Michael Pollan

Číta: Zbyšek Horák Celkový čas: 17 hodín 48 minút To, jak lidé vnímají halucinogenní látky, je rozkročeno mezi idealizací, jako by šlo o všelék, a démonizací, jako by šlo o smrtelné nebezpečí. Přitom ještě v 60. letech se jednalo o velmi nadějné medikamenty pro léčbu duševních onemocnění, závislostí a otevření se spirituálním prožitkům. Jak a proč se tedy stalo, že se v USA v roce 1970 psychedelika dostala na seznam zakázaných látek číslo 1 a tam jsou zapsána dodnes?Michael Pollan provádí čtenáře historií psychedelik a jejich využitím v lékařském a vědeckém kontextu, ale i jejich vlivem na společenský vývoj. Dotýká se také osobností, které v tomto vývoji sehrály zásadní roli, ať už objevitele LSD Alberta Hofmanna, Timothyho Learyho, Alexandera von Humboldta, či spisovatele Aldouse Huxleyho, autora přelomové knihy Brány vnímání. Autor vkládá navíc svůj subjektivní přínos sdílením osobních prožitků, které sám jakožto „psychonaut“ prožil při svých psychedelických cestách.Pollanovo vyprávění není jen o psychedelických látkách, ale o nekonečné hádance lidského vědomí a o tom, jak najít smysl své existence v radostech a utrpení světa.Věděli jste, že:guru Timothy Leary prozkázal výzkumu psychedelik ve své době spíše medvědí službu?původní myšlenkou zakladatele Anonymních alkoholiků byla také léčba závislostí psychedeliky?historicky první válku proti drogám vedli již španělští konkvistadoři?jedním z názvů pro psychotropní látky byl výraz psychotomimetika, protože se vědci domnívali, že způsobují psychózu, a po požití tak mohou pochopit šílenství?lze jednotlivé národy rozdělit podle toho, jestli milují houby (například Slované), nebo se jich spíš obávají (Keltové)?síti mycelií v půdě se přezdívá přirozený internet Země a v určitém smyslu jde o vědomé organismy, k nimž máme jako lidé geneticky blíže než k rostlinné říši?Bestseller č. 1 New York Times, 1 z 10 nejlepších knih roku 2018 podle New York Times Book Review a pozoruhodná kniha New York Times.Ve stejnojmenném dokumentárním seriálu vzniklém v produkci Netflixu v roce 2022 Michael Pollan provází diváka historií a způsoby užívání LSD, psilocybinu, extáze, mezkalinu a dalších psychedelik.„Michael Pollan na jednu stranu popouští kohoutek citovému vztahu k tématu, zatímco jednou rukou se stále přidržuje zdi vystavěné na vědeckých podkladech. Vede nás k objektivnímu nadhledu na látky umožňující rozpuštění našich pečlivě vybudovaných konstruktů a vybízí nás k hledání vlastní cesty, aniž by sám uhýbal k bezpracné euforii, kterou nabízí zneužívání látek způsobujících změny vědomí (což je past, do níž nás lákají chemicky blízcí příbuzní psychedelik). Doporučuji přečtení knihy v rámci základního přehledu odborníkům v oblasti psychologie, má však co nabídnout i laikům.“– Eliška Antošová, psycholožka„Po 50 letech v ústraní se psychedelika vracejí. Je neuvěřitelné štěstí, že nás Michael Pollan provádí jejich renesancí. S pokorou, humorem a hlubokou lidskostí se vydává se čtenářem na cestu tajemstvími vědomí, spirituality a mysli. Pollan zde brilantně předvádí to podstatné pro nás všechny, kteří přemýšlíme, co to znamená být plně člověkem, nebo dokonce co to znamená být.“– Thomas R. Insel, doktor medicíny, bývalý ředitel Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel a prezident společnosti Mindstrong Health„Pollanovu knihu vnímám jako důležitý krok k širšímu uznání a integraci psychedelik do moderní medicíny a psychoterapie.“– Vojtěch Viktorin, klinický psycholog a psychedelický terapeut, psychedelická klinika PSYON„V době nového vědeckého zájmu o potenciální léčivé vlastnosti psychedelických drog se Pollan pouští do zkoumání jejich historie – a sám je (pod dohledem!) zkouší. Odchází ohromen jejich slibným přínosem pro léčbu závislostí i deprese – a s rozšířenými obzory. Stejně jako rozšíří i ty vaše.“– People„Objevné... Nesmírně fascinující... Pollan k tématu přistupuje jako vědecký spisovatel a skeptik obdařený stejnou měrou přísným kritickým myšlením a nepředpojatou zvědavostí.“– Maria Popova, The Marginalian

Přírodopis čtyř jídel. Autor se ve své mimořádně čtivé práci zaměřuje na velkovýrobu potravin v USA, ovšem jeho poznatky jsou stejně platné pro všechny vyspělé země západního světa. Krom alarmujícího reportážního popisu samotné produkce uvažuje i o tom, jaký má dopad na krajinu, hospodářské plodiny a zvířata, ale i na skladbu našeho jídelníčku, stravovací návyky, kulturu stolování i zdraví člověka.Jeho popis průmyslového zpracování potravin, do kterého vstupuje chemie či genetické inženýrství, je varovný, autor nicméně v této i dalších svých knihách nabízí i východisko. Prostá doporučení typu "nejezte nic, co by vaše babička nepovažovala za potravinu" či "nekupujte nic, co je složeno víc než z pěti ingrediencí", apelování na návrat tradičním receptům a místním dodavatelům jsou stejně platná i pro českého čtenáře.Michael Pollan se této tematice věnuje soustavně a s mimořádným čtenářským ohlasem. Mezi jeho knihami najdeme tituly jako Obrana jídla: Jedlíkův manifest či Pravidla pro stravu: Jedlíkův manuál.