Mika Waltari

Číta: Lukáš Hlavica Celkový čas: 40 hodín 3 minúty „Toto vše jsem napsal já, Sinuhet, Egypťan, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachování svého jména navěky, nýbrž pro sebe sama, ubohého a ztrápeného, a pro své srdce, jež dostalo svou míru plnou.“Rákosová loďka se houpe na hladině Nilu. Jaký dar bohů v ní najdou vesetský lékař chudých Senmut a jeho žena Kipa? Nalezenec se stává jejich jediným synem a vyrůstá v nadaného hocha toužícího po vojenské kariéře. Setkání s vysloužilcem však Sinuheta přiměje vydat se v otcových šlépějích a studovat medicínu v chrámové škole. V Domě života se stává zdatným lékařem, jenž je přizván k faraonovu dvoru coby pomocník královského otvírače lebek. Starý a churavý Amenhotep III. ale po riskantním zákroku umírá a ze Sinuheta se stává Ten-jenž-jest-osamělý. Nezkušený mládenec neodolá svodům překrásné kněžky, obětuje jí vše, a tím začíná série jeho neprozřetelných rozhodnutí, které mají dalekosáhlé následky: pohrdání sebou samým, nouzi, vyhnanství, krveprolévání ve svatých válkách. Putování lékaře, který si navzdory nepřízni osudu vydobyl věhlas, nekončí v Sýrii, Babylonii, dokonce ani v zemích Mitannu a Chatti, ba ani na Krétě. Sinuhet se vrací zpět k egyptským kultům a skutkům, za něž mnohdy nese osobní odpovědnost…Nejúspěšnější román moderního finského klasika věrně zachycuje poměry v Egyptě za vlády 18. dynastie ve 14. století př. n. l.

Číta: Josef Somr, Lukáš Hlavica, Růžena Merunková, Petr Pelzer, Viktor Preiss, Andrea Elsnerová, Ilja Racek, Valérie Zawadská, Petr Kostka, Jiří Hromada, Dana Černá, Ivan Řezáč, Jan Vondráček, Stanislav Zindulka, Martin Zahálka, Ladislav Trojan, Miloš Hlavica, David Matásek, Simona Postlerová, Otakar Brousek ml., Klára Oltová Celkový čas: 9 hodín 2 minúty Původ a dějiny starověkého národa Etrusků jsou zahaleny tajemstvím. První doklady jeho existence jsou datovány od 8. století př. n. l., kdy se objevil na území Etrurie, které se rozkládalo v dnešním Toskánsku. To ostatně získalo svoje jméno právě od Etrusků, protože v latině se jim říkalo Etrusci a také zkráceně Tusci.Pro Mika Waltariho proto příběh o muži, který dlouho hledá svoji pravou identitu, nemohl mít lákavější kulisy než Etrurii s její tajuplnou kulturou. Na území Etrusků se však odehrává až závěrečná část románu, v níž hrdina knihy Lars Turms za dramatických okolností, které ho málem stály život, opouští Řím a odchází na sever, až dorazí do hlavního města etruské říše Clusia.Před tím však Waltari vyšle Larse Turmse na dalekou a pestrou pouť životem, bohatým na množství míst i dobrodružných událostí. Čtenář tak během četby obsáhlého románu doprovází protagonistu do věštírny v Delfách, plaví se s ním na vojenských lodicích křížem krážem Středomořím podél řeckého i italského pobřeží, toulá se římskými uličkami a chrámy a putuje po etruských městech.Tajemný Etrusk je jako všechny Waltariho velké historické příběhy román–cesta, jehož formu autor převzal ze starých pikareskních románů, navíc sám byl vášnivým cestovatelem a cizokrajná dějiště svých příběhů osobně navštěvoval. Román psal již jako světově uznávaný spisovatel, jemuž věhlas přinesl historický román Egypťan Sinuhet. K tomuto žánru se obrátil už během druhé světové války. Po jejím konci tento žánr neopustil, protože se záměrně vyhýbal současným tématům. Finsko bylo po válce, v níž z důvodu zachování národní existence spolupracovalo s nacistickým Německem, ve složité vnitropolitické situaci. Malá země byla nucena vyjít po dobrém s včerejším nepřítelem a nyní „bratrem“ Sovětským svazem. Waltari však v dávných příbězích nastoloval současná témata, v nichž otázka mocenských bojů a střetů ideologií patřila k těm hlavním.Lars Turms žije svůj život v dobách řecko-perských válek, v čase střetu odlišných civilizací. I tím nám jeho příběh, v němž samozřejmě nechybějí ani složitě se vyvíjecí milostné vztahy, může připadat v mnohém aktuální.Rozhlasová dramatizace románu byla natočena pod titulem Nesmrtelný Etrusk, který více odpovídá originálnímu názvu (Turms kuolematon), pro vydání audioknihy jsme zvolili titul odpovídající českým knižním vydáním.

Číta: Stanislav Zindulka, Jaroslav Plesl Celkový čas: 10 hodín 20 minút Příběh lásky a zrady na pozadí dobytí nejslavnějšího města přelomu středověku a novověku.Historický román pojatý jako fiktivní deník uvádí do života, myšlení, zvyků a mravů lidí v někdejší metropoli východní civilizace v době končícího byzantského středověku a zachycuje její marnou obranu Cařihradu před tureckými sbory. Srdcem vyprávění je tragický milostný vztah poutníka Jana Angela, jenž utekl ze služby u tureckého sultána, a Anny Notaras, dcery předního byzantského úředníka a císařovy příbuzné.Na pozadí dobytí jednoho z nejslavnějších měst přelomu středověku a novověku centra Římské vzdělanosti i náboženství se odehrává příběh lásky, války, zrady a bolesti v podání Jaroslava Plesla, četby doslovu se zhostil Stanislav Zindulka.

Číta: Josef Červinka Celkový čas: 5 hodín 43 minút Četba z jednoho z nejvýznamnějších světových románů 20. století. Mika Waltari (1908-1979) dopsal a dal k vydání román Egypťan Sinuhet v roce 1945 a ačkoli popisoval život egyptského lékaře doby největších faraonů, vypovídal především o válečných traumatech jeho současníků. Sinuhet se bez většího přičinění dostává k nejvyšším vládců své doby a ovlivňuje osudy celého státu, aniž může ovlivnit život svůj a svých nejbližších. jeho život není šťastný, protože okamžiky štěstí si neuvědomuje dříve, než zasáhne temný osud.

Pätnásť kníh Egypťana Sinuheta uvádza čitateľa do čias starého Egypta v rokoch 1390 až 1335 pred naším letopočtom. Múdry a vzdelaný lekár v štvrti chudobných prijal malého opusteného chlapca, dal mu meno Sinuhe, zasvätil ho do tajomstiev liečenia a okrem všetkej starostlivosti ho zahrnul aj láskou. No Sinuhe, ktorého už aj meno predurčuje k osamelosti, postupne odvrhuje všetkých, čo ho milujú, až sa dostane na dvor faraóna Echnatona a stane sa jeho dôverníkom. Po faraónovej smrti však Sinuhe upadne do nemilosti a jeho bývalý priateľ, egyptský vojvodca a uchádzač o faraónsky stolec, ho pošle do vyhnanstva. Tu starnúci Sinuhe píše svoje pamäti, aby sám pred sebou ospravedlnil činy, ktorých sa dopustil často proti svojej vlastnej vôli a vlastnému presvedčeniu, len zo slabosti a neschopnosti vzoprieť sa brutalite vládcov. Množstvo exotických zážitkov, plnokrvných postáv a historických udalostí čitateľa udržiava v ustavičnom napätí. Kniha prekračuje rámec historického románu, pretože v nej nájdeme aj množstvo paralel so súčasnosťou. Mika Waltari ju vydal rok po skončení druhej svetovej vojny a z románu cítiť jeho vieru v humanizmus a ľudskú dôstojnosť.

Číta: Ondřej Brousek Celkový čas: 17 hodín 30 minút Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu„A svěřím ti zázrak, jenž se mi zjevil ve snu: Cesta sama je již královstvím.“Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tulii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal. Do Jeruzaléma dorazí ve chvíli, kdy na kříži dotrpěl Ježíš, jenž Judeu pobuřoval divotvornými zázraky a ještě neslýchanějším učením. A zatímco se Marcus u svého známého Piláta Pontského dovídá o farizejských pohnutkách exekuce, mizí Ukřižovaný ze skalního hrobu, zrádce Jidáš vrací stříbrňáky a kolonii zachvátí neklid. V poctivé snaze vypátrat, čím se Ježíš Nazaretský lišil od záplavy místních mesiášů, se noblesní vzdělanec Marcus vydává za těmi, které prorok poctil milosrdenstvím. Zpovídá sedláky, kupce i padlé ženy, apoštoly mladé víry nevyjímaje. Připouští si už, že na Golgotě viděl živého boha a zastánce spravedlivějšího království mimo tento svět, ale ještě netuší, že i on sám bude muset ve vztahu k němu učinit zásadní krok…Stvořitel Egypťana Sinuheta – původním školením teolog – přiblížil Kristovu dobrou zvěst moderně, s ohledem na všední mentalitu obyvatel starověkého Středomoří. Pro pochopení kořenů křesťanství tím učinil mnohem víc než díla o svědcích Benu Hurovi či Barabášovi. Plasticitou pohledu na biblickou Judeu se román vyrovná Bulgakovovi i Kazantzakisovi.„Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista povstala a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu k Letnicím.“- The New York Times Book Review„Protentokrát se autor odpoutal od vzorců uplatněných v Sinuhetovi, a přece stvořil další pozoruhodnou, dojemnou a klidnou knihu, jež nehledě na látku nemá potřebu šokovat.“- Kirkus Reviews, 1960„Waltari kráčí ve stopách Ernesta Renana a jeho další velký román je úžasný se vším všudy. Smutné, ale hladké, plavné – a vlastně neskutečně prosté.“- The Saturday Review, 1961„Téma knihy je blízké mé víře a oslovuje i nevěřící. Rozšiřuje do podrobností biblický děj pro jeho lepší přijetí do srdce, dává lépe pochopit racionálně uvažujícím lidem dneška poselství, které lidstvu Ježíš Kristus přinesl. (…) Knihy od Waltariho by měly patřit k základům všeobecného rozhledu člověka dnešní doby.“- ze čtenářských recenzíAudiokniha (P) & © OneHotBook, 2024. Všechna práva vyhrazena.