Vladimír Körner

Číta: Igor Bareš Celkový čas: 4 hodiny 39 minút Vydavatelství Tebenas ve spolupráci s Igorem Barešem pokračuje v kompletaci díla legendárního českého scénaristy a spisovatele Vladimíra Körnera. Po Zániku samoty Berhof, Životu za podpis a Psí kůži přichází se čtvrtým počinem - autorovou prvotinou Střepiny v trávě. Vyšla poprvé v roce 1964 a její děj částečně vychází ze scénáře k filmu Místenka bez návratu, který ve stejném roce natočil režisér Dušan Klein s Jiřinou Šejbalovou v hlavní roli.Je konec druhé světové války. Přeživší začínají pátrat po svých blízkých. Matka dokáže vypátrat svou dcerku, odvezenou nacisty do Německa na převýchovu. Šťastný konec? Ne všechny příkoří a křivdy lze odčinit, ne všechny střepy se dají slepit. I když na povrchu se zdá být vztah matky a dcery v pořádku, uvnitř vše vře a směřuje k nezadržitelnému rozpadu vzájemných citů a komunikace.

Číta: Jan Kačer Celkový čas: 5 hodín 8 minút Novela Údolí včel scénáristy a prozaika Vladimíra Körnera měla nejprve podobu filmového scénáře, podle nějž natočil František Vláčil stejnojmenný film premiérovaný v r. 1968. Ten se stal erbovním filmem mladé generace a předznamenal úspěch literární podoby scénáře, která vyšla v r. 1978. Příběh Ondřeje z Vlkova, který zběhne z křižáckého řádu ve východním Prusku je zasazen do ponurých kulis středověku. Odvíjí se jako trojúhelník vztahu Ondřeje, jeho řádového bratra Armina von der Heide a Ondřejovy nevlastní matky a pozdější nevěsty Lenory. Osciluje mezi láskou a smrtí. Dramatičnost textu podtrhuje strhující interpretace Jana Kačera, filmového představitele Armina.Filmová klasika v audiopodobě!

Ve třech novelách (Post bellum, Svíbský les a Oklamaný - Der Betrogene) se Vladimír Körner pokusil o osobitý přístup k dějinné události prusko-rakouské války roku 1866.Hlavními hrdiny jeho novel jsou beznadějní outsideři, poznamenaní totálním existenciálním zmarem a ztrátou všech lidských hodnot. Nikdo z nich není schopen se se zkušeností války vyrovnat a všichni bloudí zpět k výchozímu bodu, kterým je právě bitva u Hradce Králové. Nechybí zde ani typicky "körnerovsky" naturalistická obraznost, expresivní chvění a hluboká skepse.

Další historický román Vladimíra Körnera z roku 1993 pojednává o životě a době svatého Vojtěcha, tedy o letech kolem roku 1000. Jedná se sice o vůbec nejstarší dobu, do které Körner své dílo zasadil, ale můžeme – podobně jako v ostatních jeho románech – nacházet jasné paralely k současnosti, k lidskému jednání a bytí. To se ostatně podle Körnera příliš nemění, stále jsme v osidlech mocenských bojů i soukromých bojů se svědomím.I před úzkostmi, tísní a neustálým připomenutím smrti v dějinných souvislostech, před kterou není úniku. Dobová kritika se dokonce zmiňovala o tom, že se jedná o "existenciální" román, ve kterém je "vše sepsáno v předem daném scénáři, přičemž lidské dějiny jsou pouze jeho inscenací" (Jan Schneider).Rozšiřování křesťanství a vznik českého státu byly ostatně pro Vladimíra Körnera lákavé – jeho novela vyšla totiž v roce 1993, kdy se opět ustanovovala nová podoba našeho státu a paralely s dobou sv. Vojtěcha jsou více než zřetelné. Úvahy o české státnosti jsou navíc podkresleny typickou obrazností, až filmovým viděním, které jen dokresluje atmosféru středověku.

Dvě novely z konce 80. let představují dva vykořeněné typy Körnerových hrdinů. Anežka Brunová, hrdinka knihy Anděl milosrdenství, je vdovou po rakousko-uherském důstojníkovi. Během první světové války se stane ošetřovatelkou v lazaretu. Baladický příběh nepostrádá ani pro Körnera typickou snahu vzepřít se osudovosti; vše ale ničí již předem daná bezvýchodnost, utrpení a situace oběti uprostřed dějin. Novela byla později zfilmována slovenským režisérem Miloslavem Lutherem.