Knihy o rehoľnom živote

Kniha seznamuje s životem "Malé arabky" - karmelitky sestry Marie od Ukřižovaného. Tato předchůdkyně sv. Terezie z Lisieux je symbolem snahy o porozumění západního křesťanství s východním a symbolem snah o dialog křesťanství s islamem. Na středním východě je uctívána stejně vroucně křesťany i muslimy.

Duchovní životopis. „Já sám si neumím představit lásku bez naléhavé potřeby shody, podobnosti, a hlavně bez sdílení všech bolestí, těžkostí, tvrdosti života... Být bohatý, mít se dobře, žít v poklidu ze svého majetku, když ty jsi byl chudý, nuzný a těžkou prací sis namáhavě vydělával na živobytí – to bych já, Bože, nedovedl. Nedovedl bych takto milovat. Služebník nemá být větší než jeho pán.“Karel Foucauld (1858–1916) zemřel mučednickou smrtí na Sahaře už před sto lety. Svou životní cestu hledal bratr Karel klopotně. Studoval prestižní vojenskou školu, ale byl z ní vyloučen. Proslavil se zeměpisnou výpravou do Maroka, ale cestovatelem nezůstal. V jednom pařížském kostele prožil radikální obrácení a vstoupil k trapistům, aby za pár let zjistil, že hledá jiný způsob následování. Usadil se jako poustevník v Nazaretě, ale nakonec odešel na Saharu, aby žil „spiritualitu Nazareta“ uprostřed kmene Tuaregů v Alžírsku. Až po čtyřicítce se nechal vysvětit na kněze, stále toužil založit komunitu, ale nikdy nezískal jediného učedníka. Jeho spiritualita záhy oslovovala mnohé křesťany, ale až léta po jeho smrti vznikly fraternity Malých bratří a Malých sester Ježíšových. Roku 2005 jej papež Benedikt XVI. zapsal mezi blahoslavené.Bratr Karel byl od svého obrácení doslova fascinován Kristem, chtěl se mu připodobnit úplně ve všem. Kéž by touto fascinací „nakazil“ všechny, kdo knihu budou číst.

Čtenář tohoto svazku se seznámí s životem otce Jeronýma. Nejprve prostřednictvím portrétu od otce Mikuláše, který mu byl z jeho žáků nejblíže.Hned potom ve vzpomínkách autora samého. Nejde však o autobiografii, nýbrž o pohled na všechny, kdo mu pomohli stát se tím, kým byl – mužem modlitby, kterého život v klášteře naplňoval štěstím, silnou a vyrovnanou osobností, schopnou předat druhým své zkušenosti ze života s Bohem.

Nastal čas pro renesanci křesťanství. Autor známé trilogie Poustevník, Prorok a Mystik poznal Zuzanu, když byla ještě dítě. Znovu se pak setkali až po letech. Napsala mu tehdy dopis, v němž mu položila několik otázek týkajících se víry. Tak vznikly tyto úvahy ve formě dopisů. Autor se v nich snaží rozkrývat problémy, které se nastřádaly během dlouhých staletí křesťanského myšlení a které byly základem Zuzaniných otázek i potíží. Tvrdí, že nastal čas pro renesanci křesťanství.

Modlitby sv. Augustina z jeho „Vyznání“ prozrazují hlubokou osobní zkušenost pisatele, setkání jak s realitou hříchu a smrti tak i s realitou nekonečné Boží milosti. Augustin ve svém životě poznal všechno, vším prošel a o této své zkušenosti nám napsal své svědectví.

Brilantně a přitom vroucně napsaný životopis Terezie z Avily z pera Edity Steinové ukazuje niternou spřízněnost obou velkých žen církve. Edita Steinová se cítila být učednicí velké španělské světice. Jak říká v úvodu ke svému spisku: „rádi bychom si do dnešní doby odnesli něco z ducha této velké ženy, která ve století bitev a zmatků projevila neuvěřitelné zakladatelské úsilí. Ať nám ona sama dá požehnání, aby na tento malý portrét jejího života a působení dopadl alespoň některý z paprsků jejího ducha, jenž by se dotkl srdcí čtenářů“.

Duchovné cvičenia v perspektíve budovania bratských vzťahov. Človek je vo svojej bytostnej podstate láskou. Je to pravda, lebo len láskou je život vykúpený z banalít, nepodstatných vecí a vyzdvihnutý do Božích výšok. Láska je základnou hodnotou života i mierou, nakoľko sa nejaký život vydaril a nakoľko jednotlivec zrealizoval vlastné šťastie. Ako však vieme, individuálne šťastie a šťastie vôbec by sa malo zdieľať s inými.Na tomto pilieri stojí aj každá bratská komunita. Jej fundamentom má byť vzájomná láska. Komunita bez lásky, je totiž ako telo bez duše. Láska sa rozvíja v dialógu s druhými, a to s pomocou vhodných slov, vzájomného počúvania, pohľadov, prijatí, úsmevov, napomenutí, ale niekedy aj pádov. Inokedy zasa prostredníctvom ticha, služby i obety.Dialóg je možný dokonca aj bez slov, takpovediac na diaľku, ale stále by mal byť udržiavaný a oživovaný, hlboký, jasný. Iba vtedy prináša ovocie. Láska je darovanie seba, je to byť k dispozícii druhým, alebo doslova „stratenie sa v iných“. Človek nájde seba samého len v darovaní seba iným.

Zakladateľ Taizé, brat Roger pred atentátom, ktorý bol naňho spáchaný 16. augusta 2005 písal knihu Vyvolit si lásku. Tieto stránky sú svedectvom jeho života v Komunite, obsahujú úryvky z jeho nedokončenej knihy, jeho listy a rozhovor s ním z roku 1992, ktorý doteraz nebol zverejnený.Kniha Vyvolit si lásku je poctou a vďakou bratovi Rogerovi. Jednoduchá, krásna publikácia je dotvorená radom fotografií a obsahuje aj ukážky rukopisov br. Rogera.

Rozhovor o prvních mniších na egyptské poušti. Knižní rozhovor s renomovanou polskou archeoložkou, která dobře poznala lokality, v kterých žili aktéři apofthegmat a další staré mnišské literatury v Egyptě, a je schopna přiblížit jejich svět, nejen nauku a výroky, ale i životní osudy a reálie, jako je způsob bydlení, oblékání apod.; kniha bude doprovozena poučnými dokumentárními fotografiemi a nákresy.

Život a regula. Život a regula Benedikt z Nursie (približne 480 – 547) prostredníctvom založenia svojho rádu na vrchu Mote Cassino ovplyvnil ako málokto kultúru Európy.Benediktova spiritualita nepôsobila iba v kláštoroch, ale rozšírila sa aj ďaleko za ich múry. Jeho populárne heslo Ora et labora inšpiruje spiritualitu i každodenný život. V Benediktovej regule sú veľmi jasnozrivo formulované životné pravidlá, ktoré doposiaľ mnohých fascinujú: miera vo využívaní materiálnych hodnôt života, poriadok všedného dňa, prednosti vnútorného života a bohoslužba ako prameň sily každého konania.

Každá kultura potřebuje příběhy, které jí pomáhají pochopit, odkud a kam jde, co je motorem a smyslem jejích dějin. Moderní dobu charakterizují příběhy plné násilí, v nichž je hybnou silou výběr nejsilnějších jedinců, cílem je bohatství, moc a blahobyt, hlavním hrdinou je osamocené, sebevědomé ego. Jeho symbolem je rozzuřený medvěd z italských pouličních reklam, který hlásá, že jde za svým soukromým cílem „silou správné ceny“.Alternativou k tomuto modernímu příběhu je obraz mnišky, která uprostřed noci v kruhu svých sester a bratří zpívá milostnou píseň velikonoční svíci. Je to píseň o tom, že čas se neměří hodinkami, ale poměřuje se věčností, že člověk není osamocen, že hybnou silou není soupeření, ale láska a že blahobyt představuje spíš překážku na cestě k cíli než cíl sám... Je to píseň o naději, že z temnoty vzejde světlo.

Dórotheos z Gazy. O obviňování sebe sama. Kardinál Bergoglio čerpá z bohatství starobylé duchovní praxe otců pouště a předkládá nám spisek Dorothea z Gazy „O obviňování sebe sama“. Vytyčuje tak stále aktuální cestu autentické křesťanské pokory, která je základem každého opravdového společenství.

Rozhovor o zasvätenom živote v súčastnosti. "Život sa dá pochopiť iba spätne, ale musí sa žiť dopredu." Søren KierkegaardRehoľný život je v súčasnosti nepochopenou témou. Trendom je, že v reholiach členov ubúda a mladí ľudia nemajú túžbu po rehoľnom živote. Svätý Otec František v rozhovore s Fernandom Pradom však nestráca nádej a ako brat povzbudzuje vo viere a v povolaní pre zasvätený život. Sila povolania do rehoľného života sa najkrajšie prejavuje v radosti. Radostné duše v habitoch, to je to, čo môže mladých pritiahnuť a nakloniť im ucho k počúvaniu toho, ktorý klope na ich srdce a volá na cestu zasvätenia.Táto kniha pozýva nielen rehoľníkov, mladých, ale aj všetkých, ktorí chcú počúvať Božie volanie dotknúť sa oblastí zasväteného života, ktoré majú vplyv na celú Cirkev.

Od Ignáca po Františka. Po tom, ako sa stal František pápežom, sa značne zvýšil záujem o rád jezuitov, z ktorého pochádza.Čo je to Spoločnosť Ježišova, v čom sa líši od iných náboženských rádov a ako sa zapísala do histórie sveta?V knihe Dejiny jezuitov poskytuje uznávaný historik John W. O´Malley SJ, pohľad na historický vývoj tohto rádu – od zakladateľa Ignáca z Loyoly, až po súčasnosť – pápeža Františka.Kniha rozpráva príbeh jezuitov: ich veľký úspech na poli pedagogiky, vedy, kartografie, teológie, básnictva a ochotu cestovať v mene viery aj k tým, ktorí ju ešte nepoznali. No opisuje aj ich neúspechy a kalamitu, ktorá ich postihla, keď ich pápež Klement XIV. rozprášil po celom svete.Rozpráva, ako neskorší pápež znova obnovil tento rád, a ako je dnes známy prakticky v každom kúte sveta. Cestou predstavuje čitateľom kľúčové postavy histórie jezuitov, ako je napríklad Matteo Ricci a Pedro Arrupe, a dôležité jezuitské spisy ako sú duchovné cvičenia.Stručné a presvedčivé. Kniha Dejiny jezuitov je prístupným úvodom pre každého, kto sa zaujíma o históriu sveta a Cirkvi. Okrem príbehu kniha obsahuje aj časovú os, zoznam významných osobností a fotografie významných osobností a miest.

Autor nabízí své zkušenosti z více než třiceti let vlastní služby vedení v církvi, ale i postřehy ze služby jiných a z poradenství těm, kdo v církvi nesou zodpovědnost. Postupně prochází jednotlivé oblasti veřejného i soukromého života duchovních, pastorů a dalších vedoucích v církevních službách.Upozorňuje na skrytá úskalí této služby a na zdroje specifických problémů vedoucích. Na příkladech ze života i za pomoci odborné literatury radí, jak se svízelných situací vyvarovat, a pokud už nastanou, jak je konstruktivně řešit. Cílem pro něj není jen holé přežití, ale plodná služba, při níž i sám vedoucí v církvi duchovně i lidsky zraje, ba dokonce vzkvétá.

Kniha dokumentuje dvanásť zaujímavých životných osudov kňazov a rehoľných sestier. Je písaná čiastočne faktografickým a čiastočne reportážnym štýlom, čo jej dodáva pútavosť. Životopisy, ktoré obsahujú aj zaujímavé, dobrodružné a úsmevné príhody, približujú nasledujúce osobnosti s výstižnou charakteristikou: Významný národný buditeľ – Mons. Andrej Hlinka, Biskup na tepne Cirkvi – Mons. Pavol Hnilica, Biskup nenápadnej a láskavej služby – Peter Dubovský, Kňaz nevšednej lásky Anton Lapšanský, Misionár zavraždený v Rusku – Ján Hermanovský, Apoštol chorých Mons. ThDr. František Žák, Kostolníčka s pôsobnosťou v Sovietskom zväze – sestra uršulínka Placida Anna Focková, Rehoľná sestra a poetka Alma Štefánia Gallová – školská sestra svätého Františka, Zmierna obeta Assunta Anna Klimešová – sestra Apoštolátu svätého Františka, Služobníčka Kristovej lásky – sestra Blanka, vincentka, Duchovná matka mladých – sociálna sestra Mária Slodičáková, Služobnica chudobných – sestra Adónia Anna Stieranková.

Autorem je francouzský premonstrát, který za knihu získal ocenění Francouzské akademie. Kniha je psána živě, moderním jazykem, s odkazem na všechny dostupné prameny, s komentářem nutným pro některé skutečnosti Norbertovy doby.Osobnost svatého Norberta (1080-1134), českého zemského patrona, zakladatele premonstrátského řádu je i dnes aktuální.

Předkládanou knížečku tvoří krátká zamyšlení nad vlastními slovy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), jíž od dětství fascinovala dynamika vztahu pozemského života a věčnosti, „už ano, a ještě ne“ plnosti křesťanského života.„Terezie ukazuje, jak napínavé a okouzlující je žít v důvěrném vztahu s Bohem. Všechno v ní hoří plamenem: láskou k Bohu, k bližnímu, k církvi, ke světu… Milovat Boha a s Bohem milovat svět se jí jeví jako to nejlepší dobrodružství. My jsme z křesťanství učinili cosi komplikovaného, kyselého, obtížného a nečasového…Bůh je věčně mladý a potřebuje mládí, které vyzařuje jeho temperament a humor. Lisieux je velmi aktuální.“ (Hans Urs von Balthasar)Th.Lic. Veronika Katarína Barátová (*1959)/ pochází ze Slovenska, původně vystudovala VUT v Brně. Od roku 1990 je členkou Komunity Blahoslavenství, nyní žije v Dolanech u Olomouce. Teologii studovala v Olomouci a na Teresianu v Římě. Věnuje se formaci členů komunity, vede duchovní obnovy a semináře na různá témata duchovního života.Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní: Veľká malá Terézia (2016).

z Kongregace Milosrdných sester sv. Karola Boromejského (SCB). 9 - dňová pobožnosť k Božej služobnici.Marie Vojtěcha Hasmandová (25. března 1914 Huštěnovice – 21. ledna 1988 Znojmo - Hradiště) byla česká katolická řeholnice, generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (1970-1988).

Klášterní moudrost jako návod pro všední život. V roce 2005 a posléze v roce 2010 oslovila britská televize BBC ve spolupráci s představiteli benediktýnského opatství Worth v jižní Anglii skupinu britských občanů s různými životními zkušenostmi, ideovými názory a postoji, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli život v klášterním prostředí a současně se i blíže seznámili s hodnotami, které mohou v tomto prostředí načerpat. Oba zmíněné seriály vyvolaly mezi televizními diváky neobyčejný ohlas. Na základě zkušeností získaných během natáčení obou zmíněných programů, ale také z rozhovorů se zúčastněnými i z reakcí laické veřejnosti, se Christopher Jamison, bývalý opat kláštera Worth, rozhodl své poznatky sepsat do ucelené formy, a tím se o ně s veřejností podělit. Ve své knížce Hledání svatyně s podtitulem Klášterní moudrost jako návod pro všední život se snaží nalézt odpověď na otázku, proč je náš život tak hektický a plný stresu, a současně, jak se s nástrahami dnešního tak uspěchaného světa vyrovnat. Nejen s odkazem na knihu knih, ale také na Řeholi svatého Benedikta, příběhy pouštních otců ale i inspirativní příběhy lidí dnešní doby, nám autor čtivým způsobem předkládá sedm základních kroků k vybudování vlastní niterné svatyně a tedy k objevení pravých životních hodnot, které dávají našemu každodennímu bytí hluboký smysl, naději a radost. Christopher Jamison je benediktýnský mnich, bývalý opat kláštera Worth, nacházející se v jihoanglickém hrabství Západní Sussex, a také bývalý ředitel zdejší církevní školy. Narodil se v australském Melbourne, odkud se ještě v dětství, společně se svou rodinou, trvale přestěhoval do Anglie. Je absolventem katolického lycea Downside School a později i Oxfordské univerzity, kde získal bakalářský titul v oboru francouzský a španělský jazyk. Do povědomí širší veřejnosti se dostal díky dokumentárním pořadům televize BBC The Monastery a The Big Silence, v nichž hrál ústřední roli hostitele i průvodce jednotlivých hlavních protagonistů. Rovněž působí jako prezident Mezinárodní konference benediktýnského vzdělávání (ICBE) zprostředkovávající celosvětový dialog mezi benediktýnskými středními školami. V současnosti je ředitelem instituce National Office for Vocation, zabývající se komunikací s lidmi, kteří chtějí svůj život prožít v církevním prostředí.

Poutavě psaný životopis sv. Dominika, apoštola bludařů a zakladatele kazatelského řádu.

Zakladatel mariánů. Životopis Stanislava Papczynského (1631-1701), který ve své vlasti přivedl k životu řeholní společenství mariánů ve snaze odpovědět na naléhavé požadavky své doby.

Terezie v tomto svém osobitém textu popisuje snahu o zakládání nových klášterů.

Rozhovor vedli Jan Paulas a Tomáš Kutil. Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci? Tyto a mnohé další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Exody na Slovensku v 20. storočí nám opakovane dokazujú, že žiadna generácia nie je dokonalá, neomylná a imúnna voči pokušeniu ku kolektívnym a definitívnym riešeniam svojich problémov na úkor menšín. Pred každou generáciou stojí jednoduchá a ťažká úloha zároveň: nepodľahnúť týmto pokušeniam.

Publikace obsahuje: Život sv. proroka EliášeO založení řádu z hory KarmelKniha prvních mnichuŘehole řádu bratří Panny Márie KarmelskéKarmelitánsky řadový kalendářModlitba Flos CarmeliMisijní činnost karmelitánského řáduKarmelitánsky obřad mše svaté

Premonstrátská spiritualita. Sborník promluv a přednášek generálního opata premonstrátského řádu o premonstrátské spiritualitě. Podnět k zamyšlením dávaly události v řádu (řádová setkání, vánoční dopisy atd.), příležitostná pozvání do různých společenství, reakce na události v církvi. Autor nahlíží spiritualitu premonstrátských kanovníků nově formulovanou v pokoncilní době do trojúhelníku communio-contemplatio-actio z perspektivy jak augustinovské tradice, tak i z pohledu charizmatu svatého Norberta. Podle něj může být a je atraktivní pro realizaci kněžského povolání a splňuje požadavky a očekávání kladené na řeholní život v dnešní době jak od magisteria církve, tak i od společnosti. Kniha je u nás vydaná jako příspěvek k roku zasvěceného života a u příležitosti 900. výročí obrácení svatého Norberta (1115).

Autorka novely Červená hmla pravdivo zachytáva v príbehu niekoľkých priateľov, členov podzemnej cirkvi, realitu čias, následky päťdesiatych rokov na životoch kňazov, rehoľníkov a veriacich, postupné uvoľňovanie v rokoch šesťdesiatych, ktoré sa však skončí normalizáciou.Hlavné postavy nás nenásilne vovádzajú do svojho života a vzťahov, do prežívania každodennej reality, do strachu, ktorý vzbudzovala v ľuďoch ŠtB, ale aj do nádeje, lásky a obety vyplývajúcej z viery a priateľstva. Odhalí sa nám život rehoľnej sestry a kňaza, ktorí - zbavení práva verejne sa priznať k svojmu povolaniu - tajne a v tichosti slúžia ľuďom a Bohu až po stratu života.Prežijeme napätie pri strate veľkej sumy peňazí v banke, napäté vzťahy na pracovisku, kde je členstvo v strane rozhodujúce pre pracovný postup a aktívna viera jeho prekážkou, neustále sledovanie štátnou mocou a strach, ktorý v ľuďoch vyvolávala. No zažijeme i prebúdzajúcu sa čistú lásku dvoch mladých ľudí, pokojnú radosť rodín i veriacich spoločenstiev, napriek všetkému.

Alexia Le Clerc bola jednou zo zakladateliek Kongregácie školských sestier de Notre Dame. Alexia Le Clerc sa narodila 2. februára 1576 v Remiremonte v Lotrinsku. Mala skvelých rodičov, ktorí ju viedli k zbožnosti. Keď mala 16 alebo 17 rokov ochorela. Do rúk sa jej dostala knižka o Božom súde. Povrchné spovede, malá horlivosť, to všetko preniklo jej dušu. Alexia sa rozhodla zmeniť svoj život. Ale to nebolo ľahké pre devu, ktorá milovala svet, hudbu, tanec a mala záľubu v márnostiach. Hlboká premena nastala v jej duši až potom, čo videla na svätej omši veselý sprievod tancujúcich mladých ľudí, ktorých diabol vábil zvukom svojho bubna. Alexia sa rozhodla, že nikdy nechce patriť do takejto spoločnosti. Odložila drahé šaty a obliekla si jednoduchý kroj tamojších dievčat. Túžila po Bohu, ale nevedela, ktorým smerom sa má uberať. Na jej hľadanie a modlitby odpovedal Boh snom. Alexia videla svätú Kláru a svätú Alžbetu a pýtala sa, ktorá z nich ju prijme za svoju dcéru. Ale ani jedna ani druhá ju nechceli prijať. Ukázali na čosi medzi dvoma stĺpmi a povedali, že je to jej povolaním. Bola to kolíska pre malé dieťa. V strede kolísky bolo zasadené ovsené steblo s klasom, vedľa kolísky veľké kladivo, ktoré samočinne udieralo do stebla podľa toho, ako sa kolíska nakláňala. Napadlo jej, že jej povolaním bude rehoľný rád, vystavený prenasledovaniam. Ale nebude zrušený. Tak chápala slabé steblo, ktoré nezlomili ani opätovné údery kladiva. Alexia sa obrátila na svojho spovedníka Petra Fouriera s požiadavkou založiť nový rád, v ktorom sa bude "konať toľko dobra, koľko je len možné." Na polnočnej svätej omši v roku 1597 sa spolu so svojimi spoločníčkami zasvätila Panne Márii. Alexia zomrela 9. januára 1622 v Nancy. Svätý Otec Pius XII. ju prehlásil 4. mája 1947 za blahoslavenú.

Život Matky Vojtěchy Hasmandové. Titul vychází ve 4. přepracovaném vydání.Matka Vojtěcha Hasmandová (1914-1988) zanechala hlubokou duchovní brázdu nejen ve vlastní řeholní rodině, ale v celé místní církvi. Právě intenzivně probíhá proces jejího blahořečení. Do kongregace vstoupila velice mladá, po studiích působila jako učitelka, ošetřovatelka a jako ředitelka školy. Ve vykonstruovaném procesu roku 1953 byla odsouzena na osm let vězení za údajnou špionáž a velezradu – propuštěna byla jen pár měsíců před vypršením trestu. Prožité utrpení ani následné skrytější pronásledování STB ji nezlomilo, pokračovala ve svém poslání a ve službě potřebným, od roku 1970 dlouhá léta v roli generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.Ze shromážděných vzpomínek a korespondence zřetelně vystupuje mimořádná osobnost Matky Vojtěchy. Předkládaná kniha vyšla krátce po její smrti a od té doby se dočkala několika vydání. Z pověření sester boromejek přistoupilo Karmelitánské nakladatelství k novému vydání s jazykovou úpravou a s kvalitnější obrazovou přílohou.

Životní příběh S. M. Elišky Pretschnerové, OSF. Na samém počátku deníku sestry Elišky Pretschnerové nalezneme tři zajímavé úryvky: Oheň je záře, plamen a žár. Oheň je to, co jsem já a co jsi i Ty. Všechny jsme oheň jednoho Mistra, všechny jsme jedna jediná zář. Ne, svatost není mramorová urna, v níž nutno napěchovat lidskou bídu. Ne, svatost není stísněná a chmurná, jak majetkem by byla škarohlídů. Čím vyjádřil bych duši řeholnice? To nemá býti obyčejná žena! Je něčím víc! Jak sněhobílá svíce je na oltáři Božím postavena.Ať už jde o výpisky z děl, která četla, nebo její vlastní myšlenky, máme před očima jakousi iniciálu jejího života, která zároveň vystihuje celý jeho smysl. Tak myslí, píše a hlavně žije člověk, který nese rysy svatosti. Moderní doba těžko přijímá možnost, že by mezi námi chodili světci. Světci jsou pro běžného člověka především lidé z dávné minulosti, z doby, kdy se věřilo na zázraky. Jejich životopisy, právem nazývané legendy, jsou buďto celé nebo zčásti vymyšlené. Zapomíná se přitom, že legenda neznamená lživý příběh, ale příběh, který má být čten pro naše poučení. I když současný člověk připustí, že postavy jako sv. František, sv. Benedikt, sv. Cyril a Metoděj existovaly a sehrály v dějinách evropské kultury vážnou roli, určitě si myslí, že v době nedávné už podobní lidé nebyli.

Táto kniha chce otvorene a nezahalene, ba v určitých oblastiach až provokačne poukázať na niektoré prvky ľudskej nezrelosti zasvätených osôb v ich postojoch, emóciách, správaní, prístupoch, zraneniach, očakávaniach, reakciách. Zároveň naznačuje cestu, na ktorej možno všetky tieto prvky v každom veku stvárniť hodnotami evanjelia a zasvätenia.

Kniha umožňuje čtenáři seznámit se s dějinami řeholního řádu, který má svůj počátek ve Svaté zemi a na základě bohaté fotografické dokumentace poznat některé aspekty biblického prostředí, ve kterém zapustil své kořeny.

Augustin z Hippo (354-430) je všeobecně známý jako neklidný hledač pravdy, konvertita, biskup a učený teolog, málokdo ho zná jako mnicha. Jeho osobnost však můžeme zcela pochopit jen tehdy, máme-li na zřeteli, že po svém obrácení chtěl být výhradně ‚služebníkem Božím‘, tj. právě mnichem.Sepsáním první klášterní řehole v západní oblasti ovlivnil rozhodujícím způsobem konkrétní utváření křesťanského řádového ideálu, a tím i základ dalšího vývoje řádového života v západní Evropě,“ píše v úvodu k řeholi sv. Augustina Tarsicius Jan van Bavel OSA. Emeritní profesor teologické fakulty Katolické univerzity v belgické Lovani se Augustinovou řeholí zabývá přes čtyřicet let. Komentář k ní je zralým plodem jeho celoživotní práce.

Jsou tady již po staletí, v dějinách mnohokrát prokázaly velkou kuráž, stojí na nejnižším žebříčku církevní hierarchie, ale často vykonávají nejtěžší práci. Pečují o nemocné, pracují v nápravných zařízeních, sociálních službách a ve školách, pomáhají lidem na misiích, můžeme je označit za zakladatelky hospicové péče. Starají se o druhé bez ohledu na jejich víru, bohatství nebo jakoukoliv jinou příslušnost. To, co někdo chápe jako svázanost, může jinému přinášet svobodu. Snad i z toho důvodu v dávné minulosti přicházely do řádu, aby získaly i vzdělání a nebyly jen hospodyněmi. Svou jinakost nikomu nenutí, nesou ji směle. Dneska jich u nás můžeme potkat už jen kolem tisíce. Často jsou vázány mlčenlivostí. Žijí v ústraní. Málokdo nějakou osobně zná, vzbuzují v nás respekt a snad i strach.

Život a dielo P. Jozefa Litomiského. Páter Jozef Litomiský (2. marca 1888, Hoříněves - 6. júna 1956, Praha) ako mladý kňaz poslaný na ďalšie teologické štúdium do Viedne sa venoval pastorácii tamojších českých a slovenských katolíkov. Pôsobil tiež v nemocniciach, ktoré boli preplnené vojakmi zranenými na frontoch 1. svetovej vojny. Skúsenosť s ľudským utrpením a duchovným i morálnym úpadkom spôsobeným vojnou v ňom zrodila túžbu odčiniť Bohu hriechy, ktoré urážajú Jeho lásku a človeku berú dôstojnosť. Dozrela v ňom túžba stať sa rehoľníkom.V roku 1922 založil rehoľné spoločenstvo bratov a kňazov, ktorí s láskou konajú zadosťučinenie za svoje hriechy, za hriechy Cirkvi a celého sveta. Tajomstvo ich zasvätenia vyplýva z dramatickej prosby Spasiteľa „Ostaňte tu a bdejte so mnou", ktorú vyslovil v Getsemanskej záhrade.Jeho dnešní nasledovníci, členovia Kongregácie bratov tešiteľov z Gethseman, podľa príkladu svojich patrónov, svätých Cyrila a Metoda, sa snažia prinášať radosť viery ľuďom na Slovensku, v Poľsku, v Rakúsku aj v Rusku.

Vybrané kapitoly z dějin a kultury benediktinského řádu. Jedenáct studií zabývajících se historií a kulturou benediktinského řádu. Působení benediktinů bylo pro střední Evropu důležité v mnoha směrech.Díky dochovaným pramenným souborům i hmotným památkám lze sledovat přínos ohromného kulturního dědictví této řehole, která do osudů středoevropské oblasti vstoupila již před tisícem let. Snahou této publikace je upozornit na témata, která stojí poněkud stranou hlavních proudů badatelského zájmu, přestože představují důležité otázky výzkumu orientovaného na benediktinský řád.Autoři tohoto svazku chtěli poukázat na široké spektrum problémů a pramenů a upozornit na to, že svět středověkých benediktinských klášterů představuje velmi výmluvnou a informačně bohatou kapitolu evropské kultury, kterou lze zajímavě sledovat prostřednictvím světeckých životů a související hmotné i duchovní kultury.

Misie menších bratov vo svete. Rád menších bratov je „kontemplatívne bratstvo v misii“, pretože Pán nás všetkých povolal, aby sme žili z Boha, svedčili o ňom a ohlasovali ho druhým. Menší bratia sú misionári svojím povolaním: nie sú tu sami pre seba, ale pre druhých. Misia pre františkána predstavuje dôvod jeho existencie, tvorí jeho základnú identitu, jeho spôsob prežívania evanjelia. Plnofarebná pútavá kniha s množstvom fotografií.

Nevšední pohled na dominikánskou spiritualitu. Do jejího středu autor překvapivě staví radost! Z dějin dominikánského řádu přesvědčivě dokazuje, že "nové víno radosti" opájelo duši prvních dominikánů a dávalo výmluvnost jejich kázání.

Životný príbeh sv. Pierra Juliena Eymarda. Páter Julien Eymard (1811 - 1868) bol skutočným apoštolom Eucharistie. Svoj život zasvätil službe Najsvätejšej sviatosti. Väčšinu svojho života venoval zakladaniu a oživovaniu komunít. Jeho cieľom bolo povzbudzovať a viesť veriacich k adorácii Najsvätejšej sviatosti. Predkladáme vám jeho životný príbeh napísaný podľa francúzskeho originálu.