Jane Austen

V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austen ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála.Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty.Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrow) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyně svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austen, mají co říct?

„První moderní anglická autorka“ – „Mladší sestra Shakespearova“ – to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent.„Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?“ podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii.Román, který jsme nazvali „Pýcha a přemlouvání“ vyšel posmrtně v roce 1818 pod názvem „Persuasion.“

Marianne hledá muže, který by byl stejně temperamentní jako ona; Elinor je zamilovaná do kultivovaného, uhlazeného Edwarda Ferrarse. Jejich mladší sestra Margaret sleduje všechny radosti i strasti, kterými Elinor a Marianne procházejí. Je Marianne příliš vřelá, nebo Elinor příliš chladná? Čí příklad by měla Margaret následovat?

Proč temperamentí, chytrá Elizabeth Bennetová tak hrubě odmítne pohledného, bohatého Darcyho? Čím ji asi mohl tolik urazit? Elizabeth se pyšní tím, jak dobře umí odhadnout lidskou povahu; pan Darcy je zase hrdý na své rodinné jméno. Když se jejich světy střetnou, provázejí to silné emoce. Rodina Bennetových se ocitne vinou různých nedorozumění, špatného úsudku a proradných lží v ohrožení. Mohu se zlomená srdce opět zacelit? Je možné zapomenout vyslovené urážky? Existuje něco, co by dokázalo Bennetovy uchránit před ostudou? Přivodí Elizabethin předsudek a Darcyho pýcha jim oběma pád?