Knihy o identite

Jste přepracovaní. Máte velké plány a sny. Hodně toho od sebe vyžadujete. Nikdo na vás není přísnější než vy. Jako ten, kdo přirozeně hýbe a otřásá světem, udáváte krok a získáváte ceny. Vždycky jste udělali, co se od vás očekávalo – a samozřejmě, kvůli tomu, co udělal mladší sourozenec, jste se do problémů dostávali vy. Prvorozenectví si vybírá vysokou daň. Máme však pro vás dobrou zprávu: nemusí to tak být. Můžete se v každé oblasti svého života naučit používat schopnosti prvorozeného ke svému nejlepšímu prospěchu. Autor v této knize ukazuje, jak toho dosáhnout.

Naprosté vyčerpání, ztráta sebeúcty, falešné pocity viny. Tato kniha je pro ženu, která unavená z toho, jak se štve, jak se snaží, aby všechno fungovalo, a která má pocit, že všechny její vztahy závisí jen na ní. Je určena všem ženám, které touží po větším respektu u benzinové pumpy, u pokladny v samoobsluze, u jídelního stolu a především v ložnici…Je vůbec možné zvládnout vztah, děti, domácnost, práci, která mě naplňuje, realizaci vlastních přání a schopností? Existuje taková žena?

O vzťahoch, manželstve a výchove detí. Naša krajina v súčasnosti čelí veľkému tlaku zo zahraničia, ktorý sa cielene usiluje o zníženie významu manželstva a podkopáva rodinu v mene rodovej rovnosti. Rodina je však základom spoločnosti a vďaka nej sa rozvíja aj cirkev. Preto nás neprekvapuje, že je neraz vystavená útokom. Rodičia čelia mnohým problémom, niekedy len ťažko nachádzajú spôsob, ako sa postarať o vlastné deti a rozdeliť si zodpovednosti.Robert Ekh v tejto knihe ukazuje, že rodina nie je v koncoch. Je to ucelená jednotka, ktorá poskytuje identitu, ochranu i zázemie. Kniha je neoceniteľnou pomôckou pri hľadaní odpovedí na otázky, ktoré si môžeme klásť v súvislosti so vzťahmi, manželstvom či výchovou detí. Priame a praktické posolstvo na biblickom základe, doplnené o poznatky z psychológie, môže byť užitočné pre každého, kto hľadá Božiu múdrosť pre svoj život.Posledné dve kapitoly sú pohľadom ženy a knihu zaujímavo obohacujú. Ich autorkou je Asa Ekh. Ekhovci žijú vo Švédsku, majú sedem detí, venujú sa manželskému poradenstvu, cestujú po celom svete a aktívne vplývajú na budovanie kresťanského školstva vo Švédsku i v zahraničí.

Práce s rodičovskými komplexi jako cesta k vlastní identitě. Dospelí bývajú často po celý svoj život poznačení skúsenosťami, ktoré mali so svojou matkou a otcom. Následky toho, aký vzťah mali s rodičmi vychádzajú na povrch až o mnoho rokov neskôr.Zrieknutie sa týchto komplexov znamená nájsť svoju identitu. Odpútať sa od starých zbytočných vzorov je spôsob ako ísť vlastnou cestou.Verena Kast v knihe Otcové – dcéry, matky – synové ukazuje, že sa to dá dosiahnuť a že to stojí za to, lebo až tak ľudia zistia, ako veľa získali tým, že môžu žiť svoj vlastný život.

Hledání vlastní identity. Co znamená být sám sebou a žít v souladu se svou nejhlubší přirozeností?Jaká kontrolka se rozsvítí, když sami sebe ztrácíme, když se sami sobě odcizujeme?Je možné znovu se najít? Ale jak?Z takových otázek vznikly úvahy v této knize, které by chtěly dát odpověď na touhu po autentičtějším a plnějším životě.

Vztah mezi otcem a dcerou. Povězte mi o svém otci. Jak byste jako dospělá dcera odpověděla na tuto výzvu? Jsem si jist, že tato otázka ve vás vyvolá mnoho myšlenek a pocitů. Mnohé mohou být příjemné, jiné nikoli. Ať se vám to líbí nebo ne, váš otec má na vás trvalý vliv. Ať již vám byl blízký nebo vzdálený, fyzicky přítomný či nepřítomný, chladný nebo vřelý a projevoval vám svou lásku či vás zneužíval, váš otec na vás zanechal svůj otisk. A váš život ovlivňuje dosus – pravděpodobně víc, než si uvědomujete.Ojedinělá práce amerického autora citlivým způsobem pojednává o významu a jedinečnosti vztahu mezi otcem a dcerou – tedy o oblasti, která je pro mnohé ženy trýznivá a zraňující. Je mnoho žen, které jejich otcové nikdy nepřijali, a tím v nich vypěstovali pocity méněcennosti, nejistoty, strachu, odcizení a osamělosti. Jiné ženy vyrůstaly v rodinách neúplných, protože jejich otec od nich odešel. Tyto tragické a bolestné události ve svém důsledku vedou k tomu, že ženy neočekávají od mužů lásku a bojí se vstoupit do důvěrného vztahu. Právě ženám, pro které není snadné podívat se otevřeně na vztah se svým otcem, je určena tato kniha, neboť přináší možné řešení negativních důsledků minulosti.

Čo sme to spravili so sexuálnym oslobodením? Thérese Hargotová, filozofka a sexuologička, ktorá už desať rokov pôsobí v školskom prostredí, sa priamo pýta dnešných mladých. Banalizovanie „kultúry porna“, honba za výkonom, posadnutosť sexuálnou orientáciou… Ak sa mladí cítia byť sexuálne oslobodení, sú väzňami viacerých nátlakov. Čo je to za slobodu, ktorá človeka núti ustavične si vyberať identitu, lásku a konanie ako hocijaký iný spotrebný tovar? Táto kniha sa opiera o autentické svedectvá a odvažuje sa čeliť skutočným otázkam, ktoré kladú tínedžeri a mladí dospelí. Pozýva čitateľa nanovo sa zamyslieť nad výchovou k citovému, partnerskému a sexuálnemu životu, aby človek našiel seba samého skôr, než vstúpi do vzťahu s inými.

Mystici to vidí jinak. V této knize nás chce americký františkán a autor mnoha knih, Richard Rohr, skrze příběhy, meditace a svoji zkušenost, opřenou i o vlastní neúspěchy a chyby na duchovní cestě, vést k tomu, abychom v sobě probudili větší touhu po Bohu, abychom se osvobodili od všech strachů a obav, které nás mnohdy paralyzují, abychom se otevřeli proměně a tím inspirovali i druhé, abychom se naučili vidět jako vidí mystikové.K tomu všemu můžeme dojít, když se naučíme žít v nahotě přítomného okamžiku. "Dokážete-li žít v přítomnosti, poznáte Toho, který je skutečně přítomný."22 krátkých kapitol není třeba číst popořadě, autor radí, abychom použili k meditaci nejprve ty, jejichž téma je nám bližší.

Kdo jsem? Většina křesťanských žen si tuto otázku klade jen zřídkakdy. Ovšem když jsme si vědomy své ženské a křesťanské identity ženy, díváme se jinak na sebe i na druhé. Elizabeth Elliotová Vám může pomoci na cestě hledání odpovědí, díky nimž se v nás rodí tento nový pohled. Podle ní se nemáme ptát „Kdo jsem?“, ale „Čí jsem?“.Autorka ve své knize píše upřímně a se zaujetím o tom, co znamená být křesťanskou ženou a otevřeně se zabývá i citlivými tématy podřízenosti ve vztahu, rozdílů mezi mužskou a ženskou přirozeností, mluví o správné ženské hrdosti i o tom, jak žít naplno i jako svobodná a nezadaná.

Vztahy otec-dcera, matka-syn a jejich vliv na budoucí partnerské vztahy. Psychológ a skúsený odborník na partnerské vzťahy vo svojej Anatómii lásky uvádza predpoklady pre vytvorenie vzťahu, ktorý by bolo možné za šťastnú lásku označiť. Ako zdroje problémov, ktoré ovplyvňujú vzťah medzi partnermi, autor uvádza nesprávne prijatie svojej identity, svojho mužstva alebo ženstva, problémy v rodinách, z ktorých partneri vyšli, zvláštna pozornosť je venovaná vzťahom otec-dcéra a matka-syn. Nedostatky minulosti tu podľa autora z veľkej časti vysvetľujú súčasné problémy v partnerskom vzťahu. Vzťahy a konflikty v rodinných a partnerských zväzkoch sú dokresľované konkrétnymi príbehmi.

Kniha se zabývá kladnými i zápornými zkušenostmi se samotou a opuštěností. Autor poukazuje na to, proč někteří lidé pociťují osamělost nepříznivě, a naznačuje, jaké podmínky jsou nutné k tomu, abychom samotu prožívali v pozitivním smyslu. Hovoří na témata sebepoznání, hledání vlastní identity, sebehodnocení a schopnosti intimity. Vyznačuje cesty, které nám mají dodat odvahu, abychom se samotě a osamělosti postavili a tvořivě naložili s touto zkušeností jako s příležitostí k duševnímu růstu a rozvoji osobního života. Wunibald Müller je teolog, psycholog a zkušený psychoterapeut, spolu s Anselmem Grünem vede dům pro duchovní obnovu v benediktinské opatství Münsterschwarzach v Německu, je autorem řady knih.

Duchovné sprevádzanie. Duchovné sprevádzanie sa začína a uskutočňuje prostredníctvom slobodného rozhodnutia toho, kto hľadá skúseného človeka, ktorý by mu pomohol na ceste k Bohu. Duchovným vodcom sa človek stáva tak, že ho niekto poprosí o túto službu a pomoc; nikto sa nemôže urobiť sám duchovným vodcom - byť samozvancom. V tomto zmysle sprevádzaný podstatne prispieva k tomu, aby sa proces duchovného sprevádzania mohol začať.

Dnes již klasická práce dvojice amerických autorů je systematickým teoretickým pojednáním o sociologii vědění. Autoři se soustřeďují na osvětlení svého základního chápání problému sociologie vědění a staví tento obor do středu zájmu sociologické disciplíny. Zároveň se pokoušejí o jeho aplikaci na úrovni subjektivního vědomí, tedy na budování teoretického mostu k problémům sociální psychologie.

Jak absence otce ovlivňuje utváření mužské identity. Autor úspěšné knihy Anatomie lásky Guy Corneau pojednává v tomto titulu o morálním zranění, jímž trpí někteří muži, kterým scházel kvalitní kontakt s otcem. Fyzická absence otce se u nich projevuje po stránce afektivní a psychické a vyvolává určité nedostatky při utváření mužské identity ještě i v době, když tito synové dospěli, případně se sami stali otci.Autor vychází z vlastního života (zejména ze vztahu s vlastním otcem, resp. bez něj), z portrétů různých mužů a jejich příběhů a z příkladů z vlastní terapeutické praxe. Seznamuje čtenáře s tím, jak se tito muži jeví navenek, a jací doopravdy jsou uvnitř. Ukazuje důsledky, jež se projevily u synů, kteří vyrostli bez otce nebo jakoby bez otce.Ve své knize nabízí možnosti k lepšímu vzájemnému pochopení a souznění mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi. V závěrečných kapitolách ukazuje, jak najít východiska a zbavovat se důsledků. Kniha Chybějící otec, chybující syn se stala po vydání bestsellerem, vychází v doplňovaných a revidovaných vydáních ve frankofonních zemích opakovaně a byla přeložena do desítky jazyků.Guy Corneau je kanadský psycholog, psychoterapeut, autor úspěšné knihy Anatomie lásky (Portál, 2000). V Kanadě i ve Francii vydal ještě několik úspěšných knižních titulů, pořádá přednášky, účastní se konferencí, vystupuje ve sdělovacích prostředcích.

Psychologie a biologie lásky. Autor se zabývá tématem, které bývá častěji námětem výtvarného umění a krásné literatury než psychologických knih, totiž jak vzniká láska, jaké formy lásky mezi lidmi existují, proč je láska „slepá“ a vede lidi často k fatálním krokům, které nezvratně promění jejich život.Yovellova kniha je psána jako soubor příběhů, v nichž v hlavní roli vystupují klient a terapeut, zároveň je i učebnicí psychoterapie, protože jednotlivé případy jsou vybírány podle různých projevů lásky a jejich chorobných důsledků, které lidi přivádějí k psychiatrovi nebo terapeutovi (neschopnost trvalého vztahu a deprese, tzv. baby blues a postnatální psychóza, dramatický rozdíl ve věku zamilovaných a z něj plynoucí traumata, terapie úzkosti a strachu u zamilovaných).Yoram Yovell vychází ze své terapeutické praxe (v New Yorku a Jeruzalémě) a z bohatých znalostí neurologie. Všechny příběhy zasazuje do složitého prostředí současné izraelské společnosti, což knize dává silný aktualizační náboj. Kniha je psána pro milovníky psychologizující prózy s přesahem do odborného žánru. Mohou ji s užitkem číst také odborníci z oboru psychologie a psychoterapie jako doplňkovou četbu k odborné literatuře.

Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Prežívať otcovo objatie.„Jack byl člověk, který všechno říkal správně, všechno dělal správně a navenek vypadal jako dokonalý exemplář znovuzrozeného, Duchem naplněného, celistvého člověka, který ze všech sil usiluje o Boží království. Všechno bylo zdánlivě dokonalé. A přece byla v jeho srdci bolest, kterou sebevětší aktivita, nasazení či zakrývání nemohly schovat. Zoufale selhával a jeho rodina se rozpadala. A uprostřed této bolesti a selhání Jacka překvapil Bůh a mimořádným způsobem objal jeho život. Otec mu zjevil hloubku své lásky k němu a to zcela proměnilo způsob, jakým Jack dosud fungoval v duchovní službě i v rodině.“Autor otevřeně popisuje své setkání s Bohem i to, jak radikálně proměnilo jeho manželství, rodinu i duchovní službu. Současně odhaluje problémy, které mohou člověku bránit prožívat důvěrný vztah s Bohem jako milujícím Otcem. Tato kniha, která vychází z osobní zkušenosti a opírá se o Písmo, zavede čtenáře hluboko do Boží přítomnosti, v níž se mu může dostat toho, po čem celý život volal – zakusit Otcovo objetí.

Dospívání – raná puberta a adolescence – je období, když už se mladý člověk necítí jako dítě, a přitom ještě není dospělý. Je to období plné emocí, které někdy zaplaví nejen dospívajícího člověka, ale i jeho okolí, a většinou samy odezní. Pokud se ale u dospívajícího projeví deprese či porucha příjmu potravy, problém s přijetím vlastního těla, úzkosti nebo úvahy o sebevraždě, měli bychom mu bez váhání podat pomocnou ruku. Psychické problémy však mohou zůstat skryty, nemusíme o nich vědět a naše dítě se pak trápí.Kniha nabízí rady, jak poznat, že se s dospívajícím „něco děje“ a že to „něco“ není běžným projevem dospívání, ale že se jedná o vážné obtíže.Autor v knize vysvětluje, jak vypadají běžné projevy dospívajících, a velmi přístupnou formou objasňuje psychické obtíže, s nimiž se dospívající mohou potýkat. Publikaci doprovodila předmluvou Jana Kocourková. Kniha je určena pro rodiče, učitele a vychovatele dospívajících, psychology, kteří pracují s dospívajícími dětmi a mládeží.

Devět věků člověka. Koncept vývojových stadií Erika Eriksona je dnes nedílnou součástí vývojové psychologie. Erikson vychází z Freudova pojetí, ale obohacuje jeho myšlenky o sociální rozměr a prodlužuje popis stadií na celý život. Každý věk se vyznačuje určitým vývojovým úkolem, který je třeba splnit, aby člověk získal potřebnou zkušenost a postoupil dále. Eriksonových „osm věků člověka“ rozšířila jeho žena Joan o deváté, závěrečné stadium. Kniha vychází v novém, přepracovaném vydání.Erik H. Erikson (1902–1994) byl německým a později americkým psychoanalytikem, zástupcem ego psychologie. Stal se slavným svou teorií lidského vývoje, tzv. epigenetickým principem a rozpracováním tématu identity.

Kniha esejů o španělské povaze na pozadí úpadku Španělska po ztrátě posledních kolonií (Kuby a Filipín).Ángel Ganivet (1865–1898) patří k nejvýznamnějším španělským spisovatelům a především esejistům druhé poloviny 19. století. Vystudoval práva a filosofii, později působil ve španělských diplomatických službách v Antverpách, Helsinkách a Rize, kde nakonec pod vlivem těžké choroby, neuspořádaného milostného vztahu a rozčarován stavem své země spáchal sebevraždu.Plynně hovořil několika jazyky – řecky, francouzsky, severskými jazyky. Vedle románu Dobývání království mayského posledním španělským dobyvatelem Píem Cidem (1897) je jeho nejvýznamnějším dílem kniha esejů o španělské povaze Španělské idearium (1897).Pro toto filosofické dílo bývá literárními historiky označován za předchůdce Generace 98. Příslušníci této Generace, významní španělští spisovatelé a filosofové, vstoupili do literatury v roce 1898, tedy v době, kdy Španělsko přišlo o své poslední zámořské kolonie. Z „říše, nad níž kdysi slunce nezapadalo“ zůstal hospodářsky zaostalý a myšlenkově vyprahlý stát. Španělské intelektuální elitě samozřejmě osud jejich země nebyl lhostejný a svými díly usilovali o její duchovní obnovu. Jedním z prvních autorů, který téma obnovy nastolil, byl právě Ángel Ganivet.Své představy o východisku z politické a morální krize a o budoucnosti Španělska shrnul v eseji Španělské idearium. Ze spisovatelské Generace 98 nebyl snad jediný autor, který by nějakým způsobem, přímo či nepřímo, na Ganivetovo dílo nereagoval, ať už souhlasně nebo polemicky. Zatímco většina významných autorů zmíněné Generace byla přeložena do češtiny, Ganivet, jenž téma přemítání o osudu Španělska a jeho úloze v Evropě otevřel, dosud přeložen nebyl.Český čtenář se již mohl seznámit například s dílem Miguela de Unamuna, José Ortegy y Gasseta a dalších. Mezi spisy věnovanými španělské identitě zaujímá Ganivetovo Španělské idearium rozhodující místo. V některých aspektech jsou eseje poplatné své době a nemají jinou než historicky podmíněnou hodnotu, v jiných aspektech nabývají Ganivetoy názory, které byly ve své době kritizovány, po stu letech překvapivě na aktuálnosti a lze je považovat možná i za prorocké.K vlastnímu textu Ganivetova eseje jsou připojeny články k tématu, které ve formě otevřených dopisů mezi Ángelem Ganivetem a Miguelem de Unamunem byly v roce 1898 publikovány na stránkách novin El Defensor de Granada pod názvem El porvenir de España.