Vyšehrad

Další vydání slavného Werflovarománu "Píseň o Bernadettě", je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: ,,V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadettě, a to dříve než se pustím do nějaké jiné práce...“ Slavného pražského rodáka připomínáme jeho dalšími romány, např. Jeremiáš, Čtyřicet dnů.

Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Kniha byla vyznamenána Tanizakiho literární cenou a je přeložena do mnoha světových jazyků.Autor se ve své rozsáhlé románové tvorbě často zabývá otázkami vztahů kultur Východu a Západu. Není proto divu, že jej zaujalo období konce středověku a začátku novověku, odpovádající druhé polovině 16. a začátku 17. století, kdy se jeho vlast vyrovnávala s první vlnou evropské civilizace. Děj románu je zasazen do doby, kdy po desetiletích otevřených styků se Japonsko, střežící své kulturní tradice a politickou nezávislost, evropskému vlivu uzavřelo a nežádoucí vetřelce krutě trestalo. Pronásledování neunikl ani hrdina románu, jehož osudy líčí podle osobnosti, Siciliána Giuseppe Chiary, jednoho z takzvaných ,,korobi bateren", misionářů, kteří podlehli mučení a zřekli se své víry. Dramatický příběh zaujme nejen věrností historického rámce, ale především hloubkou svědectví o síle naděje, která zbavena povrchní iluze dokáže překonat i krajní lidskou nouzi. Snad právě tento důvěryplný pohled na svět založil mimořádný ohlas Endóovy knihy.

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele. Nová publikace přináší více než šedesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto případě však ke čtenářskému zážitku přispívá i původní žánr kázání, k jehož samotné podstatě patří umění zaujmout a vyslovit na omezeném prostoru přesvědčivě to podstatné.

Jaké jsou kořeny vzniku Islámského státu, jeho strategie a nečekaného úspěchu?Může se vzestup podobných skupin opakovat?Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na problematiku muslimského extremismu, rodák z Libanonu vyučující mezinárodní vztahy v Londýně, podává zasvěcený a do hloubky jdoucí portrét této zlověstné organizace. Počátky islámského státu Gerges sleduje v chaosu vyvolaném americkou invazí do Iráku v roce 2003, popisuje, jak jej posílily události kolem tzv. arabského jara a jak dokázal převzít z rukou al-Káidy vůdčí roli džihádistického hnutí.Věnuje se hlavní postavě takzvaného Islámského státu, Abú Bakru al-Bagdádímu, jeho strategii a metodám stejně jako základní komponentě úspěchu IS, vztahu mezi militantními džihádisty a někdejšími důstojníky rozpuštěné irácké armády Saddáma Husajna. Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci – tak jako al-Káida Ajmána Zaváhirího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě.

Od Kyjevské Rusi k Pussy Riot. Kniha vysvětluje hlavní body ruských ­kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. ­Výklad, dokumentovaný na ­vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na ­řeckém Krymu po současnost: od svatého ­Vladimíra k Vladimiru ­Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské ­říše a ruské spirituality, ale jako ­komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor ­východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských. Zvláštní ­pozornost je věnována Ukrajině, ­dědici „toho druhého Ruska“. Kniha se hlásí k tradici, kterou vy­značují Havlíčkovy Obrazy z Rus, Masarykovo Rusko a Evropa a Čer­ného Vývoj a zločiny panslavismu.

Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují.Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.Rozhovor s prof. Bártou vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic.

Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem a jak schopnost jejich vzájemného vyvažování ovlivňuje zdraví členů rodiny? Co očekává muž od ženy a žena od muže? V čem se liší ženská a mužská sexualita? Jaký vliv má tento rozdíl na vývoj sexuální identity dítěte? Mohou se interakční vzorce nevědomě předávat z generace na generaci a způsobovat slábnutí celých rodů? Co pravděpodobně přispívá k poklesu populace v Čechách a v celé Evropě? O těchto a dalších otázkách spolu vedou už dvacet let dialog dva rodinní psychoterapeuti – klinická psycholožka Ludmila Trapková a sexuolog Vladislav Chvála – ze Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. V knižním „trojrozhovoru“ se bohemistka, redaktorka časopisu Psychosom Pavla Loucká snaží svými otázkami zprostředkovat dialog dvou psychoterapeutů širšímu okruhu zájemců. MUDr. Vladislav Chvála a PhDr. Ludmila Trapková pracují přes dvacet let jako rodinní terapeuti především s rodinami s psychosomaticky nemocným členem. Jejich spolupráce vyústila ve formulování metafory rodiny jako sociální dělohy a pohled na dospívání jako separaci z původní rodiny, zakončenou „sociálním porodem“. Jsou spoluautory knih, které se věnují psychosomatice rodiny (Rodinná terapie psychosomatických poruch, Praha 2004) a (Rodinná terapie a teorie jin-jangu, Praha 2008). Vyučují rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci.

Životopis velkého amerického herce a producenta – nezapomenutelné filmy Volný pád, Základní instinkt či Wall Street. Význační herci jsou zpravidla lidé s výjimečnými životními osudy. Pro Michaela Douglase jistě nebylo jednoduché vystoupit ze stínu svého slavného otce Kirka. Podařilo se mu to po jistém úsilí dokonale, i když jejich filmové životy, na nichž se podepsala vzájemná rivalita, nelze tak docela oddělit. Kniha Marka Eliota samozřejmě vypráví o osobním a profesním životě Michaela Douglase, avšak nemůže přitom zcela opomenout kariéru jeho otce Kirka, neboť v ní tkví kořeny Michaelových začátků i jeho osobitého herectví. Zároveň má čtenář možnost nahlédnout do filmových ateliérů a poznat i jisté stránky amerického života té které doby.

Případ sestry Fidelmy. Vítejte opět ve starém Irsku! Píše se právě rok 670 a nedaleko královského paláce v Cashelu je v potoce nalezeno tělo zavražděného urozeného mladíka. Král tedy povolá svou sestru Fidelmu, zkušenou znalkyni irského práva, a jejího věrného společníka Eadulfa, aby případ prošetřili. Jediným klíčem k totožnosti zemřelého je zvláštní spona na šatech, jejíž tvar naznačuje, že nositelem byl příslušník sousedního královského rodu Laiginů. Nemůže snad vražda neznámého mladíka nějak souviset s nepokoji, které v téže době propukají v západní části království? V jejich čele stojí fanatický člověk, jenž o sobě prohlašuje, že jej povolal „sedmý anděl“, aby ze země odstranil všechny, kteří nectí pravou víru, a Fidelma s Eadulfem jsou zakrátko vtaženi do spleti intrik a vražd. Existuje snad nějaká spojitost mezi mrtvým šlechticem, zavražděným mnichem – pijanem a hrůzu nahánějícím opatem, který svůj klášter přebudoval na vojenskou pevnost? Než Fidelma tuto záhadu rozřeší, sama se stává obětí únosu a pak už je na Eadulfovi, aby ji zachránil před smrtí. Snad se jim podaří spojenými silami spletitý případ nakonec vyřešit…

Současnost očima psychiatra. „Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese?Opravdu nám psychofarmaka pomohou k pocitu štěstí?Nejsou některé nové choroby spíš zlozvyky?Proč se mlčí o odvrácené straně papírových plen?Je psychoterapie léčba, nebo ztracený čas?Je pravda, že u vesla jsou teď psychopati?Proč umíráme v nemocnicích – tedy tam, kde nechceme?

Základní dílo tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie.Jeho vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla Kniha mrtvých patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, „zakopaným“ knihám, které nepronikly na veřejnost. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do „zásvětí“ – v „mezistavu“, který následuje po fyzické smrti. Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození. Pro Evropany je ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu život ve starém Tibetu.

Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th. D ., vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionista i jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem je zprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickými texty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatří ke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“. Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy, ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat se nikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalosti židovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav, do života starověkého Izraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevního prostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů. Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímu domýšlení biblické zvěsti.

Vysloužilý mariňák Sam Dryden, jehož výcviková kvalifikace díky dřívější účasti v několika utajovaných bezpečnostních projektech je vysoce nadprůměrná, truchlí nad smrtí manželky a dcery. V jedné z bezesných nocí si jde zaběhat po pláži a narazí do vyděšené asi jedenáctileté dívky. Pronásleduje ji skupina mužů. Dryden se s ní skryje a vyslechne rozhovor pronásledovatelů, z něhož vyplývá, že dívku chtějí na něčí pokyn zabít. Oběma se podaří uniknout z oblasti městečka, kde dívku drželi několik měsíců na drogách. O život dívce usiluje velmi mocný člověk se známostmi na nejvyšších místech bezpečnostních agentur Spojených států a má k dispozici nejnovější výkřiky sledovací techniky včetně naprosto nových satelitů Miranda. Stačí mu lusknout prstem a zmobilizuje ozbrojené složky v kterékoli oblasti, vzlétnou stíhačky, vrtulníky vybavené termovizí. Dívka je obětí pokusů dvou konkurenčních zbrojních firem, u níž se kromě schopnosti číst myšlenky vyvinuly i schopnosti jiné. Momentálně je po aplikování drog ve stavu ztráty paměti, která se jí má do týdne vrátit. To je pro pronásledovatele naprosto nepřijatelné a snaží se ji do té doby zničit. Třebaže má pronásledovatel k dispozici složku Sama Drydena a ví, co se od něj dá očekávat, nepřestává vycházet z údivu. Dryden mu připravuje jedno překvapení za druhým. A hrají v tom roli i schopnosti prchající dívky. A k čemu slouží věž k přenosu mobilních signálů umístěná zcela nesmyslně uprostřed vyschlého jezera v poušti?

Cestovatel – etnograf - spisovatel. Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je také zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice. Během svých cest procestoval úze­mí dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky apod. Ve Vídni a v Praze uspořádal velkolepé výstavy svých sbírek. Intenzivně se věnoval literární a před­náškové činnosti. Lze říci, že touto činností do značné míry utvářel obraz Afriky a jejích původních obyvatel v zemích rakouské monarchie. Své bohaté sbírky později většinou rozdal vědeckým a vzdělávacím ústavům. V současné době jsou chloubou nejvýznamněj­ších evropských muzeí. Emil Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí. Mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě. Kniha vychází ve spolupráci s Národním muzeem.

Křesťanství nabízí cestu, jak se stát svobodným a dospělým člověkem, říká nonkonformní kněz Václav Vacek. Životopisný rozhovor sleduje jeho životní cestu od dětství v podhůří Orlických hor, postupné hledání životního povolání v nesnadných letech nesvobody a především jeho kněžské působení a objevování nových cest, jak přiblížit lidem krásu toho nejcennějšího – hlubokých mezilidských vztahů a dospělé svobody. Inspiraci přitom nachází v pozorném naslouchání lidským radostem i bolestem a v podobně citlivém čtení bible. Jeho pohled je díky tomu prost složitých teologických obratů a povzbuzuje mnohé lidi k důvěře, že Bůh i dnes s námi počítá, že chce spolu s námi pečovat o svět, abychom v něm mohli žít my i další generace.

Život, hudba a vykoupení. V úvodu ke své knize, v originále nazvané podle jedné z Cohenových neslavnějších písní A Broken Hallelujah, Liel Leibovitz upozorňuje, že se ve skutečnosti nejedná o životopis, jako spíše o filosofické zamyšlení nad Cohenovým dílem. Základní etapy umělcova života jsou samozřejmě načrtnuty, jádrem knihy je však něco jiného. Autor pátrá po oné „nadčasovosti“ a hluboké pravdivosti, díky nimž má hudebník, spisovatel, filosof a básník L. Cohen nejširšímu publiku stále co říci, a snaží se zodpovědět některé otázky, například: Čím to, že je Leonard Cohen už téměř šedesát let uznávaný a obdivovaný? Čím to, že když vejde na pódium, nabitý sál ztichne a všichni čekají se zatajeným dechem? V konfrontaci s dobou se Leibovitz zabývá i dílem některých zpěváků a rockových skupin, které se v Cohenově „éře“ spolupodílely na utváření měřítek, s nimiž se Cohen musel vyrovnávat a kterým ne vždy vyhovoval. Na rozdíl od nich se však Cohenovi podařilo udržet se na vrcholu: díky tomu, že zůstal věrný svému jedinečnému prorockému vnímání, vnímání, které je pro miliony lidí na celém světě hluboce pravdivé, a díky obrovskému charismatu, které dokázalo kdysi, v roce 1970, zkrotit zdivočelý statisícový dav na hudebním festivalu na ostrově Wight.

Název knížky rozhovorů, ve které novinářka, publicistka a spisovatelka Libuše Koubská vyzpovídala spisovatele, scenáristu, dramatika, překladatele a novináře, bývalého politického vězně a pozdějšího předsedu PEN klubu Jiřího Stránského, zcela odpovídá laskavé povaze pana Stránského. V knize skromně vypráví o svém životě a životních postojích, o zkušenostech z doby věznění v pracovních táborech, i své touze psát a vyjadřovat se ke společenským a kulturním otázkám. Jiří Stránský byl od dětství skautem a je jím pořád, proto také jeho hlavním životním krédem je pravdomluvnost. Kniha významně obohatí řadu rozhovorů s lidmi, kteří v českém kulturním životě zanechávají výraznou stopu.

Nedávná ekonomická krize byla připsána do značné míry na vrub chybějícím regulačním mechanismům na finančním trhu. T ato skutečnost nastolila i v tradičně liberálních státech znovu otázku státních zásahů do hospodářství. Ian Bremmer ve své čtivé knize pečlivě rozkrývá výchozí situaci a formuluje argumenty zastánců linie volného trhu i těch, kteří volají po větší míře státního dirigismu. Ukazuje, že ve skutečnosti neexistuje ani jedna z obou variant v ideální podobě, ale jde vždy o proměnlivou směs obojího. Protikladem liberálního kapitalismu není socialismus, ale státní kapitalismus, za nímž nestojí ideologická východiska, ale politické zájmy státu, jimž je podřízena sféra ekonomiky. Bremmer předkládá kritické zamyšlení nad jejich pozitivy i negativy a poukazuje na probémy, které s sebou každá z cest přináší.

Respektovaný ekonom a pravidelný přispěvatel listu The New York Times Paul Krugman se znovu vrací k tématu současné světové ekonomické krize, jemuž věnoval už několik svých předchozích prací. Tentokrát mu nejde v první řadě o určení jejích příčin a rozpoznání varovných signálů v minulosti, jež by mohly být poučením pro budoucnost. Obrací se zde naopak k aktuálním praktickým úkolům, jež by mohly vést k pozitivnímu vyřešení stávající komplikované situace, jež vidí mimo jiné ve větší aktivní účasti státu na ekonomickém dění. Kniha je psána každému srozumitelným jazykem a opět potěší jasností a vtipem, jež jsou pro Krugmana typické.

V edici Světová próza vychází již ve 5. vydání úplný překlad Saint-Exupéryho Citadely. Text, který se našel v Saint-Exupéryho pozůstalosti, byl z poloviny autorem neupravovaný a na mnoha místech docházelo k opakování myšlenek. Při krácení textu byly vybrány metafory, které byly nejvíce výstižné a které nejpřesněji vyjadřovaly Exupéryho myšlení. Také nebyly vytištěny texty, které nemohly vyjít z ideologických důvodů. Neupravený text bude zvlášť kladně hodnocen milovníky Citadely, protože budou moci patrněji sledovat vývoj myšlenkových pochodů a vytváření básnické řeči. V tomto komplexu je také nejvíce zvýrazněna duchovní linka autorovy básnické meditace. Úplné vydání jistě zaujme i vlastníky zkráceného vydání, které v Čechách vycházelo dříve.

Průřez vývojem evropského náboženského a filosofického myšlení od konce antiky do XIX. století. Kniha rakouského historika, autora řady monografií a zejména velkých syntéz, je právě takovou širokou syntézou myšlenkových dějin západní Evropy. Od starověkých počátků a klasické antiky přes patristiku, raný a vrcholný středověk, reformaci a renesanci až po hlavní myšlenky 19. století ukazuje souvislost a sepjatost západoevropského myšlení, jehož hlavní osou je křesťanství. Heer si všímá nejen myslitelů teoretických, ale také umění, literatury a hlavně těch širokých a často přehlížených proudů “ducha doby“, které se v Evropě vždy šířily bez ohledu na hranice a utvářely její podobu.

Vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost. V době Ježíšova veřejného působení patřily ženy zcela přirozeně k volnému společenství jeho učedníků. A to přesto, že tehdy byla účast ženy na veřejném životě zcela nemyslitelná. Ježíšův otevřený přístup k nim dosvědčují i evangelia. Spolu s učedníky doprovázely ženy rovněž Ježíše z Galileje na jeho poslední cestě do Jeruzaléma, byly s ním na Golgotě i při jeho pohřbu. Hans Küng sleduje vývoj postavení žen od období rané církve, přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost. Popisuje společenské vlivy i teologické koncepce, které postavení ženy v církvi negativně ovlivňovaly. Tak dokazuje, že neúčast žen v současné hierarchické struktuře církve nejen neodpovídá Kristovu příkladu, ale je i společenskou křivdou, ochuzuje život církve a oslabuje její svědectví světu.

Příprava, průběh, odkaz. Dnes, s odstupem poloviny století, už můžeme bezpečně povědět, že osobností papeže Jana XXIII. a jím svolaným Druhým vatikánským koncilem začalo nové a nadějné období v životě církve, otevírající se po letech společenské izolace nejen celému křesťanstvu, ale i světu svým programem aggiornamenta, „zdnešnění“. Kniha známého teologa, profesora Otto H. Pesche, vycházející nyní ve druhém vydání, zevrubně informuje o všech velkých koncilových tématech. Umožňuje nadto i nahlédnout do lidských zápasů o jednotlivé formulace, dokud jejich znění nedosáhlo náležité zralosti. K hlubšímu pochopení koncilových jednání i závěrů přispívá autor i četnými postřehy z církevních dějin. Česky dosud žádná jiná kniha o Druhém vatikínském koncilu nevyšla.

Adolfa Borna znají díky večerníčku Mach a Šebestová i ti nejmenší. Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, které jim umožňuje uskutečňovat sny a prožívat všelijaká dobrodružství. Adolf Born má kouzelné sluchátko také – prostřednictvím ilustracía grafik nás dokáže přenášet do nádherného světa fantazie a snu. Čtenář této knihymá také kouzelné sluchátko, s nímž může přijít na návštěvu k jednomu z nejvýznamnějšíchčeských malířů, grafiků a ilustrátorů.V rozhovoru s Jiřím Žákem se Adolf Born vyznává ze svých lásek, mluví o dětství,o studiích, o tom, jak se rodily jeho vztahy ke knihám, k barvám, k cestování, zpovídá sez niterných věcí a nechává nahlédnout do svého ateliéru i života. Knížka nese stejný názevjako výstava Adolfa Borna v roce 2008. Při jejím zahájení autor uvedl, že v jeho obrazech je,,vždy prvek humoru, jak jsem to v názvu výstavy oznámil“. A jak napovídá i název knihyrozhovorů, prvek humoru byl přítomný v celém Bornově životě.

Jill má plno dobrých vlastností. Kromě jiného je hezká, milá a má peníze. Navíc je zasnoubená s Derekem, nadějným členem Dolní sněmovny. Stačí překonat pár drobností – pro začátek musí udělat dobrý dojem na matku svého snoubence, a budoucnost bude jenom růžová. Ovšem osud s ní má jiné plány, a tak jí postaví do cesty nejen nešťastný začátek slavnostní večeře, ale i požár v divadle a dávného přítele z dětství, a navíc ji obdaří rozverným strýčkem. Je to sice zábavný, elegantní pán, ale poněkud si plete své a cizí peníze. A tak dlouho nepotrvá a Jill se ocitne bez peněz a bez snoubence a vzápětí i na cestě do A meriky. Wodehouse opět marnotratně hýří nápady a zábavnými historkami, jak lze u tohoto anglického humoristy očekávat, takže jeho skalní čtenáři nebudou zklamaní.

Antologie francouzské poezie. Básnická antologie Galský kohout zpívá je obsáhlou přehlídkou francouzské poezie od trubadúrů až po moderní autory. Lze ji považovat za velkou literární zahradu, v níž se procházíme za doprovodu největších francouzských básníků, k nimž nesporně patří Villon, Ronsard, La Fontaine, Hugo, Baudelaire či Apollinaire – a to za příjemné a prospěšné asistence mnoha dalších autorů. V jejich řadách nejednou objevíme jména, která co do literárního významu si zasluhují naši pozornost. Antologii Galský kohout zpívá ocení nejen studenti romanistiky, pro něž bude vítanou pomůckou, ale všichni, kdo mají rádi poezii – zejména francouzskou. Překlad Gustav Francl.

Jan Zahradníček byl nejvýznamnějším básníkem ka­tolického proudu české literatury. V roce 1949 vychází sbírka básní Rouška Veroničina jako lyrický doprovod sbírky La Saletta. Verše jsou svědectvím autorovy víry, lásky a odhodlání. Ve verších této sbírky „nabývají básně Roušky Veroničiny velikého nadosobního rozmě­ru, přesahují literaturu a nesou pečeť bezvýhradného osobního nasazení a nezvratného svědectví celé básní­kovy osobnosti.“ (Mojmír Trávníček)

Libanonský spisovatel a malíř Chalíl Džibrán (1883–1931) proslul svojí snahou s filozofickou hloubkou a poetickým stylem odhalit tajemství základních lidských hodnot. I v řadě podobenství a zpěvů sebraných pod názvem „Slzy a úsměv“ vyvstává před námi Džibránův svět, proniknutý hlubokým sociálním cítěním, láskou k člověku, k životu, k Bohu.

Kořeny terorismu a pokrytectví Západu. IItalský historik Franco Cardini, známý i českým čtenářům (ve Vyšehradu vyšla jeho monografie o svatém Františkovi z Assisi) se v řadě svých textů publikovaných na blogu zamýšlí nad nejpalčivějšími problémy dneška, jako je vzestup Islámského státu a jeho vůdce, který se prohlásil novým chalífou, hlavou všech muslimů. Odborník na středověké dějiny a na dějiny islámu hledá hlubší souvislosti vzestupu Islámského státu a nachází je jak ve vlastních dějinách islámského světa, tak v pokrytectví a chybné politice Západu, které vzestup nejradikálnějších forem islamismu mnohdy podporovaly.V úvahách, které mají formu deníkových zápisů, můžeme sledovat historikovo myšlení, které propojuje aktuální události a jejich kořeny v historii velmi vzdálené i novější. Věnuje se například místu, které v historické zkušenosti a imaginaci muslimského světa zaujímá Palestina a Jeruzalém, a jak vzestup islámského radikalismu souvisí s izraelsko-palestinským konfliktem. Kniha Franka Cardiniho je bohatým zdrojem podnětů k hlubšímu přemýšlení o souvislostech toho, co celý svět každý den s hrůzou sleduje v médiích.

Vlastenec, sběratel, mecenáš. Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušenosti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti. Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek – Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvětlení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborníků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván „Mr. Pokrok“, by se letos dožil 185 let.

Osud československého demokrata. Bez velké nadsázky se dá říci, že snad každý, kdo se zajímá o naše nejnovější dějiny, četl paměti Prokopa Drtiny nazvané Československo můj osud. Někdejší ministr spravedlnosti, jeden z čelných představitelů demokratické politiky předúnorové doby, v nich zachytil zlomové okamžiky československých dějin, události, jichž byl sám aktivním účastníkem. Kniha historika Ondřeje Koutka sleduje osud politika, jehož život se téměř bezezbytku překrýval s dobou existence Československa. Autor věnuje pozornost všem obdobím Drtinova života, počínaje první republikou, kdy mladý příslušník národně socialistické strany vstoupil do služeb prezidenta Beneše. Po Mnichovu se Drtina angažoval v odboji a po útěku do exilu se stal aktivním členem politické reprezentace a také pod pseudonymem Pavel Svatý známou a oblíbenou postavou zahraničního rozhlasového vysílání. Vrchol a zlom Drtinovy politické kariéry představuje poválečné tříletí, kdy působil jako ministr spravedlnosti v tehdejších československých vládách. Jeho poúnorové osudy byly dramatické – po pokusu o sebevraždu skokem z okna byl zatčen, do roku 1960 vězněn, po nepříliš úspěšných pokusech o rehabilitaci pak za normalizace působil aktivně v disentu. Kniha O. Koutka, vycházející z velkého množství pramenů, je současně portrétem demokrata, člověka veřejně aktivního za všech režimů, a dějinami československé demokracie jako takové.

Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce? Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad. Petr Charvát, archeolog a historik, navazuje v této knize na úspěšné tituly Boleslav II. Sjednotitel českého státu (Vyšehrad, 2004) a Zrod českého státu 568-1055 (Vyšehrad 2007). Na základě velmi skrovných pramenných údajů se pokouší o alespoň letmý portrét nejproslulejšího panovníka českého raného středověku, jak se o něm dozvídáme z listin, kronik, legend a archeologických nálezů. Vypisuje příběh jeho vlády a snaží se i o postižení okolností, které vedly k nejproslulejší vraždě českých dějin.

Zápletka dalšího humoristického příběhu anglického spisovatele P. G.Wodehouse se točí, jak jinak, kolem Dívky v modrém. Není to ovšem nic jiného než originál Gainsboroughova obrazu, který zmizel. Přijít na kloub záhadě by měl Jerry West, propátrat zchátralý venkovský dům, poradit si s komorníkem, který není komorník, americkým právníkem se sestrou kleptomankou a dalšími podezřelými, ale co je mu do nějaké Dívky v modrém, když jeho srdce zahořelo pro dívku zcela jinou… a to tak, že úplně zapomněl, že už je zasnoubený.

Známý americký ekonom P. Krugman jako jeden z mála již před nástupem finanční krize roku 2008 upozorňoval na možná úskalí stávající vývoje ekonomiky. Nedávné události, jejichž důsledky pocítil v podstatě celý svět, se mu staly podnětem k novému ohlédnutí za dějinami ekonomických krizí 20. století počínaje Velkou hospodářskou krizí 30. let. Jedině v jejich rámci lze podle něj nedávný vývoj pochopit. Poslední z krizí chápe Krugman jako logické vyústění určitých tendencí, jejichž princip bylo už dříve možno pozorovat na jiných krizových ekonomických jevech lokálního dosahu. Autor tak pozoruhodným způsobem analyzuje události, k jakým došlo v Mexiku v 80. letech, v Japonsku v 90. letech, v jihovýchodní Asii konce 90. let i jinde, aby ukázal zákonitosti, jež zůstaly opomíjeny.

Jednoduché cviky proti bolesti zad. Žijeme v civilizovaném světě plném technických vymožeností, právě kvůli nim však máme nedostatek přirozeného pohybu. Práce vsedě znamená mnoho hodin strávených na kancelářské židli v jednostranné statické poloze. Často jsme unavení a trpíme bolestmi hlavy, zad a kloubů. Jaké obtíže pohybového aparátu způsobuje dlouhodobý sed? Co by měla splňovat kancelářská židle? Jak na židli správně sedět a jak z ní vstávat? Na to vše dává srozumitelné odpovědi nová kniha fyzioterapeutky Simony Sedlákové, která nabízí jednoduché a osvědčené řešení v podobě cvičení. Cviky jsou zaměřené na krční, hrudní, bederní páteř a na horní a dolní končetiny. Cvičit lze v kanceláři na židli, v autě i doma bez větších časových nároků a speciálních pomůcek. Jaké svaly naše tělo používá, aby udrželo stabilitu? Proč je bránice tak důležitá? Odpověď se dozvíme v závěrečné kapitole, kde jsou shrnuty nové poznatky ve fyzioterapii.

Nové objevy o dvojčeti Země – i jinde ve vesmíru může existovat život! Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy proměnil naše chápání vesmíru, neboť dokazoval, že Země a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě nejsou ve vesmíru osamělá. Dnes, o více než dvacet let později, známe přes 860 takových planet, přičemž mnohé z nich se nepodobají ničemu z toho, co jsme znali. Některé jsou černější než uhlí, jiné se koupou v roztavené lávě, další jsou vystaveny poryvům neutuchajících větrných bouří, ještě jiné mají více než jedno slunce, kdežto druhé jsou navždy pohrouženy do nesmírného oceánu. Vzdor tomu je tu ale i jistá podobnost. Některé z těchto mimozemských světů se nápadně podobají planetám naší sluneční soustavy. Astronomové dnes znají planety, jež vyhlížejí jako Jupiter, Neptun, Mars či Merkur a obíhají slunce podobné tomu našemu. Kniha Hledání druhé Země známého fyzika S. Clarka přibližuje čtenářům tuto dynamickou vědní oblast, aby jej provedla napříč kosmem plným mrazivých plání, pozvolna rotujících glóbů a ohnivých vulkánů až k těm planetám, jež snad mohou – a možná i mohly – vytvořit podmínky pro vznik života. Nalezení dvojčete naší Země se dnes jeví doslova na dosah.

Knižní rozhovor s houslistou a hudebním skladatelem, uměleckým vedoucím souboru Hradišťan, jehož tvorba opisuje oblouk od písňových forem až po oratorní díla. Jiří Pavlica se inspiruje folklorním odkazem i historickými reminiscencemi, zaměřuje se na duchovní hudbu, ale zároveň je vnímán jako představitel tzv. cross-overu, tedy hudby putující napříč žánry. Rozhovor „nejen o hudbě“ s Jiřím Pavlicou vede hudebník, divadelník a spisovatel, a kromě toho i sběratel písniček Přemysl Rut. Netřeba dodávat, že setkání těchto dvou zajímavých a všestranných osobností bude stát za to…

Svou novou knihou se známý český filosof Jan Sokol znovu obrací k člověku, tentokrát proto, aby se — na rozdíl od své knihy předchozí, věnované „moci, penězům a právu“ — pokusil rozkrýt a zhodnotit sféru lidské intimity, spjaté s nejhlubšími otázkami smyslu života a podobě života dobrého. Podle vlastních autorových slov chce kniha „přispět ke zřetelnějšímu rozlišování mravně významných fenoménů, aby se o nich dalo přesněji uvažovat a smysluplně hovořit; připomenout změněnou situaci, v níž se jako jednající lidé dnes pohybujeme: situaci ,globalizovaného‘ světa, kde hrají stále významnější roli instituce; a vyjít vstříc naléhavé potřebě společných východisek či základů univerzální a ,všelidské‘ mravnosti, jak ji tyto proměny vyvolávají“. Tuto potřebu podle Jana Sokola nemohou naplnit mravní systémy pozitivních náboženství, které jsou ze své podstaty rozdělující, ale je třeba užít „prekérnějších postupů praktické filosofie“. Východiskem celého tázání se přitom stává široké spektrum filosofické tradice a soustavně zpracované historické zkušenosti a vedle toho výsledky zejména biologických a antropologických věd. Z tohoto důvodu se jedním ze základních pojmů a představ knihy stává sám „život“.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli. Jan Sokol nabízí takové výkladové přístupy, které nutně nevyžadují po posluchačích víru, přesto však k víře vedou a víru biblických hrdinů přibližují. Tento cyklus zahájil pořad o stvoření, který odvysílal Český rozhlas Plzeň 13. 12. 2002. Další díly (Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abrahám, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo) vznikaly pro TWR a vysílaly se v letech 2006 a 2007 v rámci Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň. Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomuto klíči se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol při těchto výkladech nevystupuje jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, mu jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu?Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů?Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti?Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát?Vyvážely se české granáty už v 7. století?Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů?Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.