Číta: Vilma Cibulková
Celkový čas: 16 hodín 21 minút
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám.Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.„Příběh Liesel je dojemný a působivý, ale stejně tak znepokojivý tím, jaké otázky nakonec v člověku vyvolává. Toho efektu autor dosáhl především díky skvostně propracovaným postavám a citu, s jakým se mu daří stavět vedle sebe situace z běžného života s extrémními zážitky vyvolanými válkou.“ – Ladislav Nagy, Hospodářské noviny„Vypravěčka Smrt se nepárá s žádnými tajemstvími, s klidem jí vlastním nám bez okolků uprostřed příběhu prozradí, k jakému neštěstí se na Himmelstrasse schyluje. Možná díky tomu bude pro vás mozaika příhod Liesel a jejích blízkých ještě emotivnější. Každopádně lepšího vypravěče si Zusak vybrat nemohl.“ – klubknihomolu. cz„Smrt vás nechce k Liesel pustit, Smrt je zeď, skrze kterou se k Liesel prostě nedostanete. Tímto přístupem dostává Zusakovo vyprávění zcela jiný rozměr. Díky Smrti si udržuje zdravý a střízlivý odstup, který emoce celého příběhu umocňuje. Autor tak navíc umně vygradoval napětí...“ – lidovky. cz„Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba – Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.“ – Právo