Skutočné príbehy

Napriek všetkému povedať životu áno. Len málo kníh zanechá v čitateľovi taký silný dojem ako kniha Hľadanie zmyslu života. Autor, svetoznámy neurológ a psychiater Viktor E. Frankl, ju napísal po prepustení z koncentračného tábora a hoci sa mu zážitky z neho stali hlavným podkladom, nejde o vyratúvanie krutostí, ale o originálnu psychoanalýzu vychádzajúcu z autorovho prístupu k hľadaniu zmyslu vlastnej existencie a života.Od svojho prvého vydania v roku 1946 sa kniha stala svetovým bestsellerom, predalo sa z nej viac ako 10 miliónov kusov a bola preložená do viac ako tridsiatich svetových jazykov.

„V dnešnej dobe je nemysliteľné byť múdrym a sedieť za pecou,“ píše Ladislav Ťažký, nepochybne jeden z najvýznamnejších súčasných slovenských spisovateľov, ktorý sa po svojej románovo známej vojnovej anabáze predstavuje čitateľom ako pútnik. Ako všímavý, citlivý pozorovateľ i pokorný kresťan putuje po Svätej zemi, navštevuje starozákonné pamiatky a všetky tie večne živé žriedla kresťanskej viery od Betlehema po Golgotu. Jeho skúsenosťami vycibrený zrak odhalí aj ďalšie pútnické miesta nielen na Blízkom východe, ale aj na bližšom európskom teritóriu, kde ho upútali nádherné katedrály v Ríme, Barcelone, Turíne, Paríži, ako aj slovenská kalvária v portugalskej Fatime či barcelonské kvetinárky alebo robotníčky mora – rybárky z Nazaré.Predmetom spisovateľových úvah sú majestátne pamätihodnosti i prostí ľudia, ktorých stretáva na svojej púti. Slovo púť vystihuje tieto cesty presnejšie, pretože jeho kniha Očami pútnika nie je iba cestopisom, je zbierkou esejí a duchovných zážitkov z putovania spisovateľa, ktorého náboženský, ale i vlastenecký cit dýcha na čitateľa z každej stránky.

Kniha prináša autentické, vlastnoručne napísané svedectvá sestier z Kongregácie Dcér Božskej Lásky, ktoré osobne zažili nútený odchod zo svojich kláštorov a následné vyhnanstvo v českom pohraničí. Sestry sa úprimne vyznávajú, že prežívali strach, no zároveň dôveru v Boha. Boli si vedomé toho, že majú úžasný dar rehoľného povolania, „poklad v hlinených nádobách“, ako vraví sv. Pavol. Totalitný komunistický režim mal snahu ovládnuť ľudské svedomie a rehoľné komunity ako ohniská duchovného života nezapadali do jeho plánov. Úsilie, aby do roku 2000 neboli na Slovensku nijaké rehoľné domy, nevyšlo. Aj násilné prerušenie pôsobenia reholí potvrdili, že nech je sila ľudskej moci akákoľvek, nikdy neprevýši Boha a jeho zámery.Zmyslom historickej publikácie by malo byť aj odovzdanie určitého posolstva, a tým je svedectvo viery. Aj dnes sú kresťania povolaní, aby ohlasovali evanjelium svojim súčasníkom, a tak ich privádzali k Bohu, no dnes oveľa viac ako v minulosti ľudia sú kritickí voči učiteľom, ktorých prijímajú, keď sú svedkami. Práve v tom je povzbudením pre súčasnosť a budúcnosť svedectvo sestier, ktoré zostali verné svojmu povolaniu aj v ťažkých skúškach prenasledovania.

François Neveux, podnikateľ, ktorý chcel od začiatku svojho profesionálneho života pracovať inak. Spolu so zamestnancami, zákazníkmi i konkurentmi sa snažil budovať iný typ vzťahov, v ktorých nie „systém“, ale človek je na prvom mieste. Príbeh o Françoisovi Neveuxovi dáva chuť neustále konať spravodlivo a nezabúdať pritom aj na humor. Firmy, ktoré François založil vo Francúzsku (Závody Neveux) a v Brazílii (Rotogine), kam neváhal ísť ani napriek veľkým byrokratickým problémom, naďalej existujú. Kniha Utópia v pohybe je určená všetkým, mladým i starším, a to nielen podnikateľom, manažérom, či ekonómom. Je určená všetkým tým, ktorí túžia realizovať svoje sny, veria im a spolu s inými chcú prispieť k dosiahnutiu spravodlivejšej, bratskej spoločnosti.

Ako si trvalo uchovať šťastie v meniacom sa svete. Jeho Svätosť Dalajlama a arcibiskup Desmond Tutu sa raz začali rozprávať o veľmi dôležitej téme – o radosti. Obaja nositelia Nobelovej ceny za mier, významní duchovní majstri a morálni vodcovia našich čias sú známi aj tým, že sú to najnákazlivejší šťastní ľudia na svete. Túto knihu si od začiatku predstavovali ako trojposchodovú narodeninovú tortu: ich vlastné príbehy a ponaučenia o radosti, najnovšie zistenia v náuke o hlbokom šťastí a denných tréningoch, ktoré vychádzajú z ich vlastných citových a duchovných skúseností. Obaja si prešli veľkými osobnými i politickými nepriazňami, a obaja sú tu pre čitateľov, aby sa s nimi podelili o vlastné príbehy zápasov a znovuzrodenia. Teraz, obaja osemdesiatnici sa chcú vyznať z toho najdôležitejšieho – teda skutočnosti, že aby ste boli radostní, musíte tešiť ostatných.

Keď si bystrá a energická Američanka Betty brala v najkrajších rokoch života svojho ošetrujúceho lekára, nelákala ju vidina blahobytu na výslní miestnej spoločenskej smotánky. A už vonkoncom sa nedala zviesť iránskym pôvodom svojho partnera. Úprimne ho ľúbila a ani tri roky romantického vzťahu k tomuto amerikanizovanému Iráncovi jej nenaznačili, akú trpkú príchuť bude mať pre ňu moslimský svet, keď ho zakúsi na vlastnej koži. Na konci dovolenky v Teheráne v manželovej rodine zistí, že ju spolu s jej päťročnou dcérkou čaká netušené a absurdné poddanstvo v cudzom ovzduší a v úplne vzdialenej kultúre. Dlhé mesiace jej trvá, kým si v prísnom svete islamu nájde nových priateľov, ktorí jej pomôžu uskutočniť dramatický únik. Povinne zahalená do čádoru, v ukrutných podmienkach vojny s Irakom, prenasledovaná nepochopením, nachádza Betty na svojej dobrodružnej ceste z iránskeho zajatia oporu vo svojej dcérke, bez ktorej by nedokázala žiť.

Bear Grylls ví, co všechno musí člověk umět a znát, aby přežil v extrémních podmínkách. Není však první v historii.Vezměte si třeba amerického pilota Luise Zamperiniho, jenž po zřícení svého bombardéru přežíval 47 dní na moři a živil se tím, že lovil hladové žraloky a pil teplou krev albatrosů – a to jen aby pak padl do zajetí Japonců a několik let snášel příšerná muka v jejich nejbrutálnějších zajateckých táborech… Nebo Marcuse Lutrella, příslušníka elitního námořního útvaru SEAL, který se úplně sám utkal s celým tálibánským plukem a potom se mnoho dní, zkrvavený a prostřílený jako řešeto, plazil drsnými afghánskými horami… Nebo Nanda Parrada, jednoho z hrstky lidí, kteří přežili strašnou leteckou havárii vysoko v zamrzlých Andách – vyvázl živý jen díky tomu, že dokázal jíst maso svých mrtvých druhů…Bear ve své nové knize líčí strhující příběhy dobrodruhů, průzkumníků, vojáků, špionů i obyčejných lidí, kteří se odmítli vzdát i v těch nejzoufalejších situacích – příběhy, které ho inspirují po celý život. U některých vám přeběhne mráz po zádech, u jiných vám naskočí husí kůže po celém těle – přežití nebylo nikdy procházkou růžovým sadem. Všechny se však vyznačují dojemnou statečností, nezlomnou houževnatostí tváří v tvář smrti a mimořádnou psychickou odolností mužů a žen, již měli jedno společné – skutečnou odvahu.

101 inšpiratívnych príbehov o nájdení zmyslu života, nadšenia a radosti. Kto by nechcel byť šťastný? Plný radosti, spokojnosti, žiariť, žiť naplnený život a rozdávať úsmevy... no povedzte, dokážete si predstaviť niečo lákavejšie? Navyše veď aj vedci zistili, že pocit šťastia predlžuje život až o deväť rokov! Lenže medzi tými, ktorí siahli po tejto knihe, môžu byť aj takí, ktorým pocit šťastia chýba. Cítia sa dezorientovaní, stratili motiváciu, nebaví ich tešiť sa zo života. Možno si myslia, že za to môžu okolnosti, do ktorých sa dostali, ale v skutočnosti je jedno, kto za to môže, dôležité je zistiť, že život stojí za to žiť! Táto kniha obsahuje mnoho príbehov, ktoré vám ukážu, že jestvuje veľa spôsobov, ako dosiahnuť šťastie; keď si ich prečítate, budete na hľadanie svojej správnej cesty a cieľa oveľa lepšie pripravení.

Autor prináša čitateľovi ďalšie voľné pokračovanie literárneho spracovania jeho denníkových záznamov, zachytávajúcich jeho vnútorné prežívanie prvého roka nežnej slobody (1990) v hlbokom duševnom a korešpondenčnom spojení s Pavlom Straussom.„Revolúcia, ktorá nechce zmeniť človeka, je iba surový boj o moc.“ Pavol Strauss – Za mostom času Titul voľne nadväzuje na pred časom vydané tituly autora Jula Rybáka. Dielo autor venoval 170. výročiu narodenia Pavla Országha Hviezdoslava.Vydanie titulu ako hlavný partner podporil Fond na podporu umenia.

Chiarine kvietky. Predkladané príbehy z každodenného života sú skúsenosťami Chiary Lubichovej a iných členov Hnutia fokoláre z celého sveta. Niekedy sú to iba jednoduché príhody, no obsahujú čosi nezvyčajné: je v nich čosi, čo očarúva svojím svetlom, pričom uchvacujú svojou priam detskou prostotou, ktorá dojíma a nadchýna. Učia, ako biedy ľudského života neustále vkladať do deja určovaného Božím scenárom a ako to uľahčuje všetky životné problémy. Predovšetkým však ukazujú, že Boh naozaj je. Je pri nás stále, nikdy sa nevzďaľuje. Niekedy zasahuje hneď, niekedy až po určitom čase. Ale zasahuje. Tieto príbehy, nazvali sme ich "kvietky", ktoré tu v Rocca di Papa priam zasypali naše pracovné stoly, to dosvedčujú mocným hlasom. Sú tiež dôkazom toho, že nové skutočnosti, čo sa teraz objavili v Cirkvi, totiž hnutia, ako je fokoláre, sú návratom k radikálnemu životu podľa evanjelia.

V roku 1942 utiekla ako devätnásťročná zo Slovenského štátu do Maďarska. Prežila Osvienčim i pochod smrti do Ravensbrücku a o svojom osude, ale aj o osude vojnovej Európy napísala túto úžasnú knihu, ktorá bola v roku 2001 v Dánsku vyhlásená za knihu roka. Iboja Wandall-Holm, dánska spisovateľka, vyrástla v predvojnovom Liptovskom Mikuláši. Po začiatku deportácií židovských obyvateľov do vyhladzovacích táborov utiekla spolu so svojimi dvomi mladšími sestrami do Maďarska. Tri mladé dievčatá tak postihlo neželané kruté „dobrodružstvo“, ktoré ich povodilo špinou, ostnatým drôtom a nemerateľným utrpením vojnovej Európy. Moruša Iboje Wandall-Holm je dôležitým kamienkom do mozaiky dejín vojnového Slovenského štátu i tragédie slovenských Židov. Nie je však len o tom, nie je len rozprávaním o vojne a pekle koncentrákov. Je aj o nádeji, o láske, o nesmiernej cene ľudského života i o obrovskej túžbe žiť a neprestať byť človekom.

Autor úspěšné knihy Dobré zprávy pro špatné dny dále rozvádí své úvahy o produchovnělém životě a o tom, že objev vlastní duše znamená pro život člověka zásadní obrat. Ten v této knize sleduje v jednotlivých „stupních duše“, aby opět na základě svých bohatých zkušeností ze života a kněžského působení v New Yorku a v rozhlasové stanici, na základě mnoha setkání a seznámení se s osudy řady lidí ukázal, že život nikdy neztrácí svůj smysl a vždy nabízí víc, než by člověk čekal. Otec Paul Keenan byl newyorský kněz a ředitel radiového vysílání pro newyorskou arcidiecézi. Deset let vedl pořad „As You Think“, kde vedl neformální rozhovory o spiritualitě a inspiraci s řadou osobností.

Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci. Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející (Jako bychom dnes zemřít měli, která byla v roce 2012 vyhlášena v anketě Lidových novin Knihou roku). Ve čtrnácti příbězích - kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků - autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu.Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě prvé knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnoti.

Dechberoucí příběhy o přežití a hrdinství, které vypráví o tom, jakou sílu v sobě člověk dokáže najít, když mu jde o holý život. Bear Grylls ví, co všechno musí člověk umět a znát, aby přežil v extrémních podmínkách. Není však první v historii. Vezměte si třeba amerického pilota Luise Zamperiniho, jenž po zřícení svého bombardéru přežíval 47 dní na moři a živil se tím, že lovil hladové žraloky a pil teplou krev albatrosů – a to jen aby pak padl do zajetí Japonců a několik let snášel příšerná muka v jejich nejbrutálnějších zajateckých táborech… Nebo Marcuse Lutrella, příslušníka elitního námořního útvaru SEAL, který se úplně sám utkal s celým tálibánským plukem a potom se mnoho dní, zkrvavený a prostřílený jako řešeto, plazil drsnými afghánskými horami… Nebo Nanda Parrada, jednoho z hrstky lidí, kteří přežili strašnou leteckou havárii vysoko v zamrzlých Andách – vyvázl živý jen díky tomu, že dokázal jíst maso svých mrtvých druhů… Bear ve své nové knize líčí strhující příběhy dobrodruhů, průzkumníků, vojáků, špionů i obyčejných lidí, kteří se odmítli vzdát i v těch nejzoufalejších situacích – příběhy, které ho inspirují po celý život. U některých vám přeběhne mráz po zádech, u jiných vám naskočí husí kůže po celém těle – přežití nebylo nikdy procházkou růžovým sadem. Všechny se však vyznačují dojemnou statečností, nezlomnou houževnatostí tváří v tvář smrti a mimořádnou psychickou odolností mužů a žen, kteří měli jedno společné – skutečnou odvahu.

Jaký je arabský svět ve skutečnosti?Jak myslí, cítí a žijí Arabové?Jaké jsou vztahy mezi muži a ženami?Je každý Arab muslimem a každý muslim Arabem?Jak se chovají ke zvířatům?Je vůbec možné naučit se arabsky?Knihou Arabský svět - jiná planeta? přináší autorka realistický pohled na současný život v arabských zemích. Vybírá témata, která nás zajímají nejvíc. Přibližuje i taková, která jsou tabu nebo na která padá stín pověrčivosti. Mluví o arabské sexualitě, mužsko-ženském (ne)souladu, obřízce, kastování společnosti, o rozeznávání hranice života a smrti, kadidlu, drogách i alkoholu.A to vše na pozadí převládajícího náboženství - islámu. Tato témata vám předkládá z pohledu ženy arabistky, která dlouhodobě žila a pracovala v tomto regionu. Ženy, která většinou přicházela do kontaktu s muži… Pokusme se porozumět Arabům za pomoci člověka, který je doma v Evropě i na Blízkém východě.

Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992. Tato edice přináší její druhé, přehlédnuté vydání. Věra Koubová o knize napsala: "Próza Anny Blažíčkové Psí víno by mohla nést v názvu i slovo "cesta", bohaté na konotace, jimiž text oplývá. Protagonisté knihy tu nasedají na koňský povoz, aby se vydali za humna, zatímco se nám před očima odehrává pátravé putování do minulosti za vlastními kořeny. Barevný zášleh "psího vína" z titulu se i dále po cestě připomíná tu i onde rozžehovanými obrazy minulého i současného života, z nichž se odvíjejí úvahy nad bytostně důležitými přirozenými hodnotami, které tak těžko zahlédáme v současném světě — snad proto, že spatřit je lze právě až z odstupu podobného ohlédnutí.Zeje v tom názvu též kontradikce opojnosti nápoje, který uvolňuje mysli, a upřesňující, uzemňující trpkosti vína bohužel jen "psího". Oproti velké části literární produkce, jež zachycuje jen interesantní či skandální děje, nebo nás vystavuje svévolným literátským konstrukcím, se této próze daří uchopit a vyjádřit radostné a povznášející, ale i trapné a zoufalé situace takovým způsobem, že nově osvětlují a proměňují naši vlastní životní zkušenost. Kniha je cenná právě svou neokázalou, avšak jedinečně povzbudivou a vzpruživou mocí a otvírá čtenáři cestu zpět do smysluplného světa."

Paměti architekta. Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Elena Letňanová je vynikajúca klaviristka. Melódie počuť aj z jej viet. Píše ako dýcha. Nič si nevymýšľa. Pri čítaní jej poviedok sme uprostred priameho prenosu - myšlienok, udalostí, pocitov či spomienok. Vlákna jej príbehov sú zo svetla, oblohy, tráv, no rovnako z priateľstva, z veselej radosti, zo sklamania, zo smútku. Ponúka ich až s akousi detskou úprimnosťou.Tie poviedky sú pripomienky, pre samotnú autorku často citové, pre nás oživujúce, nabádajúce pamäť, aby nám pred oči vrátila, čo sme dávno zabudli, alebo skôr chceli zabudnúť, lož totalitného režimu, rozladený klavír života. A kde-tu aj sršiace iskry nádeje. Po ich doznení počujeme ticho, ktoré sme predtým nepočuli. Vzápätí sa znovu ozve hudba. (Dušan Dušek)

Misionár v Argentíne, v blízkosti Paraguaja, Brazílie a Bolívie. Táto kniha umožňuje poznanie Južnej Ameriky z mnohých pohľadov. Dnes sa viac ako inokedy veľkému svetu Južnej Ameriky pripisuje významný podiel v celosvetovom dianí. Naozaj aj pri mnohých problémoch, najmä sociálnych, je to svet neobmedzených možností a je poznačený veľkými zmenami.O Južnej a Strednej Amerike sa pápež Ján Pavol II. vyjadril, že pre Cirkev je to kontinent nádeje. Toto vyhodnotenie nadchlo misionára, autora tejto knihy, aby svoje skúsenosti a poznatky štyridsaťtriročného pobytu v Južnej Amerike publikoval širokej verejnosti. Téma knihy je veľmi rozsiahla a ďaleko nie je vyčerpaná, no predsa každému ponúka mnoho poučného a zaujímavého.