Vladislav Vančura

Číta: Libuše Havelková, Jaroslav Satoranský, Jana Boušková, Ema Skálová Celkový čas: 1 hodina 9 minút Veselé příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy na jejich toulkách světem. Účinkují: Libuše Havelková, Jaroslav Satoranský, Jana Boušková a Ema Skálová. Nahrávka z roku 1998.

Číta: Věra Galatíková, Petr Štěpánek, Jitka Molavcová, Eliška Balzerová, Vlastimil Brodský, Jaroslav Satoranský, Jana Boušková, Antonie Hegerlíková, Lubomír Lipský Celkový čas: 6 hodín 19 minút Nejznámější příběhy pro děti z nezapomenutelných televizních večerníčků. Více než 6 hodin skvělého poslechu pro celou rodinu.Komplet obsahuje šest původních dětských alb - Kosí bratři, Příhody včelích medvídků, Ferda v mraveništi, Kubula a Kuba Kubikula, Maková panenka a Broučci. Legendární knížky pro děti v interpretaci známých českých herců jsou zárukou kvality. Účinkují Vlastimil Brodský, Jitka Molavcová, Petr Štěpánek, Lubomír Lipský, Libuše Havelková, Stanislav Fišer, Eliška Balzerová a další.Kosí bratřiVeselé příběhy o kosích bratrech ze známého televizního večerníčku. Josef a Václav, podařená dvojice. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Kosí bratři jsou pro každou lumpárnu a o zábavu s nimi není nouze. Účinkují Stanislav Fišer, Filip Dyda a Josef Zyka. Nahrávka z roku 1998.Příhody včelích medvídkůVeselé příběhy dvou malých čmeláčků, Čmeldy a Brumdy i jejich kamarádů z meze za Teskovou zahradou. Knižní zpracování od autora literární předlohy populárního televizního večerníčku, Jiřího Kahouna. Účinkují Jitka Molavcová, Antonie Hegerlíková, Jana Boušková a Lubomír Lipský. Nahrávka z roku 1998.Ferda v mraveništiVeselé a vtipné vyprávění o příhodách uličnického mravence Ferdy a jeho přátel. Samostatné vydání třetí části "Knížky Ferdy Mravence". Ferda se v přestrojení za rytíře vrací do mraveniště, kde ho čeká nejen spousta kamarádů, ale také další dobrodružství se stonožkou, mravenčími miminky, zelenými mšicemi a dalšími postavičkami. Vypráví Lubomír Lipský. Nahrávka z roku 1999.Kubula a Kuba KubikulaVeselé příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy na jejich toulkách světem. Účinkují Libuše Havelková, Jaroslav Satoranský, Jana Boušková a Ema Skálová. Nahrávka z roku 1998.Maková panenkaLiterární předloha jednoho z nejoblíbenějších televizních večerníčků v interpretaci Vlastimila Brodského. Nahrávka z roku 1998.BroučciPohádková dramatizace stejnojmenné knihy určená nejmladším posluchačům. Účinkují Věra Galatíková, Jitka Molavcová, Petr Štěpánek, Eliška Balzerová a další. Nahrávka z roku 1999.

Album scén z divadelních her. Číta: Vlasta Chramostová, Vladimír Krška, Jaroslav Moučka, Ilja Racek, Iva Janžurová, Josef Bláha, Jiří Pleskot, František Hanus, Věra Budilová, Vladimír Hlavatý, Jorga Kotrbová, Ladislav Potměšil, Ilja Prachař, Jaroslav Průcha, Jaroslav Vojta, Jaroslava Pokorná, Jiří Mikota Celkový čas: 1 hodina 10 minút Nový kompilační titul určený pouze pro digitální obchody vám představuje nahrávky scén z divadelních her z různých období, z různých divadel a různých autorů.V tomto případě Jana Drdy (Hrátky s čertem, Dalskabáty, hříšná ves), Vladislava Vančury (Alchymista, Josefína) a Václava Klimenta Klicpery (Zlý jelen).Pojďte s námi do divadla - potěšíte se nezapomenutelnými hlasy a profesionálními výkony herců a hereček Jaroslava Průchy, Jaroslava Vojty, Vlasty Chramostové, Otmara Korbeláře, Jaroslava Moučky, Ilji Prachaře, Ilji Racka, Ivy Janžurové, Ladislava Potměšila a dalších skvělých umělců.

5. diel. Číta: Vlastimil Brodský Celkový čas: 9 hodín 50 minút Půlstoletí s legendárním Vlastimilem Brodským v nahrávkách pro dospělé (ve vší počestnosti).Soubor nahrávek z archivu Supraphonu představuje vynikajícího herce Vlastimila Brodského od jeho jinošských let až do konce života. Vše je určeno dospělým posluchačům, neboť Brodského tvorba pro děti již byla mnohokrát vydána. První nahrávky mladého Vlastimila pocházejí z let 1944 a 1946 (Sentimentální romance Františka Němce a Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka).Šedesátá léta zastupuje především Čapkova Válka s mloky (Brodský je zde jako Bondy).Sedmdesátá léta představí tohoto interpreta např. v Čapkově R.U.R. a Vančurově Rozmarném létě.Osmdesátá a devadesátá léta uvedou Vlastimila Brodského četbou knih Plná bedna šampaňského Oty Pavla a Muži v ofsajdu Karla Poláčka.Uslyšíme jej také ve hře Neila Simona Vstupte a v jednoaktových hrách Úředníkovo ráno (N. V. Gogol) a Tragédem proti své vůli (A. P. Čechov).Vlastimil Brodský si získával posluchače jasnou kombinací věcného nepatetického projevu s prvky ironického humoru a zajímavě prosakujícího komična. Zároveň byl jeho herecký projev vždy uvěřitelný, citlivý a pravdivý. Tento komplet navazuje na řadu podobných portrétů vynikajících interpretů (Jan Werich Suma sumárum, Zdeněk Svěrák Skoro všechno, Miroslav Horníček Dobře odtajněný a Miloš Kopecký Známá i neznámá tvář.)

Číta: Ota Sklenčka Celkový čas: 2 hodiny 26 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0501 vydanému Supraphonem v roce 1980:Toto dvoudeskové album přináší záznam slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, který uvedla Viola pod názvem Slovo a hlas 22. října 1978 v Dvořákově síni Domu umělců k patnáctému výročí svého vzniku. Scénář zahrnuje čtyřicet básní třiceti šesti autorů a dva prozaické texty, tvořící rámec kompozice.Je pokusem o malé náznakové dějiny novočeské poezie od Jana Kollára a K. H. Máchy až po starší generaci současných básníků....Volba interpretů byla dána především patnáctiletou tradicí Violy. Chtěli jsme, aby v tomto pořadu účinkovali především ti, kdo tuto tradici vytvářeli, a aby se pokud možno sešli právě se svým autorem; aby tedy mohlo dojít k těsné vzájemné vazbě, k citovému i racionálnímu pochopení i ztotožnění,které jediné tvoří z přednesu básně autonomní umělecké dílo, dotvářejíc zázračností hlasu to, co napsal básník.Ovzduší, v němž se slavnostní pořad Slovo a hlas odehrával, je ovšem takřka nezachytitelné a těžko sdělitelné...o tom svědčí naše nahrávka, která je tak v několikerém směru ojedinělým dokumentem. S vědomím této dokumentárnosti ji předkládáme posluchačům - a v tom smyslu by ji měli také přijmout a vnímat.Vladimí Justl

Číta: Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Miroslav Masopust, Jana Preissová, Josef Kemr, Míla Myslíková Celkový čas: 53 minút Zvuková nahrávka knihy Rozmarné léto vznikla v roce 1972 v režii Jiřího Menzela s protagonisty (až na dvě výjimky) stejnojmenného filmu. Humorné vyprávění o pánské společnosti, scházející se v lázních na řece Olši, o dobrodružství, které do městečka Krokovy Vary vnese příjezd kouzelníka a jeho krásné společnice, napsal Vladislav Vančura v polovině dvacátých let. Kniha zaujala zvláštním, netypickým jazykem a výtvarným viděním děje. Příběh vybízí k filmovému zpracování, které se Jiřímu Menzelovi velmi povedlo. Tým herců, v čele s Rudolfem Hrušínským a Vlastimilem Brodským, Janou Preissovou a Mílou Myslíkovou přešel plynule ze svých filmových postav do pozice vypravěčů a nepřekonatelnými výkony ještě umocnil účinek obrazového zážitku autorovým komentářem. Původní hudba z filmu dotváří atmosféru opojení, jímž zvuková nahrávka působí a podmaňuje si posluchačovy smysly. Rozkošná zvuková podoba okouzlující novely a známého filmu!

hlava 3. Číta: Radovan Lukavský Celkový čas: 49 minút Digitální podoba nahrávky Supraphonu z března 1962 v interpretaci Radovana Lukavského († 10. března 2008) a vydané na LP v roce 1971.

Číta: František Smolík Celkový čas: 1 hodina 44 minút Před dávnými lety chodil po světě medvědář Kuba Kubikula se svým nezbedným a mlsným medvědem Kubulou dlouho, ale najednou už si s ním opravdu nevěděl rady. A tak si vymyslel dobrácké medvědí strašidlo Barbuchu, aby mu pomohlo Kubulu zkrotit. Ale nakonec bylo všechno přece jen trochu jinak.Roztomilý příběh medvědáře a jeho medvěda neztratil ani po letech od svého prvního vydání nic ze svého kouzla, moudrosti, osobitosti a vtipu.V nahrávce z šedestých let uslyšíte Františka Smolíka.

Číta: Karel Höger Celkový čas: 1 hodina 20 minút Audiokniha Kosmas - obsahuje vyprávění o Kosmovi z pera Vladislava Vančury. Umělecký přednes - Karel Höger. Komentář k pův. LP 0 68 0410 z r. 1975:"Nevěřím na nemastná a neslaná vypravování. Na rozdíl od licoměrníků a lidí bez chuti tvrdím, že každý příběh má být kořeněn láskou a nenávistí. Má čpěti po kotlíku, v němž byl uvařen, má být vypravován, abyste poznali kuchaře, jako piják vína pozná vinici, kde se urodila jeho láhev. "Je to vyznání Vančurovo, nebo Kosmovo? Vančurovo z knihy Vědomí souvislosti, ale mohlo bybýt i Kosmovo, který se schází se Šebířem a Brunem, aby jim poskytl "břečku slov a řítici svého skládání". Neboť -- a ta doměnka už byla vyslovena -- Vančurův Kosmas je do jisté míry spisovatelův autoportrét.Ve vzpomínce Jaroslava Šusty čteme: "Za bočním oknem měl Vančura krmítko pro ptáky: sýkorky, sojky, žluny... Hleďme, právě tam jedna byla a mistr na ni s potěšenímhleděl... A zná-li čtenář postavu Kosmase z Obrazů, může se právem domnívat, že je to mistrův autoportrét i s tím sypáním ptáčkům za oknem...Jde ovšem o víc: o samu podstatu spisovatelské práce, o její důvod a smysl. Vančura se bezpočtukrát vyznal z niterné potřeby odpovídat jako spisovatel i občan na potřeby společnosti. "Život je východisko i cíl literatury a umění samo o sobě je obludné. Věci umění přecházejí do života, a to je jejich konečný smysl". Tento postulát naplňoval svým dílem i životem. Symbolicky jej uzavřela jeho tragická smrt: za ilegální práci byl popraven nacisty rok po své padesátce, 1. června 1942. Na psacím stole zůstala nedokončena tetralogie Koně a vůz, v níž chtěl vykreslit na osudu statkářského rodu vývoj české společnosti odpol. 19.stol. (známe z ní jen první díl, Rodinu Horvatovu), a třetí díl Obrazů z dějin národa českého.Obrazy začal Vančura psát v roce 1938 "z pocitu který se vracel. Z potřeby nezdůvodněné přemýšlením. Z nutkání, které (jak se domnívám a jak dosvědčuje řada dopisů) se shodovalo s přáním mnoha lidí". To jsou autorova slova z konce roku 1939, kdy vyšel první díl Obrazů.K této práci byl Vančura předurčen celou svou uměleckou i životní dráhou. Miloval staré kroniky, čerpal z nich pro svůj jedinečný jazyk, nacházel v nich vědomí tradice a souvislosti. K historiise obrátil už kdysi v Markétě Lazarové, baladickém příběhu o středověkých loupežných rytířích, k němuž se inspiroval v rodové kronice Vančurů z Řehnic. Tentokráte však nešlo o románovou fikci, nýbrž o dílo, jehož podkladem se mu staly materiály skupiny marxistických historiků, kteří byly aktivními spolupracovníky na jeho Obrazech.Kosmovi vyhradil Vančura podstatné místo v prvním dílu Obrazů.Pojal ho jako téma pro samostatnou novelu o prvním českém kronikáři. Kosmas je ve Vančurově pojetí velkou renezanční postavou, osobností lidskou i uměleckou, která žije potřebami přítomné chvíle. Ne tedy historik odtržený od života, probírající se pouze archívy, ale člověk naslouchající vypravování starců, nadšený milovník dávných zkazek, pozorovatel života, který je okouzlen jeho dary, aktivní tvůrce, zasahující do současné politiky. Má své lidské slabosti, dovede být stejně hašteřivý a zarputilý jako laskavý a přátelský. Slouží své zemi a touží svým dílem dokázat lásku a oddanost lidu, k němuž patří. Projekce Vančurova do postavy Kosmovy je tedy vskutku hlubší, leží v samé podstatě jeho umělecké práce i jeho občanského vědomí. Kosmas patří k nejvýraznějším kapitolám Vančurových Obrazů z dějin národa českého, tohoto monumentálního torza a jedinečného epilogu umělcova odkazu.Krása Vančurova jazyka se může naplno rozeznít jen hlasem. Docela se zdá, že Vančurovo vyprávění,stavba jeho věty, volba jazykových prostředků (jako tomu je například u Jaromíra Johna) s hlasem počítá, že básník komponoval některé své práce jako záznam zvukové podoby. Nebylo tomu tak, alespoň podle jeho svědectví. Kdysi přiznal, že své scény spíš vidí, než slyší. A vskutku. Čteme-li Vančurovy až architektonicky vytvořené periody, uvědomujeme si záhy, že jejich plasticita a barevnost stejně jako kresebná přesnost je tak sugestivní a konkrétní, že se před našima očima odkrývají děje a postavy jako na restaurovaných zašlých freskách. Ne nadarmo se česká kronika Vančurova jmenuje Obrazy z dějin národa českého.Vančura chtěl být malířem, ta láska mu zůstala, kreslil a maloval, psal o výtvarném umění; psal také divadelní hry a filmové scénáře, byl režisérem filmů, toužil po vizuálním vjemu. Miloval architekturu a žil v něm "utajený" architekt. Snad i proto stavba jeho věty má onen přísný řád. (Jeho literární odkaz vůbec i společenský postoj umělce komunisty je svědectvím o cestě řádu uměleckého, řádu nové tvorby stejně jako o aktivní účasti na přeměně řádu společenského.) Přes všechno toto vědomí jsou kvality Vančurova jazyka, jeho slovníku, tvarosloví, větné stavby, rytmu promluv jeho dialogů jako stvořeny pro hlas. Pevná kresba postav, pestrá plátna, architektonické řešešní prostoru, to vše volá po dimenzích lidského hlasu, který má schopnost života, zkonkrétnění, pravdy skutečnosti. Stačí přivřít oči a nemůžeme nevidět Kosmu, paní Božetěchu, Šebíře, Bruna a další postavy "jako živé". A stačí jen trocha fantazie, abychom se octli stejně ve dvanáctém století Kosmově na Pražském hradě nebo na Mělníku, když se jede usmířit s Šebířem, jako na Zbraslavi, kde Vančura, sledován zobajícími ptáčky, píše v nejtěžších letech národa pro jeho posilu své Obrazy.Vančurův Kosmas se poprvé rozezněl hlasem Karla Högra, ve štastně zkráceném scénáři, který se soustředil na čtveřici základních postav, ideu a etos novely, v únoru1972 v pražské Viole. Karel Högr mu s pokorou velkého umělce odevzdal své srdce a své umění: absolutní kulturu slova, barvu a teplo a melodii hlasu, mistrovství jemné diferenciace, přenosu práci s rytmem a tempem řeči, hřmotnost v košatých dialozích i mužný ztišený smutek, tón lyrický i lehce ironický a sarkastický, gesto vypravěče, které je nepateticky monumentální i lidsky prosté, rozvernost a živočišnost krásných renezančních pozemšťanů stejně jako jejich moudrost a potřebu přátelství a vzájemné podpory. Högr hlasem rozevře bohatý exterier krajiny stejně jako vytvoří ztišený interiér, v němž slyšíš poslední vzdech paní Božetěchy. Jestliže Vančura vytvořil v Kosmovi obraz dvanáctého století viděný skutečností konce let třicátých století dvacátého a navíc je obdařil znaky svétváře a sklenul impozantní oblouk hovořící o vědomí souvislosti s těmi, kdo byli před námi, pak Högrovo umění prokázalo, že Vančurův dějinný portrét má nadčasovou platnost. Vladimír Justl.

Číta: Radovan Lukavský, Václav Voska, František Smolík, Karel Höger, Vlasta Fabianová Celkový čas: 2 hodiny 28 minút Obrazy z dějin národa českého - věrná vyprávění o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti.V nahrávce z roku 1970 ze studia Lucerna uslyšíte Františka Smolíka (Říše Sámova), Vlastu Fabiánovou a Karla Högera (Říše Velkomoravská), v části nazvané Šlépěje krále Přemysla účinkují Vlasta Fabiánová s Radovanem Lukavským a o vzniku Českého státu vypravuje Václav Voska.

Číta: Josef Somr Celkový čas: 3 hodiny 4 minúty V době první republiky, v náladě poetismu napsal autor tuto navýsost zajímavou a zvláštní knížku, o které Ivan Olbracht prohlásil, že je to vedle Haškova Švejka jedna z nejpůvabnějších knih, které byly v Čechách napsány. Byla rovněž téměř doslovně zfilmována, a to i se zachováním stylizované řeči. Některé její věty se staly obecně rozšířenými úslovími…Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna.

Číta: Oldřich Vízner, Jiřina Bohdalová, František Smolík, Zdeněk Svěrák Celkový čas: 3 hodiny 30 minút Zdeněk Smetana byl malíř, grafik, ilustrátor, režisér, animátor a scenárista. Věnoval se především tvorbě pro děti. Natočil víc než 400 filmových pohádek, ilustroval řadu pohádkových knih. Je autorem výtvarné podoby oblíbených pohádkových postaviček: skřítků Křemílka a Vochomůrky (Pohádky z mechu a kapradí), Rákosníčka, malé čarodějnice, psů Štaflíka a Špagetky, medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvídka Kubuly a strašidla Barbuchy, i hrdinů z příběhů Radovanových radovánek - Radovana, jeho kamarádky Kateřinky a zlého výrostka Huga. V archivu Supraphonu patří příběhy postav z pohádek ilustrovaných Zdeňkem Smetanou k tomu nejlepšímu, co se v posledních desetiletích pro děti nahrálo. Jiřina Bohdalová kongeniálně dotvořila hlasy skřítků (Křemílka, Vochomůrky a Rákosníčka) i malé čarodějnice, Zdeněk Svěrák dodal svému Radovanovi (oproti televizní adaptaci) vlastní interpretací ještě větší vtip a radost ze života, Oldřich Vízner si vyhrál s hlasy obou psů (Štaflíka a Špagetky) a František Smolík si vychutnal zvláště postavičky medvěda Kubuly a strašidla Barbuchy.Tento komplet vychází k narozeninám skřítka Rákosníčka, jemuž bude v letošním roce 40 let.Příběhy postaviček z pohádek, propojených tvůrcem jejich výtvarné podoby

Román Konec starých časů je jedním z Vančurových umělecky nejdokonalejších děl. Jde o pásmo volně propojených epizodických příhod naplněných humorem a ironií, jehož poselství je dodnes aktuální. Klasika ze Zlatého fondu SME.