Biografie

Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory. „Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí.Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.

Číta: Věra Slunéčková Celkový čas: 3 hodiny 23 minút "Četba z deníku, který se stal symbolem utrpení Židů za 2. světové války. Anne se narodila v roce 1929 v Německu, v roce 1933 její rodina uprchla před Hitlerem do Amsterodamu. Tam se poté Frankovi spolu s dalšími Židy od roku 1942 až do vyzrazení v srpnu 1944 ukrývali v zadním traktu domu, kde sídlila otcova firma. Z té doby pochází také deník. Válku přežil z rodiny jen otec, Anne zahynula na jaře 1945 v Bergen-Belsenu.Deník Anne Frankové je jedním z nejbezprostřednějších a nejdojímavějších svědectví o dospívání židovské dívky za druhé světové války. Jeho pisatelka se narodila 12. června 1929 v zámožné židovské rodině bankovního úředníka ve Frankfurtu nad Mohanem. Poté co se stal Adolf Hitler kancléřem, odešli roku 1933 do Amsterodamu, kde Otto Frank působil jako ředitel společnosti na výrobu přípravku do marmelád Opekta. V zadním domě této firmy na Prinsengrachtu č. 263 se od července 1942 ukrývali před pronásledováním a zatčením. Spolu s rodinou Frankových se tu schovávali ještě další čtyři Židé, rodina otcova společníka van Pelse se synem Peterem a zubař Fritz Pfeffer (v deníku vystupují pod pseudonymy).V podzemí přežilo toto dobrovolně nedobrovolné společenství dlouhé dva roky: 4. srpna 1944 však do domu vpadla SS s holandskou policií, všechny ukryté zatkla a poté deportovala do koncentračních táborů v Polsku a Německu. Konce války se dožil jediný Otto Frank, Anne a její sestra Margot zemřely pravděpodobně někdy v únoru či březnu 1945 na následky tyfové epidemie v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.U příležitosti svých 13. narozenin 12. června 1942 dostala Anne památníček, červenobíle károvaný sešit v plátěné vazbě, a rozhodla se, že si povede deník. Koncipovala ho zajímavým způsobem – zvolila formu dopisů fiktivní přítelkyni Kitty. Psala potají, pravidelně, svěřování se někomu, kdo má porozumění a koho může pokládat za svou skutečnou kamarádku, se jí stalo životní potřebou a náhradou za družné školní společenství. Poslední zápis je z 1. srpna 1944, tři dny před osudným zatčením. Miep Giessové, jedné ze zaměstnankyň firmy, obětavě pomáhající ukrývaným, se podařilo Annin deník zachránit ze změti věcí na podlaze, a teprve po válce, až když se potvrdila zpráva o Annině smrti, ho předala Otto Frankovi. Ten se v souladu s dceřiným přáním pokoušel – delší dobu neúspěšně – o jeho publikování. Když konečně deník pod názvem Zadní dům roku 1947 vyšel, stal se světovým bestsellerem. Byl zdramatizován i zfilmován, jeho náklad dosáhl milionů exemplářů a stal se symbolem tragického osudu milionů Židů za druhé světové války.Obsah: 1. Sobota 20. června 1942 – úterý 29. září 19422. 2. Sobota 3. října 1942 – sobota 27. března 19433. 3. Pátek 2. dubna 1943 – pátek 10. září 19434. 4. Čtvrtek 16. září 1943 – pátek 28. ledna 19445. 5. Pátek 28. ledna 1944 – čtvrtek 16. března 19446. 6. Pátek 17. března 1944 – středa 3. května 19447. 7. Pondělí 22. května 1944 – sobota 15. července, 1944, doslov"

Nemôžem odpustiť. 7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie zavedie čitateľa priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť a rozhodne sa utiecť...Neuveriteľné! A presne takto zareagovali aj poprední predstavitelia židovskej komunity, cirkevní predstavitelia a štátnici, keď si po úteku bývalých väzňov prečítali Správu Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera, ktorá je súčasťou knihy. Okrem nej je do knihy zaradených aj niekoľko ďalších dokumentov, napríklad svedecká výpoveď Rudolfa Vrbu na súdnom procese s Adolfom Eichmannom, štúdia Rudolfa Vrbu Úloha holokaustu v nemeckej ekonomike a vojenská stratégia, správa Rudolfa Vrbu Prípravy na holokaust v Maďarsku: výpoveď očitého svedka alebo Doslov Johna S. Conwaya, profesora histórie na University of British Columbia, Vancouver, B.C., Kanada, pod názvom Význam správy Vrba ? Wetzler o Osvienčime-Brezinke.

Číta: Táňa Pauhofová Celkový čas: 13 hodín 30 minút Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Je len pár kníh, ktoré majú takú obrovskú výpovednú hodnotu a emocionálny náboj ako denník trinásťročnej Anny Frankovej, ktorá sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však bola prezradená a spolu s celou rodinou odvedená do koncentračného tábora, kde tesne pred koncom vojny zomrela. Zostali po nej len zápisky. Denník, do ktorého si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944, a v ktorom očami dievčatka, ktoré musí akceptovať hrôzostrašnú realitu, zachytávala všetko, čo sa okolo nej dialo. A napriek tomu, že sa konca vojny nedožila, jej denník ostáva svedectvom neuveriteľnej krutosti nacistického režimu a pripomienkou udalostí, ktoré sa už nikdy nesmú zopakovať.

Číta: Daniel Ratimorský Celkový čas: 20 hodín 3 minúty 1. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi.Živé rozprávanie zavedie poslucháča priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť, a rozhodne sa utiecť.Neuveriteľné! A presne takto zareagovali aj poprední predstavitelia židovskej komunity, cirkevní predstavitelia a štátnici, keď si po úteku bývalých väzňov prečítali Správu Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera, ktorá je súčasťou audioknihy.Súčasťou audioknihy sú aj doplnkové materiály vo formáte PDF. Nájdete ich tu.

V roku 1933 ujde päťročná Hannah Pick-Goslarová so svojou rodinou z nacistického Nemecka do Amsterdamu, kde čoskoro nadviaže priateľstvo s dievčaťom, s ktorým má mnoho spoločného.Jej nerozlučnou kamarátkou sa stane bystrá, úprimná a veselá Anna Franková. Niekoľko krásnych rokov si v amsterdamskej štvrti Rivierenbuurt vychutnávajú bezstarostné detské hry, vzájomné návštevy a spoločné večere.­Keď v júni 1942 nacistická okupácia Európy naberie na obrátkach, dôjde k ich náhlemu odlúčeniu. Anna spolu s celou rodinou Frankovcov zdanlivo bez stopy zmiznú a zostanú po nich len neumyté riady z raňajok a neustlané postele. Kým si Hannah márne láme hlavu nad osudom svojej priateľky a dúfa, že je v bezpečí, jej rodinu postihne neľahký osud. Zajmú ich, pošlú do internačného tábora Westerbork a nakoniec Hannah so svojím otcom, mladšou sestrou Gabi a starými rodičmi skončí v transporte do tábora Bergen-Belsen.V hrôzostrašných podmienkach, kde je smrť všadeprítomná, sa Hannah dozvie správy o svojej drahej priateľke. Hannah sa pustí do zúfalej snahy o záchranu Anny bojujúcej o prežitie a neváha pritom riskovať vlastný život.Z tohto úchvatného biografického románu vyžaruje nádej, sila a schopnosť vzdorovať okolnostiam. Hannin príbeh o prežití navzdory všetkému je svedectvom nezlomnej sily priateľstva, lásky a spomienok.

Viete si predstaviť, že kráčate po ulici vo vlastnom meste, tešíte sa, že vojna skončila víťazstvom nad fašizmom a zrazu vás vojaci osloboditelia odvlečú do zajateckého pekla gulagu? Len preto, lebo ste v nesprávnom čase na nesprávnom mieste a im chýbali väzni do počtu Prečítajte si o zvrátenej tvári socializmu, prečítajte si o zverstvách na nevinných, o znásilňovaní a streľbe do ľudí zo zábavy. Spoznajte „živagovskú“ púť Slováka Ladislava Erbana, ktorému sa život v roku 1945, na prahu dospelosti, zmenil na príšerné muky. Prečítajte si, ako ho ani dvadsať rokov márnej túžby po domove nezlomilo, ako prežil sovietske peklo zvané gulag i následné vyhostenie, ako našiel lásku i silu vyštudovať v cudzine za lekára. Ako nestratil vieru ani vo chvíli, keď za falošné obvinenie opäť skončil za mrežami. Tento príbeh, žiaľ, nie je fikcia. Prečítajte si o mužovi, ktorého nedokázali zlomiť.

Detstvo Evy Weissovej-Slonimovej, rodenej Bratislavčanky, poznačila druhá svetová vojna, počas ktorej prenasledovanie Židov v Európe dosiahlo obludné rozmery. Evini rodičia pripravili pre svoje deti úkryty, no sotva trinásťročná Eva a jej mladšia sestra Marta nakoniec neunikli deportáciám, chytili ich nitrianski gardisti a poslali do Osvienčimu.V spomienkovej knihe autorka opisuje hrôzy prežité v koncentračnom tábore Osvienčim-Brzezinka, kde bola nielen svedkom nespočetných surovostí a násilia, ale na vlastnej koži zažila mučenie, neľudské zaobchádzanie aj medicínske pokusy neslávne známeho doktora Mengeleho. V roku 1945 po oslobodení Osvienčimu sovietskou armádou Eva a Marta samy museli prejsť kus vojnou zničenej Európy, aby sa dostali späť do rodnej Bratislavy a stretli sa s rodičmi a súrodencami.V spomienkach Evy Weissovej-Slonimovej sa prelína dojímavá nevinnosť dievčaťa s múdrosťou vyše osemdesiatročnej ženy. Kniha Dívaj sa na hviezdy dokazuje, že človek je schopný prežiť aj zoči-voči nepredstaviteľnému peklu. Zároveň je vyvrcholením celoživotnej angažovanosti Evy Weissovej-Slonimovej v jej úsilí informovať verejnosť o holokauste a udržiavať pamiatku na tých, ktorí ho neprežili.

Číta: Jitka Ježková, Vilma Cibulková Celkový čas: 12 hodín 15 minút Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz.Audiokniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty.Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.

Životy dvou nejlepších kamarádek se měly změnit navždy. Ani jedna z nich nebude nikdy zapomenuta... "Jako dítě jsem byla svědkem toho, jak se svět, který jsem milovala, zhroutil a zmizel, zničený nesmyslnou nenávistí, a s ním zmizela i moje nejlepší kamarádka Anne." V roce 1933 pětiletá Hannah uprchla se svou rodinou z nacistického Německa do Amsterodamu, kde brzy navázala přátelství se sobě podobnou dívkou: předčasně vyspělou, otevřenou a veselou holčičkou jménem Anne Franková. Na několik nádherných let se z nich staly nerozlučné kamarádky, které si užívaly bezstarostné dětské hry, radosti a vzájemné návštěvy ve své čtvrti Rivierenbuurt. V červnu 1942, když zesílila nacistická okupace Evropy, byly náhle od sebe bez varování odtrženy. Anne a její rodina zmizely zdánlivě beze stopy a zůstalo po nich neumyté nádobí ve dřezu a neustlané postele. Ve chvíli, kdy si Hannah lámala hlavu s tím, co se s její kamarádkou stalo, a doufala, že je Anne v pořádku, začal se rozvíjet osud její vlastní rodiny: všichni byli odvezeni do internačního tábora Westerbork, odkud byli Hannah, její otec, její mladší sestra Gabi a její prarodiče přemístěni do koncentračního tábora Bergen-Belsenu. V hrozivých podmínkách, obklopena smrtí, se Hannah dozvěděla o své kamarádce překvapivé informace. V zoufalé snaze zachránit Anne, která byla slabá a bojovala o přežití, riskovala Hannah svůj život. Hannin příběh přežití navzdory všemu je svědectvím o trvalé síle přátelství, lásky a paměti. "Hannin příběh konečně doplňuje to, co již Anne říci nemohla. Je srdceryvný a současně plný životního optimismu a jeho pravdu teď potřebujeme více než jindy." Edith Egerová, autorka bestselleru Máme na vybranou

Číta: Dana Černá Celkový čas: 3 hodiny 7 minút Věnováno mojí mamince a dalším šesti milionům těch, kteří zahynuli.Bylo jí necelých 16 let, když stála před nacistou a lékařem Josefem Mengelem v Osvětimi. Rozsudek smrti nad ní sice nevynesl, ale nad mámou ano.Autentický příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, české židovské dívky, která po válce odešla do Velké Británie, kde absolvovala psychoterapeutický výcvik u Anny Freudové.Celý svůj profesní život pomáhala traumatizovaným a zraněným dětem, takovým, jakým byla kdysi sama. Příběh postupuje chronologicky od Lydiina dětství stráveného v předválečné Ostravě přes neúspěšný pokus o útěk do Polska, pobyt v Terezíně, v koncentračním táboře Osvětim, osvobození a odchod do Británie.„Terezín nelze srovnávat s pozdější Osvětimí. Je to jako srovnávat místo, které mi bylo téměř rájem, s peklem, které později přišlo. O Terezíně jsme věděli jen to, že jde o koncentrační tábor. Slovo koncentrační mi tehdy ještě neznělo tak zlověstně, znamenalo to leda, že tam byli lidé pospolu. Terezín byl ghetto, ale přesnější představu, co znamená koncentrační tábor, člověk neměl.“Zapomínat je snadné. Více o životě paní Lydie Tischlerové najdete v Příbězích pamětníků: pametnaroda.cz/cs/tischlerova-lydia-1929V Terezíně lze dodnes najít místa, která Lydia ve své knize líčí. Památník Terezín, národní kulturní památka, tato místa a památku těch, kteří v Terezíně během válečných let trpěli, uchovává pro budoucí generace již od roku 1947.Nahrávka vznikla podle knihy Lydie Tischlerové a Petra Viziny Se žlutou hvězdou v prázdném kupé vydané nakladatelstvím Vyšehrad v roce 2021 | Copyright © Petr Vizina, Lidya Tischlerová 2021 | Čte Dana Černá | Režie Vratislav Hubička | Zvuk Soundguru | Klarinet Jan Juna | Úprava obálky Natalie Oweyssi | Vyrobilo studio Soundguru | Vydalo Tympanum, s. r. o., 2023

Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej.Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov. Zápisky sa končia textom, ktorý Anna zaznamenala iba pár dní pred tým, ako ju aj jej rodinu našli vojaci a odvliekli do koncentračného tábora. Zápisky sa však zachovali a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý jediný vojnu prežil.

Skutočný príbeh z druhej svetovej vojny o prežití, odhodlaní a odpustení. Jedno májové popoludnie roku 1943 sa americký bombardér zrútil do Pacifiku a zmizol. Zostali po ňom len roztrúsené trosky a mastné fľaky oleja, benzínu a krvi. A potom sa to stalo – na hladine sa objavila niečia tvár. Bola to tvár mladého nadporučíka, bombometníka, ktorý sa úpenlivo snažil dostať sa k záchrannému člnu a vliezť doň. Bol to začiatok jednej z najneobyčajnejších odyseí druhej svetovej vojny. Nadporučík sa volal Louis Zamperini. V detstve bol prešibaným a nenapraviteľným delikventom, vykrádačom domov, gaunerom, čo utekal z domu a vyvážal sa vlakmi načierno. Ako tínedžer sa vo svojej vzdorovitosti preorientoval na beh a objavil v sebe zázračný talent, ktorý ho dostal až na olympiádu v Berlíne a vďaka ktorému mal jednu míľu za štyri minúty na dosah ruky. Keď však vypukla vojna, z atléta sa stal letec. Vydal sa na dráhu, ktorá ho doviedla k leteckej pohrome, na malý nafukovací čln a nekonečne šíre otvorené more. Zamperiniho unášal prúd v člne, ktorý sa ledva udržal nad vodou, a on musel o hlade a smäde odolávať žralokom, nepriateľskému letúnu a neskôr ešte oveľa ťažšej skúške. Zamperini na pokraji síl čelil zúfalstvu duchaplnosťou, utrpeniu nádejou, odhodlaním a humorom, brutalite vzdorom. Či už osud Louisovi prial, či hádzal polená pod nohy, vždy závisel od jeho pevnej vôle napnutej do krajnosti. Laura Hillenbrandová je vo svojej novej a dlho očakávanej knihe rozprávačkou s rovnako hutným a prenikavým štýlom, akým sa preukázala v knihe Seabiscuit: Americká legenda. Nezlomený, nezabudnuteľný príbeh o púti človeka až do krajností, je svedectvom o nezlomnosti ľudskej duše, tela i ducha.