renomovaný publicista komentuje na čtyřech desítkách příkladů represe režimu, jemuž se podle dobových statistik povedlo zmařit víc než 90 procent útěků „za kopečky“, a předkládá je jako memento pro dobu, která už i na politické úrovni začala trpět ztrátou paměti.

Příběhy pétépáků z Blanenska. Od nástupu komunistické diktatury uplynulo již přes šest desítek let. Na samém počátku onen režim jako jeden ze svých nezákonných nástrojů zřídil vojenské tábory nucených prací a do nich odvedl mladé muže, domnělé odpůrce či nepřátele režimu, aby je proměnil v novodobé otroky. Obecná data o této problematice jsou dobře známa.Co však stále do jisté míry chybí, je znalost konkrétních osudů. Tato kniha přináší životní příběhy sto šestnácti bývalých příslušníků PTP.Nutno dodat, že je lokalizována společným bydlištěm, a to na oblast Blanenska. I tak jde ovšem o celek s vysokou vypovídací hodnotou, který své místní určení výrazně přesahuje. Různé byly příčiny, rodinné zázemí, vzdělání, původ či charakter všech těch, kteří se potkali v černých stejnokrojích. Jejich životopisy a autentické vzpomínky však nabývají na naléhavosti zejména s tím, jak dramaticky rychle těchto svědků zločinů komunismu vzhledem k věku ubývá.