Romano Guardini

Pôvabná a jazykovo elegantná rozsiahla biblicko-teologická esej o Márii, Ježišovej matke. Z nemeckého originálu Die Mutter des Herrn. Ein Brief und darin ein Entwurf (Würzburg: 1956) preložil v roku 2024 Pavel Prihatný.O autorovi: Romano Guardini (1885 - 1968), nemecký katolícky teológ, filozof a kultúrny historik talianskeho pôvodu. Jeden z najvýznamnejších predstaviteľov katolíckeho intelektuálneho života v 20. storočí. Práca v prostredí mladých študentov ho priviedla k znovuobjaveniu zmyslu pre symbolickosť, ktorý mal ďalekosiahly vplyv na rozvoj katolíckej liturgie a liturgických štúdií. Obnova katolíckej liturgie a jej sústredenia okolo Eucharistie je do veľkej miery spojená práve s Guardinim. Medzi jeho diela patria Vom Sinn der Kirche (1922), Der Herr (1937), Freiheit, Gnade, Schicksal (1948), Das Ende der Neuzeit (1950), Sorge um den Menschen (1962–66), Liturgie und liturgische Bildung (1966). V roku 2018 vydalo vydavateľstvo Minor jeho Listy o sebavzdelávaní (1930).

Romano Guardini bol kňaz pracujúci v pastorácii s mladými, a vedúci katedry filozofie náboženstva a kresťanského svetonázoru v Berlíne. Nepriamo pozitívne ovplyvnil veľa známych osobností. Jeho zamyslenia o ruženci sú viac než len duchovnou literatúrou, ktorá má povzbudiť k zbožnosti veriaci ľud. Publikácia Ruženec našej milej Panej je výkladom tajomstiev Pánovho života, ako sú obsiahnuté v modlitbe ruženca, ale obsahuje aj teologické pasáže, o ktorých treba rozjímať, a ktoré nemusí hneď pochopiť každý. Guardiniho úvahy o "Kristovi v nás" hraničia s mystikou a sú vzácnou súčasťou diela. Hoci bol teológom, jeho jazyk je v mnohom zrozumiteľnejší a prístupnejší bežnému človeku ako odborný jazyk iných teológov.

„Listy o sebavzdelávaní" nie sú len historickými zapiskami z rokov, v ktorých vznikali. Ešte aj dnes dokážu osloviť mladého človeka. Dokážu mu pomôcť, aby bol človekom a kresťanom. A aby sa stal dobrým človekom a dobrým kresťanom. Možno práve preto sú dnes tieto listy dôležité — dnes, ked tí najlepší z mladých hľadajú akékoľvek východisko k lepšiemu, humánnejšiemu životu...V listoch sa mladým podávajú základy kresťanského života v bežnom, všednom dni. Hovorí sa v nich o slobode, o šírke, ale aj o sile kresťanského dedičstva a kresťanského poslania, ktoré obopína nielen človeka, ale celé národy.Ingeborg Klimmer

Klasické dílo duchovní teologie (1. vydání 1937), v němž autor podává postavu Ježíše Krista, jak se s ní setkáváme v evangeliích, a poukazuje na tajemství jeho osoby, aniž je chce rušit. Historicko-kritická exegeze přinesla od doby vzniku této knihy mnoho nových detailních poznatků, ale na pozadí současných teologických diskusí o různých podobách Ježíše ve filmu a literatuře zůstávají Guardiniho úvahy podivuhodně aktuální.

Uvedení do školy křesťanské modlitby. Modlitba je vnitřní potřebou, milostí a naplněním – je však také povinností, námahou a přemáháním. Existuje tedy zážitek modlitby, ale také cvičení modlitby; její živý pramen, ale také její škola.

Výbor z díla (1916-1921). Čím déle kdo žije, tím zřetelněji vidí, že jednoduché věci jsou opravdu veliké. Proto je však také přetěžké je zvládnout. Největší úkol duchovní literatury jistě byl mluvit o Bohu tak, aby to lidské srdce bez dalšího pochopilo. Avšak kdo to dokáže?

Listy od Comského jazera, Stroje a človek. V tomto zväzku edície Časové náboženské otázky prinášame Guardiniho dve krátke diela Listy od Comského jazera a Stroje a človek. Ich spoločnou témou je ekológia v najširšom zmysle, teda zamýšľanie sa nad prostredím, v ktorom moderný človek žije.Nad prostredím poznačeným technickým pokrokom, premenou prírody. Nad tým, ako nové technické možnosti vplývajú na kultúru ľudského života. Čitatelia nájdu v nich na svoje otázky poctivé odpovede, ktoré majú čo povedať aj v dnešnej dobe. Guardini hovorí z pozície človeka, ktorý kriticky pozoruje a hodnotí z pozície humánnej zaangažovanosti.

Autor obhajuje nedeľu ako sviatočný deň. Pre kresťanov je toto dielo podnetom a povzbudením nanovo objaviť a pestovať „kultúru nedele."

Myšlenky známého autora se mohou stát inspirací a povzbuzením pro modlitbu růžence.

Odraz Kristova nitra jako poselství pro naši dobu. Romano Guardini je českým čtenářům dobře znám především knihou O modlitbě, která patří mezi nejúspěšnější překladové tituly věnované spiritualitě.V této knize se autor zaměřuje na Otčenáš. Jednotlivé verše této základní křesťanské modlitby posloužily jako inspirace k rozjímání a meditaci.

Krátký text známého německého teologa.

Kniha obsahuje texty, v ktorých Guardini zaujíma stanovisko k zodpovednosti kresťanov vo vzťahu k totalitarizmu akéhokoľvek druhu. Kľúčovými pojmami sú tu sloboda a zodpovednosť. Guardini, ktorý bol v období nacizmu nútený vzdať sa svojho pedagogického pôsobenia na vysokých školách, je hodnoverným svedkom svojich čias. Jeho slová nadobúdajú zvláštny význam a aktuálnosť najmä v súčasnosti, keď neraz zabúdame na minulosť a nedoceňujeme jej závažnosť.

„Boží tvář“, „Srdce a Bůh“, „Jak víme o Bohu“ – to jsou některé názvy kapitol, v nichž se známý filosof a teolog pouští do obtížného úkolu: porozumět tomu, co – jeho slovy řečeno – „přesahuje všechno chápání, a přece je tak blízko, co nevstoupí do určitosti myšlenky, a přece kolem ní zřetelně krouží, je-li správně myšlena.“ Myslet Boha tváří v tvář Bohu – tento naléhavý úkol dnešní filosofické hermeneutiky si Guardini uvědomoval už ve 30. letech. Jeho ojedinělý text je nejen velice srozumitelný a osobně oslovující, ale je i důležitým příspěvkem k dialogu a spolupráci teologie se soudobou filosofií.

Publikace soustřeďuje uměnovědné texty teologa a myslitele Romana Guardiniho (1885–1968), jedné z nejvýznamnějších postav katolicismu 20. století, a zahrnuje oblast Guardiniho myšlenkového odkazu, která dosud nebyla v češtině zpřístupněna. Guardini mj. navrhuje jako jistý ideál rozlišení typu kultového a zbožného obrazu a konstatuje, že kultový obraz v dnešním umění vlastně neexistuje. Na rozdíl od románského a středověkého umění podle něho dnes převládá subjektivní záznam osobní zkušenosti tvůrce. Nicméně abstraktní umění a snad ještě více moderní architektura bez doplňujících obrazů, její schopnost pojednat prázdný prostor podle Guardiniho dokáže znovu a zcela současným způsobem otevírat zkušenost „adventní“ Boží přítomnosti. (Vychází ve spoluprácí s Centrem teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK.)

Meditace o podobách mravního života. Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. Romano Guardini (1885 – 1968), byl německo-italský kulturní historik a teolog. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolického intelektuálního života 20. století, jež v době okolo obou světových válek výrazně spoluutvářely duchovní klima a orientaci v Evropě a soudobou evropskou vzdělanost.Roku 1910 byl vysvěcen na kněze a po získání doktorátu (1915) se roku 1922 habilitoval prací o sv. Bonaventurovi. V roce 1923 obdržel katedru filosofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně a působil tu až do roku 1939, kdy byl nacisty donucen odejít. Po válce v Berlíně obnovil svou přednáškovou činnost a vyučoval i v Mnichově;