Knihy o holokauste

S předmluvou Joni Eareckson Tada. Kniha Útočiště je v českom jazyku.Corrie Ten Boomová bola holandská hodinárka, ktorá sa stala hrdinkou odboja, prežila Hitlerove koncentračné tábory a je jednou z najpozoruhodnejších evanjelizátoriek dvadsiateho storočia. Počas druhej svetovej vojny riskovala svoj život a život svojej rodiny, aby pomohla Židom utiecť pred nacistami a smrťou v neslávne známych koncentračných táboroch, najväčších cintorínoch Zeme.Tento strhujúci príbeh odvážnej ženy, ktorá dokázala zachrániť mnoho ľudí pred smrťou, nás pozýva k zisteniu, že Božia láska prekoná všetko a má silu liečiť a obnovovať. Z celej rodiny prežila iba Corrie, ktorá v knihe Útočište vyrozprávala príbeh o viere víťaziacej nad zlom.

Edita Steinová (1891–1942) je jednou z nejvýznamnějších ženských osobností 20. století. Její život, myšlení a duchovní zrání nám v této knize představují přední znalci její osobnosti. Poznáváme tak Editu Steinovou jako slezskou Židovku, pruskou vlastenku, jako dítě, studentku, jako ošetřovatelku, konvertitku, učitelku, překladatelku, filozofku, řeholnici i mystičku.Edita pocházela ze židovsko-pruské obchodnické rodiny. Jako jedna z prvních žen své doby studovala filozofii a poznala nejdůležitější myslitele své doby. Nikdy, ani po své konverzi ke katolické víře v roce 1922, se nezřekla svých židovských kořenů, naopak hledala cestu ke vzájemnému porozumění obou vyznání, hlavně ve vlastní rodině. Byla oblíbenou pedagožkou a stala se veřejně známou díky svým přednáškám.Na přelomu dvacátých a třicátých let se systematicky zabývala ženskou otázkou, vztahem mezi povoláním ženy a jejími pracovními možnostmi i sladěním profesního a duchovního života. Sama nakonec v roce 1933 dospěla k rozhodnutí pro řeholní život. Uprostřed veškerých nejistot i společenskopolitických zvratů nacházela pevnou oporu v jednotě myšlení, víry a jednání, které s nadějí ukazuje do budoucnosti. Tomuto základu zůstala věrná až do své mučednické smrti v koncentračním táboře v Osvětimi.Život Edity Steinové je nejpodrobnější a nejpřehlednější publikací, která o jejím životě a díle existuje. Je nepostradatelná pro všechny zájemce o její život, o židovsko-křesťanský dialog i dějiny 20. století. Kéž svědectví jejího života a hloubka jejích myšlenek osloví na cestě k pravému lidskosti, moudrosti a svatosti i nás.

Židia na Slovensku v 20. storočí. Ješajahu Andrej Jelínek sa narodil v Prievidzi v roku 1933 a tam prežíval aj holokaust. V roku 1949 sa vysťahoval do Izraela. Prvých šesť rokov žil v kibuci Maanit, kde pracoval v hydinárstve. Študovať históriu a sociológiu začal na Hebrejskej univerzite v Jeruzaleme, kde mu bol v roku 1961 udelený titul Machelor of Arts a neskôr Magister of Arts. Neskôr obhájil doktorát, pričom témou jeho dizertačnej práce bola Hlinkova slovenská ľudová strana.

Povstání z popela rwandské genocidy. Počas troch mesiacov na jar roku 1994 zažil africký národ Rwandy jednu z najkrutejších a najkrvavejších genocíd akú kedy svet videl. Immaculée Ilibagiza, mladá univerzitná študentka prežila kruté vyčíňanie, ktoré zanechalo mŕtvu väčšinu jej rodiny, priateľov a milión jej spoluobčanov.V knihe Odpustila som zoberie autorka čitateľa na pozoruhodnú cestu. Vďaka svojej jednoduchej výrečnosti opisuje svoje ťažkosti a trápenia, keď sa snažila prežiť holokaust. Je to príbeh o naivnej, zraniteľnej mladej, opustenej žene, prechádzajúcej nebezpečným nepriateľským svetom len s hlbokou vierou v Boha, ktorý ju vedie a zachráni. Snaží sa nájsť lásku v krajine, kde sa viac darí nenávisti. Aby začala novú kapitolu svojho života uteká Immauculée do Ameriky.S rovnakou odvahou a vierou v Boha, ktorý ju viedol tmou genocídy, autorka objaví nový život, o ktorom sa jej ani v najdivokejších snoch nesnívalo ako dievčaťu v malej dedine v jednej z najchudobnejších krajín Afriky. V Spojených štátoch skutočne pochopí prečo Boh ušetril práve jej život. Preto prežila, aby rozpovedala svoj príbeh svetu.

Osvienčimský Anjel Smrti, nemecký lekár a SS - Hauptsturmfuhrer (kapitán) Jozef Mengele (1911-1979). Meno, ktoré pozná skoro každý, ale nie každý nahliadol do života tohto muža z takej blízkosti ako práve autori jeho biografickej knihy, Gerald L. Posner a John Ware. Táto biografia je založená na exkluzívnom a neobmedzenom prístupe k osobným spisom, korešpondencii a rodinným fotografiám tohto nemeckého „mäsiara“. V období od mája 1943 do januára 1945 Mengele v Osvienčime praktizoval svoju kariéru vraha, keď posielal svoje obete do plynových komôr, nechal ich upracovať sa k smrti, alebo si z nich robil pokusné králiky pre svoje vedecké, no nehumánne bádanie. Z vedeckého hľadiska ho fascinovali najmä dvojčatá, ktoré boli najčastejším predmetom jeho skúmania. Kniha Mengele – Úplný životný príbeh vás odborne a dôsledne prevedie celým osobným aj ,,profesionálnym" životom tohto neslávne známeho lekára, dozviete sa o jeho úteku a živote v Južnej Amerike, ako aj o spôsoboch nacistických „poľovníkov“, ktorí sa ho pokúšali nájsť.

Pápež Pius XII. a holokaust. Ruka pokoja: Pápež Pius XII. a holokaust je dôležitým príspevkom do bohatej a aktuálnej diskusie, ktorá vznikla v súvislosti s jeho vojnovým záznamom. Prinášajúc rozhovory so svetoznámym historikom Martinom Gillbertom zaoberajúcim sa holokaustom, s jezuitským historikom pátrom Petrom Gumpelom, s autorkou a horlivou obhajkyňou pápeža Pia XII. Margeritou Marchione, M.P.F., Ph.D.Tento dokument skúma náročné voľby, ktorým musel Pius XII. čeliť počas 2. svetovej vojny a predkladá presvedčivý dôkaz, že jeho smelé, a predsa diskrétne prorocké činy zachránili desiatky tisícov židovských životov a pripravili cestu novej ére katolícko - židovských vzťahov, ktoré sa za posledných 50 rokov prehĺbili.56 min, slovenský jazyk.

Mali sme šťastie je priam neuveriteľný skutočný príbeh, inšpirovaný osudmi židovskej rodiny počas druhej svetovej vojny.Je jar roku 1939 a tri generácie rodiny Kurcovcov robia všetko, čo je v ich silách, aby mohli žiť normálny život napriek skutočnosti, že sa blíži tieň vojny. Pri rodinnom stole sa spoločne tešia z očakávaného prírastku do rodiny, riešia zaľúbenosť a nové lásky mladých a nepripúšťajú si ťažkosti, ktoré ohrozujú židov v ich rodnom meste Radom v Poľsku. No čoskoro sa predpokladané hrozby vojny stanú skutočnosťou a rodina Kurcovcov je roztrúsená do ďalekých kútov sveta. Vedení neochvejnou vôľou prežiť a strachom, že sa už nikdy spolu nestretnú, sa každý člen rodiny spolieha na nádej, vynaliezavosť a vnútornú silu.Keď mala George Hunter 15 rokov, dozvedela sa, že pochádza z rodiny pozostalých z holokaustu. Román Mali sme šťastie vznikol z jej neúnavnej snahy odhaliť ohromujúcu a dojímavú históriu jej rodiny.Tento neobyčajný román odzrkadľuje obrovskú túžbu po živote aj v najtemnejších chvíľach dvadsiateho storočia.

číta Božidara Turzonovová. „Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.Hlasom pani Violy sa vám prihovára a neskrátenú verziu knihy číta Božidara Turzonovová. V roku 1963 absolvovala VŠMU. Už počas štúdia si zahrala vo filme Most na tú stranu, odvtedy hrala v mnohých filmoch aj seriáloch (Božská Ema, Orbis Pictus, Vratné láhve, Panelák). Členka SND (napr. Na skle maľované, Ženský zákon, Ilúzie, Popol a vášeň, Ruské denníky, Antigona). Pracuje v rozhlase a dabingu, prednáša herectvo na Paneurópskej VŠ a je čestnou riaditeľkou MFF Cinematic v Piešťanoch. Má dve dcéry a žije v Bratislave.Celková dĺžka audioknihy – mp3 na 2 CD nosičoch: 13 hodín 31 minút

Uprostred miesta, ktoré sa navždy zapísalo do temnej knihy dejín veľkým písmom, si Boh povolal svätého muža, aby ukázal svoju lásku ku každému človeku. Maximilián Kolbe, jednoduchý poľský mních, bol uväznený v koncentračnom tábore v Osvienčime ako mnoho iných. Stal sa však symbolom nádeje a ľudskosti uprostred utrpenia a smrti.Tak kde ľudia neboli považovaní za nič viac ako za číslo. Po tom, ako sa podarilo uniknúť jednému väzňovi, sa nacisti rozhodli, že na výstrahu ostatným popravia náhodne vybraných ľudí. Maximilián Kolbe mohol prežiť, ale ponúkol svoj život za otca rodiny Františka Gajowniczka. Dlhé dni strávil v hladomorni a napokon ho nacisti usmrtili fenolovou injekciou do srdca.Kniha Maximilián Kolbe - Světec z Osvětimi je životopisný príbeh určený nielen pre nadšencov histórie, ale pre každého jednotlivca, ktorý hľadá povzbudenie do života.

Jaro Křivohlavý v rozhovoru s Alešem Palánem. Takový zážitek může člověka zlomit, nebo ho posílit. Jaro Křivohlavý (nar. 1925) dosáhl toho druhého. Když ho jako sedmnáctiletého studenta gymnázia zatklo gestapo a odvezlo do koncentráku, přežil zde i díky svým dvěma láskám – psychologii a křesťanské víře. „Kdybych nevěděl, že Ježíš je tu s námi, šel bych do drátů,“ řekl mu jeden spoluvězeň. Jít do drátů tehdy znamenalo jít na jistou smrt.

Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej.Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov. Zápisky sa končia textom, ktorý Anna zaznamenala iba pár dní pred tým, ako ju aj jej rodinu našli vojaci a odvliekli do koncentračného tábora. Zápisky sa však zachovali a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý jediný vojnu prežil.

Život a holocaust. Dlouhé mlčení Eriky Bezdíčkové, která jako dívenka přišla v nacistických koncentrácích o většinu rodiny, touto knihou končí. Její autorka se rozhodla promluvit nejen k evropským studentům, kterým dodnes při svých četných přednáškách vypráví o hrůzách totalitních režimů, jimiž sama prošla. Své vzpomínky sepsala do knihy, kterou právě držíte v rukou. Nebylo to pro ni lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes velmi živé. A spáchané křivdy nelze nijak napravit.Druhé rozšířené vydání.

Tajný plán Vatikánu na záchranu Židů před nacisty. Eugenio Pacelli, dnes známý jako papež Pius XII., byl na základě své údajné pasivity vzhledem k osudu Židů během holokaustu nelichotivě označován jako „Hitlerův papež“. Ve své nové objevné knize však Thomas Gordon představuje Pia XII. ve zcela jiném světle a popisuje tajnou síť zhruba padesáti kněží, řeholnic a římských občanů, kterou s Vatikánem zřídil, aby během okupace pomáhali zachraňovat Židy před nacisty.Thomas Gordon předkládá dramatický popis spiknutí, konspirací, tajných konverzí a zoufalých vyjednávání o lidské životy a ukazuje tak životní příběh a odkaz tohoto po dlouhou dobu kontroverzního papeže ve zcela jiném světle.

Tam pomalá agónie pátera Maxmiliána trvala už tři týdny. Neuvěřitelné! Tři týdny... jednadvacet dní...! Bez kousku chleba, bez kapky vody, nahý v černé tmě páchnoucí podzemní cely, zavřené železnou branou, po dlouhých měsících utrpení pod karabá-čem pochopů, po měsících vysilující námahy nucených prací, páter Maxmilián Kolbe doposud žil se svými potrhanými plícemi!V těchto hrozných jednadvaceti dnech jeho druhové, nevinně odsouzení s ním od Lagerfúhrera Fritsche, aby nejhroznějším trestem pykali za útěk z koncentračního tábora jakéhosi vězně, už zemřeli jeden po druhém, takže, jak bude vypravovat po mnoha letech jediný polský svědek tohoto příšerného mučení, vězeň Bruno Borgowiec, tajemník, tlumočník a hrobník bunkru, na konci třetího týdne zbyli jen čtyři, mezi nimi páter Kolbe.

Od antiky po súčasnosť. Prierez dejinami antisemitizmu od francúzskeho historika, renomovaného odborníka na túto problematiku ponúka komplexný pohľad na fenomén, ktorý sa tiahne prakticky celou existenciou židovského národa a ktorý sa ho aj v nedávnej minulosti tak tragicky dotkol.Poznať bližšie historické pozadie, argumenty a mýty, o ktoré sa nepriateľstvo voči Židom opieralo, či aj dnes opiera, je užitočné, ba potrebné, keďže aj súčasný svet je vyzývaný s touto otázkou sa vysporiadať. Autor si touto súhrnnou prácou bohatou na poznatky a mnohé príklady kladie za svoju povinnosť upozorniť všetkých ľudí dobrej vôle na problém rasovej nenávisti, ktorá priviedla ľudstvo až k Šoa a vyzývať k rozvážnosti.

Kniha Deník Anne Frankové si proto neklade za cíl převyprávět deníkové záznamy, ale popisuje Annin životní příběh v kruhu rodiny a přátel v době pronásledování Židů, v emigraci a v úkrytu.Pětaosmdesát let po narození Anne Frankové vychází v češtině její první životopisná monografie.

Dopisy z let 1941 - 1943. Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování. Etty psala část dopisů ze svého bytu v Amsterdamu do koncentračního tábora ve Westerborku. Měla tam přítele, kterému ve svých dopisech vyprávěla o životě v Amsterdamu.Druhá část jejích dopisů vznikala v táboře Westerborku a Etty je posílala přátelům do Amsterdamu a Deventeru. Tyto dopisy obsahují popisy hrůz a teroru, ale i všedního života a vnitřní statečnosti, kterou nacházela u svých spoluvězňů. Dopisy a deníky, které tato židovská dívka psala v době druhé světové války, byly přeloženy do mnoha jazyků. Od prvního vydání deníků v roce 1981 patří Etty Hillesum k nejznámějším nizozemským spisovatelům. Čtenáři jejích dopisů a deníků nejsou jen židé, ale i křesťané a lidé hledající nábožensko - etické principy, které jsou platné i v současné době.Výběr z jejích deníků vyšel v českém překladu v Karmelitánském nakladatelství (2005).

Modlitební cyklus inspirovaný křesťanským mučedníkem, který zahynul v koncetračním táboře.

Azda najznámejší vojnový zločinec všetkých čias Josef Mengele bol stelesnením chladnokrvnej efektívnosti a vášnivej oddanosti neľudskému až absurdnému režimu. Diabolský lekár zodpovedný za hromadné vyvražďovanie, nepolapiteľný utečenec a neznámy muž pod maskou Anjela smrti naďalej ostáva pre celé zástupy ľudí strašiakom a zdrojom nočných môr. V určitom bode sa vynoril nielen ako symbol samotného holokaustu, ale aj ako zosobnenie zlyhania povojnovej spravodlivosti. V 80. rokoch minulého storočia bol Mengeleho prípadom poverený David G. Marwell. Ako vedúci špeciálneho vyšetrovania pre americké Ministerstvo spravodlivosti navštívil mnohé z jeho obetí a miesta činu, vďaka čomu sa mu podarilo o Mengelem vytvoriť ešte komplexnejší obraz. Vychádzajúc z vlastných skúseností a moderných vedeckých postupov Marwell podrobne skúma a odhaľuje zásadné detaily z Mengeleho osobného a pracovného života. Chronologicky zachytáva obdobie jeho vysokoškolského štúdia, ktoré ho priviedlo k dvom akademickým titulom a k sľubnej vedeckej kariére, a tiež roky jeho vojenskej služby – boj v prvej línii a pôsobenie v Osvienčime. Práve tam prebiehali jeho „výbery“, práve tam poslal na smrť nespočetné množstvo nevinných a jeho „vedecké“ snahy vrátane skúmania dvojčiat traumatizovali alebo zabili množstvo ďalších. Na konci druhej svetovej vojny sa mu podarilo uniknúť a nájsť útočisko v Južnej Amerike.Mengele opisuje priebeh medzinárodného pátrania po nacistickom lekárovi, ktoré sa skončilo na cintoríne v brazílskom Sao Paule, a náročné súdne vyšetrovanie s neodvratnými dôkazmi o jeho konci. Napriek tomu mnohí odmietali uveriť, že je Mengele naozaj po smrti.

Deväťročný Bruno nevie nič o konečnom riešení Židovskej otázky. Je ušetrení vedomosti o krutých veciach, ktoré sú spôsobované obyvateľom Európy jeho krajinou. Všetko čo vie je, že sa musel odsťahovať z pohodlného domu v Berlíne do domu v oblasti, kde nemá čo robiť ani sa s kým hrať.Dokým nestretol Shmuela, chlapca, ktorý žil na opačnej strane plotu z ostnatého drôtu a ktorý, tak ako všetci ostatní, nosil pruhované pyžamo.Kniha Chlapec v pásikavom pyžame rozpráva príbeh veľkého kamarátstva, ktoré vzniklo medzi tými, ktorí by mali byť podľa ideológie 2. svetovej vojny najväčšími nepriateľmi.

Osobné spomienky evanjelického farára Ondreja Šimeka dopĺňajú mozaiku o Slovenskom národnom povstaní, ako aj o represáliách nasledujúcich po ňom. Obzvlášť zaujímavými sú jeho spomienky na koncetračné tábory, v ktorých prežil takmer pol roka.

Jeden ze současných největších odborníků na židovské dějiny se ve svém průvodci obrací na odbornou i laickou veřejnost a vypráví srozumitelnou a názornou formou příběh etnika zahrnující historii pěti kontinentů za posledních více než 3 000 let.V literární zkratce zachycuje dílo podstatné momenty od prvních historických stop Izraele v Kanaánu, přes období proroků k židovskému království, od počátku diaspory, přes osudy národa v různých zemích světa, trauma holokaustu a jeho dědictví, vznik Státu Izrael až po současnost.

Skoro polovinu života strávila Corrie ten Boom cestováním po celé zeměkouli, spala v tisíci různých postelí, všechny své věci měla jen po kufrech, a to všechno proto, aby naplnila své poslání: říci lidem po celém světě, že Ježíš Kristus je živý.Svými zkušenostmi z koncentračního tábora, kde zahynuli všichni ostatní členové její rodiny, byla předurčena, aby nesla zvěst o odpuštění. O odpuštění, k němuž člověk sám nemá sílu.

Strhující a proslulé románové zpracování osudů Oskara Schindlera – bezohledného kariéristy, válečného zbohatlíka, milovníka elegance, přepychu, alkoholu a krásných žen, jenž ve stínu osvětimských komínů našel svoji lidskost a riskoval nejen majetek, ale i vlastní život, aby nedopustil vyvraždění tisícovky „svých židů“.Román sugestivně líčí vývoj a střety individualit – obětí, pasivních účastníků a iniciativních vykonavatelů – zapojených do obrovité byrokratické mašinerie zla. Steven Spielberg použil motivy románu pro natočení slavného stejnojmenného filmu.

Hugh O'Flaherty se narodil v Irsku ve městě Killarney. Byl nadšeným sportovcem. Závodil jako boxer, házenkář a hráč golfu. Od útlého věku ale věděl, že jeho povoláním je být knězem. Po svém vysvěcení působil nejprve jako apoštolský delegát v Egyptě, Haiti, Santo Domingo a Československu, poté v Římě u Svatého stolce, kde začala jeho nejnáročnější práce. Po kapitulaci Itálie v roce 1943 se Řím dostal pod velení plukovníka Herberta Kapplera z obávaného útvaru SS, který začal s deportacemi italských Židů do Osvětimi. Kappler byl známý nepřítel Židů, který je pronásledoval na každém kroku.O'Flaherty, který byl v té době ve Vatikánu hlavou Svatého Officia, se vrhl do činnosti na záchranu Židů a válečných zajatců z nacistické likvidační mašinerie. Zorganizoval sofistikovaný tým, který zahrnoval muže a ženy mnoha národností, náboženství a politických názorů. Kappler se neustále pokoušel O'Flahertyho zavraždit, ale přesto O'Flaherty pokračoval ve svém úsilí. Zachránil spolu se svými spolupracovníky tisíce Židů a válečných zajatců. Po válce byl O'Flaherty za své hrdinské činy v různých spojeneckých zemích vyznamenán státním vyznamenáním.

Tato kniha je zajímavým a čtivým zdrojem informací o životních cestách velké karmelitánské osobnosti dvacátého století. Znám dva názory. Jeden zní: Mrtvý Žid - dobrý Žid. A druhý: Jen jeden národ je vyvolený. Oba jsou velice vyhraněné a na první pohled zcela nesmiřitelné.Také znám jednu Židovku, jejímž údělem bylo postavit se proti oběma výplodům fanatizmu. Sice musela nejprve riskovat nepřijetí od svých nejbližšách a nakonec zaplatit, tím čemu říkáme nejvyšší cena, ale odešla hrdá a nezlomená. Proto vydala svým životem ještě větší svědectví o Bohu než svými filozofickými spisy. A to je svědectví stále platné, neboť velikost člověka se nezmenšuje vývojem poznání po jeho smrti.

Číta: Vladislav Beneš Celkový čas: 17 hodín Audioknižní zpracování předlohy filmu, oceněného sedmi OscaryStrhující audioknižní zpracování osudů Oskara Schindlera – kariéristy, válečného zbohatlíka, milovníka elegance, přepychu, alkoholu a krásných žen, jenž ve stínu osvětimských komínů našel svoji lidskost a riskoval nejen majetek, ale i vlastní život, aby nedopustil vyvraždění tisícovky „svých židů“.Román, který je mistrovským, mnohovrstevnatým vylíčením charakterů a osudů jedinců zapojených do obrovité byrokratické mašinerie zla, získal Man Bookerovu Cenu.Audioknihu v podání jednoho z našich předních interpretů dokresluje hudební doprovod, inspirovaný hudbou ke stejnojmennému filmu Stevena Spielberga, stěžejního díla světové kinematografie.

Podľa skutočného príbehu statočnej nemeckej zdravotnej sestry, ktorá sa v Osvienčime starala o najmladších väzňov. V jedno obyčajné ráno roku 1943 Helen Heinnemannová pripravuje svojich päť detí, keď k nim zrazu vtrhne nemecká polícia, ktorá má na príkaz SS odviesť jej päť detí aj manžela rómskeho pôvodu do väzby. Hoci Helen je Nemka a nijaké bezprostredné nebezpečenstvo jej nehrozí, odmietne opustiť svoju rodinu, čím si spečatí svoj osud spôsobom, o akom by sa jej nikdy ani nesnívalo. Po vyčerpávajúcej ceste Helen a jej rodina prídu do koncentračného tábora v Osvienčime. Jej manžela Johanna od nich odtrhnú, no Helen je odhodlaná za každú cenu chrániť svoju rodinu aj ostatných väzňov. Keď vedenie tábora zistí, že je nielen Nemka, ale ešte aj vyškolená zdravotná sestra, prikážu jej pracovať v nemocnici, ktorú má pod dohľadom sám Dr. Mengele. Helen si nerobí žiadne ilúzie o Mengeleho zámeroch, ale súhlasí, keď jej prikáže organizovať dennú starostlivosť a školu pre rómske deti v tábore. Helen zmobilizuje všetky svoje sily, aby za každú cenu ochránila deti, ktoré jej boli zverené do starostlivosti.Román Osvienčimská uspávanka demonštruje moc ľudskej obetavosti v podmienkach, keď sa zdá, že všetka nádej pohasla.

Napriek všetkému povedať životu áno. Len málo kníh zanechá v čitateľovi taký silný dojem ako kniha Hľadanie zmyslu života. Autor, svetoznámy neurológ a psychiater Viktor E. Frankl, ju napísal po prepustení z koncentračného tábora a hoci sa mu zážitky z neho stali hlavným podkladom, nejde o vyratúvanie krutostí, ale o originálnu psychoanalýzu vychádzajúcu z autorovho prístupu k hľadaniu zmyslu vlastnej existencie a života.Od svojho prvého vydania v roku 1946 sa kniha stala svetovým bestsellerom, predalo sa z nej viac ako 10 miliónov kusov a bola preložená do viac ako tridsiatich svetových jazykov.

Publikácia Karola Janasa čitateľov informuje o prenasledovaní Rómov v rokoch 1939 až 1945. Prvé obdobie perzekúcií (marec 1939 – august 1944) charakterizoval rozpačitý postup mocenského aparátu SR. Perzekúcie mali tri základné formy - prvou bola snaha o likvidáciu rómskeho kočovníctva a odstraňovanie rómskych obydlí z miest a obcí, druhou bola perzekúcia v armáde Slovenského štátu, treťou a najradikálnejšou formou bolo zriaďovanie pracovných útvarov pre Rómov a tzv. asociálne osoby. V druhom období (august 1944 – apríl 1945) sa po okupácii Slovenska nemeckou armádou perzekúcie zintenzívnili. V Dubnici nad Váhom bol zriadený zaisťovací tábor, v ktorom boli v neľudských podmienkach koncentrované celé Rómske rodiny. Autor sa taktiež venuje aj dokumentácii prípadov priamej fyzickej likvidácie osôb.

Kniha Děti Ireny Sendlerové je příběhem neuvěřitelně odvážné ženy, která zachránila za 2. světové války před jistou smrtí 2500 židovských dětí z varšavského ghetta. Autorka sleduje její život od raného dětství a dospívání, které formovalo její charakter a odvahu. Irena Sendlerová v knize vzpomíná, jak zachraňovala děti a kudy se ubíraly jejich poválečné osudy. I když její příběh není tak známý jako příběh sira Nicholase Wintona a jeho zachráněných dětí, nebo Oscara Schindlera, byl stejně neuvěřitelný a dramatický. Irena Sendlerová v knize vzpomíná, jak zachraňovala děti a kudy se ubíraly jejich poválečné osudy. Líčí nesnáze a nebezpečí, ale i radosti, které prožívala spolu s nimi. Mnoho z těchto dětí ji považuje za svou druhou matku a cítí k ní velký vděk a lásku. I když její příběh není tak známý jako příběh sira Wintona a jeho zachráněných dětí, nebo Oscara Schindlera, byl stejně neuvěřitelný a dramatický. Autorka vzdává hold této ženě s nezlomným duchem, silným charakterem, citlivostí k cizímu utrpení a bezpříkladnou připraveností se obětovat. Jejím záměrem bylo seznámit co nejvíce lidí s jejím velkým činem. Po letech šikany, ponížení a pronásledování v poválečných letech byl Ireně Sendlerové v roce 1965 udělen titul Spravedlivý mezi národy, v roce 2003 obdržela nejvyšší polské vyznamenání, Řád bílého orla. Byla také nominována na Nobelovu cenu míru.

V roku 1942 utiekla ako devätnásťročná zo Slovenského štátu do Maďarska. Prežila Osvienčim i pochod smrti do Ravensbrücku a o svojom osude, ale aj o osude vojnovej Európy napísala túto úžasnú knihu, ktorá bola v roku 2001 v Dánsku vyhlásená za knihu roka. Iboja Wandall-Holm, dánska spisovateľka, vyrástla v predvojnovom Liptovskom Mikuláši. Po začiatku deportácií židovských obyvateľov do vyhladzovacích táborov utiekla spolu so svojimi dvomi mladšími sestrami do Maďarska. Tri mladé dievčatá tak postihlo neželané kruté „dobrodružstvo“, ktoré ich povodilo špinou, ostnatým drôtom a nemerateľným utrpením vojnovej Európy. Moruša Iboje Wandall-Holm je dôležitým kamienkom do mozaiky dejín vojnového Slovenského štátu i tragédie slovenských Židov. Nie je však len o tom, nie je len rozprávaním o vojne a pekle koncentrákov. Je aj o nádeji, o láske, o nesmiernej cene ľudského života i o obrovskej túžbe žiť a neprestať byť človekom.

Životopis, který se nevešel na jednu stránku. Autorka Opožděných vzpomínek se narodila v roce 1930 do asimilované židovské rodiny. Poklidný rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Praha, „nejkrásnější město na světě“, se zdají být zárukou příštích předvídatelných desetiletí. Koncem třicátých let však dostávají politické události rychlý spád: první měsíce nacistické okupace znamenají pro Židy rostoucí diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování a nejistotu. Následuje deportace do Terezína a posléze do Osvětimi. „Jedenáct mi bylo v Praze, dvanáct v Terezíně, třináct v Osvětimi, čtrnáct na pochodu smrti,“ shrnuje autorka svůj život lapidárně jednou větou. Podaří se jí přežít a v nepředstavitelně obtížných podmínkách tráví poslední měsíce války, nemocná, hladová, ničená hrůzou ze smrti...

Papež Pius XII. byl v předvečer své smrti 9. října 1958 předmětem jednomyslné obdivné úcty a uznání. O několik let později se stal hrdinou smutné legendy: během války prý nečinně a mlčenlivě přihlížel zločinům proti lidskosti a jeho ústa se k protestu neotevřela! K návratu od fikce k realitě, od legendy k historii existuje jediný prostředek: vyhledat původní dokumenty, které mluví bezprostředně o činnosti Pia XII. Proto se papež Pavel VI. v roce 1964 rozhodl dát svolení ke zveřejnění dokumentů o činnosti Svatého stolce za války. V archivech Státního sekretariátu se uchovávají spisy, ve kterých je možné vysledovat často den po dni, někdy dokonce i hodinu po hodině činnost samotného papeže i jeho administrativy. Tento materiál shromáždil a v letech 1965 až 1982 zveřejnil otec Blet spolu se svými třemi spolubratry ve dvanáctisvazkovém díle Akta a dokumenty Svatého stoce za druhé světové války. Pro dostupnost široké veřejnosti byl vytvořen jediný svazek. Český překlad je zcela bez úprav vzhledem k francouzskému originálu a nechybí zde ani rejstřík osob zmíněných v publikaci.

V úděsné realitě Terezína žily a dospívaly děti – ve stínu smrti, do které jim skoro všem zbýval jen krátce vyměřený čas. Děti, i ty dospívající, naštěstí mají vlastní svět, do kterého jen obtížně a ne zcela srozumitelně proniká skutečnost dospělých a jehož běh se vymyká nudným zákonům fyzikálního času.J. R. Pickovi se podařilo ze vzpomínek nejen vzkřísit obraz dychtivé, živelné radosti z toho mála, co bylo předčasně dospívajícím v lágru dopřáno, ale paradoxně také postihnout absurdně komediální vztah židů k příšerné genocidní realitě. Jeho novelka je světovým unikátem, snad vůbec jediným humoristickým zpodobením života v koncentráku.

Život a podivuhodná putování Petra Ginze. Kniha přibližuje život a tvorbu nadaného pražského chlapce, který byl jako židovský míšenec v roce 1942 internován v terezínském ghettu a později, v necelých 17 letech, zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora Birkenau.V Terezíně organizoval vydávání tajného časopisu Vedem. Jedna z jeho kreseb se proslavila, když ji s sebou do vesmíru (na palubě raketoplánu Columbia) vzal první izraelský kosmonaut. Rovněž přibližuje Petrovu rodinu, dětství, život v protektorátní Praze i aktivity v Terezíně. Podrobně se věnuje organizaci výchovy chlapců na domově 1 v terezínském ghettu, vč. vývoje dětské samosprávy i každodenním reáliím života v ghettu.

Karel Weirich, český novinář a zachránce Židů v Itálii. Život Karla Weiricha (1906–1981) zůstal donedávna neznámý jak české, tak italské veřejnosti. pracoval jako novinář, stenograf a účetní. Od roku 1935 působil jako vatikánský korespondent ČTK. Během druhé světové války se mu z Říma podařilo jedinečným způsobem organizovat pomoc pro pronásledované Židy pocházející z Ćeskoslovenska.Ohniskem jeho aktivit byl koncentrační tábor Ferramonti di Tarsia v Kalábrii, kde bylo zadržováno několik set československých Židů, pasažérů ztroskotané lodi Pentcho, jež mířila do Palestiny. Sám Karel Weirich kvůli tomu skončil v koncentračním táboře, ale před smrtí ho zachránilo osvobození tábora Američany a konec války.Kniha Alberta Tronchina popisuje, jak konkrétně Weirich své aktivity ve prospěch Židů rozvíjel, a dává do kontextu lokální události s dějinami holocaustu a protifašistického odboje. V knížce najdeme i cenné archivní materiály (fotografie, tajné zprávy o situaci v Protektorátu Čechy a Morava, seznamy zachráněných aj.) a podrobnosti o tom, jakými kanály pomoc proudila a kdo se na ní podílel.

Afonso Cruz počul svojich starých rodičov často rozprávať o tom, ako cez druhú svetovú vojnu skrývali vo svojom dome slovenského maliara židovského pôvodu, Ivana Sorsa. Spával pod kuchynským drezom za naukladanými polenami.Na autora rozprávanie starých rodičov natoľko zapôsobilo, že sa rozhodol napísať o tom knihu. Celá autorova rodina sa pokladala za revolucionárov, preto podobný čin bol pre nich úplne samozrejmý. Cruz vychádza zo skutočných spomienok svojich predkov a uvádza príbehy, ktoré sa v tom čase aj odohrali.O maliarovi Ivanovi Sorsovi vedel len toľko, že sa narodil v Bratislave 23. novembra 1985 a v roku 1929 ilustroval knihu o náboženskej tolerancii. V tom čase žil v USA, teda išlo o americkú publikáciu.Autor hovorí: Neviem, prečo sa vrátil do Bratislavy alebo Európy, ale v roku 1940 žil v dome mojich starých rodičov a spával pod kuchynským drezom.

Památce mých rodičů a mé nejmladší sestry Cipory. Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu.Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje román Noc vlastní zážitky autora – mladého ortodoxního Žida, pocházejícího z rumunského města Sighetu Marmaiei v Transylvánii. V roce 1944 byl s rodinou deportován do nacistických vyhlazovacích táborů Osvětim a Buchenwald. Jeho víra v Boha a důvěra v lidskost byla otřesena. Své hrůzné zážitky se odhodlal vylíčit teprve až letech 1954 – 1955 v rozsáhlém rukopisu psaném v jidiš. Jeho podstatně zkrácená verze byla roku 1956 vydána v Argentině pod názvem Un di velt hot geshvign (A svět mlčel). V roce 1958 vyšla ve francouzštině pod novým názvem La Nuit v pařížském vydavatelství Les Éditions de Minuit a v roce 1960 v angličtině jako Night, zásluhou newyorského vydavatelství Hill & Wang..Kniha byla postupně přeložena i do dalších jazyků. Český překlad z původního francouzského originálu byl vydán bez předmluvy v letech 1999 a 2007 v pražském nakladatelství Sefer. Nyní v Kartuziánské nakladatelství vychází doplněné 3. české vydání s aktualizovanou předmluvou autora.