Petr Fiala

Nejprodávanější a nejkomplexnější publikace o Evropské unii v České republice, její první vydání nechybí v žádné z odborných knihoven. Autoři - renomovaní badatelé v oblasti evropské politiky - seznamují čtenáře s historií evropského integračního procesu, s vývojem, současnou podobou a funkcemi jednotlivých evropských institucí a s tím, ve kterých oblastech (politikách) a jakým způsobem Evropská unie působí. Kniha je zdařilou kombinací politologické analýzy a velkého množství informací.Formou srozumitelně napsaného a přehledně členěného textu nabízí kvalitního průvodce problematikou Evropské unie. Publikace nyní vychází ve druhém, aktualizovaném, výrazně doplněném a přepracovaném vydání. Zahrnuje události až do roku 2008 a čtenáři v něm rovněž naleznou řadu nových dat, grafů a tabulek, a navíc praktický jmenný a předmětový rejstřík. Kniha je určena nejen odborníkům, vysokoškolským studentům a profesionálům zabývajícím se z různých hledisek evropskou integrací, ale také širší veřejnosti, která má zájem získat co nejvíce kvalifikovaných informací o Evropské unii.

Sborník k desátému výročí založení revue Proglas. Na sklonku roku 1989 byla v Brně založena revue pro kulturu a politiku Proglas, jejíž první číslo vyšlo počátkem roku 1990. K desátému výročí jejího vzniku připravili editoři reprezentativní sborník příspěvků k otázkám české pravicové politiky, v němž jsou zastoupeni přední autoři, kteří se na stranách Proglasu české politice a společnosti věnovali. Sborník nabízí pohledy co nejširšího spektra lidí, kteří nějakým způsobem uvažují o české konzervativně-liberální politice: politiků, politologů, sociologů a filozofů, publicistů a spisovatelů.

Historické, politické a teologické aspekty přijímání II. vatikánského koncilu v Čechách a na Moravě. Sborník příspěvků z konference pořádané CDK a Fakultou sociálních studií na podzim 2000 v Brně, který je rozčleněn do tří bloků: v prvním je vystižena situace a atmosféra v české společnosti v 60. letech (Jan Holzer, Pavel Švanda), ve druhém vztah státu a církve (František X. Halas, Jiří Hanuš, Petr Fiala, Petr Suchý, Jaroslav Cuhra), ve třetím je pak rozebráno přijímání reforem II. vatikánského koncilu (Ivan Štampach, Miloslav Pojsl, František Kunetka, Martin Zikmund). Sborník je vydáván jako součást projektu GAČR (Moravský katolicismus ve 20. století).

„Možná máte také pocit, že s politikou není něco v pořádku. Nemluvím ovšem k těm z vás, kteří jste takový dojem měli vždy a politiku považujete za špatnou, nezajímavou a nepotřebnou. Hluboce se mýlíte, samozřejmě, vždyť politika je nezbytná součást života společnosti, je důležitá a může a má být dobrá. Kdybych si myslel něco jiného, jistě bych o ní nenapsal tolik textů. Pokud jste ale přesvědčeni o důležitosti politiky, zajímá vás její kvalita, jen máte pocit, že se v poslední době nějak „pokazila", že je jiná a že se v ní a jejím prostřednictvím neřeší ty problémy, které jsou podstatné, že je stále obtížnější věřit nějaké straně, že opravdu udělá to, co slibuje, že jsou politici jaksi horší než dříve, že jde mnohem více o konkrétní ekonomické zájmy než o hledání řešení, jež je dobré pro společnost, že je v politice najednou nějak moc nevůle, byrokracie, korupce a nenávisti - pak vás zvu k četbě této knihy." (autor v úvodu knihy)

Náboženské a politické aspekty autority v judaismu, křesťanství a islámu. První svazek ediční řady Politika a náboženství seznamuje s historickými i současnými podobami autority v judaismu, křesťanství a islámu. Ambicí editorů nebylo komplexně zmapovat všechny otázky související s autoritou v celých dějinách těchto náboženství ani podrobit analýze veškeré posvátné texty a jejich relevantní komentáře. Cílem sborníku je spíše prezentovat autoritu jako nosné téma pro reflexi vztahu mezi náboženstvím a politikou a nabídnout českému čtenáři inspirativní pohledy na různé náboženské tradice z perspektivy jejich vztahu k náboženské a politické autoritě.Editoři publikace jsou přesvědčeni, že sledovaná otázka pojetí autority a v širším smyslu celá problematika vztahu mezi náboženstvím a politikou nejsou zajímavé jen z hlediska své aktuálnosti, ale že si zaslouží zkoumání i pro svůj obecný kulturní význam. Kniha je tedy určena nejen odborníkům a studentům z řad teologů, religionistů, politologů a sociologů, ale též širšímu čtenářskému publiku se zájmem o dějiny náboženství a kultury.

Referenda týkající se otázek evropského integračního procesu jsou často považována za téměř nedílnou součást samotné evropské integrace. Je tomu ale skutečně tak? Jaká je role evropských referend? Kdy a proč byla použita? Jaký je postoj členských států Evropské unie k institutu přímé demokracie?

Podle mínění odpovědných pozorovatelů je téma církve a totalitarismus hlavním, ne-li dokonce nejdůležitějším tématem evropských církevních dějin ve 20. století. To platí již pro fašistické režimy a pro nacistickou velmoc, která byla smetena na konci druhé světové války, pro Sovětský svaz od roku 1917 a pro okruh prokomunistických států východní a střední Evropy od roku 1945.Tato publikace je rozdělena do tří částí: V první jsou představeny sociálně-vědní a historické teoretické přístupy, jež se věnují různým podobám totalitarismů i autoritativních režimů ve vztahu ke křesťanství. Ve druhé analyzují jednotliví autoři ve svých „případových studiích“ vybrané aspekty vztahu katolické církve k nacismu a komunismu v českých zemích. Třetí část se věnuje reflexi historické zkušenosti: proměnám totalitární vlády v Československu a příčinám úpadku komunistického režimu ve středoevropské perspektivě.Editoři se pokusili zdůraznit různé teoretické a metodologické přístupy a nutnou mezioborovou součinnost, bez níž by zkoumané téma nebylo možné zvládnout. Autoři jednotlivých studií jsou odbornými historiky, politology, právníky a filozofy. AUTOŘI:STANISLAV BALÍK, KARL BALLESTREM, MICHAL BAUER, ZDENĚK DEMEL, PETR FIALA

Kniha se zabývá tématem politologie.

Kniha soustřeďuje příspěvky k dějinám českého politického katolicismu v období od roku 1848 do současnosti. Autoři sledují problematiku vzniku prvních katolických politických stran, které se postupně měnily z honoračních seskupení v moderní masovou Československou stranu lidovou, která v letech první Československé republiky pod Šrámkovým vedením reprezentovala sjednocený politický katolicismus a převedla ho z krizového poválečného období mezi rozhodné obhájce republiky a demokratického systému.

Náboženství a politika v ne-náboženské společnosti: český případ. Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě?Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev?Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč jsme svědky dlouho­letých diskusí o restitucích církevního majetku nebo sporů o katedrálu sv. Víta?Má náboženství nějaký vliv na mentalitu české společnosti a na její politickou kulturu?Jsou církve v České republice organizacemi se zvláštním postavením, nebo jen jednou ze zájmových skupin?Je KDU-ČSL konfesijní stranou úzce propojenou s katolickou církví, nebo se už přeměnila v moderní evropskou křesťansko-demokratickou stranu?Proč nedokázala konkurovat nejsilnějším politickým stranám?Jsou obtíže této křesťanské strany způsobeny jen personálními problémy, nebo mají hlubší příčiny?Zůstane KDU-ČSL parlamentní stranou?Jaké jsou možnosti a limity politických aktérů hájících nábožensky motivované zájmy v převážně ne-náboženské společnosti?

Interdisciplinární analýzy sociálních encyklik Jana Pavla II.. Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání. Ozývají se však výtky, že tuto tezi vztáhla v praxi především na přírodní vědy, zatímco její akceptace poznatků společenských věd přichází jen velmi pomalu a s mnoha obtížemi. Právě toto tvrzení může být považováno za výchozí výzkumnou otázku této publikace.Jejím hlavním cílem je zkoumat, do jaké míry odpovídají stanoviska současné katolické sociální nauky, zde reprezentovaná sociálními encyklikami papeže Jana Pavla II., aktuálnímu poznání příslušných vědních disciplín. V první části publikace zaměřené na rozbor sociálních encyklik z hlediska teologických a filosofických disciplín se na filosoficko-antropologické aspekty sociální nauky zaměřil filosof Pavel Floss.Z perspektivy moderní teologie analyzují dokumenty teologové Jiří Hoblík a Tim Noble: zatímco první z nich se zabývá sociální naukou z pohledu současné biblistiky, je Nobleho studie v rámci katolické systematické teologie zaměřena na komparaci teologických metod sociální nauky a teologie osvobození. Ekumenický rozměr přináší příspěvek Jindřicha Halamy, který rozebírá katolickou sociální nauku z hlediska protestantské teologie. Druhou část knihy, která je věnována interpretaci katolické sociální nauky z hlediska ekonomie a sociálních věd, otevírá studie ekonoma Lubomíra Mlčocha, který ukazuje vazby mezi sociální naukou a současnou ekonomickou vědou.Další z autorů, Albert-Peter Rethmann, je sice především teolog, ale jeho text je pokusem o analýzu církevních sociálních dokumentů ze sociologického hlediska, resp. oboru sociální práce. V rámci perspektivy politických věd analyzuje encykliky Pavel Pšeja z pohledu politologie, zatímco Petr Suchý konfrontuje texty Jana Pavla II. s poznatky oboru mezinárodní vztahy. Soubor sociálně-vědných analýz uzavírá studie Radima Kindla, který se z hlediska sociálně a humanitně orientované environmentalistiky zabývá ekologickými aspekty současné katolické sociální nauky.