Kresťanské knihy • Prenasledovanie kresťanov

Spomienková kniha Ernesta Hausera je zaujímavým svedectvom osudu človeka, prenasledovaného komunistickým režimom. Je podobný mnohým iným, ktorí už takúto výpoveď o bezpráví nevypovedia. Poukazuje na rôzne formy postihov, ktoré boli bežné, keď sa niekto stal "nespoľahlivým" občanom. Kniha opisuje jeden zo zlomových bodov autorovho života - pokus o emigráciu koncom 40. rokov 20. storočia, následné zatknutie, vyšetrovanie, väznenie, zaradenie do PTP, a tiež vysťahovanie rodiny v rámci akcie B. Jeho putovanie je zároveň pohľadom na mikrohistóriu – život v meste a vplyv dejinných udalostí naň. Publikáciu v roku 2011 v rámci edície Memoáre vydali Ústav pamäti národa a Pamäť národa.

Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci. Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející (Jako bychom dnes zemřít měli, která byla v roce 2012 vyhlášena v anketě Lidových novin Knihou roku). Ve čtrnácti příbězích - kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků - autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu.Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě prvé knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnoti.

Prešovský "Sobor". Zámer vybudovať v Československu po druhej svetovej vojne novú národnú cirkev na cyrilo-metodskej tradícii a poslušnosti sa vládnucej komunistickej strane nepodaril, preto sa sústredila na menšie ciele. Akciou „P“ sa malo dosiahnuť, aby gréckokatolíci sa stali pravoslávnymi, s tým, že by patrili pod jurisdikciu Moskovského patriarchátu a všetky práva, majetok a zariadenie tejto cirkvi by prevzala pravoslávna cirkev.S akciou „prechodu“ gréckokatolíkov na pravoslávie sa začalo tajne.Bola predovšetkým straníckou úlohou, a nie reálnym a spontánnym hnutím gréckokatolíckych veriacich. Plánovaná konferencia tzv. návratových výborov konaná 28. apríla 1950 v Prešove sa plánovane „prerodila“ na nekánonický a nezákonný „sobor“. Jeho výsledky nemohli byť gréckokatolíkmi uznané za právoplatné – nielenže sa na zasadaní nezúčastnili právoplatne vybraní zástupcovia, ale obaja gréckokatolícki biskupi boli násilne internovaní, teda oni sa na „sobore“ ani nemohli zúčastniť.Gréckokatolícka cirkev bola na 18 rokov administratívne zakázaná a jej členovia, duchovenstvo a laici, boli komunistickým režimom prenasledovaní.Súčasťou publikácie, ktorá obsahuje 206 dokumentov a 20 príloh, z ktorých veľká časť doteraz nebola publikovaná, je aj menný a miestny register.

od trestnoprávnej roviny po vedecký výskum. Zborník z vedeckej konferencie v Bratislave 21. - 23. septembra 2012

korešpondencia Alberta Púčika 1944 - 1951. Publikácia oboznamuje s korešpondenciou jednej z najvýznamnejších postáv protikomunistickej rezistencie na Slovensku – študenta medicíny Alberta Púčika (*7. október 1921 Dolné Motešice, okr. Trenčín, – †20. február 1951 Bratislava).A. Púčik svoj nesúhlas s politickými pomermi po roku 1945 prejavil tým, že sa zapojil do letákových akcií. Toto angažovanie mu vynieslo prvé zaistenie a proces 25. októbra 1946 s trestom 7 mesiacov väzenia, hoci vo vyšetrovacej väzbe strávil 11 mesiacov. Krátko po prepustení z väzby však nasledovalo zaradenie do pracovného tábora v Ústí nad Oravou na 6 mesiacov.Púčik po týchto skúsenostiach začal pochybovať o možnosti zaradiť sa do normálneho života a dokončiť si bratislavské štúdiá. Keď dostal ponuku emigrovať do Rakúska, využil túto možnosť a v novembri 1947 skutočne ilegálne prekročil štátne hranice. Zapojil sa do skupiny spravodajských aktivistov Jozef Vicen a Jozef Mikula, ktorá bola v kontakte s americkou CIC.Niekoľkokrát prekročil štátnu hranicu, aby získaval informácie a organizoval protikomunistický odboj. Jeho pohyb po Slovensku však zaregistrovalo vojenské obranné spravodajstvo a nasadilo naňho svojho agenta. Nasledovalo zaistenie A. Púčika 4. januára 1949, tvrdé vyšetrovanie a napokon súdny proces pred Štátnym súdom v Bratislave 21. mája 1949.Súdny senát ho odsúdil na doživotie a odvolací senát Najvyššieho súdu po zákulisných machináciách dňa 16. septembra 1950 zmenil rozsudok na trest smrti. Ten istý prípad postihol aj ďalších dvoch z Púčikovej skupiny – Antona Tunegu a Eduarda Tesára. Trest smrti bol vykonaný v Bratislave 20. februára 1951.Výber korešpondencie A. Púčika zachytáva obdobie od jeho vysokoškolských štúdií v Bratislave až po jeho násilnú smrť. Ide o časové rozpätie ohraničené rokmi 1944 – 1951.Dielo prináša kolekciu 84 listov, ktoré odzrkadľujú jeho zmýšľanie, odkrývajú jeho vnútorný svet, ale vovádzajú nás aj do rodinných pomerov, priateľských vzťahov a dobových spoločenských pomerov na Slovensku.

Metody analytické filosofie v teologii. Josef Petr Ondok (1926–2003) se narodil v jihočeských Mydlovarech. Maturoval na Jirsíkově klasickém gymnáziu v Českých Budějovicích (1946) a poté studoval teologii v brněnském semináři a filosofii na Masarykově univerzitě. Po zrušení seminářů v roce 1950 dokončil teologii soukromě a v červnu 1951 tajně přijal kněžské svěcení. Studium filosofie však dokončit nestihl, jelikož byl v září 1951 zatčen a z politických důvodů vězněn až do května 1963.Po amnestii pracoval jako stavební dělník v JZD a od roku 1966 jako technik v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. V době politického uvolnění na konci 60. let dokončil v Brně své vysokoškolské vzdělání a získal doktorát z logiky u Pavla Materny prací o interogativní logice (1969). Jako odborný a později vědecký pracovník, který se specializoval na aplikaci matematického modelování a systémové analýzy pro ekologické procesy, působil v třeboňském Botanickém ústavu do roku 1991.Téhož roku vyhověl žádosti zakladatelů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ujal se přednášek z filosofie a etiky. Současně působil i na Biologické fakultě téže univerzity, kde se habilitoval pro obor ekologie.

Kapitoly z pronásledování církví v Československu kolem roku 1950. Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009. Jednotlivé studie jsou buď detailními sondami do konkrétních událostí, či úvahami o příčinách, průběhu a důsledcích perzekuce křesťanů v Československu na počátku komunismu.