Osudy

Skrytý život Franze Jägerstättera. Kniha podává barvitý životní příběh rakouského sedláka, který odmítl obsazení své země nacisty a následně i službu v nacistické armádě. Přečtěte si intimní příběh o síle nutné k odporu a o odvaze, kterou potřebuje člověk pro to, aby si udržel čest tváří v tvář světu, který jeho důvodům nerozumí.Franz Jägerstätter byl beatifikován v roce 2007, ještě za života své ženy a tří dcer. České vydání knihy obsahuje i výbor zásadních Jägerstätterových textů, dopisů a přípisů. Na motivy jeho života natočil v roce 2019 režisér Terence Malick film Skrytý život, který získal cenu ekumenické poroty na festivalu v Cannes.

Mnísi z Tibhirine – alžírski svedkovia viery. Kniha švajčiarskeho autora Isa Baumera približuje udalosti týkajúce sa únosu a dodnes nevyšetrenej vraždy siedmich trapistických mníchov z malého kláštora Notre Dame de l´Altlas v alžírskom Tibhirine. Na jar v roku 1996 ju spáchala radikálna Ozbrojená islamská skupina GIA a táto brutálna udalosť vyvolala celosvetovú odozvu.Autor, ktorý je odborníkom na problematiku východných cirkví, ponúka vo svojom diele životné príbehy priora Christiana a jeho spolubratov Christopha, Luca, Bruna, Célestina, Paula a Michele, ktorí si v období rozmáhajúceho sa terorizmu v deväťdesiatych rokoch minulého storočia rovnako ako všetci ostatní kresťania v Alžírsku kládli otázky: Odísť či zostať?Odcestovať alebo vytrvať?Ako čeliť reálnemu ohrozeniu vlastného života?A akým spôsobom podať v takejto situácii svedectvo? Dokumentárne spracovaná publikácia predstavuje aj ďalšie obete nábožensky motivovaného násilia v Alžírsku, napríklad biskupa oránskej diecézy Pierra Claverieho a jeho moslimského spolupracovníka Mohameda Bouschikiho. Prináša tiež básne a texty alžírskych mučeníkov a vysvetľuje súvislosti tragických udalostí v Alžírsku.

Anorexie je dramatická zkušenost, která se týká stále většího počtu lidí. Jde převážně o mladé dívky a ženy, byť se toto psychosomatické onemocnění neomezuje jen na ně. Mnozí ji považují za extrémní důsledek touhy po dokonalém vzhledu, ale hraje zde roli více příčin, které většinou souvisejí s problémy ve vztazích k nejbližším a k sobě sama.V dnešní době čím dál více vnímáme, že nejde o jakýsi rozmar mladého člověka, ale o hluboké duševní trápení, které má i duchovní rozměr – postihuje a podvazuje postupně všechny roviny lidského života. Autorka se vrací k vlastní bolestné zkušenosti s touto agresivní nemocí. Inteligentním, a přitom důvěrným a chápavým způsobem se obrací na každého, kdo právě nyní prochází podobným zmatkem a utrpením.Smyslem jejího vyprávění není jitřit něčí rány, ale osvětlit klíčové postoje a obrany, jimiž člověk vlastní uzdravení bojkotuje. Netají se ani tím, že kromě odborné pomoci jí byla velkým světlem na cestě k uzdravení křesťanská víra, především cesta usmíření a objevení nové naděje, pramene života, z něhož je možné bez zklamání čerpat.

Jan Nepomucký Neumann se narodil 28. března 1811. Po vystudování teologie v Praze opustil Čechy a po namáhavé pouti Německem a Francií, nastoupil v Le Havru na trojstěžník jménem „Evropa“. 28. května přistáli v New Yorku. 25. června 1836 ho biskup Jean Dubois v katedrále sv. Patrika vysvětil na kněze.18. října 1840 zaklepal na bránu kláštera redemptoristů v Pittsburghu. Rok noviciátu byl úplně jiný než měl být a než si to on sám představoval. Místo pravidelné modlitby, rozjímání, studia dokumentů kongregace a sžívání se s komunitou, byl posílán z místa na místo, podle toho, kde právě bylo nutné vypomáhat. Procestoval 3000 mil a několikrát změnil novicmistra. Začal si myslet, že o něj kongregace nestojí, a pochyboval, zda udělal dobře, když požádal o přijetí. Ale vytrval a 16. ledna 1842 složil v Baltimore řeholní sliby. Následující dva roky strávil v klášteře v Baltimore. Konal především pastorační práci: křtil, kázal, zpovídal, sloužil mše sv., vyučoval náboženství. Staral se o německé přistěhovalce, kterých městem procházely tisíce. Kromě toho cestoval po celém Marylandu a okolních státech a navštěvoval tamní německé osady. Biskupské svěcení přijal 28. března 1852, v den jeho 41. narozenin. Ve čtvrtek 5. ledna 1860 náhle zemřel.

Vlastní životopis tepelského opata Heřmana Josefa Tyla. Na opatu Tylovi je obdivuhodné jeho vlastenectví, češství, které ačkoliv neustupovalo ze svých pozic, zahrnovalo přístup k Němcům oproštěný od předsudků a nevraživosti. Týkalo se to nejen situací za války, ale i přístupu k Němcům odsunutým po jejím skončení z tepelského pohraničí a zvláště k německým tepelským řeholním spolubratřím. Otec Heřman byl vzorem kladného přístupu ke všem lidem: pro spolubratry bylo každé setkání s ním zážitek, věřící si ho oblíbili natolik, že ho od sebe mnohdy nechtěli ani pustit, s láskou na něj vzpomínají pochopitelně také spoluvězni za Německa i z vězení za komunismu.

Bohuslav Burian (1919–1960), vězeň, kněz a převaděč. „Čeho se bát, když jsi spravedlivy?“29. dubna 1960 se v mírovské věznici uzavírá neuvěřitelný životní příběh statečného a odvážného kněze Bohuslava Buriana. Muže, který několikrát unikl smrti, celý život vzdoroval nenávisti a ukazoval všem cestu ke svobodě i k Bohu. Chtěl se stát misionářem, ale doba mu nepřála. Prošel několika koncentračními tábory. V Osvětimi se jen těsně vyhnul plynové komoře, v kamenolomu v Golleschau unikl o vlásek zastřelení a utekl z pochodu smrti. Po nástupu komunistů v r. 1948 se postavil proti omezování svobody a na Zelném trhu v Brně přečetl zakázaný pastyřský list. Byl vězněn a po propuštění emigroval. Pomáhal uprchlíkům v Innsbrucku a sám převáděl pronásledované přes hranice. Po zatčení v ruské zóně v Rakousku byl vydán do Československa, krutě mučen a odsouzen na 20 let. Zažil jáchymovské peklo, po útěku z leopoldovské pevnosti byl ztýrán a následkem naprostého vyčerpání zemřel. I přes své utrpení vždy zářil vtipem a s neuvěřitelnou energií se věnoval lidem na okraji společnosti.

Příběh Anky Kolesárové. Anka Kolesárová (1928–1944), mučednice čistoty a první blahoslavená Slovenka, která nebyla řeholnicí, se na sklonku druhé světové války stala obětí válečného zločinu, jejž na ní spáchal voják Rudé armády. Příběh jako ona zažily desítky lidí u nás… Rudá armáda postupuje koncem války na západ. Je čeho se obávat, a tak se rodina Kolesárova ukryje ve sklepě. Jeden z rudoarmejců si při prohlídce sklepa krásnou šestnáctiletou dívku vyhlédne a přikáže jí, aby šla s ním. Když nechce, řekne jí, ze buď půjde a vyspí se s ním, anebo že ji zabije. A tak se i stane. Když se mu odmítne podvolit, dovolí jí krátké rozloučení s tatínkem a zastřelí ji. „Příběh této obyčejné dívky nemá daleko od našich příběhů. Její hrdinská odvaha obětovat svůj život pro křesťanské hodnoty, vnitřní krásu a důstojnost ženy dodala naději mnohým, aby žili v čistotě a bojovali každodenní boje,“ říká otec Pavol Hudák, iniciátor jejího blahořečení.Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku: Anka Kolesárová

Začneme-li se dívat srdcem, nemůžeme zůstat stejní… Nemůžeme klidně spát, pokud druhý trpí, ani dobře trávit, pokud ten druhý hladoví. Rozhodneme-li se milovat, naše štěstí bude záviset na štěstí ostatních. A co hůř – není už cesty zpět; jakkoli se naše mysl snaží toto světlo zhasit.Tak je to i s Bohem. Je normální, že se život změní, když se z někoho stane „něco víc“. Pokud se z Boha stane „něco víc“, než na co jsi byl zvyklý, přijmeš jeho záležitosti a zájmy za vlastní, jeho záměr se stane ideálem tvého bytí. A pak přijde otázka, jež všechno zkomplikuje, otázka, jež nás děsí a působí nám problémy: „Co chceš, abych udělal?“Temperamentní Alberto vydává svědectví o své poněkud klikaté cestě ke kněžství. Vyrůstal na Kubě, v krásné věřící rodině, ale v nepříliš krásném režimu Fidela Castra. Přesto se dostal na medicínu, měl známost a otevírala se před ním slibná budoucnost…Vyprávění je svěží, místy až humorné, a přitom nepostrádá hloubku – mezi řádky osobního příběhu mnohokrát zasvítí vyzrálá duchovní moudrost.

Jan XXIII., který zemřel 3. června 1963, patří k nejoblíbenějším papežům posledních staletí. Dokázal s moudrostí a prostotou promlouvat k srdcím věřících i nevěřících. Jeho učení, gesta i slova, ale i humorné historky z jeho života jsou dodnes v živé paměti těch, kdo ho zažili na svatopetrském stolci, je však o nich třeba vyprávět také dalším generacím.Ne náhodou se o tuto životopisnou knihu zasloužili svornou prací dědeček a vnuk, tedy pamětník Jana XXIII. a představitel současné generace, která zná tohoto velkého muže církve jen z vyprávění. Kniha obsahuje také autentické znění jeho slavné "Řeči za svitu Měsíce", jíž si získal srdce Římanů. Ti mu dodnes neřeknou jinak než "il Papa Buono" (dobrotivý papež).

„Především se chci snažit být člověkem, chci se učit poznávat vznešené lidské povolání, ke kterému jsem byl zrozen… chci být svým bližním svědkem pravdy a bratrem.“ (z úvodu ke Kolpingovu deníku)Blahoslavený Adolf Kolping (1813-1865) byl německý katolický kněz, zakladatel sociálního projektu Kolpingovo dílo, zaměřeného zvláště na vzdělání a pomoc mládeži v nouzi. Je inspirativní osobností pro všechny, kdo žijí své křesťanství ve službě lidem. Kdysi prohlásil: „Ten, kdo sám prokáže odvahu, dodává odvahu i druhým!“Adolf Kolping měl odvahu vykročit na nové cesty pastorační a sociální práce, rád říkával: „Potřeby doby vám ukážou, co máte dělat!“ A dále: „Kdo chce získat lidi, musí dát v sázku vlastní srdce!“Otec Kolping dokázal správně užívat hlavu i ruce, především měl vnímavé srdce, které je základní devizou všech sociálních i pastoračních pracovníků (srov. Benedikt XVI., Deus caritas est). Žádná sociální instituce sama o sobě nemá šanci trvale změnit životy lidí. Důležité je umět bližnímu pohlédnout do tváře, jako by to byl Kristus.

Život Matky Vojtěchy Hasmandové. Titul vychází ve 4. přepracovaném vydání.Matka Vojtěcha Hasmandová (1914-1988) zanechala hlubokou duchovní brázdu nejen ve vlastní řeholní rodině, ale v celé místní církvi. Právě intenzivně probíhá proces jejího blahořečení. Do kongregace vstoupila velice mladá, po studiích působila jako učitelka, ošetřovatelka a jako ředitelka školy. Ve vykonstruovaném procesu roku 1953 byla odsouzena na osm let vězení za údajnou špionáž a velezradu – propuštěna byla jen pár měsíců před vypršením trestu. Prožité utrpení ani následné skrytější pronásledování STB ji nezlomilo, pokračovala ve svém poslání a ve službě potřebným, od roku 1970 dlouhá léta v roli generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.Ze shromážděných vzpomínek a korespondence zřetelně vystupuje mimořádná osobnost Matky Vojtěchy. Předkládaná kniha vyšla krátce po její smrti a od té doby se dočkala několika vydání. Z pověření sester boromejek přistoupilo Karmelitánské nakladatelství k novému vydání s jazykovou úpravou a s kvalitnější obrazovou přílohou.

Život karmelitána a novináře Tita Brandsmy. Dne 3. listopadu 1985 prohlásil papež Jan Pavel II. za blahoslaveného holandského karmelitána Tita Brandsmu, který zemřel za války v koncentračním táboře Dachau. V knize Postavil se zlu nás autor uvádí do života a myšlení svého spolubratra, který byl mimořádnou osobností své doby. Titus Brandsma byl člověk mnohostranný, činorodý a především hluboce duchovní. Působil jako kněz, univerzitní profesor a novinář, který nebojácně hlásal pravdu a nenechal se zlomit ani tváří v tvář nacistické moci. Je příkladem inteligentně žitého křesťanství, velkorysosti a statečnosti, ale i krásné lidskosti a radostné důvěry v Boha.

Portrét papeže Benedikta XVI.. Autor předkládá poutavý portrét nového papeže – jeho dětství a mládí, kariéru, víru, priority – a vymezuje hlavní problémy, které Benedikta XVI. čekají. Tato kniha (na rozdíl od papežova vlastního životopisu) zahrnuje i římská léta Josepha Ratzingera, tedy dobu, na jejímž počátku se stal kardinálem a během níž vykonával náročnou a v mnoha ohledech nevděčnou funkci prefekta Kongregace pro nauku víry.Greg Watts není historik ani politolog, jeho pohled na papeže je pohledem novináře. Přínos knihy pro českého čtenáře spočívá mimo jiné v tom, že zachycuje a třídí nejdůležitější události hýbající světovým katolicismem v posledních desetiletích dvacátého století. Především by však tato publikace měla provokovat k zájmu o vlastní texty současného papeže, které nabízejí myšlenkovou jasnost, hloubku a široký rozhled po záležitostech světové církve.

V roce 2005 Jan Pavel II oslovil svět svým utrpením. Věrný slibu, který dal při zvolení kardinálu Wyszynskému, vedl církev a křesťany do třetího tisíciletí. Svým příkladem a svým slovem se stal i pro věřící jiných náboženství a pro všechny lidi dobré vůle svědkem pokoje, porozumění a míru. Jeho plodné apoštolské působení bylo spojeno s velkým utrpením: byl na něho spáchán atentát a později onemocněl Parkinsonovou chorobou.Karol Wojtyla byl mužem bolesti, a tak nemocní a trpící v jeho srdci nacházeli pochopení a schopnost naslouchat. Kniha shrnuje vyprávění čtyř osob, které Jana Pavla znali velice zblízka. Stanislaw Dziwisz byl dlouholetým papežovým osobní tajemníkem. Czeslaw Drazek je vedoucí polského vydání deníku Osservatore Romano. Profesor Renato Buzzonetti byl papežův osobní lékař a vůbec poprvé na veřejnosti popisuje závažné chirurgické zákroky a léčení, které Jan Pavel podstupoval až do posledních dnů svého života. Angelo Comastri, vikář baziliky svatého Petra, vypráví o neuvěřitelné pouti věřících a lidí ze všech koutů světa, kteří se přišli s papežem po jeho smrti rozloučit. Zdůrazňuje při tom mariánskou zbožnost Jana Pavla II.Touto poutavou knihou může každý čtenář znovu prožít příběh plný oběti, vděčnosti a lásky.

Německá novinářka Lydia Stephanová svěžím stylem shrnuje nejen Hammarskjöldovo veřejné působení, ale zároveň odhaluje i skrytý život schopného a úspěšného diplomata. Velmi působivé jsou zejména úryvky z jeho posmrtně vydaných deníků. Poznáváme v nich zcela jinou, niternou tvář politika: na jedné straně jeho krajní osamělost a pochybnosti o sobě samém, na straně druhé hluboce lidské úvahy a živoucí křesťanskou víru.

Příběh německého vojáka v ruském zajetí. Bývalý voják wehrmachtu vzpomíná ve dvanácti krátkých povídkách na čas svého zajetí na konci druhé světové války, na transport přes Československo a přes bývalé německé koncentrační tábory v Polsku do někdejšího Sovětského svazu, na kruté podmínky a otrockou dřinu v tamních zajateckých táborech, na každodenní zápas o holé přežití, ale také na četné projevy lidskosti ze strany místních obyvatel, odkud by ji člověk čekal nejméně. Ze strany těch, kterým německý nacismus a jeho válečná expanze tolik ublížily. Řadě povídek tvoří jakýsi rámec autorova předmluva a doslov.

Dobrodružství s Bohem a lidmi. Belgický kněz Phil Bosmans (nar. 1922) patří k nejúspěšnějším autorům Karmelitánského nakladatelství. Jeho krátké knížky úvah, aforismů a básní se v Čechách a na Moravě setkaly s podobným ohlasem jako při svém vydání v dalších evropských zemích. Nyní máme možnost setkat se nejen s Bosmansovými názory, ale také s ním samým. Procházíme obdobím, kdy mladý Phil pracoval v kamenolomu, dobou, kdy se za války půl roku skrýval ve Francii, sledujeme jeho činnost v lidových misiích a posléze v rozhlase a dalších médiích.Bosmans se věnuje lidem na okraji společnosti: nezaměstnaným, Romům,vězňům, ale i hladovějícím ve třetím světě, k aktivitám v těchto oblastech vyzývá i parlament a další veřejné činitele. Od své práce se Bosmans nenechal vzdálit ani vážnou autonehodou a posléze těžkou nemocí. Důkazem jeho neutuchajícího elánu je i knížka Setkání s Philem Bosmansem. Nechte se na tuto fascinující schůzku pozvat.

Kristův svědek pro dnešní Rusko. Devátého září 1990 byl poblíž Moskvy zabit ranami sekerou jeden pravoslavný kněz. Tato vražda, velmi připomínající vraždu otce J. Popieluzska o několik let dříve v Polsku, odhalila světu osobnost Alexandra Meně, který svým duchovním vyzařováním začínal zaujímat v ruské společnosti místo uvolněné smrtí A. Sacharova. Možná právě proto byl zavražděn...

Život a působení papeže Pavla VI. (1897–1978) by měl znát každý, kdo chce dobře porozumět církvi v dnešním světě. Pavel VI. vedl církev v obtížné době plné proměn. Zažil dvě světové války. Dovedl do úspěšného konce Druhý vatikánský koncil. Vyrovnával se s revoluční atmosférou 60. let a o několik let později s fenoménem terorismu. Sepsal nádherné vyznání víry (Krédo Božího lidu) i kontroverzně přijímanou encykliku (Humanae vitae). Otevíral se ekumenickým snahám, rozvíjel mezináboženský dialog a cíle komunikoval se světovými lídry i s OSN. Záleželo mu na pronásledovaných křesťanech v zemích za železnou oponou, kvůli čemuž volil mnohdy riskantní postupy. Ze srdce miloval našeho kardinála Josefa Berana. Historická črta Jaroslava Šebka a vzpomínky Agostina Casaroliho přibližují i jeho osobní vlastnosti. Jak řekl papež František: "Velikost Pavla VI. září v jeho pokoře."

Po několika nárazech dveře konečně povolily. Uvnitř ve světle olejových lamp pobíhalo deset nebo jedenáct lidí. Vletěli jsme mezi ně a sráželi je s kletbami k zemi. V koutě místnosti jsem spatřil asi pětašedesátiletého muže. V rukou držel Bibli a s vystrašenýma očima hledal místo, kam by ji mohl ukrýt. Přiskočil jsem k němu a surově po ní hmátl. Držel ji ale pevně. Nakonec jsem mu ji vytrhl z ruky. Začal jsem škubat listy a házet je na zem. Muž úpěnlivě prosil: „Ne, prosím vás, ne!“Otočil jsem se a vší silou ho udeřil do tváře. Pěst zasáhla nos a ústa. Okamžitě začal krvácet. S námahou se postavil na nohy a ještě jednou se pokoušel zmocnit se Bible. Co je to za šílence? pomyslel jsem si. Cení si této knihy víc než vlastní tváře? Opět jsem mu ji vyrval a udeřil ho. (úryvek)Sergej Dakov otevřeně a bez příkras vypráví vlastní životní příběh. V bezcitném prostředí dětských domovů byl formován v uvědomělého občana Sovětského svazu. Vlivem této výchovy neváhal krutě pronásledovat křesťany. Avšak paradoxně kontakt s nimi ho nakonec přivedl k obrácení.Mrazivě skutečný a přesvědčivý příběh psaný poutavým stylem odkrývá čtenáři fungování komunistického režimu v Rusku v polovině 20. století a jeho hrůzné praktiky.

Život Matky Terezy nám často znie ako legenda. Albánske dievča, ktoré sa stalo misionárkou v Indii a bolo anjelom chudobných. Nie len kresťania, ale aj hinduisti, moslimovia a neveriaci zbožňovali túto ženy, ocenenú v roku 1979 Nobelovou cenou za mier a považovali ju za svätú. Zo špinavých kútov Kalkaty vydávala svedectvo kresťanskej charity celému svetu.Autor knihy Momentky ze života Matky Terezy, Leo Maasburg tam bol: ako otec Leo pracoval mnoho rokov po boku Matky Terezy ako kňaz, poradca, prekladateľ a spolucestujúci. Jeho dielo je zhrnutím nádherných a povzbudzujúcich príbehov, zázrakov a svedectiev, ktoré zažil po boku Matky Terezy a je posolstvom nádeje aj pre našu dobu.Kniha vyšla ja v slovenskom jazyku: Matka Tereza: Neobyčajné príbehy (2015).

Konkláve včera a dnes. Stručné dějiny způsobů volby papeže. Vývoj od dob spontánních voleb až po volby uskutečňované v konkláve kardinálů. Vývoj předpisů upravujících řád konkláve kardinálů (až po současně platný dokument Jana Pavla II – „Universi Dominici Gregis“).Jeho příčinou byly různé nepokoje (i násilí), které volbu papežů doprovázely. Popis postupu volby. Podrobněji popsána konkláve při volbě velkých papežů XX. stol. Závěrem pokus o odhad dalšího vývoje, úvahy nad možnými kandidáty následnictví po Janu Pavlu II.

V každém z nás je skrytá touha vnést více světla do vlastního života tím, že se poučíme od těch, kdo už nejsou mezi námi nebo kdo prožili svůj život v jiné době. V každé době si také lidé kladou otázku, zda existuje život za hranicí smrti, a tak se zároveň zamýšlejí nad hodnotami, které vyznávají a staví na přední místo. Umění žít, milovat i tvořit tedy velmi těsně souvisí s uměním umírat, s vědomím vlastní křehkosti a konečnosti.Autor knihy Známé osobnosti tváří v tvář smrti předkládá osmdesát krátkých textů, které jsou věnovány umírání a životnímu osudu známých lidí z období více než tři tisíce let. Řada těchto osobností začíná papežem Janem Pavlem II. a zasahuje až do předkřesťanského starověku a biblického období. Autorovi záleží hlavně na tom, aby ukázal životní hodnoty těchto lidí a to, že tyto hodnoty neztrácejí platnost ani tváří v tvář smrti a umírání.

Po stopách P. Damiána de Veuster. Každodenní konfrontace a rozhovory s těžce nemocnými lidmi autora přivedly k zájmu o osobnost, která ho fascinovala už od mládí: belgického kněze Damiána de Veuster, misionáře malomocných na ostrově Molokai. Při sbírání materiálu o jeho životě a práci podnikl Peter Žaloudek osm cest na vzdálený havajský ostrov, setkal se se zdejšími lidmi a poznal minulou i dnešní tvář této části světa. Navštívil řadu významných světových archivů a shromáždil úctyhodný materiál o páteru Damiánovi, jeho současnících a následovnících. Poznal ovšem i dnešní život v bývalé kolonii malomocných, mnoho statečných neznámých lidí i jejich kruté životní osudy. Je jeho velkou zásluhou, že neupadnou v zapomnění, protože o nich nejen vypráví ve své knize, ale také v řadě přednášek o páteru Damiánovi a životě mezi malomocnými i o současnosti Havajských ostrovů, havajské tradiční kultuře a přírodních krásách.

Život blahoslaveného Mikuláše Barrého. V knize Poutník temnou nocí máme shromážděny nejdůležitější informace o životě a apoštolském působení paulánského řeholníka, blahoslaveného Mikuláše Barrého (1621–1686). Narodil se v relativně zámožné rodině v Amiens. Navštěvoval jezuitské školy, po dokončení svého vzdělání vstoupil k paulánům a byl vysvěcen na kněze.V složité době poznamenané třicetiletou válkou a náboženskými nepokoji viděl kolem sebe velké množství lidí trpících duchovní žízní a žijících v hluboké náboženské nevědomosti, kterým byla církev povinna nabídnout alternativu. Jádrem Barrého díla je založení nové řeholní rodiny, Sester Dítěte Ježíše. Sestry nežily v klauzuře: jejich posláním bylo evangelizovat a vzdělávat zanedbanou mládež. Pod jejich vedením vyrůstaly odolné osobnosti, schopné svěřit se do Boží náruče a ochotné nasadit se pro druhé.Barré často říkal: „Cokoli dostává chudé a opuštěné dítě, dostává dvakrát Ježíš Kristus.“ Světec dobře věděl, jak důležité je žít v Boží blízkosti. I proto své poslání pevně zakotvil v rozjímání o tajemství vtělení. Svým životem ukázal, že vše, co děláme pro Boha, nás s ním sjednocuje, a apoštolát představuje jednu z cest k svatosti. Barrého citlivý přístup k vedení a výchově je příkladem i pro dnešní vychovatele, katechety a duchovní rádce. V knize najdeme velké množství autentických myšlenek tohoto světce: úvahy, přednášky, dopisy duchovním svěřencům, poznámky a stručné písemné rady.

Dramatický závěr života Jana Šrámka. V pondělí 22. března 1948 informovala Státní bezpečnost Národní shromáždění o zadržení místopředsedy vlády a zakladatele Československé strany lidové Msgre. Jana Šrámka. Pak se po něm, až na jednu noticku v Lidové demokracii, slehla zem. 21. dubna 1956, pár hodin před jeho smrtí, ho pod jménem Josef Císař dopravili do zvláštního oddělení pražské nemocnice na Bulovce. Jakou roli hrála práce agentů StB a jejich informátorů v lidové straně a kdo byl tím informátorem číslo jedna? Jakou roli sehrály osoby blízké Šrámkovi a osoby organizující všechny pokusy o útěk? Proč se nezdařil připravovaný odlet do zahraničí 21. března 1948?

Příběh o setkání. Sestra Faustyna Kowalská byla ženou, která se cítila skutečně šťastná. Mnozí lidé z jejího okolí jí pohrdali kvůli nedostatku vzdělání, ona však děkovala Ježíši za to, že si ji vyvolil pro tak velké poslání, jakým je šíření úcty k Božímu milosrdenství. Její silou a štěstím byla láska, po níž každý člověk tolik touží.

Mireille Négreová zasvětila svůj život Bohu a tanci. I když přišla v dětství málem o nohu, její nezdolná vůle ji přivedla až na místo první tanečnice pařížské Opery, točila filmy… Avšak na vrcholu kariéry, kdy se jí nabídky sbíhají z mnoha stran, z opery odchází, hledá hlubší smysl svého života a zaslibuje se Bohu. Vstupuje ke karmelitkám, ale ani mezi nimi nenachází to, po čem touží: spojení modlitby a krásy, askeze a nadšení, jednotu ducha a těla. Z kláštera sice brzy odejde, své ideály však neztrácí. Zůstává věrná svému pojetí tance jakožto modlitby těla, a neslevuje z duchovních nároků, jež na sebe má od doby svého druhého obrácení. Začíná znovu příležitostně vystupovat, učí děti výrazovému tanci, tančí před papežem Janem Pavlem II. Tanec je pro ni umělecký prostředek, jímž se sami můžeme přiblížit Bohu, a zároveň způsob, jak můžeme zvěstovat evangelium druhým lidem.

Radostné poselství P. MUDr. Ladislava Kubíčka. Kniha, která reflektuje celý život MUDr. Kubíčka ve vzpomínkách přátel: od dětství na Ukrajině, studia v Brně, práci v dolech, nasazení u černých baronů, působení ve zdravotnictví, a posléze i v řadě severočeských farností. Dvoubarevně tištěná kniha je doplněna více než stovkou fotografií a citáty z dopisů otce Ladislava.

Život a spiritualita malé sestry Magdalény. Malá sestra Magdaléna a Karel Foucauld patří k velkým prorokům 20. století. V této knize k nám přichází poselství o Boží lásce, jak je Magdaléna přijala a dále předávala. Nezastavila se před neúspěchem, nepochopením a násilím, jehož krutost na sobě sama pocítila. Vyhledávala ty nejubožejší a vítězství lásky dobývala nepatrnými prostředky, které jsou dostupné všem. Naučil ji to Ježíš-Dítě a Ježíš z Nazareta.

Do rukou českých čtenářů se dostávají přehledné a čtivé dějiny charitativního díla Matky Terezy, obohacené o dokumentaci z její beatifikace. Kalkatská sestra, zakladatelka Misionářek lásky, oslovovala mnohé svou moudrostí a specificky mateřským rysem zbožnosti. Ve svém praktickém přístupu k duchovnímu životu se v mnohém inspirovala myšlenkami svatého Ignáce z Loyoly. Za nejvzácnější z celé knihy lze patrně považovat úryvky dosud neznámých dopisů Matky Terezy, objevených teprve po její smrti. Odhalují se v nich dvě velká tajemství jejího života: počátek jejího povolání, inspirovaný samotným Kristem, a temná noc ducha, která toto povolání doprovázela. "Můj úsměv je plášť, který přikrývá nesmírné množství bolestí," řekla jednou. Jindy napsala: "Kupředu mě vede jedině slepá víra, protože, popravdě řečeno, je ve mně velká temnota. Živá touha po Bohu je strašlivě bolestivá, nicméně temnota stále houstne."Kniha je poutavým svědectvím o její velké vnitřní trýzni i statečné víře.

Čtyřicet let Zdeňka Čížkovského v Jižní Africe. Misionář Zdeněk Čížkovský nebyl podle vlastních slov žádný dobrodruh, běh jeho života ovšem přídomek dramatický jistě snese. Část druhé světové války přečkal v nacistickém lágru a před další - tentokrát komunistickou - internací v roce 1948 musel opustit vlast. Tři roky se toulal po Evropě: živil se jako příležitostný malíř, hrál na piáno po francouzských barech, pomáhal při býčích zápasech ve Španělsku, jezdil s cirkusem, žebral...

Dobré dílo Anastáze Opaska. Anastáz Opasek, arciopat benediktinského kláštera v Břevnově, pohledem spisovatelky a režisérky Moniky Elšíkové, která měla možnost být Anastázi Opaskovi v posledních letech jeho života nablízku. Kniha vznikla ještě za života opata jako volné pokračování memoárů „Dvanáct zastavení“ a končí Opaskovou nečekanou smrtí v bavorském Rohru, které byla autorka přítomna. S působivými fotografiemi Jindřicha Štreita z prostředí řeholní komunity a se vzpomínkami řady osobností (V. Malý, P. Tigrid, I. Medek).

Režisérka M. Persane-Nastorg hovořila s matkou Antoina de Saint Exupéryho v roce 1970. Výjimečná žena vzpomíná na svého výjimečného syna, na svého Malého prince.

Táta, máma a dvě děti, rodina podobná mnoha ostatním. Jenže v roce, ve kterém mladší ze sourozenců slaví své třetí narozeniny, dostává se v Německu k moci Hitler a malému Davidovi zbývá deset let života. Jeho starší sestra přežila a ve stáří vzpomíná na minulost a na dlouhou řadu těch, s kterými ji sdílela, ale které už žádná budoucnost nečekala.

Rozhovor s trapistou. „Ne, tento mnich není vzorem, nýbrž svědkem,“ uvozuje knihu dialogů s trapistickým mnichem její autor S. Delberghe. Publikace skutečně více než po jednotlivých událostech Loufova života jde po otázkách mnišství, samoty, usebranosti a prožívání křesťanství v moderní společnosti.Stručně to vystihuje opět S. Delberghe: čtenář se má povznést nad příběhy a zachytit dech Ducha a ne-chat se jím inspirovat. „Tyto rozhovory jsou tedy spíš „cestovním plánem“ než seznamem událostí,“ říká autor André Louf působí skoro pětatřicet let jako opat na Mont-des-Cats, ve Francii je znám jako duchovní vůdce, kazatel a autor.Dlouhý a zasvěcený rozhovor s ním vedl Stéphane Delberghe - muž s teologickým vzděláním, který je pokládán za znalce duchovního doprovázení a psychoanalýzy.

Cesta od hákového ke Kristovu kříži. Žít ve stínu proslulých rodičů může být problémem pro mnoho dětí. Ovšem žít doslova proti stínu takového otce, jakým byl Martin Bormann, to je přímo titánský úděl. Martinu Bormannovi juniorovi byl kmotrem sám Adolf Hitler, v jeho bezprostřední blízkosti na Obersalzbergu žil s rodiči a sourozenci... V říšské stranické škole prošel tvrdou nacionálně socialistickou, antikřesťanskou výchovou, která způsobila, že mu Hitlerova smrt a konec války připadaly jako naprostý krach a konec všeho.

Deset let misionářem mezi Eskymáky. Sugestivní a autentický dokument o zanikajícím světě obyvatel dálného severu na pozadí heroických dějin jejich evangelizace - taková je kniha Na hřbetu země. Její autor francouzský misionář Roger Buliard drsný život Eskymáků nejen popisuje, ale přímo ho s obyvateli Arktidy za svého dlouhého pobytu na nejodlehlejším kanadském severu prožívá. Jen tak mohl přinést nezkreslené a strhující svědectví o zvycích a rituálech Eskymáků ve 30. letech 20. století. Čtenář nahlédne do dnes již zaniklého světa loveckých výprav a boje s nezkrotnou přírodou.

Mučednice v džínách. Dvacátého dubna 1999, v den výročí Hitlerova narození, zaútočili dva ozbrojení studenti na střední školu v americkém Coloradu, kde brutálně zabili mnoho lidí. Mezi obětmi byla i sedmnáctiletá Cassie Bernallová. Jeden z mladíků jí přiložil zbraň ke spánku a zeptal se: "Věříš v Boha?" "Ano," odpověděla. Vrah se zasmál a stiskl spoušť.

Příběh Jana Pavla II.. Tato kniha seznamuje formou krátkých epizod s životní poutí papeže Jana Pavla II.