Milena Secká

Vlastenec, sběratel, mecenáš. Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušenosti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti. Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek – Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvětlení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborníků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván „Mr. Pokrok“, by se letos dožil 185 let.

Vlastenec, sběratel, mecenáš. Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušenosti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti. Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek – Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvětlení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborníků pracujících v zahraničí.).