Ondřej Císař

Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů. Je jednání států řízeno normami společenství, které mají svou vlastní váhu, nebo každý jedná pouze ve svém zájmu a v mezinárodních vztazích převládá anarchie, v níž bezpečí zajišťuje jen vlastní síla? Podobně jako v jiných oborech sociálních věd i v mezinárodních vztazích se uplatňuje řada často i protichůdných teorií. Rychlý vývoj a proměnlivost předmětu zkoumání i jeho chápání implikují potřebu objasňování teoretických východisek. Nejde jen o vědecké analyzování, teoretické poznatky jsou nezbytným východiskem pro každodenní politickou praxi. Autoři předkládají významná témata z teorie mezinárodních vztahů. Kromě neopominutelných otázek vyplývajících z klasických přístupů (realismu, liberalismu, konstruktivismu) se věnují současným tématům evropské integrace, globalizace, hegemonie a multilateralismu.

Jak se vyvíjely české politiky po roce 1989? Jací jsou jejich hlavní aktéři, jaký vliv na ně má evropeizace? Právě takové otázky si klade unikátní kniha, která v osmnácti kapitolách popisuje evoluci důležitých politik i jejich stav na konci dvacetiletí, které uplynulo od listopadových změn roku 1989. Podobná publikace, která by zachycovala české veřejné politiky v tak širokém záběru, v českém prostředí dosud chyběla.

Sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. V listopadu 1989 v tehdejším Československu zkolaboval režim reálného socialismu a počala se rodit společnost, která již neměla záviset na vůli státu, ale na aktivitě svobodných občanů. Otevřely se příležitosti pro autonomní politický aktivismus, důležití hráči začali vidět fungující občanskou společnost jako podmínku stabilního demokratického režimu. Tato kniha je zaměřena na politickou složku občanské společnosti. Přesněji řečeno, odpovídá na dvě konkrétní otázky. Za prvé: do jaké podoby se v České republice rozvinul politický aktivismus mimoparlamentních organizací a skupin, které vytvářejí současná sociální hnutí? Na tuto otázku odpovídá první část studie, která představuje čtyři druhy (mody) aktivismu. Jeden z nich, tzv. transakční modus politického aktivismu, je analyzován v následující části, která odpovídá na druhou otázku knihy: co umožnilo, aby se transakční ­aktivismus v České republice vůbec rozvinul?

Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů. Je jednání států řízeno normami společenství, které mají svou vlastní váhu, nebo každý jedná pouze ve svém zájmu a v mezinárodních vztazích převládá anarchie, v níž bezpečí zajišťuje jen vlastní síla? Podobně jako v jiných oborech sociálních věd i v mezinárodních vztazích se uplatňuje řada často i protichůdných teorií.Rychlý vývoj a proměnlivost předmětu zkoumání i jeho chápání implikují potřebu objasňování teoretických východisek. Nejde jen o vědecké analyzování, teoretické poznatky jsou nezbytným východiskem pro každodenní politickou praxi.Autoři předkládají významná témata z teorie mezinárodních vztahů. Kromě neopominutelných otázek vyplývajících z klasických přístupů (realismu, liberalismu, konstruktivismu) se věnují současným tématům evropské integrace, globalizace, hegemonie a multilateralismu.