Rádci pro zdraví

Jak prěkonat nadmerný stud. Sociální fobie je nepřiměřený až chorobný strach z kontaktu s ostatními lidmi. Může se týkat pouze specifických situací (například vystoupení na veřejnosti či telefonování) nebo se úzkost může projevovat při veškerém kontaktu s lidmi. V tomto případě sociální fobie významně omezuje studijní a pracovní uplatnění i celkovou kvalitu života. Příručka uvádí informace o projevech, příčinách a průběhu této poruchy a způsobech jejího zvládání, ať již svépomocnými aktivitami nebo s pomocí terapeuta.

Bolest je nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost (tedy komplexní prožitek) spojená s akutním nebo potenciálním poškozením tkání. Bolest je vždy prožívána subjektivně a lze ji ovlivnit jak farmakologicky, tak psychoterapeuticky.Autorka srozumitelně vysvětluje modely vzniku bolesti, zabývá se také psychogenní bolestí, rozlišením bolesti na akutní a chronickou, metodami měření bolesti, individuálními rozdíly při vnímání (práh bolesti) a terapií bolesti. Zaměřuje se především na prostředky psychoterapeutického ovlivnění bolesti, jako jsou hypnóza, sugesce, relaxace, biologická zpětná vazba, působení placeba. Zdůrazňuje také význam empatie a správné komunikace s lidmi, kteří trpí bolestí. Kniha je určena psychologům, studentům medicíny, praktickým lékařům i pacientům.

Jak je překonat. Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty.Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody.Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové.

Kniha přináší komplexní pohled na stres a vysvětluje, jak stres ovlivňuje zdraví člověka. Autor popisuje mechanismy stresové reakce, které probíhají na úrovni nervového systému i endokrinní soustavy. Stres odlišně působí na různé typy osobnosti. Termín „stres" je mimořádně nejednoznačný. Většinou se používá ve významu působící události (stresoru), někdy ve smyslu odpovědi na tuto událost (stresové reakce). Navíc často bývá chápán v negativním smyslu, pak hovoříme o tzv. distresu, jindy jím bývá popisován chronický stav nerovnováhy.My budeme stresem charakterizovat události ohrožující jedince a podněcující fyziologické a behaviorální reakce, které jsou součástí alostázy. Odezvu na stres nyní můžeme zahrnout do procesu alostázy. K nejčastěji studovaným fyziologickým systémům reagujícím na stres patří sekrece hypofýzy a autonomní nervový systém, zejména sympatické reakce nadledvinek a sympatických nervů. Tyto systémy reagují jak na běžné stresové události, tak na normální cyklus klidu a aktivity, i když bývají nejčastěji uváděny jako „systémy stresové reakce".Z behaviorálního pohledu sestává reakce na stres z „boje, nebo útěku", nebo, u člověka, z chování souvisejícího se zdravím, jako je přejídání, konzumace alkoholu, kouření a jiné formy užívání návykových látek. K reakcím na potenciální stresové situace může také patřit zvýšený stav bdělosti umocněný úzkostí a strachem, zejména je-li hrozba definovaná neurčitě nebo je imaginární, a neexistuje-li žádná jasná alternativní reakce v chování, která by hrozbu dokázala odbourat.Behaviorální reakce na stres a tyto úzkostné stavy dokážou stávající situaci ještě více zjitřit. Ochrana versus poškození Z pohledu přežití a zdraví jedince je nedůležitější vlastností mediátorů, které se účastní alostázy, skutečnost, že mají krátkodobý ochranný účinek.

Stravovací návyky, přirozená obranyschopnost organismu, zdravý životní styl. Úspěšný titul známého lékaře, neurovědce a psychoterapeuta, který na vlastním životním příběhu a na mnoha příbězích dalších lidí představuje soubor přirozených prostředků (životní styl, fyzické aktivity, stravovací návyky, optimalizace stravy – konkrétní rozbory výživy), které kromě klasických lékařských postupů a také psychoterapie přispívají k boji proti této zákeřné nemoci.Jedná se o to, aby člověk mobilizoval svůj imunitní systém a sám se aktivně podílel na léčení. Jasně, čtivě a s humánním přístupem autor líčí své onemocnění (zhoubný nádor na mozku), terapii, recidivu, léčbu, jak jí procházel sám, a také jak léčbou (i s jeho pomocí) procházeli i jeho pacienti a další lidé. Seznamuje s výsledky výzkumů, léčení i se statistikami a vytváří jakousi „protirakovinnou biologii“. David Servan Schreiber, lékař, neurovědec, psychiatr, psychoterapeut, publicista, autor bestselleru Guérir (Uzdravení bez léků, Portál, 2005), je známý svými knihami v Kanadě, USA i v Evropě. Působí jako profesor na univerzitě v Pittsburghu, kde založil integrované lékařské centrum, na jehož činnosti se podílí jako psychiatr.

Zvládání chronického únavového syndromu. Lidé postižení chronickým únavovým syndromem pociťují obrovskou únavu a vyčerpání. Odpočinek jim k obnově energie nepomáhá a ani po delším spánku se nedostavuje pocit regenerace sil. Nadměrná únava může trvat několik měsíců. Dalšími příznaky mohou být nechuť k činnosti, nadměrná spavost, deprese, bolest svalů, nezájem o sex, zvýšené teploty či výskyt infekcí.Odhaduje se, že v České republice může chronickou únavou trpět až čtyřicet tisíc lidí. Člověk s těmito příznaky se často obává navštívit lékaře, protože má strach, že ho bude pokládat za simulanta přehánějícího své potíže. Zkušení autoři v přehledné příručce definují chronický únavový syndrom, vysvětlují jeho příčiny a nabízejí možnosti léčby (imunologické vyšetření, úprava stravy, rehabilitace a psychoterapie). Knihu využijí lidé trpící chronickou únavou, jejich rodinní příslušníci a pracovníci pomáhajících profesí.Autori: Ján Praško, Katarína Adamcová, Hana Prašková, Jana Vyskočilová.

Jak je překonat. Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty.Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody.Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové.

Specifická (izolovaná) fobie je chorobný strach, který je vyvolán určitou situací, například blízkostí některých zvířat, létáním, návštěvou zubního lékaře, požíváním určitých jídel, pohledem z výšky. Specifické fobie patří mezi nejčastější psychické poruchy vůbec, ale jejich důsledky většinou nejsou tak závažné, aby přivedly postiženého k léčbě.Některé fobie však mohou výrazně znepříjemňovat život. Ve srozumitelně psané příručce s množstvím příkladů se čtenáři dozvědí, jak mohou rozpoznat, zda oni sami nebo jejich příbuzní trpí fobií a jaké existují terapeutické možnosti.