Memoáre

Roku 2004 přibyly nové státy Evropské unie a ukončovaly se diskuse o evropské ústavě.Titul je dostupný aj v slovenskom jazyku: Európa (2005).

od 17. júna 1939 do 11. júla 1940. Karol Sidor (16. 7. 1901 Ružomberok – 20. 10. 1953 Montreal, Kanada) bol slovenský štátnik, politik, novinár spisovateľ. V tridsiatych rokoch 20. storočia bol výraznou osobnosťou slovenskej a česko-slovenskej politickej scény a slovenskej žurnalistiky. Hoci bol jednou z vedúcich osobností Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, po nátlaku nacistického Nemecka bol od marca 1939 odstavený z aktívnej politiky. V rokoch 1939 – 1945 pôsobil ako vyslanec Slovenskej republiky pri Svätej stolici. Po roku 1945 bol jednou z vedúcich osobností slovenského politického exilu. Karol Sidor začal písať svoj denník v decembri 1916 ešte ako študent a písal ho až do svojej smrti. Denníky z rokov 1930 – 1939 predstavujú unikátny pohľad reprezentanta nastupujúcej mladej laickej generácie v Hlinkovej slovenskej ľudovej strane nielen na vývoj v samotnej strane, ale sú aj významným dokumentom o zavŕšení dvadsaťročného zápasu za autonómiu Slovenska a o prvých mesiacoch existencie samostatného Slovenského štátu.

Osobné spomienky evanjelického farára Ondreja Šimeka dopĺňajú mozaiku o Slovenskom národnom povstaní, ako aj o represáliách nasledujúcich po ňom. Obzvlášť zaujímavými sú jeho spomienky na koncetračné tábory, v ktorých prežil takmer pol roka.

Spomienky generála Antona Petráka. Generálmajor vo výslužbe Ing. Anton Petrák (1912-2009) ktorý bol od roku 1935 dôstojníkom čs. armády a na jar 1940 vstúpil do zahraničného odboja. Po nástupe komunistického režimu vo februári 1948 sa stal obeťou dvoch vykonštruovaných súdnych procesov.Úplnej morálnej, spoločenskej a vojenskej rehabilitácie sa dočkal až po novembri 1989.

Vážné i rozmarné vzpomínky českého diplomata. V souboru osmačtyřiceti příběhů z diplomatického prostředí, doprovázených množstvím fotografií, postihuje Pavel Jajtner období od roku 1993, kdy se začala vytvářet samostatná česká zahraniční politika a diplomacie, až do současnosti. Některá vyprávění z jeho diplomatického působení v Rakousku, Maroku a Vatikánu odvysílala v minulých letech rádia Vatikán a Proglas. Autor se snaží čtenáři přiblížit zejména lidský rozměr diplomatické práce, kterou nazývá neviditelnou rukou politiky. Zajímají ho lidé a události, vydávající svědectví o nezbytnosti etického přístupu k životu. Knize však nechybí ani laskavý humor a cenné poznání, že úspěch diplomacie spočívá především v ovládnutí toho, čemu se říká sociální inteligence.Příběhy Pavla Jajtnera ukazují, že v každém povolání je dobré a užitečné hledat Boha, před jehož tváří žijeme. Cenné poznatky a poučení v této knize najdou všichni, které zajímá zákulisí zahraniční politiky i všední a nevšední život v zemích vzdálených i blízkých.

Vzpomínky osobního sekretáře Jana Pavla II.. Kniha vzpomínek kardinála Dziwisze na papeže Jana Pavla II. zahrnuje léta, která Stanisław Dziwisz strávil jako jeho osobní sekretář v Polsku (1966–1978) a pak v Římě (1978–2005). V pětatřiceti chronologicky uspořádaných kapitolách rozhovorů s italským novinářem a vatikanologem G. F. Svidercoschim vzpomíná na události spojené s životem a působením Karola Wojtyły.Popisuje papežův běžný pracovní den, prozrazuje i jeho drobné radůstky, například jak se mu několikrát podařilo tajně si vyjet do hor na lyže. Zachycuje dojmy z apoštolských cest Svatého otce do mnoha zemí světa a setkání s významnými osobnostmi. Vzpomíná, jak Jan Pavel II. prožíval pád komunismu a oslavy dvoutisícího jubilea křesťanství. Připomíná papežovo utrpení spojené s atentátem a s pozdějším vážným onemocněním, nezamlčuje skutečnost, že Jan Pavel II. zvažoval, zda nemá ze zdravotních důvodů odstoupit.

Útržky ze života. Útržky ze života nebo paměti v příbězích, tak by se také dali nazvat vzpomínky katolického kněze mons. Antonína Bradny (nar.1922), vězně komunistických žalářů (1952-1964) a dlouholetého duchovního podřipského kraje (Budyně nad Ohří). Strhující vypravěč a svědek Kristův, který svoji křesťanskou víru osvědčil v mezních situacích dvou totalit. Celým textem prosvítá jeho výrazná osobnost, která oslovuje čtenáře stojící i za hranicemi církve.Vzpomíná na své čakovické dětství, cestu ke kněžství, válečná léta a oky strávené za zdmi žalářů, na svá dělnická povolání i práci na pražském arcibiskupství na konci 60.let, na Boží znamení i předtuchy, na zázračné uzdravení i pastoraci v kraji pod bájnou horou Říp.Bradnovým podstatným rysem je jeho výrazný smysl pro humor, pro laskavý vtip, který situaci k neunesení povalí na lopatky - jak řekl jeden z jeho farníků "umí tak samozřejmě přecházet z posvátného do legračna. Ve svém poutnickém životě měl Antonín Bradna možnost důvěrně poznat řadu osobností české kultury a církve a dokáže o nich přinést pozoruhodné svědectví. Např.o básnících Josefu Kostohryzovi, Janu Zahradníčkovi, Václavu Renčovi a Emanuelu Fryntovi, o herci Janu Třískovi, o duchovních Alexandru Heidlerovi, Josefu Zvěřinovi, Adolfu Kajprovi, Antonínu Mandlovi, Silvestru Braitovi, J.E.Urbanovi, o opatu Vítu Tajovském, o biskupech Josefu Beranovi, Pavlu Gojdičovi, Štěpánu Trochtovi, Kajetánu Matouškovi či Františku Tomáškovi.Kniha je doplněna bohatou a unikátní fotodokumentací, výborem z Bradnových dopisů z komunistického vězení a vzpomínkami řady přátel.

P. Saller. Redemptorista P. Saller byl na kněze vysvěcen tajně 8. září 1951. Primici oslavil sám ve skladu cementu. Do duchovní správy mohl nastoupit až 1. dubna 1968, po sedmnácti letech kněžství...

Vlastní životopis. Autobiografické svědectví, které mapuje naše moderní dějiny. Autorovy osudy v mnohém připomínají cesty, kterými se ubírala církev a celá společnost v období po druhé světové válce.

Druhá časť denníkových zápiskov K. Sidora z obdobia jeho pôsobenia ako vyslanca pri Svätej stolici od 12. júla 1940 do 31. decembra 1941. V denníkoch autor dôsledne a takmer každodenne zaznamenával svoje osobné zážitky, pozorovania, komentáre na súkromné i verejné udalosti v jeho bezprostrednom okolí. Denníky sú unikátnym dokumentom nielen o dianí v Svätej stolici, ale aj o politickom vývoji na Slovensku.