Knihy o Európe

Súbor článkov a rozhovorov, publikovaných v slovenskej tlači v rokoch 1998-2002 štátneho tajomníka MZV a potom vyjednávača SR pre vstup do Európskej únie a slovenského eurokomisára Jána Figeľa.

E. R. Curtiovi (1886-1956) se touto knihou podařilo napsat jedno ze stěžejních děl evropské literární vědy 20. století. Vzápětí po vydání byla přeložena do všech velkých evropských jazyků. Dokládá, že základem prakticky každé národní evropské literatury je společná latinská tradice. Před čtenářem defilují dvě tisíciletí evropských literárních dějin se všemi svými velkými jmény, od Homéra přes sv. Jeronýma k Dantovi, Shakespearovi či Goethovi. Východiskem výkladu je dokonalá filologická analýza textů. Jsou zde zpracovány všechny klíčové problémy literárních dějin, a to ve fascinujícím materiálovém záběru. Mezi nejzajímavější partie knihy patří rozbor literární "topiky", návratných obrazů, neustále se vynořujících z kolektivního podvědomí (tyto partie jsou inspirovány zejména dílem C. G. Junga). Vedle zájemců o literární dějiny má kniha svou popularitu i mezi klasickými filology, kunsthistoriky, historiky, filosofy, teology, sociology, psychology atd.

Svedectvo Štefana Kiripolského - bývalého reportéra rádia Slobodná Európa a politického väzňa o praktikách totalitného režimu v ČSSR v 50. až 80. rokoch 20. storočia. V roku 1954 sa emigrant Kiripolský stal obeťou politického únosu: KGB a ŠtB ho z Viedne uniesli späť do Československa. Nasledujúcich 15 rokov prežil v šiestich väzniciach a tomuto obdobiu venoval najväčšiu časť svojho rozprávania. Jeho súčasťou sú aj spomienky na prominentných spoluväzňov - generála Antona Rašlu, Gustáva Husáka či biskupa Pavla Gojdiča.Hoci bol Štefan Kiripolský po roku 1989 rehabilitovaný, svoj príbeh sa až do konca života neodvážil zverejniť. Doslov napísal Anton Srholec.

Globalizace světa ovlivňuje výrazné lokální změny: v Evropě i Rusku. Až nyní poznáváme, co se změnilo, když po roce 1989 zanikl ideologicky založený bipolární svět Východu a Západu. V současné diskuzi o vztazích Evropy a Ruska panuje zploštěné myšlení a heslovité vyhodnocování. Mediální svět je toho často příkladem. Kulturní jedinečnost střední Evropy spočívá v tom, že může kompetentně vyhodnocovat jak první, tak druhý svět, a dnes třeba také dopady globální nerovnováhy.

Z úvah v Rádiu Svobodná Evropa 1993 - 2000. Z úvah v Rádiu Svobodná Evropa 1993–2000 „Kardinál Vlk tu promlouvá k dnešním lidem o dnešku. O světě, ve kterém žijí, o dnešní církvi, o situaci v naší zemi i o svých poznatcích ze zahraničí. (...) O širokém dopadu těchto úvah svědčí i to, že je poslouchají nejen katoličtí věřící, ale i lidé jiného vyznání, ba i lidé bez určité konfese, hledající, nebo ateisté.“ (Z úvodu Olgy Kopecké)

Obrazové putování. První sešit ze série Historie Evropy. Základem je ceněná monumentální publikace Historie Evropy. Ke každému dílu jsou ale navíc domalované mapy a některé další dvoustrany – tak, aby knihy vytvořily samostatný celek.

Obrazové putování. Druhý sešit ze série Historie Evropy. Základem je ceněná monumentální publikace Historie Evropy. Ke každému dílu jsou ale navíc domalované mapy a některé další dvoustrany – tak, aby knihy vytvořily samostatný celek.

Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Česky vyšla v letech 1541 až 1602 celkem třikrát. Nejvýznamnějším se stalo druhé vydání z roku 1584, o které se zasloužil známý český historik, politik, pražský univerzitní profesor a nakladatel Mistr Daniel Adam z Veleslavína. Vydal však nejen překlad starší „Karionovy Kroniky světa“ z roku 1532, ale závěrečnou část knihy přepracoval a doplnil o nejnovější dějiny až do roku 1576.Jako zkušený historik tak českému čtenáři předložil vlastní interpretaci nejnovějších a soudobých dějin své vlastní doby. Veleslavínovo zpracování světových dějin let 1453 – 1576, vydané roku 1584 jako závěrečná část „Karionovy Kroniky světa“, přináší v edici tato kniha.

Průřez vývojem evropského náboženského a filosofického myšlení od konce antiky do XIX. století. Kniha rakouského historika, autora řady monografií a zejména velkých syntéz, je právě takovou širokou syntézou myšlenkových dějin západní Evropy.Od starověkých počátků a klasické antiky přes patristiku, raný a vrcholný středověk, reformaci a renesanci až po hlavní myšlenky 19. století ukazuje souvislost a sepjatost západoevropského myšlení, jehož hlavní osou je křesťanství. Heer si všímá nejen myslitelů teoretických, ale také umění, literatury a hlavně těch širokých a často přehlížených proudů “ducha doby“, které se v Evropě vždy šířily bez ohledu na hranice a utvářely její podobu.

Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život.Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova), ale zejména umění románu během celých svých dějin (druhá a třetí část: Pojmy a Situace).“

Osudy několika mála zachovaných rukopisů zničeného benediktinského kláštera sleduje autor v jejich nejen českém, ale i evropském kulturněhistorickém, náboženském i literárním kontextu. Jsou svědectvím o překvapivě vysoké úrovni znalostí i tvorby komunit ostrovského kláštera a jejich živých kontaktech s kláštery v Bavorsku i v západní Evropě.

Dějiny českých zemí. Dějiny českých zemí z evropského pohledu.

Klemens Metternich (1773–1859) patřil nejen ke klíčovým osobnostem evropské politiky a diplomacie 19. století, ale jeho postava a politické činy dodnes provokují k rozmanitým a protichůdným interpretacím, především v českém prostředí, které ho vnímalo optikou národního obrození s jeho stereotypy.O to více je zapotřebí publikace, v níž Alan Sked, který působí na London School of Economics, představuje Metternicha v pozitivnějším, i když kritickém světle. Snaží se nejen proniknout k motivům jeho jednání a zmapovat působení v rámci celé jeho kariéry, ale odpovídá na mnoho podstatných otázek: Jakou úlohu měl Metternich při Napoleonově pádu?Proč byl Metternich nepochopen, ba nenáviděn přes své mnohočetné úspěchy?A byl opravdu v letech 1815–1848 předním evropským státníkem, který udržel v Evropě mír?Skedova práce je však též pokusem o celkové hodnocení Klemense Metternicha a pronikavým vhledem do osudů habsburské monarchie a jejích politických i kulturních dějin v době koncertu velmocí.

Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství. Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité d’histoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách; toto dílo zároveň vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě náboženských dějin lidstva, které zároveň ukazuje jako dějiny krizí, inovací a proměn náboženského vědomí člověka, které se nepřestává vyvíjet.Druhý svazek Dějin je věnován náboženstvím starověké Číny, Indie, Evropy a Íránu a také judaismu až po vznik křesťanství.

Boj o osud nové globální měny. Kniha Euro je strhujícím příběhem projektu hospodářské a měnové unie. Autor bez příkras popisuje trnitou cestu společné evropské měny od vize k realitě a vysvětluje, proč se euro začalo záhy po svém zavedení hroutit, proč měnovou unii zachvátila dluhová krize a proč se začala utápět v hořkých vnitřních konfliktech.David Marsh tvrdí, že euro se ve stávající podobě udrží nad vodou jen za cenu sílících rozporů mezi politiky a voliči. Právě oni ponesou náklady všech špatných rozhodnutí, která dnes hospodářskou a měnovou unii táhnou ke dnu.

Svazek 8. Svazkem věnovaným „dlouhému 19. století“, od Francouzské revoluce roku 1789 po vypuknutí první světové války v roce 1914, se uzavírá edice Dějiny Evropy. Michael Rapport přednáší moderní evropské dějiny na univerzitě ve skotském Stirlingu, jeho hlavním oborem zájmu jsou dějiny Francie 19. století. Svůj přehled evropského 19. věku rozdělil do čtyř částí.První se věnuje revoluční Evropě, Francouzské revoluci a Napoleonským válkám a sleduje jejich dopad na zbývající části Evropy, druhá pojednává o ustavení a krizích konzervativní Evropy v letech 1815–1850. V následujících dvou oddílech autor sleduje zrod „nové éry“ po polovině století, sjednocující procesy v Německu a Itálii a pokusy o reformy stávajícího řádu, a v závěrečné části činí čtenáře svědky toho, jak Evropané vstupovali do dějin jako jejich tvůrci v období zrodu masových hnutí – socialistického a revolučního, feministického, nacionalistického.V závěrečných kapitolách věnovaných imperialismu a kořenům 1. světové války M. Rapport vstupuje na půdu následujícího století dvacátého. Kniha nezůstává pouze u přehledu politických dějin, ale sleduje i události a proměny hospodářské, společenské, ideové a kulturní. Evropské 19. století je v knize představeno jako paradoxní období cesty k demokracii i nejhorším totalitním režimům, jaké kdy Evropa zažila.

Období romantismu patří mezi ta, která nejvýrazněji zformovala politický, sociální a kulturní profil dnešní Evropy. Ač trváním nedlouhá, zapsala se tato epocha revolucí, velkých utopických projektů i jejich troskotání, vzestupu nacionalismu a formování dnešních národních států – Německa a Itálie –, i významných počinů vědeckých a uměleckých, hluboko do evropských dějin.Kolektiv předních odborníků pod vedením významného francouzského historika a znalce Velké revoluce Françoise Fureta sestavil poutavou sbírku osmi portrétů výrazných lidských typů éry romantismu. Setkáváme se s měšťanem, dělníkem, učitelem, lékařem, duchovním, intelektuálem a revolucionářem. Zvláštní kapitola je věnována postavení ženy. Jak je v řadě Člověk a jeho svět již zvykem, můžeme při této cestě proti proudu času nahlédnout hluboko do myšlení, mentality a každodenního života lidí daného období.

Dějiny jedné evropské ideje. Bedřich Loewenstein vyšel ze studií o německém liberalismu a radikalismu 19. století, v 60. letech se zabýval předpoklady nacismu v Německu a r. 1969 organizoval mezinárodní symposium o fašismu v Evropě. Během následujících let zákazu povolání mu jeho základní téma: Moderní civilisace a její slepé uličky vykrystalizovalo na široký historický náčrt vzniku občanské společnosti (něm. 1987, česky 1995), doplněný o druhý svazek pod titulem Problemfelder der Moderne (1990).V letech jeho působení na berlínské Svobodné universitě (1979-1994) se Loewenstein nadto zabýval teoriemi nacionalismu a revoluce, osvícenstvím, první světovou válkou, utopiemi a mezioblastmi historie a psychologie. Výběr z jeho esejů z 90. let vyšel česky pod názve My a ti druzí (1997, něm. rozšířené 2003).

Kniha je základní příručkou pro každého, kdo se zajímá o hlubší analýzu evropského integračního procesu. Autor v ní přehlednou a srozumitelnou formou zpracovává problematiku teorií evropské integrace od nejstarších teorií z poloviny minulého století až po současnost. Kniha obsahuje třináct kapitol, každá z nich přináší v úvodu stručné shrnutí probírané látky a na konci zábavně pojaté kontrolní úkoly a odkazy na literaturu.Publikace je určena zejména studentům oborů evropská studia, mezinárodní vztahy a politologie, bude však přínosná i pro zájemce z řad dalších společenskovědních oborů, jako je sociologie, ekonomie nebo právo, ale i pro diplomaty nebo ty, kdo přicházejí často do styku s prostředím Evropské unie.

Další v řadě svazků mapujících dějiny Evropy poutavým způsobem přibližuje příběh století poznamenaného dvěma nejničivějšími válečnými konflikty v historii lidstva, dosud nebývalou sociální mobilitou i převratným vývojem vědy a techniky.Práce anglického historika Richarda Vinena, který vyučuje moderní dějiny na londýnské King’s College, obsáhla období od secese až k počátkům jednadvacátého století. Zaobírá se klíčovými událostmi Evropy nedávno skončeného věku, které zařazuje do širších světových souvislostí. V centru pozornosti se ocitají sociální dějiny jako podloží „velkých“ událostí dějin politických: válečné konflikty, studená válka, pád komunismu tak doprovází výklad o proměnách rodiny, sexuální revoluci, vývoji měst i kultury.Jak vyplývá z Vinenovy práce, moderní věk dvacátého století jako by předznamenával počátek nové „postmoderní“ civilizace, pro kterou bude charakteristické sdílení všech problémů, prolínání kultur a národů, období, kdy všichni budou žít všude, kdy hrozby válek a střetů budou neustálé, ale odpovědnost za jejich řešení bude vyžadovat účast čím dál většího počtu lidí.Dnes, kdy stojíme na prahu 21. století a zároveň nové, sjednocující se Evropy, nám může být Vinenova kniha nejen zdrojem důkladného poučení, ale i inspirací při pohledu dopředu.

(1789-1989). Kniha Náboženství a lidé západní Evropy (1789-1989) se stala ve svém žánru klasikou. Reprezentuje důkladné a o prameny opřené historické bádání, věnované rozmanitým podobám náboženství v Evropě, přičemž hlavní důraz klade na srovnání Francie, Anglie, Irska, Německa, Holandska, Itálie a dalších zemí, v nichž došlo k „archetypálním“ projevům sekularizace i k projevům náboženské obrody.Autor se zabývá nejen vztahem jednotlivých států k církví, ale také vlivem náboženství na polarizaci politiky a chováním náboženských společností vzhledem k prudkým hospodářským změnám, ke kterým došlo v průběhu 19. A 20. století.

Petr Mach, ekonom, předseda Strany svobodných občanů, vydal v roce 2010 knihu Jak vystoupit z EU, v níž podal zákulisní svědectví procesu schvalování Lisabonské smlouvy. Byla rychle rozebrána a nyní je dostupná pouze v elektronické podobě. Protože však zájem čtenářů o tištěnou verzi trvá, rozhodl se autor připravit druhé vydání. I přes uplynulý vývoj nebylo potřeba na původním textu z roku 2010 změnit ani čárku. Oproti prvnímu vydání je však kniha doplněna o dvě zcela nové kapitoly: o zrození evropské dluhové unie a o kapitolu, v níž Petr Mach navrhuje konkrétní podobu ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu. Kniha je bohatou dokumentací jednání s Evropskou unií od vstupu ČR do EU do současnosti. Autor uvádí řadu překvapivých, místy až skandálních výroků nejvyšších českých i evropských představitelů. Kritiku autora za neschopnost hájit české národní zájmy sklízí jak Petr Nečas, tak Mirek Topolánek, Vladimír Špidla, Miroslav Kalousek či Jiří Paroubek. Petr Mach nepřímo polemizuje i s tezí Václava Klause, že "Evropská unie nemá alternativu" a popisuje možnou budoucnost České republiky uprostřed Evropy jako nezávislého státu s nízkými daněmi a volným obchodem bez zbytečných regulací.

Kniha Paláce opisuje a bohato ilustruje sto najkrajších palácov sveta. Nie je to učebnica palácovej architektúry, hoci konštrukčné metódy a architektonické štýly hrajú veľkú rolu v príbehu každého paláca. Kniha skôr dáva paláce do sociálneho a historického kontextu, ukazujúc, ako miestne zvyky a tradície, ale aj náboženstvá a rastúca moc panovníkov a kráľov, vládcov a kniežat rozhodovala o návrhoch, stavebných štýloch a výzdobe palácov.Táto výpravná publikácia zahŕňa iba tie stavby, ktorých stav umožňuje ponúknuť ich návštevníkom dostatočnú predstavu o tom, ako vyzerali, keď boli obývané. Väčšina palácov pochádza z Európy. Kniha však venuje pozornosť aj palácom Stredného východu, islamského sveta, Indie, juhovýchodnej Ázie, Číny a Japonska.Krásu palácov v srdci Európy približuje čitateľom v poslednej kapitole doc. Ing. arch. Jana Pohaničová, PhD. Predstavenie obdivuhodných architektonických stavieb v Čechách a na Slovensku je zároveň poslednou zastávkou na zaujímavej ceste spoznávania palácov v rôznych kútoch sveta.

Německo na kolenou! A co my?. Práce, která přináší šokující informace o rozpadu nejen německé, nýbrž celé evropské společnosti a její kulturní tradice. Jeden z nejznámějších německých televizních a rozhlasových komentátorů, Peter Hahne, analyzuje – na základě běžně dostupných informací a vyjádření čelních politických představitelů – aktuální stav německé společnosti, a předkládá ne příliš radostný výhled do budoucnosti.Přesto neztrácí naději: že náprava je ještě možná. Nakolik se situace našich sousedů týká nás, můžeme zvážit i my sami – i vzhledem k tomu, že patříme ke společenství národů Evropské unie, jejíž hospodářství se opírá především o hospodářsky silné Německo.