Tomáš Katrňák

Kniha představuje sociální třídy a sociální mobilitu jako základní prvky sociálně stratifikačního výzkumu. Zabývá se vymezením sociálních tříd v pracích sociologických klasiků (Marx, Weber), ukazuje proměnu tohoto vymezení v průběhu dvacátého století a mapuje pojetí a výsledky třídní analýzy v rámci národních států v poslední čtvrtině dvacátého století (Wright, Goldthorpe).Neopomíjí problémy, s nimiž je identifikace sociálních tříd spojena, a představuje kritiku sociálních tříd, jako explanačního nástroje sociálních věd, která sílí v posledním desetiletí dvacátého století.

Vývoj sociální stratifikace české společnosti v letech 1989 až 2009. Kniha mapuje nerovnosti spojené s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukazuje jejich vývoj a proměnu, a přitom odpovídá na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti.Autoři analyzují vzestupné a sestupné kariérní (zaměstnanecké) posuny v letech 1989 až 2009 a ukazují, že jim dominuje návrat k sociálnímu původu. U těch, kteří byli mezigeneračně vzestupně mobilní před rokem 1989, identifikují kariérní sestupy po roce 1989. Navracejí se k sociálnímu původu svých rodičů. Naopak u těch, kteří prošli sestupnou sociální mobilitou za éry socialismu, identifikují po roce 1989 kariérní vzestupy.Důsledkem tohoto mobilitního vzorce je posilování vazby mezi výchozí (třídní) pozicí člověka a jeho aktuální pozicí na trhu práce. Česká společnost se v období 1989 až 2009 restratifikuje. Ustavují se sociální třídy, které determinují životní výsledky svých reprezentantů.Jedná se o paradox, charakterizující českou postsocialistickou společnost. Na jedné straně možnosti podnikat a posilování efektu vzdělání a kvalifikace na zaměstnaneckou pozici znamenají růst životních šancí, na straně druhé jsme svědky posilování vazby mezi sociálním původem a třídní pozicí, kterou člověk získává.