Beletria, romány

Pokračování knihy Spratek. V předchozí knize Spratek se Sheila rozloučila se svou učitelkou a ta o ní neměla několik let žádné zprávy. Když se Torey dozví, že se v letním programu pro děti s handicapem, kde bude pracovat, objeví jako praktikantka studentka střední školy Sheila, přijde jí to nejdříve jako zajímavá náhoda. Záhy zjistí, že to je ta „její“ Sheila a osudy obou hrdinek se na čas znovu propojí. Dospívající Sheila se vyrovnává nejen s tím, že její učitelka zveřejnila jejich příběh knižně, ale také dává Torey a celému okolí najevo, že ona přece není žádná literární postava. Navíc je v ní stále velmi živá bolest z toho, že ji její matka opustila a že neví, kde a jak žije její mladší bratr. Snaží se zapojit do práce v letním kempu pro děti s handicapem, ale bohužel to provede hodně „po svém“ – nechce se jí respektovat pravidla a má dojem, že odhadne lépe než učitelé, co se v dětech skrývá. Její iniciativa „na vlastní pěst“ vyvrcholí tím, že unese chlapce Aleja, který má přejít do jiné školy, aby ho „zachránila“. Její dospívání je plné zvratů, ale Sheila, která se postupně vyrovnává s traumaty z dětství, nakonec vyspěje a je z ní spokojená mladá žena. Kniha osloví zájemce o skutečné příběhy s psychologickou tematikou, lidi, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování. A samozřejmě všechny, kdo chtějí vědět, jak to dopadlo se Sheilou. Torey L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka.

Pohádky irského dandyho Oscara Wilda (1854–1900) patří dodnes k autorovým nejčtenějším dílům. Pětice příběhů, kterou otvírá dojemné vyprávění o vlaštovce a soše Šťastného prince, zdaleka není určena jen dětským čtenářům, i když právě pro své syny je prý Wilde kdysi napsal.Pod krystalicky čistým, s až dětskou naivností líčeným příběhem o upřímné lásce, bolestném utrpení a zaslepené marnivosti světa, zaznívají hlubší tóny, jejichž symbolické poselství už více než 120 let rozechvívá srdce čtenářů Pohádka Šťastný princ vychází v novém překladu Martina Žemly s podmanivými ilustracemi Jana Híska.

Pokud by se někdo díval na jeden jediný tygří chlup, mohl by si myslet, že mu nehrozí žádné nebezpečí, viděl by jen hebký chloupek a nechápal by, co se mu může stát. Přehlédl by tygra…A pokud by se někdo díval jenom na jedno jediné obilné zrno, nenapadlo by ho, že vidí něco, z čeho se může jednou vypěstovat chléb.Učím se dívat na svět z přesahu. Andělský kurz první pomoci… Není to právě tohle? Umět se podívat na svůj život ne jako na jeden kamínek mozaiky, ale jako na součást nesmírné mozaiky...

Památce mých rodičů a mé nejmladší sestry Cipory. Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu.Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje román Noc vlastní zážitky autora – mladého ortodoxního Žida, pocházejícího z rumunského města Sighetu Marmaiei v Transylvánii. V roce 1944 byl s rodinou deportován do nacistických vyhlazovacích táborů Osvětim a Buchenwald. Jeho víra v Boha a důvěra v lidskost byla otřesena. Své hrůzné zážitky se odhodlal vylíčit teprve až letech 1954 – 1955 v rozsáhlém rukopisu psaném v jidiš. Jeho podstatně zkrácená verze byla roku 1956 vydána v Argentině pod názvem Un di velt hot geshvign (A svět mlčel). V roce 1958 vyšla ve francouzštině pod novým názvem La Nuit v pařížském vydavatelství Les Éditions de Minuit a v roce 1960 v angličtině jako Night, zásluhou newyorského vydavatelství Hill & Wang..Kniha byla postupně přeložena i do dalších jazyků. Český překlad z původního francouzského originálu byl vydán bez předmluvy v letech 1999 a 2007 v pražském nakladatelství Sefer. Nyní v Kartuziánské nakladatelství vychází doplněné 3. české vydání s aktualizovanou předmluvou autora.

Úvahy o vědě a vědění. Kniha obsahuje rozhovory se Zdeňkem Neubauerem a řadu doposud nepublikovaných esejí a úvah na téma evoluce, vztah vědy a pavědy, ...

Lehké vyprávění z nelehkých časů. Autor vystudoval klasické gymnázium v Praze, poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Filmovou fakultu Akademie múzických umění: z FAMU byl při politických prověrkách v lednu 1949 jako křesťan ze studia vyloučen.Pracoval jako novinář, publicista, filmový pracovník a spisovatel. Z jeho literárního díla uvádíme: sborník Laterna magica (Filmový ústav 1968), Texas – země osamělé hvězdy (Vyšehrad 1985) a novelu Mírně střelená laň (pod pseudonymem Vladimír Nový, Aeterna 1990).Dále uspořádal sborník ke svatořečení Blahoslavená Anežka Česká (Česká katolická charita 1989), sborník Kardinál Tomášek (spolu s J. Hartmanem a V. Vaškem, Zvon 1994), s Jiřím Reinsbergem napsali knihu Legio angelica a P. Method Klement OSB (Trinitas 2000).

Francouzská rozverná poezie neušetří od svého vtipu muže ani ženy.Uspořádal a přebásnil Radovan Krátký

Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony. Inspirován procesem s anarchistou Něčajevem, jenž jako zastánce bezohledných praktik boje připravil o život svého oponenta z ilegálního hnutí, vytvořil spisovatel rozsáhlý portrét generace, která ve snaze vymanit se z rutinní morálky a kulturních vzorců svých rodičů nyní váhá mezi módním mysticismem a pragmatickým rozumem, mezi rozvracečským násilím a pokornou důvěrou v dobro.Toto obrozování sleduje Dostojevskij prostřednictvím provinční kroniky, v níž nenápadný pozorovatel zaostřil na trojici mužských protagonistů: bezstarostného dandyho Stavrogina, zakomplexovaného radikála Kirillova a mocichtivého pleticháře Verchovenského, jejichž výstřelky jsou podrobovány obecnějším zkouškám cti a lásky. Dílo z roku 1872, rozvíjející řadu motivů z Idiota a předjímající rodinnou tragédii Bratrů Karamazových, bývá označováno za autorovo nejkrutější. V roce 1988 je na filmové plátno převedl režisér Andrzej Wajda.

Staré pověsti české vycházejí ve dvojím vydání, jak s původním Jiráskovým textem a Trnkovými ilustracemi a tak s obrázky z Trnkova stejnojmenného filmu s krátkými slovesnými pasážemi. Staré pověsti české, inspirované Kosmovou kronikou a Kronikou českou Václava Hájka z Libočan, napsal Alois Jirásek v roce 1894 již jako zralý autor a knihu věnoval Františku Bartošovi.Česká mytologie je i významnou součástí tvorby filmového tvůrce, ilustrátora a malíře Jiřího Trnky.

Máte v koupelně rybičku? Jestli ne, tak si ji asi budete muset pořídit. Je s ní totiž legrace. Knížka o tom, co se děje za zavřenými dveřmi koupelny, když si na ně dáte cedulku: Koupeme se, nerušit! Komiksový příběh pro celou rodinu.

Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce?Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad.Petr Charvát, archeolog a historik, navazuje v této knize na úspěšné tituly Boleslav II. Sjednotitel českého státu (Vyšehrad, 2004) a Zrod českého státu 568-1055 (Vyšehrad 2007). Na základě velmi skrovných pramenných údajů se pokouší o alespoň letmý portrét nejproslulejšího panovníka českého raného středověku, jak se o něm dozvídáme z listin, kronik, legend a archeologických nálezů.Vypisuje příběh jeho vlády a snaží se i o postižení okolností, které vedly k nejproslulejší vraždě českých dějin.

Laskavé příběhy a podobenství známého italského sběratele moudrostí a poučení mají tentokrát jako úvodní epizodu rozhovor mezi nadutým košatým dubem a tichou a skromnou růží.Dubisko se nafukuje tím, jak umí zahrát množstvím tónů, které vydávají jeho větve klátící se v podzimním větru, zatímco suchá trnitá růže se tiše krčí ve svém trní. Ovšem když rozkvete zjara rudými květy, celá zahrada jí zatleská.Nejnovější příběhy Bruna Ferrera znovu potěší rodiče, vychovatele, dospívající čtenáře i milovníky narativní spirituální literatury.

životopis. Mozartovi nebyl dopřán dlouhý život, což všichni hudbymilovní lidé pokládají za neskutečnou tragédii – a rozhodně mají pravdu. Mozartovy skladby posluchače těší, často ho dojímají, nutí ho přemýšlet, vzrušují ho a chlácholí, dráždí a matou, uvrhají ho do nejhlubšího smutku a vynášejí na křídlech štěstí, vyvolávají v něm melancholickou náladu, nutí ho hloubat o životě, poskytují mu nekonečnou radost a potěchu.Nikdy ho ale nemohou znechutit. Mozarta jeho vrstevníci nedokázali plně docenit a on to věděl. Přesto s nimi vždy jednal poctivě a jako skladatel nikdy nepodváděl. Celý život tvrdě pracoval, s největším možným soustředěním se věnoval skládání. Ale i v těch nejtěžších chvílích si uchoval svou vřelou, přátelskou, otevřenou povahu. Miloval Boha, rodinu a především svou práci – která mu byla službou Stvořiteli.

životopis. Paul Johnson patří k nejznámějším a nejoblíbenějším historikům současnosti. Ve svém dalším z dlouhé řady poutavých a poučených životopisů pozoruhodných osobností minulosti se zaměřil na muže, jehož sám považuje za jednoho ze tří nejodpornějších diktátorů historie.Johnson je na rozdíl od Marxe přesvědčen, že historii netvoří masy, nýbrž úzké skupiny lidí a silní jednotlivci, jimž je třeba věnovat obzvláštní pozornost. Svůj stručný, ale vyčerpávající a především čtivě podaný životopis Stalina adresuje všem zájemcům o dějiny, ale zejména mladé generaci, jež zná Hitlera a Mao Ce-tunga, ale o sovětském generalissimovi toho mnoho neví.Přibližuje Stalinovo dětství a mládí, sleduje jeho rychlou cestu do nejvyšších pater komunistické strany a podrobně rozebírá jeho posedlost mocí, za niž zaplatily miliony lidí životem.

Hurá na hory! Kdo přijede do Plískanic, nebude ochuzen o žádnou zimní zábavu: lyžování všeho druhu, skoky z boulí i ze střechy, slunění na vysokohorském slunci, arktický rybolov, pravá norská svačinka s pomerančem a čokoládou Kviklunsj i kolekce lyžařských kukliček, to vše ze štětce mladého norského výtvarníka a ilustrátora Bjorna Runa Lieho Radost z malování, zimní krajiny zaplněné malými ději i skutečnými norskými reáliemi podává autor s notnou dávkou humoru, smyslem pro detail a samozřejmě s lyžařskou nostalgií.

Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze uvidět (Carlos Fuentes, Anatole France, Curzio Malaparte...); kniha mluví též o tom, co znamená žít v jiné zemi, než je ta rodná (Věra Linhartová, Škvorečtí, Danilo Kiš...), a vzdává poctu těm, kdo neváhali jít proti vládnoucí blbosti (milovaný Fellini...); ti všichni pro Kunderu tvoří ‚zahradu těch, které má rád‘.

Pozoruhodné příběhy z druhé světové války o boji o přežití, útěku a mezilidských poutech. Kniha vypráví napínavé životní příběhy autorčina otce, rodinných příslušníků a jejich přátel během druhé světové války. Otec autorky Oswald Holzer se narodil roku 1911 v Čechách v židovské rodině. Příchod nacistické okupace představoval radikální zlom v životě židovské komunity a Oswald, jeho příbuzní a přátelé se museli rozhodnout, zda setrvají na okupovaném území a budou doufat, že přežijí, či zda se před nacistickým šílenstvím zachrání útěkem a budou hledat štěstí v jiné zemi. Někteří, mezi nimi i Oswald, emigrovali. Drtivá většina těch, kteří zůstali, našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Tam zahynuli i Oswaldovi rodiče.

Malá Sára žije v elitní výběrové škole jako privilegovaná žákyně, neboť její otec je velmi bohatý a majitelka školy bohatství cení ještě mnohem víc než Sářino nadání a ušlechtilou povahu. Jednoho dne však do školy dorazí zpráva o smrti Sářina otce a jeho bankrotu. Sára se v okamžiku mění z bohaté dědičky v žebračku. Přežít jí pomáhá jen několik přátel a její živá fantazie. Dokáže se Sára i ve změněných podmínkách chovat jako princezna? Půvabný příběh statečné Sáry od autorky Malého lorda a Tajné zahrady byl mnohokrát zfilmován a patří mezi klasická díla dětské a zejména dívčí literatury. Knihu doprovázejí původní ilustrace Ethel Franklin Bettsová.

Eseje o místech, silách a dracích. Jak se podílíme na vytváření posvátné krajiny? Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme.Tvorba posvátné krajiny: aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme. Žijeme ve společnost mrtvých lidí, protože ta jediná má budoucnost. Znamená to vrátit se do historie, anebo až do pravěku. Zalézt do země a oslovovat prostor mezi hvězdami.

Vzpomínky účastníků poutě nevidomých do Svaté země. Kromě zachycení celkové atmosféry chtějí autoři uchovat v paměti navštívená místa především z pohledu historického a biblického. Svatou zemi přibližuje nezúčastněným čtenářům také 32 barevných fotografií.

Štefan Moravčík – vynikajúci znalec histórie – ponúka originálne spracovanie tradičnej veľkej témy: bohatej, rozvetvenej mytológie slovenských hradov.V abecednom poradí od banskoštiavnického Starého hradu až po zvolenský Pustý hrad vás zavedie na 54 najznámejších hradov a zámkov Slovenska a vyrozpráva vám ich najneuveriteľnejšie príbehy.Navštívite miesta, na ktorých sa písali rušné dejiny našej krajiny, nazriete do tajuplných komnát, ktoré pamätajú lesk i biedu svojich obyvateľov, lásku i zradu, očarujúce bály i temnú pavučinu intríg…

Zbierka poviedok rodáčky z Varína.

Bývalý vězeň jednoho z mnoha stalinských lágrů na Sibiři vzpomínal, co mu vlilo novou sílu a naději nevzdat se v těch hrozných podmínkách, ve kterých se nacházel. Stál se svými spoluvězni na nástupu před baráky jen v chatrném oblečení v třicetistupňovém mrazu. Pomalu vycházelo studené sibiřské slunce a on se v duchu ptal: „Bude tohle můj poslední den?“ Tu zaslechl zacvrlikání vrabce...Autor se ve svých úvahách zamýšlí nad tím, co dává člověku naději. Po sokratovském způsobu pokládá čtrnáct otázek, kterými se obvykle nezabýváme, ale na které – ať vědomě či nevědomě – celý život hledáme odpovědi. Toto tázání si neklade za cíl člověka znejistit, ale naopak nabídnout víru jako plně uspokojivou odpověď.Otázky jako: „Vystačíme si s rozumem?“„Kdy naděje a láska nejsou iluzí?“„Co dává člověku cenu?“vybízejí k tomu, aby si člověk připustil, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

O kázni a dáždnikoch je názov jedného zo stodvadsiatich krátkych príbehov tejto knihy. V príbehoch, skutočných či vymyslených, sa ukrýva morálne poučenie, kresťanská múdrosť a nechýba im vtip. Dopĺňajú ich citáty z myšlienok a písomného odkazu veľkých osobností. Dielko poskytuje široké možnosti využitia pre prácu vychovávateľa, katechétu i kňaza. Je zároveň osviežujúcim čítaním pre veľkých i malých.

Strhující příběh obrácení mistra bojových umění. Jak Bůh napomáhá tomu, aby se ze samolibého egoisty stal milý a laskavý člověk?Graziano Marianelli byl před svým obrácením ke Kristu mistrem bojových umění. Se svou ženou Samuelou vychovává dvě dcery. V roce 1996 se stal členem katolické charismatické obnovy. V knize Mistr kung-fu na lopatkách (ital. Sconfitto da Dio, 2007) líčí svůj duchovní vývoj a okolnosti své konverze.

Ústrednou myšlienkou zbierky poviedok sú medziľudské vzťahy každodenného života zo súčasnosti.Príbehy sa odohrávajú v mestskom aj vidieckom prostredí.

Poézia katolíckeho básnika je písaná viazaným veršom a tematicky je nielen sakrálna.Ilustrácie Tibor Kovalik - žijúci v súčasnosti v Amerike.

Poviedky vychádzajúce z folklórnej tradície východného Slovenska. Individuálne ľudské osudy sa tu však nespájajú iba s fantazijnou a snovou atmosférou, ale sú aj sugestívnym obrazom sociálne vyhrotených ľudských vzťahov, ktorým nechýba psychologický prienik, stvárňujúci človeka v celej jeho zložitosti.Autorka si pritom dáva záležať, aby jej príbehy nestrácali čitateľskú ľahkosť, príťažlivosť a pôsobivé mravné posolstvo.

Zbierka básní, ktoré potešia a ktoré si s potešením prečitate.

Kniha je souborem povídek s tématikou čisté lásky, dávající, ale i sobecké a pokřivené. Zachycené vztahy jsou milenecké, manželské, mateřské, přátelské, jde i o "vztahy" k alkoholu, majetku, sexu. Příběhy se odehrávají v nedávné minulosti i přítomnosti. Jsou reálné, vyzařuje z nich opravdovost, nepostrádají jemný humor, některé mají duchovní rozměr. Přibližují vidění dětí, mladých, ale i těch starších. Prosakuje jimi hledání životního naplnění a štěstí.

O dětech, mužích, zvířatech a životě s nimi. Sbírka zdařilých fejetonů, příběhů a úvah s mnohdy překvapivou pointou, z nichž některé v uplynulých letech vyšly v časopise Život víry, další jsou nové, dosud nepublikované. V textech se odráží autorčina autentická, „všednodenní“ zkušenost maminky, manželky, křesťanky... – ale také její její osobitý literární talent, schopnost poeticky i vtipně (a nezřídka s notnou dávkou sebeironie) popsat situaci a vystihnout hlubokou myšlenku. Povzbudivé, inspirující čtení.

Kniha s výpravnými celostránkovými ilustracemi, kterou napsal a namaloval Jan Bárta, je pokračováním prvního dílu převyprávěných příběhů z knihy Skutky apoštolů. V dopisech adresovaných Teofilovi popisuje doktor Lukáš Pavlovy misijní cesty, jichž byl svědkem, až po závěr jeho života v římském vězení.Do poutavého vyprávění se rádi začtou nejen děti ve věku od 9 do 14 let.„Co to zase sepisuješ, Lukáši?“ zeptal se Teofil jednou večer, sotva se usadil na protější straně Lukášova stolu, ještě celý udýchaný. Skoro celou cestu přes půl města utíkal. „Dějiny,“ odpověděl Lukáš a pokračoval v psaní, dokud nedokončil řádek. Teofil byl křesťan. Lukáš také. Oba znali příběhy o životě i kruté Ježíšově smrti a pevně věřili, že vstal z mrtvých a že se vrátí jako vysvoboditel. „Dějiny?“ zopakoval udiveně Teofil Lukášovu odpověď. „A o čem?“ Lukáš opatrně položil seříznutý rákos do žlábku na předním okraji stolu, očistil si hadříkem začerněné prsty a teprve pak odpověděl: „O Pavlovi.“ „O Pavlovi?“ podivil se Teofil ještě víc.

vydání v současné češtině. Babička Boženy Němcové je stále na seznamu povinné školní četby, i když je zřejmé, že málokteré dítě tuto knihu přečte. A chceme-li podporovat čtení původní české literatury, je třeba přizpůsobit archaický jazyk čtenářským schopnostem dnešních dětí, aby jim byl obsah sdělení srozumitelný.Aby děti mohly ČÍST a ne stále listovat ve Slovníku spisovného jazyka českého a hledat významy zastaralých a dnes se již nevyskytujících slov. Toto vydání oživuje archaismy, zastaralé výrazy a nesrozumitelná slovní spojení přímo v textu. Je-li některé slovo nenahraditelné, děti najdou jeho význam na konci knihy v seznamu takových slov. Úprava je vedená citlivě, nic neubírá ani nepřidává, jejím majákem je: významová srozumitelnost. Tímto vydáním, obohaceném výtvarně kolážemi Miroslava Huptycha, chceme podpořit snahy, které by vedly k zvýšení čtenářské gramotnosti českých dětí.

Kdo by neznal nesmrtelný příběh Exupéryho Malého prince? Každý kulturní člověk z naší malé planety Země se s ním nějakým způsobem musel setkat. A jestli ne, tak má tohle neobyčejné dobrodružství určitě ještě před sebou… Příběh "malé princezny" v sobě spojuje prvky moderního autorského vyprávění, dobrodružného příběhu i filozofické úvahy o hodnotách života na naší planetě, které vládnou takové fenomény jako nedostatek času, porozumění a lásky. Mimořádný výtvarný i autorský počin.

Nie je nič horšie ako istota, že veci sú navždy nemenné. Komunizmus a jeho prisluhovači predurčujú životy ľudí vo východnom bloku. Do tejto doby prichádza nová generácia, ktorá si hľadá vlastné cesty a neverí červeným frázam svojich rodičov.Jozef a jeho priatelia milujú všetko, čo nenávidí štát - rockové koncerty, slobodu, Kryla, Magorove básne. Jeden z nich na protest proti "komančom" spácha samovraždu. Ostatní za svoj vzdor dostávajú "iba" po papuli.Osobné príbehy hrdinov vyrastajú na pozadí posledných rokov normalizácie. Vo vzduchu cítiť zvláštne napätie. Potom prichádza revolúcia, ktorá zásadne ovplyvní životy ľudí v Československu. Do nového života hlavného hrdinu ešte zasiahne posledný pozostatok socialistickej výchovy tzv. stagnácia mozgu - základná vojenská služba.Práve tu hlavný hrdina Jozef prichádza k poznaniu, že šialenstvo teroru nevyrastá len z chorých ideológií. Za všetko môžu konkrétni ľudia v konkrétnych situáciách.Kniha Juraja Jordána Dovalu Som husákovo dieťa je hlbokým svedectvom o hľadaní vlastnej cesty a zmyslu života.

Známý brněnský básník, textař, hudebník a výtvarník se přiklonil ke klasickému žánru a napsal „povídkový románek“, jak toto dílo sám označuje. Hrdiny knihy jsou čtyři členové fiktivní brněnské skupiny Tomatom, která se věnuje fyzickému básnictví.Pavel Slavík, Jindřiška Svobodová, Fabián Dlouhý-Lišák a Eva Zahradníková pořádají básnická představení a kurzy pro studenty, potkávají se se svými přáteli i sami navzájem. Při těchto setkáních se snaží lidem pomoci zbavit se strachů a úzkostí, objevit jejich pravé já a osvobodit se k prožívání života, v němž jsou nově schopni uplatnit vlastní vlohy a nadání, často i umělecké. Jde o podobná témata, která Petr Váša již dlouho uplatňuje ve svých básních a písňových textech.

Ze staré dobré Anglie do Ameriky, z poklidného života do divadel na Broadwayi. Jill má plno dobrých vlastností. Kromě jiného je hezká, milá a má peníze. Navíc je zasnoubená s Derekem, nadějným členem Dolní sněmovny. Stačí překonat pár drobností – pro začátek musí udělat dobrý dojem na matku svého snoubence, a budoucnost bude jenom růžová.Ovšem osud s ní má jiné plány, a tak jí postaví do cesty nejen nešťastný začátek slavnostní večeře, ale i požár v divadle a dávného přítele z dětství, a navíc ji obdaří rozverným strýčkem. Je to sice zábavný, elegantní pán, ale poněkud si plete své a cizí peníze. A tak dlouho nepotrvá a Jill se ocitne bez peněz a bez snoubence a vzápětí i na cestě do Ameriky. Wodehouse opět marnotratně hýří nápady a zábavnými historkami, jak lze u tohoto anglického humoristy očekávat, takže jeho skalní čtenáři nebudou zklamaní.

Popelka nazaretská, která nezapře ducha českého baroka, je nejznámějším dílem Václava Renče. Skladba vznikla v komunistickém kriminále. Básník ji po svém návratu z vězení (1951 – 1962) nijak neupravoval. Za autorova života vyšla pouze jednou – a to v roce 1969.

Vybrané spisy Václava Renče, sv. 2. Druhý svazek Renčových Vybraných spisů dokresluje obraz Václava Renče-básníka, a to především prvým otištěním sbírky Přesýpací hodiny, ale i dalšími básněmi z pozůstalosti a z šedesátých let.Zároveň podává letmý obraz o Václavu Renčovi - překladateli (Rilke, Mickiewicz, Browningová, Keats, Coleridge, Petrarca, Goethe, Norwid, Southey aj.) a čtenáře seznamuje s básníkovými nejvýznamnějšími dramaty, Císařovým mimem a Černým milencem.