Audiokniha: Královna Margot

• Číta: Otakar Brousek st., Ivan Řezáč, Michal Zelenka, Martin Písařík, Miroslav Středa, Petr Pelzer, Aleš Procházka, David Novotný, Ilja Racek, Andrea Elsnerová, Ljuba Krbová, Tereza Bebarová, Miroslava Pleštilová, Lukáš Hlavica, Kamil Halbich, Petr Nárožný, Pavel Rímský, Svatopluk Skopal, Miroslav Táborský, Petr Meissel, Jiří Klem, Radek Seidl, Dušan Hejbal, Bogdan Trojak, Bořivoj Navrátil, Mária Dolanská, Jiří Hajdyla, Taťjana Medvecká
• Celkový čas: 8 hodín 40 minút

Rozhlasová dramatizace z roku 2007 Z francouzského originálu přeložil Michal Lázňovský

V roce 1845 nazval jistý pamfletista Alexandra Dumase Továrnou na romány. Vyčítal mu týmovou metodu práce a poklonkování zlatému teleti. To, co mělo Dumasovi ublížit, se však obrátilo v jeho prospěch.

Proti pamfletistovi se ohradili dokonce i Dumasovi literární protivníci a nadšeným čtenářům vůbec nevadilo, že jejich oblíbené romány vznikaly za přispění spolupracovníků. Dumas, který po veleúspěšné kariéře dramatika objevil, že historický román je doslova zlatý důl, brzy jejich věrnost odměnil. V témže roce vydal Tři mušketýry po dvaceti letech, pokračování Hraběte Monte Christa a Královnu Margot.

Děj románu Královna Margot, prvního z volné trilogie Hugenoti, se odehrává v rozmezí let 1572 až 1574 na pozadí konfliktu mezi protestanty a katolíky. Pro Francii znamenal tento nesmiřitelný svár mimo jiné sedm náboženských válek a politický i územní rozvrat. Smířit protestanty s katolíky měla svatba Markéty z Valois, zvané Margot (dcery Kateřiny Medicejské a Jindřicha II.) s hugenotem Jindřichem Navarrským. Svatba z rozumu, jíž se román otevírá, vyústila ve strašlivý masakr hugenotů, známý jako Bartolomějská noc. Zatímco svatebčané se veselili na velkolepém plesu, ozbrojení katolíci vyvlékali protestanty z domů a shazovali z oken. Jejich fanatismus se nezastavil ani před vraždami žen a dětí. Náboženské běsnění se z Paříže přeneslo i do dalších měst a trvalo víc než měsíc.

Královského novomanžela Jindřicha Navarrského zachránila před podobným osudem pouze rychlá konverze ke katolické víře. Manželství poznamenané tragickou událostí nebylo šťastně. Zůstalo bezdětné a v roce 1769 bylo po mnohaleté snaze Jindřichově prohlášeno církví za neplatné. Jindřich vstoupil do dějin jako dobrý král Jindřich IV., který Ediktem nantským smířil protestanty a katolíky. Zemřel po útoku atentátníka v roce 1610. Margot ho přežila bezmála o pět let, svůj rušný život popsala ve svých Memoárech, z nichž čerpal i Alexandre Dumas.