Kresťanské knihy

Posynodálna apoštolská exhortácia o zasvätenom živote a jeho poslaní v Cirkvi vo svete. Odporúčame: Encyklika Laudato si' pápeža Františka.

(A čo na to Cirkev?). Čo je eutanázia?Kedy je človek vlastne mŕtvy?Svedectvá zo životaZ histórie eutanázieStanovisko Katolíckej cirkviRozdelenie DôvodyOsem krokov legalizácie eutanázieHospicePaliatívna terapiaDistanáziaReakcie mladých

Exkluzívne dokumenty a svedectvá o afére Vigano a o požiadavke na odstúpenie pápeža Františka.„Mediálna bomba“ vybuchla v Dubline ráno 26. augusta 2018. Išlo o pokus o „prevrat“ proti pápežovi Františkovi. Počas jeho celého pontifikátu sa totiž vedie zápas mocenských skupín, má svojich zástancov aj vo Vatikánskej kúrii a v niektorých biskupských konferenciách po svete. Nie je správne, aby sa klerikalizmus, loby gej a schizmatické túžby vysvetľovali podľa kľúča: Františkovi priatelia – Františkovi nepriatelia. Treba ísť do hĺbky, rozlíšiť, čo je pravdivé a čo nie, čo sa v médiách často účelovo vytiahlo a čo, naopak, účelovo zamlčalo, prečo Františka označujú za heretika, o čo ide medzinárodnej politicko-ekonomickej sieti podporujúcej útoky voči nemu. Treba preskúmať dokumenty, odhaliť pozadie a počúvať znepokojujúce vysvetlenie udalostí, ktoré podávajú svedkovia tohto prípadu.

Radikálna prestavba na základoch evanjelia uprostred komunity. „Cirkev nie je stretnutie, na ktoré chodíte, ani miesto, kam vstupujete. Je to naša identita v Kristovi. Je to identita, ktorá formuje celý život, takže život a misia môžu byť ‚celé o cirkvi‘.“ píšu autori Tim Chester a Steve Timmis. S takýmto východiskovým bodom zdôrazňujú dva spoločné princípy, ktorými by sa mala riadiť cirkev a misia: mať v centre evanjelium a mať v centre komunitu. Cirkev sa nestáva len ďalším záväzkom v našom zaneprázdnenom živote, stáva sa spoločným miestom, kde zdieľame svoje životy, oslovujeme ľudí a spolu sa učíme o Bohu. V knihe autori najprv vysvetľujú, prečo je podľa Biblie dôležité prepojenie evanjelia a komunity, a potom aplikujú tento pohľad na evanjelizáciu, sociálnu prácu, zakladanie zborov, svetovú misiu, učeníctvo, pastorálnu starostlivosť, spiritualitu, teológiu, apologetiku, prácu s mladými ľuďmi a deťmi. Pozývajú cirkev k tomu, aby premyslela svoju perspektívu a prax. Tim Chester je pastorom Grace Church v Boroughbridge vo Veľkej Británii, učiteľom a tútorom v Acts 29 Oak Hill Academy, ktorá poskytuje integrovaný teologický a misijný tréning pre cirkevných vodcov. Má doktorát z teológie a prednáša misiológiu a reformovanú spiritualitu. Je autorom viac ako 30 kníh. S manželkou Helen majú dve dcéry. Steve Timmis je výkonným riaditeľom Acts 29 a vedúcim pastorom zboru Crowded House v Sheffielde vo Veľkej Británii. Založil misijnú agentúru Radstock Ministries, ktorá podporuje zapájanie miestnych zborov do svetovej misie. Je spoluzakladateľom The Crowded House – iniciatívy zakladania zborov v Sheffielde. Je spoluriaditeľom The Porterbrook Network, ktorá cvičí a mentoruje zakladateľov zborov. Je tiež autorom a spoluautorom niekoľkých kníh. S manželkou Janet majú štyri dospelé deti a niekoľko vnúčat.

Výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologické literatury. První reprezentativní výbor z latinských a řeckých textů, jež soustřeďují svůj zájem na postavy raně křesťanských mučedníků – žen a mužů, kteří se v prvních třech staletích našeho letopočtu dostali do sporu s oficiální římskou mocí kvůli své křesťanské víře, jíž se i za cenu vlastní smrti odmítli vzdát. Svazek zahrnuje přes dvacet nejvýznamnějších martyrologických spisů (bez ohledu na jejich často jen obtížně doložitelnou historickou autenticitu), vzniklých převážně ve 3. a 4. století.Zde obsažené texty reprezentují všechny typy narativních postupů, s nimiž se lze v nejstarších hagiografických vyprávění setkat: od stručných zpráv napodobujících oficiální zápisy soudního přelíčení, tzv. acta martyrum (Akta mučedníků ze Scilli, Akta Iústína a jeho druhů, Akta Acaciova, Akta Karpa, Papyla a Agathoníké, Akta Apollóniova, Akta Cyprianova a další), přes barvitější a detailnější vyprávění o umučení, tzv. passiones (Umučení Polykarpovo, Dopis obcí v Lyonu a ve Vienne, Umučení Pioniovo, Umučení svaté Perpetuy a Felicity, Umučení Mariana a Jakuba, Umučení Montana, Lucia a jejich druhů a další) až po „první křesťanskou biografii“ a prototyp ve středověku velmi oblíbených „životů“ (vitae) – Život Cyprianův jáhna Pontia sepsaný za použití veškerých prostředků antické rétoriky. Kniha je uvozena literárně historickou studií Jiřího Šubrta a doplněna vysvětlujícími poznámkami, bibliografiemi, rejstříky a barevnou obrazovou přílohou. Svazek připravený pracovníky „Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty“ při UP v Olomouci ocení nejen historikové, teologové či religionisté, ale i širší veřejnost se zájmem o duchovní dějiny naší evropské kultury.

Jednou z význačných charakteristik dnešní středoevropské společnosti je její mnohostranná pluralita v názorech, postojích, vyznáních i preferencích. V této společnosti žije křesťanství a děje se v ní pastorace. Tato kniha se pokouší nacházet a popisovat takové cesty pastorace, na nichž by se s pluralitou počítalo a vlastní substance křesťanství se při tom neztrácela.Jako základ se autorovi jeví víra, její posilování a růst. Současně ukazuje na to, že se v realitě víra vyskytuje v různém stupni úplnosti a že její podporování staví pastoračního pracovníka před různé úkoly, které se liší i podle věkových skupin křesťanů. Společné pro růst a život víry je její sociální charakter: víra se žije ve společenství. Ale i rozličná společenství víry představují diferencovanou skutečnost s různými vlastními nároky a podmínkami života. Ty se také promítají do různých specifických otázek pastorace.

Knižní rozhovor s Raniero Cantalamessou vedený novinářem S. Gaetou, který je věnován aktuálním problémům církve a společnosti přelomu tisíciletí.Předmluva: kard. Roger Etchegaray.

Nové vydanie obľúbenej knihy Maxa Kašparů, známeho českého spisovateľa, psychiatra a premonštrátskeho diakona. Obsahuje súbor esejí o problémoch jednotlivých ľudí a súčasnej spoločnosti vo vzájomných vzťahoch k Cirkvi a kresťanskej tradícii vôbec.

... trápenie individualistov alebo vytváranie spoločenstva?. Každý rok sa nás dotýkajú nové skutočnosti, ktoré pri celistvom pohľade na náš život môžeme chápať ako neustále nové výzvy a znamenia. V rámci univerzálnej Cirkvi sa v tomto roku naša pozornosť upriamuje na XIII. Biskupskú synodu, ktorá sa ukončí v Ríme v dňoch od 7. – 28. októbra. V októbri tohto roka totiž začíname sláviť Rok viery. Jeho začiatok stanovil Svätý otec Benedikt XVI. na 11. október 2012. V rámci európskeho a zvlášť slovanského priestoru má pre nás veľký význam blížiace sa 1150. výročie príchodu našich vierozvestov, svätých Cyrila a Metoda na naše územie a s tým súvisiace putovanie relikvie sv. Cyrila po našich diecézach.Nie je vôbec ťažké vybadať spoločné ťažisko týchto pripravovaných udalostí. Posilňovanie viery bude teda tvoriť podstatu všetkých snáh a aktivít Cirkvi aj v tomto roku. Už teraz by sa toto úsilie dalo zhrnúť do nasledovného tvrdenia: Posilnenie vo viere smeruje k radostnému odovzdávaniu viery. Cirkev sa má snažiť motivovať pre vieru vždy a všade – aj pri vysluhovaní sviatostí alebo v pastorácii na farskej úrovni.Uvedeniu do kresťanskej skúsenosti predchádza nevyhnutné počiatočné obrátenie prameniace z prvého ohlasovania. Takéto ohlasovanie si dnes vyžaduje nové formy hovorenia o Bohu, nový slovník, nové výrazové prostriedky, ktoré oslovia dnešného človeka, pretože sú mu vlastné a pozná ich význam. Ďalej je pri uvádzaní do kresťanského života dôležité zdôrazniť spoluzodpovednosť všetkých v rámci spoločenstva. Táto aktívna spoluzodpovednosť sa nezastaví.Cieľom tejto snahy je výchova k dospelej a zrelej kresťanskej viere u všetkých veriacich. Tu vidieť úzke prepojenie uvedenia do viery s neustálou výchovou. Podstatným cieľom tejto výchovy je vytváranie a plnohodnotný rozvoj ľudskej osoby. Človek sa má naučiť, ako sa dá žiť v plnosti, a ako sa dá prispieť vlastným prínosom k dobru celého spoločenstva.

Být připraven a připravovat cestu Mesiáši. Stojíte na stráži a jste připraveni na příchod Mesiáše i na to, co má potkat tento svět? Služby strážců se týká přes 300 biblických veršů. Proč křesťané o této klíčové službě vědí tak málo? Čím víc se přibližujeme konci věků, tím významnější roli budou strážci v přípravách na příchod Mesiáše hrát.

Texty k obnově církve a společnosti z let 1988 - 1998. Texty Tomáše Halíka z let 1989–99 od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.Jde o souhrn proslovů a úvah člověka, který byl bezprostředním svědkem a do určité míry spoluaktérem událostí, které předcházely, spoluutvářely a následovaly pád komunismu a zrození svobody – a to zejména v jednom sektoru společenského dění, totiž v oblasti, v níž se prolínala kultura, politika a náboženství; člověka, který v sobě spojoval vášeň aktivního účastníka se snahou zároveň reflektovat ono dění očima sociologa a teologa a pokoušel se nabízet vize a podněty pro budoucnost, která se slibně a dramaticky otevírala. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.

XVI. - XVIII. století. Výbor arménských kronik nabízí pohled na každodenní život arménské komunity žijící v 16.-18. století ve východní Anatolii. Autory těchto historických pramenů byli jak učení mniši (vardapeti) z klášterů v okolí Vanského jezera, tak lidoví písmáci. Ve svém celku představuje tento překlad vůbec první převod daných textů ze středověké arménštiny do evropského jazyka.Arménské kroniky od jezera Van nabízejí jedinečnou možnost nahlédnout do reality života křesťanů na periferii Osmanské říše, kde spolu přebývali nejen Arméni, Řekové a Asyřané, ale také Kurdové, Turci a Židé, a jsou tak jedinečným zdrojem poznání arménské i osmanské historie a mentality.Kromě deseti kronik a bilingvního textu slavné balady o Hovhannesovi a Ajše, jež rovněž vznikla v okolí Vanu, je kniha dále doplněna o literárněhistorickou úvodní studii, rozsáhlé výkladové slovníky pojmů, toponym a osobností a unikátní obrazový materiál.

Roku 2005 byl P. Raniero Cantalamessa pozván jako přednášející do Londýna na Mezinárodní konferenci evangelizačních kurzů Alfa, kde se shromáždili vedoucí mnoha křesťanských církví z celého světa. Jeho promluva na téma víra v Ježíše Krista v dnešním světě byla vskutku prorocká a měla velký ohlas, proto se Karmelitánské nakladatelství rozhodlo zpřístupnit ji našim čtenářům.

Titul vyšiel v novom vydaní: Eucharistia (2016).O Eucharistii sa v pribehu stáročí napísalo a povedalo toľko, že sa zdá takmer nemožné k tomu, čo je o jej tajomstve známe, ešte čosi dodať. Autorka hovorí o danej téme v štyroch krátkych príhovoroch prednesených členom Hnutia fokoláre. A ako je pri podobných prednáškach jej zvykom, opiera sa o vážených cirkevných otcov, o pápeža, o koncily a o svätcov.Zároveň načiera do svojich osobných skúseností a do skúseností celého hnutia. Najprv hovorí o ustanovení Eucharistie a o jej mieste v prvých kresťanských spoločenstvách. Potom stručne a pôsobivo podáva v historickom a liturgickom prehľade obraz o tom, ako sa rastom svetla postupne prehlbovalo poznanie eucharistického tajomstva, ale aj o krajnostiach, ku ktorým dochádzalo.V ďalšom objasňuje konkrétne účinky Eucharistie v jednotlivcoch i v celej spoločnosti. Napokon hovorí i podmienkach potrebných na to, aby sa takéto účinky mohli prejavovať.

Diagnóza doby. Autor – učitel dogmatiky na teologické vysoké škole „Sankt Georgen“ ve Frankfurtu nad Mohanem a autor velice oblíbených, výrazně ekumenických publikací o církvi v moderním světě – si klade v této knížce otázky nad církevními společenstvími v západo a středoevropském prostoru. Jeho eklesiologické a pastorální úvahy vycházejí z přesné analýzy současného kulturního stavu a jeho charakteristických rysů (ekologické vědomí, nové podněty přírodovědeckých systémových teorií a transpersonální psychologie, feminismus atd.). Pro tento stav je podle Kehla typická určitá bezradnost církví, již zvyšují vnitřní konflikty a nedorozumění. Autor se snaží – na základě koncilní teologie communia a své představy o „komunikativní“ církvi – v této složité situaci hledat inspirativní koncepty a obrazy.

Publikace určená širší veřejnosti. Autor popularizačně zachycuje stěžejní body dějin Církve od Ježíše Krista až po II. vatikánský koncil a současnost, nevyhýbá se ani ožehavým tématům. Lektoroval ThLic. PhDr. František Jindřich Holeček OM.

Povzbuzení pronásledovaným. Život Jana Chrysostoma, nejplodnějšího autora řecky hovořící starověké církve, se odvíjel ve dvou protilehlých amplitudách: nejprve ho vynesl na konstantinopolský biskupský stolec a do nejvýznamnějších kruhů východořímské církevní politiky, aby ho pár let nato uvrhl do ponižujícího vyhnanství, kde také po třech letech zemřel. V exilu začal rozvíjet bohaté korespondenční styky se svými přáteli a vlivnými osobami tehdejších světských i církevních kruhů. Na samý závěr života sepsal pro své pronásledované přátele také dva rozsáhlejší spisy, které se zamýšlejí nad utrpením. Oba tyto spisy jsou v knize představeny v českém překladu s podrobným literárním a teologickým úvodem Jiřího Pavlíka

Svazek 4.. Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století a jejich následné cestě ke konfrontaci s latinským světem a příklonu k Byzanci, česko-ruským vztahům v raném středověku či roli Uherského království v papežské politice.Analýze rovněž podrobuje postavení Rusi ve středověké Evropě, a to v širším kontextu vztahů se západními sousedy a Vatikánem, ale také s přicházející tatarskou hrozbou. Kniha dále obsahuje podrobný výkladový rejstřík a unikátní obrazovou přílohu.

Prínos Romana Guardiniho v otázkach kresťanskej formácie a liturgie. Romano Guardini je jedným z najvýznamnejších kresťanských mysliteľov dvadsiateho storočia. Jeho osoba a dielo výrazne ovplyvnili život Katolíckej cirkvi nielen v Nemecku, ale vplyv tohto intelektuála, pedagóga, filozofa, vychovávateľa a v neposlednom rade i starostlivého dušpastiera, bol citeľný aj v iných krajinách.Guardiniho výroky ako "Cirkev sa prebúdza v dušiach", či "Človek sa stáva človeku cestou k Bohu" sa dnes považujú za klasické citáty charakterizujúce jeho primárne úsilie: obnova náboženského života a pozornosť zameraná na vzťah Boh - človek.Jeden z týchto citátov sme si z tohto dôvodu dovolili použiť aj v názve našej publikácie, aby sme pripomenuli tieto veľké a nanajvýš aktuálne témy. Guardini im zasvätil celý svoj život. Nebol však len teoretikom, ale svoje poznatky nadobudnuté hĺbavým štúdiom a meditáciou nad Božím slovom pretavoval do každodenného života Cirkvi a spoločnosti.

Jak číst Písmo svaté s vírou. Bible formuje každou generaci křesťanů a kulturní společnost vůbec. Autorka, znalá patristiky, předkládá pravidla, která otcové používali pro výklad Písma. Otcové byli mistry v četbě bible ve světle těch nejpokrokovějších vědeckých teorií své doby. Avšak to nejdůležitější spatřovali ve svátostné (ikonické) povaze jak biblického textu, tak celého stvoření, a v postupném vrůstání čtenáře do světa Písma. Bible je totiž spolu se stvořeným světem stěžejní „knihou“ pro pochopení Božího zájmu o člověka.

Anglický jezuita a mučedník. Vyprávění o anglickém jezuitovi Edmundu Kampiánovi, mučedníkovi z doby nesnadných náboženských sporů 16. století, představuje světce jako barvitou osobnost. K plně prožívané víře ho přivádějí církevní otcové.Sám dobře obeznámený s různými křesťanskými tradicemi nakonec nachází bohatství v propojení s Římem. Za nalezenou „životní perlu“ rád odevzdává život. Je významně spjatý s univerzitním prostředím Prahy a Brna.

Liturgické texty. Obsahujú menlivé časti svätej omše na nedele a sviatky podľa jednotlivých období cirkevného roka. Vhodné najmä pre kňazov, či ako sprievodca svätou omšou do kostolov, na domáce používanie alebo stretnutia veriacich. Zostavil ThDr. Martin Uháľ, PhD.

Začiatky a spiritualita hnutia Focolare. Pohľad na spirituliatu Hnutia fokoláre očami jeho zakladateľky. Chiara Lubichová (1920-2008) bola talianska katolícka aktivistka, ktorá v roku 1943 založila hnutie Fokoláre, ku ktorému sa dnes hlási viac ako päť miliónov ľudí z celého sveta.

Interaktivní projekt pro mladou generaci, který již běží v několika jazycích. Tištěná kniha bude propojena se zdarma dostupnou aplikací pro Android a iPhone a s webovou stránkou. Cílem projektu je pomáhat mladým lidem nalézat odpovědi na jejich otázky o víře.Na počátku projektu #TwGOD stojí reálné otázky současných mladých lidí, kteří sami dali podnět k tomu, aby odpovědi, k nimž společně dospěli v dialogu se svým knězem, vyšly v knižní podobě a posléze i elektronicky. Každé téma je v knize přehledně zpracováno na jednu dvoustranu.Obsahuje užitečné odkazy na další studium Katechismu katolické církve a katechismu pro mládež YOUCAT. Publikace je součástí duchovní přípravy na SDM v polském Krakově.Kniha vyšla aj v slovenčine: Tweetuj s Bohom (2017).

Úkolem hierarchie je hledat a vyjevovat v konkrétní historické situaci pravou cestu víry. Hierarchie ale tento úkol nemůže vykonávat svévolně, nýbrž výlučně jako službu víře celého společenství a v jistém ohledu také ve spolupráci s ostatními věřícími. Ve hře je tedy identita křesťanství, katolicity. Mezinárodní teologická komise v dané věci připomíná, že laici mají aktivní roli v uchovávání, prožívání, prohlubování, formulování a předávání pravé víry. Podotýká se, že od prvních staletí až do novověku to byli právě laici, kteří udržovali víru v některé pravdy mnohem jasněji a pevněji než biskupové a teologové...