Knihy o čnostiach

P. Michael Marsch, vzděláním teolog a psychoterapeut se narodil v roce 1931 v Německu. Vyrůstal jako evangelický křesťan. Po válce, když pracoval v Paříži, konvertoval a vstoupil do dominikánského řádu. Po svých zkušenostech s darem uzdravování spoluvytvářel hnutí charismatické obnovy. V bývalém klášteře Heiligkreuztal založil komunitu, která s láskou a modlitbou pečuje o duševně a tělesně nemocné lidi.

Prezrite si celú sériu úvah a zamyslení kardinála Charlesa Journeta: Promluvy.Téma lásky (teologální ctnosti lásky, caritas) se dá uchopit různými způsoby a kardinál Journet si ve svých Promluvách zvolil přístup nejobtížnější, teologický – vydal se ve stopách pojednání Tomáše Akvinského v Teologické sumě. Promlouvá o lásce z naukového hlediska, které doplňuje příklady, přiléhavými obrazy a svědectvím svatých.

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí „vědu o dobrém životě“ na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií. Je to plně praktická disciplína, která má vést člověka k reálné změně k lepšímu.K nejvýznamnějším Tomášovým spisům o etice patří – kromě komentáře k Aristotelově etice a rozsáhlé střední části Teologické sumy – komplex pěti diskutovaných otázek o ctnostech, Quaestiones disputatae de virtutibus. První otázka se zabývá ctnostmi obecně, tedy tím, co jsou a kam patří v celku lidských potencí a schopností.Tuto otázku předkládá svazek, který právě držíte v rukou. Druhý díl, jehož vydání se připravuje, bude obsahovat pojednání o kardinálních ctnostech (5. otázka QD), třetí pak o teologických ctnostech lásky a naděje (2. a 4. otázka) a o přikázání bratrského napomenutí (3. otázka).

Církev získavala či ztrácela sílu přesne podle toho, jak se přibližovala nebo vzdalovala niterné víře.Autor ve své knize prorocky poukazuje na hodnotu absolutní pravdy, kterou Bůh zjevuje lidem prostřednictvím Starého i Nového zákona. Přivádí k myšlence, že pokud budeme chtít porozumět Bohu a budeme-li chtít proniknout do duchovních hloubek, bude zapotřebí určitého úsilí a dostatek času.Krok za krokem je čtenář veden k hledání niterné víry, která umožňuje porozumět mnohým Božím tajemstvím…

Gianna Berettová-Mollová. Životný príbeh svätej gianny Berettovej-Mollovej je jednoduchý a zároveň uchvacujúci. Táto manželka, matka a lekárka úprimne hľadala Božiu vôľu vo všetkých životných okolnostiach, a keď bolo treba, neváhala zanechať šťastnú existenciu na zemi v prospech nového stvorenia – svojho štvrtého dieťaťa. Gianninu vnútornú silu a túžbu po skutočnej láske nám odhalí najmä jej korešpondencia s Pietrom, jej snúbencom, neskôr manželom, a svedectvá najbližších.

Koncept morálneho svedomia podľa Druhého vatikánskeho koncilu a jeho využitie vo vybraných dokumentoch magistéria Jána Pavla II.Pri uvažovaní o špecifikách morálneho svedomia vo svetle Druhého vatikánskeho koncilu je potrebné venovať pozornosť človeku, ktorý – vstúpiac do svojho vnútra – na jednej strane stojí pred sebou samým vo svojom najskrytejšom jadre, na druhej strane je sám s Bohom. Morálne svedomie je potom tým hermeneuticky privilegovaným miestom, kde uvedomenie si seba a uvedomenie si Boha sú nerozlučiteľne spojené. V tajomných hlbinách a svätyni vlastného „ja“, teda vo svedomí, každý jednotlivec rozhoduje o prijatí vlastnej základnej voľby (optio fundamentalis). Rozhoduje sa medzi dvoma možnosťami: buď prijme (niekedy aspoň implicitne), alebo odmietne to, čo sa vo svätyni udialo.Prof. ThDr. Ivan Kútny, PhD., v súčasnosti pôsobí na Teologickej fakulte Trnavskej univerzity v Bratislave. Za profesora bol vymenovaný 13. júna 2005 po vedeckej profilácii – uskutočnenej v zahraničí – v oblasti etiky a morálnej teológie.

Kniha benediktinského mnicha Anselma Grüna nazvaná „Čemu věřím“ se věnuje otázce víry z pohledu duchovního vůdce, psychologa, znalce Písma i prostého věřícího.V šesti kapitolách přibližuje různé pohledy na víru ve vztahu k osobnímu rozměru člověka. Interpretuje ji jako projev důvěry, jako přeznačení a přesažení i na základě evangelia. Víra nevylučuje rozum a připouští diskusi i pochybnosti. Především však je to cesta ke svobodě a důstojnosti Božích dětí.

Je křesťanská svatost vyhrazena pouze pro ctnostné a dokonalé?Nemohou o ni usilovat také chudí, hříšní a zranění – i skrze své slabosti a pády? V podobenství o svatebních hostech se pán rozhodne zaplnit hodovní síň těmi, kdo žijí „podél plotů“, lidmi na okraji společnosti, ubožáky, alkoholiky a narkomany, zkrátka všemi, kteří svou ubohost vyznávají a v pokoře a pravdě se otevírají Božímu milosrdenství.Cesta evangelia je vlastně cestou duchovního dětství. Ježíš sám postavil učedníkům před oči dítě a prohlásil, že vejít do Království znamená být v něčem podstatném jako děti, vsadit na malou cestu důvěry, pokory a odevzdanosti. Skutečný světec vyznává, že je hříšník, jemuž je neustále zapotřebí obrácení. A každý hříšník si zase musí přiznat, že se může stát světcem.

Praktické rady pro lásku, sex a chození v jednadvacátem století. Jsi nezadaný/nezadaná? Hledáš "toho pravého/tu pravdou"? Domníváš se, že až takového partnera najdeš, bude všechno "v pořádku"? Zkus se nad tím ještě zamyslet! V knize Láska, sex a chození Andy Stanley odhaluje výzvy, předpoklady i skryté hrozby chození v jednadvacátém století. A co je nejdůležitější, nabízí ty nejpraktičtější rady, jaké k tomuto tématu budete moci kdy slyšet.Láska, sex a chození je výzvou pro ty, kdo hledají životního partnera, aby vystoupili a stanovili nové standardy pro tuto generaci. Jestliže nechcete, aby vaše manželství vypadalo tak jako většina manželství, přestaňte randit tak jako většina vašich vrstevníků."

Apoštolský list k vyhlášení Roku víry. Apoštolský list Porta fidei papeže Benedikta XVI. daný "motu proprio" k vyhlášení Roku víry 11. října 2011

„Pokora“ Andrewa Murrayho patří k nejvydávanějším křesťanským knihám na světě. Může za to autorova schopnost psát o věcech, o kterých přemýšlejí všichni křesťané a které se jich týkají.Proč je pokora důležitá?Není pokora nedosažitelnou křesťanskou metou, kvůli které máme jen špatné svědomí?Nejsou pokorní lidé ochuzováni?Jak si pokory užívat?Murray dokáže proniknout ke zdrojům křesťanského života. Přitom neztrácí ze zřetele praktičnost a zůstává povzbudivý.

Povolání ke svatosti. Kniha, která vám ukáže hřích v praktických příkladech. Dr. Brown zde na základě svých vlastních zkušeností rozebírá aspekty hříchu. I malý a nepatrný hřích tě může připravit o nebe. Po přečtení této knihy určitě nezůstaneš stejný.

Dejiny morálnej filozofie predstavujú permanentné hľadačstvo správneho života, naplneného a sprevádzaného života, naplneného a sprevádzaného správnymi morálnymi hodnotami. Aktuálna sa javí otázka: či to, čo dnes považujeme a označujeme za morálne, takým aj skutočne je? Plejáda rôznych, relatívne nekonzistentných teoretických názorov svedčí o ťažkostiach pri hľadaní zhody v otázke identifikovania a postulovania jedného rešpektovateľného teoretického východiska cností. Aristotela možno považovať za zakladateľa dlhodobej teoretickej tradície, no premýšľať o jeho špecifickom výklade cností je komplikované.

Síla víry, naděje a lásky. Tvrzení, z něhož autor, francouzský kněz Jacques Philippe, vychází, je prosté, ale má velký dosah: člověk si získává vnitřní svobodu přesně v té míře, jak v něm sílí víra, naděje a láska. Otec Jacques osvětluje, že působení „božských ctností“ je středem duchovního života, a ukazuje klíčovou roli ctnosti naděje pro náš vnitřní růst. Kniha je psána prostě a konkrétně. Je určena všem, kteří se hodlají „otevřít nádherné vnitřní obnově, kterou chce Duch svatý uskutečnit v lidských srdcích, a tak dosáhnout svobody a slávy Božích dětí!“

Úvod do evanjelikálnej etiky. Etika ako náuka o živote sa stala vedou o mravnosti, podobne ako je estetika vedou o kráse. Do popredia tak vystúpila jej opisná funkcia s otázkou: „Ako ľudia žijú?“ Takmer zanikla, alebo aspoň ustúpila jej predpisná funkcia s otázkou: „Ako by ľudia mali žiť?" To je však len ďalším prejavom toho, že východiskom teológie sa namiesto Boha stáva človek. Do etiky patrí uvažovanie o hodnotách, normách, cnostiach a zámeroch, ktorými popisujeme morálny život. Na druhej strane kresťanská morálka je aktivitou, teda životom a cnosťami kresťanskej komunity. Kresťanská etická reflexia čerpá z Písma a tradície viery, ale odohráva sa vždy v súčasnom kontexte. V tom spočíva jedno z opodstatnení predkladanej práce. Kresťanská etika ako disciplína zahŕňa kritickú reflexiu o podstate kresťanského morálneho života. doc. ThDr. Ing. Ján Henžel, PhD. sa narodil v roku 1954 v Dolnej Seči. Po maturite na Strednej ekonomickej škole v Leviciach ho neprijali na štúdium teológie s odôvodnením, že „to nie je v záujme socialistického štátu.“ V roku 1978 získal inžiniersky diplom na Vysokej škole ekonomickej v Bratislave. Následne pracoval 12 rokov v Slovenských energetických strojárňach Tlmače. V roku 1991 bol ordinovaný za kazateľa Cirkvi bratskej. Doktorát z teológie získal v roku 2001 na Brunelovej univerzite v Londýne. Odvtedy popri cirkevnej duchovenskej činnosti prednášal najmä etiku a dejiny dogiem na Katedre teológie a katechetiky PF UMB v Banskej Bystrici. V roku 2016 bol habilitovaný na docenta teológie na Husitskej teologickej fakulte UK v Prahe. V rokoch 2005 – 2015 bol predsedom Rady Cirkvi bratskej na Slovensku. Aktívne sa angažuje doma aj v zahraničí najmä v oblasti vykladačského zvestovania Biblie. S manželkou Alžbetou majú dve dospelé deti a 5 vnúčat.

Meditace o podobách mravního života. Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. Romano Guardini (1885 – 1968), byl německo-italský kulturní historik a teolog. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolického intelektuálního života 20. století, jež v době okolo obou světových válek výrazně spoluutvářely duchovní klima a orientaci v Evropě a soudobou evropskou vzdělanost.Roku 1910 byl vysvěcen na kněze a po získání doktorátu (1915) se roku 1922 habilitoval prací o sv. Bonaventurovi. V roce 1923 obdržel katedru filosofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně a působil tu až do roku 1939, kdy byl nacisty donucen odejít. Po válce v Berlíně obnovil svou přednáškovou činnost a vyučoval i v Mnichově;