Simon Singh

Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. Téma tajemných kódů a šifer – "nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli" – láká lidi od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce, a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti.Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

Dramatická historie řešení největšího matematického problému světa. Kniha líčí téměř 350 let úsilí matematiků celého světa o nalezení důkazu Velké Fermatovy věty, kterou vyslovil francouzský matematik 17. stol. Pierre de Fermat. Na okraji překladu Diofantovy Aritmetiky si poznamenal, že rovnice x n + y n = z n nemá řešení v množině přirozených čísel (N) pro n >2 a že zná důkaz tohoto tvrzení, ale nevešel by se mu na okraj knihy.Kniha je strhujícím vyprávěním o příběhu této věty, který se prolíná celými dějinami matematiky a dotýká se všech oblastí teorie čísel. Sama věta není důležitá pro matematiku ani její aplikace. Ale matematikové jsou podobni horolezcům, kteří zdolávají horské velikány, prostě protože jsou. Fermatovu větu "zdolal" až britský matematik Andrew Wiles v roce 1994.