Knihy o večnom živote

O posledních věcech člověka. Druhý břeh nepředstavuje útěk od reality všedního dne, ale splnitelnou naději, že svět je bohatší a zajímavější než doposud tušíme, a že lidský život je komplexnější než jen upachtěnost v každodenních stereotypech. Voda, symbolika křtu, která se dynamicky pohybuje, zná dva břehy: z toho, kde se namáháme, se dostáváme na „onen“ druhý, kde je Kristova oblažující blízkost nekonečné plnosti a kde se už mohlo rozvinout to, jak nás Pán stvořil. Text kardinála T. Špidlíka potvrzuje realitu naší touhy po věčném životě i jistotu Pánova očekávání, abychom v něm byli dokonale šťastní.

Eschatológia ako teologická disciplína si dlhé roky pokojne hovela na konci systematickej teológie, veď ide predsa o traktát o „posledných veciach“. Naše časy ju však uvrhli do stredu teologického uvažovania. V úvode knihy sa autor zamýšľa nad historickými predpokladmi tejto zmeny postavenia eschatológie. Vidí ich predovšetkým v stretnutí sa teologického myslenia s takmer náboženským pátosom budúcnosti, ktorý so sebou priniesol marxizmus.Z tohto stretu vzišli v našich časoch také moderné teológie budúcnosti, nádeje, oslobodenia. Podľa regensburského profesora dogmatickej teológie Josepha Ratzingera, ktorý túto knihu v roku 1977 napísal, sa v problematike eschatológie kladie otázka o tom, čo je vlastne podstatou kresťanstva. Zaoberá sa individuálnymi rozmermi eschatológie, čiže otázkami o smrti a nesmrteľnosti, a venuje sa aj tematike „budúceho života“, čiže vzkrieseniu mŕtvych, Kristovmu druhému príchodu, posledného súdu, peklu, očistcu a napokon nebu.

Ctihodný Louis z Granady OP bol obľúbeným duchovným spisovateľom sv. Jána z Kríža, sv. Františka Saleského, sv. Karola Boromejského, sv. Vincenta z Pauly a sv. Ruženy Limskej. Svätá Terézia z Avily pripisovala tejto knihe zásluhy na obrátení viac než milióna duší v jej dobe!„Všetci sme určení pre jedno alebo pre druhé,“ hovorí ctihodný Louis, „buď večne kraľovať s Bohom v nebi alebo večne horieť s diablami v pekle.“ Táto skutočnosť, ktorej nemôžeme uniknúť, ožíva na každej stránke tohto majstrovsky napísaného diela. Jeho opis zúfalstva v pekle zbaví aj toho najtvrdohlavejšieho hriešnika túžby naďalej hrešiť. Klasické výhovorky ľudí, napríklad plán obrátiť sa v neskoršom období a ťažkosti pri praktizovaní čností, sú úplne zničené. Ctihodný Louis nám navyše ukazuje, že hriešnikov život pre zožierajúce svedomie je pre neho neustálym súžením už tu na zemi. Praktizovanie čností prináša prisľúbenie neba a nádhernú radosť čistého svedomia i mnohé výhody svätosti!Kniha Hriešnikov sprievodca je veľmi zrozumiteľná kniha, ktorá preráža náboženskú hmlu dnešnej doby. Strháva pôvab hriechu a posilňuje dušu, aby odhodlane praktizovala kresťanské čnosti – tie pravé bohatstvá, ktoré ju budú sprevádzať za hrob.

Co nastane po smrti?. Žije naša duša aj po smrti?Je tam naozaj raj a večný život?Rokovania so smrťou sú ťažké pre väčšinu z nás. Anselm Grün nás chce posunúť bližšie k umeniu života a umierania a odpovediam k centrálnej otázke nášho života: Čo príde po smrti?S pomocou mnohých obrazov z Biblie nám vo svojom diele Smrt není konec ponúka predstavu o tom, čo môžeme očakávať po smrti. Náš strach sa môže obrátiť na nádej a pokoj. Boh nám dal všetkým prísľub večného života, keď mu budeme hľadieť z tváre do tváre.

Detailní teologické pojednání o věčné blaženosti. Autor vysvětluje nejen podstatu blaženého patření na Boží tvář, ale rovněž nabízí mystický vhled, jakým způsobem je budeme prožívat v závislosti na svém pozemském životě. Hovoří tak o různých stupních nebeské blaženosti, počínaje slávou Pána Ježíše a Panny Marie. Autor se zabývá také omyly, kterých je potřeba vyvarovat se při rozjímání o nebi. Texty vyšly v nové, upravené podobě nejprve na stránkách týdeníku Světlo, nyní se dočkaly i knižního vydání.

Drobná knížka Smrt není zlá zachycuje čtyři vynikající promluvy na téma smrti a křesťanské naděje v posmrtný život, které autor pronesl v ruské pravoslavné katedrále v Londýně v roce 1984.Pamatovat na smrt, připomínat si vlastní smrtelnost a pomíjivost pozemského způsobu života patřilo od nejstarších dob ke křesťanské tradici, jen poslední dobou tyto skutečnosti stále více vytěsňujeme – ke své škodě: skrze bolest ze smrti a ztrátu blízkých se nám totiž pootevírají dveře do věčnosti. Je důležité prožívat umírání ve vztazích a ve společné modlitbě a ochotě k usmíření.

Tématu posledních věcí patří v myšlení a rozjímání kardinála Journeta významné místo. Tato kniha nabízí pečlivý přepis kázání, jež na toto téma pronesl při duchovním cvičení v roce 1961.Ve svém výkladu náš kazatel jakoby nevědomky přináší živoucí svědectví čiré, průzračné víry, nesené hlubokou láskou. Nebojí se promlouvat o tajemstvích, o kterých lidé nemají odvahu hovořit a na něž nelze pohlížet bez lásky. Stvoření člověka, prvotní hřích, očistec, peklo.K těm nejtěžším otázkám, které si klade každý člověk, přistupuje naprosto zpříma, a jeho odpověď jako by už nyní byla projasněná paprskem pokoje, jehož dosáhneme později v nebi, v blaženém patření na Boha.

„Maranatha", „Přijď, Pane Ježíši“ – tak zněla jedna z invokací prvních křesťanů. Na tomto pozadí zkoumá autor patristické, zejména východní křesťanské prameny. Jejich pomocí můžeme číst duchovní smysl poslední doby coby vrůstání Božího působení do jeho stvoření, kde dějiny nejsou pouhou materií pro soud, ale vzácným „stavebním materiálem“ pro náš domov: nový Jeruzalém.

Úvahy o existenci křesťana. Písmo jde k jádru věci. Říká, kdo je člověk: Stvořený, Hříšník, Vykoupený. Co dělá jeho život křesťanským?Zvyky?Zbožnost?Dobré skutky?V krátkých promluvách přibližuje autor tyto základní otázky křesťanské existence člověku dneška.

Vzhledem k tomu, že nikdo není dokonalý.... Jistěže existuje více cest, jak se dostat do nebe... Nejprodávanější autor Andy Stanley se zabývá tímto tématem, kterému věří i mnoho křesťanů. Ale víra, že všichní dobří lidé jdou do nebe, s sebou nese mnoho problémů, tvrdí Stanley. Dobrota se tedy neodměňuje? Není křesťanství spravedlivé? "Možná, že není," říká autor. Čtenáři se dozvědí, proč Ježíš učil, že dobrota není ani požadavek pro vstup do nebe - a proč je křesťanství daleko za hranicí spravedlnosti. Andy Stanley vybízí věřící i skeptiky, aby si uvědomili Boží ohromnou milost a slitování.

Smrť nás učí dobre žiť. Mária Jasenková je riaditeľka a primárka lekárka detského domáceho hospicu Plamienok. V otvorenom rozhovore prezrádza nielen to, kam ju nasmerovala jej životná cesta a ako vyzerali prvé dni či roky jej hospicu, ale dovoľuje blízko a intímne nahliadnuť aj do jej duše a uchopiť dInšpirujúcio slov náročné témy: smrť, zomieranie, zraniteľnosť či pomoc tým, ktorí si nevedia pomôcť sami. A ku každej téme vždy pridáva: Ak hovoríme o smrti, nezabúdajme predovšetkým hovoriť o živote.

Otázky neveriacich, pochybujúcich i veriacich o tom, či je Boh naozaj spravodlivý, sa ozývajú neustále. Tvárou v tvár utrpeniu, bolesti a smrti sú tieto otázky oprávnené. Tých, čo sa na to pýtajú, nemožno umlčať, nemožno prepočuť. Významný a originálny teológ 20. storočia Ladislaus Boros sa sám pridal k tým, čo sa takto pýtajú. Výsledkom jeho spytovania sú tieto meditácie o ľudskej zraniteľnosti, chorobe, bolesti, smrti a o večnom živote. Neprikrášľuje ich teologickým špekulovaním. Uvažuje len na základe Božieho slova a tvrdej ľudskej skúsenosti. Poodhaľuje zmysel všetkého bolestného. A jednoznačne stojí za tým, že naše bytie, nech je na zemi akokoľvek ťažké, je bytie vykúpené, určené pre nebo.

Nebo, zem a obnovenie všetkého, na čom nám záleží. John Eldredge, ktorého diela sú v rebríčku denníka New York Times bestsellermi, ponúka čitateľom úchvatný pohľad na Boží prísľub nového neba a novej zeme.Táto prevratná kniha o našej budúcnosti sa odvíja od skutočnosti, že podľa Biblie nebo nie je naším večným domovom – je ním nová zem. Ako hovorí Ježiš v Evanjeliu podľa Matúša, nasledujúca kapitola nášho príbehu sa začína „obnovením sveta“, čím myslí zem, ktorú milujeme v celej jej kráse, nás samých a vecí, ktoré obohacujú život: hudbu, umenie, jedlo, smiech a všetko, čo je nám milé a blízke. Všetko sa obnoví „pri obnovení sveta“. To, ako si predstavujete svoju budúcnosť, viac ako čokoľvek iné ovplyvní vašu súčasnú skúsenosť. Keby ste vedeli, že Boh obnoví váš život a všetko, čo ste v ňom milovali, keby ste verili, že k vám prichádza veľké a žiarivé dobro – nie vo vágnom nebi, ale priamo tu na tejto zemi – mali by ste nádej, ktorá by vám bola oporou, „istou a pevnou kotvou duše“ (Hebr 6, 19 ), záchranným lanom siahajúcim pomedzi všetko vonkajšie priamo do Božej prítomnosti.Väčšina kresťanov (ako ani väčšina ostaných ľudí) sa neteší na svoju budúcnosť, pretože ich predstava neba je nábožensky zahmlená a, úprimne povedané, nudná. Nádej sa začína, až keď pochopíme, že veriaci nič nestratí. Nebo nie je život v oblakoch. Nie je to nekonečná hra na harfe či chválospevy. V skutočnosti sa nám vráti život, po ktorom túžime, raj, ktorý poznali Adam a Eva. A tento život príde čoskoro.

"Danteho Božská komedie shrnuje poznání vrcholného středověku o uspořádání kosmu a smyslu člověka v něm. Po 700 letech zjišťujeme, že obsahovalo pravdivé jádro, které si teď žádá být zaoděno moderními termíny. Skutečně, sedm nebes a pekel existuje jako archetypy kolektivní psychologie a kulturní typy, které se v dějinách lidstva i ve vývoji jednotlivce střídají v pořadí, v jakém Dante putuje sférami andělských kůrů".Scénář - Milan Friedl a prof. Vladimír Mikeš. Podle překladu prof. Vladimíra Mikeše, který byl publikován nakladatelstvím Academia. Umělecký přednes - Milan Friedl, Gabriela Filippi, Alfred Strejček, Rudolf Pellar.