Spoločenské vedy

Rudolf Dreikurs: Ľutovať dieťa je jeden z najzničujúcejších postojov, aké môžeme mať. Tento postoj hovorí, že nemáme dostatok dôvery v dieťa a v jeho schopnosť poradiť si s nepriazňou osudu.Pomýliť sa nie je tak dôležité, ako to, čo potom s chybou urobíme.Poviete si, že je to ťažké urobiť. Isteže je. Kto povedal, že byť rodičom je jednoduché?Nemôžeme chrániť naše deti pred životom. To by sme ani nemali chcieť. Máme povinnosť vychovávať naše deti k odvahe a sile čeliť životu.Namiesto toho, aby sme boli ochranným štítom, za ktorým sa dieťa vyhrieva ako neviniatko, stávame sa akýmsi sitkom, ktoré filtruje životné skúsenosti v množstvách, ktoré dokáže zvládnuť. Buďme neustále v strehu, buďme vnímaví na príležitosti stiahnuť sa a umožniť nášmu dieťaťu, aby si zažilo svoje silné stránky.Odvahu má ten, kto môže urobiť chybu a neuspieť bez toho, aby to znížilo jeho sebahodnotenie. Túto „odvahu byť nedokonalý“ potrebujú rovnako deti aj dospelí.

Česi majú najkrajší, najväčší a najdrahší klenot dvojkríža - 70 cm vysoký "Závišov kríž".Aj my máme svoj klenot. Je ním cyrilometodský slovenský dvojkríž. Stál pri zrode nášho národa, našej kultúry, štátnosti i našej viery. Od roku 863 sprevádza nás celou históriou. Svojím jasom presvietil ťažké chvíle našich dejín a zahnal tmu. Stojí na slovenských vŕškoch i štítoch. Je vsadený do srdca Európy ako najkrajšie znamenie a prísľub pre jej i našu šťastnú budúcnosť.

Otvorená rana. Pedofília kňazov a rehoľných osôb, ale aj spôsob, akým sa k tomuto problému pristupovalo (odhliadnúc od mediálneho cunami, ktoré vyvolal), je istotne otvorenou ranou v živote Cirkvi. Táto kniha má za cieľ uvažovať o probléme ako takom, o jeho príčinách, charakteristických psychologických črtách a možných preventívnych krokoch do budúcnosti.

Kniha podáva komplexný prehľad stanovísk sovietskych marxistických autorov týkajúcich sa osoby Ježiša Krista a konfrontuje ich kresťanskou kritikou, so stanoviskami učiteľského úradu Cirkvi a s poznatkami teológie. Práca je výsledkom bádania slovenského kňaza žijúceho v Taliansku, kde knižne vyšla na sklonku existencie komunistických režimov v roku 1985. V tom čase bol jej cieľ – vysporiadať sa s ateistickým „vedeckým svetonázorom“ sovietskeho typu tvrdo presadzovaným v strednej a východnej Európe – bezprostredne aktuálny. Avšak ani súčasné slovenské vydanie nepredstavuje len strohú historicko-faktografickú výpoveď, ale dáva mnohé podnety na porovnanie, ako sa s postavou Krista, či kresťanstvom vôbec, vyrovnáva dnešná doba.

Starokresťanská knižnica, zväzok 12. Svätý Gregor z Nyssy (335 – 394) nadväzuje na starobylú židovsko-kresťanskú tradíciu výkladu ľúbostného vzťahu Veľpiesne ako rozprávania o vzťahu Boha a jeho milovaného ľudu. Gregorovou osobitosťou je veľmi široké chápanie Božieho ľudu – je ním celé ľudstvo, celá ľudská prirodzenosť. V jeho Výklade Veľpiesne sa plynule prelína obraz záhrady Veľpiesne a jej dvoch zaľúbencov so záhradou, ktorou je celá zem, a v nej Boh, ktorý tak miloval ľudstvo, že sa stal človekom.Starovekí exegéti však vo Veľpiesni, ktorú vnímali ako prorocký spis, videli aj iné prorocky relevantné témy. Ženích Veľpiesne je Mesiáš, Kristus, ktorý mal podľa prorokov trpieť a umrieť. A tak autori citlivo vnímali možné intertextové prepojenia medzi Veľpiesňou a evanjeliovými textami o utrpení Pána – pomazanie vonnými olejmi, korunovanie, záhrada utrpenia a smrti, hľadanie Pána, vzkriesenie v záhrade... Aj táto interpretačná línia je bohato prítomná v Gregorovom diele. Veď napokon jeho Výklad Veľpiesne je sériou homílií, ktoré predniesol vo Veľkom pôste ako prípravu na slávenie mystérií Veľkej noci, Vzkriesenia, ktorým bolo dovŕšené Vtelenie.

Socialistická Trnava v rokoch 1948 - 1989. Nová publikácia Trnava – retro je pohľadnicovou prechádzkou po Trnave v rokoch 1948 až 1989. Ponúka obraz mesta v období socializmu ako o tom vypovedajú v tej dobe vydané pohľadnice a niektoré fotografie. Autorka Simona Jurčová nimi pripomenie Trnavčanom ako vyzeralo a čím žilo ich mesto pred relatívne krátkym obdobím.

Jezuitský štát 1609 - 1768. Božie slovo, ktoré šírili jezuiti v Južnej Amerike. Kniha pútavo analyzuje tento jedinečný sociálny projekt medzi indiánmi, ktorý v praxi uskutočňoval príkaz lásky k blížnemu a vzájomnú solidaritu.

Co nám kromě intelektuálního dobrodružství může poskytnout studium Tomášova traktátu o Trojici (STh I, q. 27–43)? Asi stěží zpochybíme, že Tomášovy úvahy jsou důležitou součástí dějin teologie a filosofie a že hrají důležitou úlohu v intelektuálním souboji, který tak či onak ovlivnil politické dějiny západní civilizace. Vždyť tak jako je náš svět svým způsobem obrazem trojjediného Boha, jsou politické události, alespoň do určité míry, odrazem diskusí o tomto Bohu. Poněkud problematičtější je otázka, zda může Tomášův traktát o Trojici inspirovat, či dokonce spoluurčovat povahu dnešních filosofických či teologických debat. Jako plod vysoce spekulativního myšlení se zdál být navždy odsouzen do starého teologického harampádí. Nyní však tyto „nepraktické“ úvahy znovu ožívají: neboť jak jinak můžeme být „připraveni obhájit se před každým, kdo se nás ptá po důvodech naší naděje“ (1 Petr 3, 15)? Jak jinak se budeme hájit, když nás stoupenec judaismu či islámu obviní z polyteismu? Jak jinak budeme odstraňovat racionální překážky, které druhým a mnohdy i nám samotným překáží v přijetí víry?

Proč víra v Boha dává smysl. Proč toužíme po spravedlnosti? Proč hledáme duchovní rozměr života? Proč nás přitahuje krása? Proč se trápíme ve vztazích? Jak dát svět znovu do pořádku? Podle N. T. Wrighta jsou tyto odvěké otázky ozvěnou hlasu, který tušíme jen mlhavě, ale bytostně toužíme jej zaslechnout. Tyto otázky nás přivádějí k samotné podstatě Boha, jeho charakteru a jeho vůle.Křesťanství na tyto otázky odpovídalo po celá dvě tisíciletí. Přední novozákonní badatel a anglikánský biskup N. T. Wright ukazuje, že na ně může odpovídat i dnes. Podobně jako to učinil v minulé generaci C. S. Lewis ve svém díle K jádru křesťanství, N. T. Wright nyní objasňuje základní obsah křesťanské víry a ukazuje na způsob, jak ji autenticky žít v dnešním světě. Jeho kniha Podstata křesťanství nabízí vysvětlení hledajícím i skeptikům a přináší novou inspiraci i dlouholetým věřícím.

2. zväzok. Dokumenty utrpenia a odvážnej služby ďalších 18 predstaviteľov ECAV počas rokov komunistickej nadvlády.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou. „Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.

První svazek II. dílu řady s podtitulem řeholní kanovníci zahrne následující společnosti: kanovníci, augustiniáni, premonstráti, Autor líčí u každého z řádů vznik, jeho příchod do českých zemí, uvedena je řádová symbolika (včetně znaků), nuance řádových oděvů, řádové regule, medailonky vynikajících členů i seznamy řeholních domů, různá privilegia. Text se zaměřuje rovněž na kulturní a hospodářský přínos řádů v našich dějinách.

První svazek třetího dílu zahrnuje výklad o následujících žebravých řádech: dominikáni, minorité, františkáni, hyberni, kapucíni. I zde najde čtenář jak spiritualitu, zaměření, organizaci a strukturu řádů, tak jejich působení u nás, tabulky, významné představitele a ilustrační doprovod (znaky, řádová roucha, významné budovy spojené s jejich působením atd.).

Předposledni svazek 3. dílu se podrobně věnuje následujícím řeholním klerikům: theatini, barnabiti, piaristi, somaskové a kamiliáni. U každého je zmíněna spiritualita, zaměření, organizaci a struktura, popis jejich působení u nás, tabulky významných představitelů řádů (v zahraničí i u nás) a příslušný ilustrační doprovod (znaky, historické řádové oděvy, budovy spjaté s působením řádu a podobně). Svazek ukončuje podrobný seznam literatury a slovníček odborných výrazů. Řada si už získala odpovídající prestiž. věříme, že zejména konečně nemarxistické zpracování role piaristů v Českých zemích získá velký zájem mnoha čtenářů. Poslední svazek III. dílu bude obsahovat jezuity.

Dotisk 1. vydání 1. dílu rozsáhlého encyklopedického projektu, který postupně zahrne všechny církevní řády, kongregace a řeholní společnosti včetně ženských. Tento svazek je jmenovitě věnován maltézským rytířům, templářům, německým rytířům, různým křížovnickým řádům a dalším, včetně výkladu o řádech nepravých.

Procesy vedení a řízení, které probíhají na nejrůznějších úrovních ve všech lidských činnostech, vyžadují potřebnou orientaci a kvalifikaci. Autoři knihy Řízení jako duchovní úkol mají zkušenost s vedením lidí a záleží jim na spirituální dimenzi tohoto úkolu. Jejich kniha nepřináší objevné skutečnosti, pokud jde o psychologický, manažerský rozměr věci, ale stálý odkaz na Bibli a benediktinská pravidla dává problematice vedení spolupracovníků nový spirituální rozměr. S odvoláním na tyto bohaté zdroje autoři naznačují možná řešení problémů vycházejících z organizačních zmatků a lidské nedokonalosti. Výklad je doplněn řadou kontrolních cvičení a shrnutí. Kniha tak přináší užitečné informace a inspiraci lidem pracujícím v řídících funkcích, především křesťanským manažerům, učitelům, vychovatelům.

Táto dvojdielna publikácia je prvým vážnejším pokusom o celistvé zdokumentovanie obdobia komunistickej diktatúry na Slovensku.Prvý diel prináša historické štúdierenomovaných slovenských historikov, opisujúce rôznedruhy perzekúcií komunistického režimu. Druhý diel obsahuje osobné svedectvá, prehľad literatúry o tomto období a štatistické vyhodnotenia zoznamov obetí. Ku knihe je pribalené aj multimediálne CD so zoznamom obetí komunizmu/vyše 102 000 mien). Kniha bola ocenená Cenou Dominika Tatarku za rok 2001.

Svedectvá doby (1989 : 1990). Svedectvá doby vychádzajú v edícii Slová pre život. Sú to stovky listov, úvah, rozpráv, článkov, ktoré napísal kardinál J. Ch. Korec ako obhajca a šíriteľ kresťanskej viery v priebehu polstoročia.Ot­vorene a nebojácne reagoval ako vedúca osobnosť podzemnej – tajnej cirkvi na Slovensku na tvrdé opatrenia a zásahy komunistického režimu.Aj po zmene politického systému sa neprestal vyjadrovať k náboženským a k celospoločenským problémom Slovenska. Jeho jasné stanoviská sa stali svedectvami doby v nových podmienkach. Kardinálove svedectvá majú pevné miesto v cirkevných dejinách Slovenska druhej polovice dvadsiateho storočia. Svedectvá doby sú napísané na obranu života kresťanov i nekresťanov, pre všetkých občanov Slovenska. Sú to natrvalo slová pre život.

Jak prěkonat nadmerný stud. Sociální fobie je nepřiměřený až chorobný strach z kontaktu s ostatními lidmi. Může se týkat pouze specifických situací (například vystoupení na veřejnosti či telefonování) nebo se úzkost může projevovat při veškerém kontaktu s lidmi. V tomto případě sociální fobie významně omezuje studijní a pracovní uplatnění i celkovou kvalitu života. Příručka uvádí informace o projevech, příčinách a průběhu této poruchy a způsobech jejího zvládání, ať již svépomocnými aktivitami nebo s pomocí terapeuta.

Základní příručka shrnuje psychologická východiska a moderní metody současné pedagogiky a didaktiky.První oddíl je věnován motivaci studentů a soustřeďuje se na vztah učitel – žák a problematiku kázně ve třídě.Druhý oddíl pojednává o metodách učení, analyzuje je a probírá jejich přednosti a nevýhody v konkrétních situacích.Třetí oddíl je zaměřen na učební pomůcky (od plakátů po video) a jejich využití ve výuce. Poslední část knihy vede k zamyšlení nad konkrétní přípravou vyučování.

Aktuálne otázky predčasného a predĺženého dospievania. Zborník referátov z konferencie 7. apríla 2006. Cez masmédiá sú dospievajúci vťahovaní do reality spoločenských tragédií a prírodných katastrof, cez rozvodové procesy sú traumatizovaní stratou istoty lásky svojich rodičov, cez priemysel zábavy sa stávajú adresátmi ponúk, ktoré môžu devastovať ich rozvíjajúce sa osobnosti.Na druhej strane dospievajúci, napriek finančným ťažkostiam mnohých rodín na Slovensku, prežívajú istý komfort v uspokojovaní svojich potrieb a majú málo priestoru pre uplatnenie vlastnej zodpovednosti za seba a za uspokojenie svojich, často veľmi náročných potrieb. Tento zúžený priestor pre vlastnú zodpovednosť umocňuje ešte aj trh práce, keď pred vedomosťami absolventov a ich predpokladaným veľkým rozvojovým potenciálom dáva prednosť pracovným skúsenostiam a zručnostiam dospelých.

...V roku 1945 nebol pripustený z politických dôvodov k záverečným skúškam na SVŠT v Bratislave, preto odišiel doštudovať do Prahy. Tu bol však naňho pre aktivity počas svetového zjazdu študentstva vydaný zatykač.Od januára 1946 sa skrýval na Slovensku a po zatknutí Kolakoviča odišiel do emigrácie, do Rakúska. V roku 1948 koncipoval program Bielej légie ako hnutia svojpomoci obyvateľstva na ochranu ľudských práv proti komunistickému teroru. Československé tajné služby sa viac ráz pokúsili o jeho únos z Rakúska, podarilo sa im to až začiatkom mája 1957.Doma ho čakal trest smrti...Len týchto niekoľko momentov zo života autora hovorí, že dielo poskytuje čitateľovi nesmierne zaujímavý a pútavý pohľad do politických vírov celých päťdesiatich rokov (1938 - 1988).Autor o svojom diele hovorí:„Čerpám hlavne z vlastného života, ale nepredkladám autobiografiu. Dotýkam sa udalostí, ktorých som bol priamym svedkom alebo účastníkom, ale nepokúšam sa vykresliť ucelený historický obraz epochy.Chcem len korigovať predstavy, ktoré sa v dlhom povojnovom období až pričasto retušovali v neprospech skutočnej podoby slovenských vlastencov.”

Lidé s vysokou citlivostí jsou vnímavější k pocitům a potřebám druhých lidí, ale zároveň se těmito prožitky rychleji unaví. Cílem knihy je pomoci citlivým jedincům, aby sebe samé lépe ochránili a při pomoci druhým co nejvíce uplatnili své přednosti. Knihu využijí zejména lidé v pomáhajících profesích. Vysoce citliví lidé však mají tendenci pomáhat druhým i v soukromí, a to bez ohledu na svou profesi. Proto autorka připravila pomůcky a cvičení pro všechny, kdo se považují za vysoce citlivé. Dává například tipy, jak zahájit rozhovor a umožnit druhému, aby se otevřel, jak projevit empatii a emoční blízkost, jak se zaměřit na zdroje a přání, jak si dělat přestávky, jak zpomalovat a prohlubovat komunikaci, jak zacházet se studem, úzkostí nebo příliš přísnými zásadami, jak umožnit setkání mezi já a ty a plně prožívat to, co se děje právě teď. Kniha rovněž obsahuje základní informace o vysoké citlivosti a radí, jak se lidé s tímto rysem můžou postarat sami o sebe. Ilse Sand je dánská terapeutka, supervizorka, trenérka a řečnice, která vydává knihy o vysoké citlivosti. Vystudovala teologii a původně pracovala jako farářka. Sama se vnímá jako člověk s vysokou dávkou citlivosti. Její knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků.

O osobe Ferdinanda Ďurčanského sa v súčasných médiách zjavuje toľko protirečivých, neraz až nezmyselných posudzovaní, že som venoval čas a námahu tomu, aby som opäť prelistoval svoj archív pozostávajúci z desaťtisíc nemeckých dokumentov a utvoril si fundovaný názor na túto bezpochyby zaujímavú osobnosť slovenských dejín 20. storočia. Výsledok tejto svojej práce tu predkladám slovenskej verejnosti. Pripomínam, že ide hlavne o fakty a posudzovania z nemeckej strany. No nechýbajú v tých dokumentoch ani stanoviská viacerých slovenských politických činiteľov tej doby.Milan S. Ďurica, univerzitný profesor teológie a historických vied, publicista a prekladateľ pôsobil 14 rokov na Pápežskej saleziánskej univerzite v Turíne-Ríme, 35 rokov na historickej Univerzite v Padove a 12 rokov na Univerzite Komenského v Bratislave. Bol poradcom prípravnej komisie Druhého vatikánskeho koncilu.

Když kniha Jak si lidé hrají vyšla poprvé před bezmála padesáti lety, stala se revolučním textem umožňujícím porozumět, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Publikace se stala na dlouhou dobu populárně psychologickým bestsellerem, který autorovi přinesl slávu a uznání, a jednou ze základních knih transakční analýzy.My všichni bez přestání hrajeme hry – sexuální hry se zástupci druhého pohlaví, manželské hry s našimi partnery, mocenské hry s našimi šéfy, soutěživé hry s našimi přáteli… Berne nás nechává porozumět tajným trikům a nevědomým manévrům, které jsou součástí našich důvěrných vztahů. Po přečtení knihy se všichni v nějaké hře poznáme a poznáme i naše partnery, rodiče, kolegy. Některé věci se změnily, tak jako doba, ale některé se nemění. Proto zůstává tato kniha i po letech stále aktuální a přínosná pro pochopení vztahů mezi lidmi a chování vlastní i ostatních. Eric Berne (1910–1970) je známý jako zakladatel transakční analýzy. Napsal řadu knih, z nichž nejslavnější je právě titul Jak si lidé hrají.

a jak na to. Respekt ke vrozené spiritualitě dětí a snaha pomoci jim, aby vlastní zvědavostí a představivostí objevovaly tajemství a radost z Boha, jsou hlavní principy charakterizující metodu Hraní s Bohem (angl. Godly Play), která je založena na montessoriovské pedagogice. Kniha po obecném úvodu s radami, jak podle této metody učit, předkládá podrobné pokyny a text výkladu ke čtrnácti lekcím.

Snem Slovenskej republiky a jeho legislatívna činnosť. Ondrej Podolec, PhD. (1975) Absolvent Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave, odbor história -slovenský jazyk a literatúra a Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Doktorandské štúdium absolvoval v Historickom ústave Slovenskej akadémie vied, kde aj do roku 2007 pracoval. V súčasnosti je pracovníkom Sekcie vedeckého výskumu Ústavu pamäti národa a prednáša právne dejiny na Katedre právnych dejín a právnej kom-paratistiky Právnickej fakulty Univerzity Komenského. Zaoberá sa dejinami Slovenska v 20. storočí, najmä vývojom politického systému, dejinami verejnej správy i perzekúciami rôznych skupín obyvateľstva nedemokratickými režimami. Je autorom monografie Medzi kontinuitou a diskontinuitou (Politický systém Slovenskej republiky 1939 -1945), spoluautorom publikácií 14. marec 1939 (Vznik slovenského štátu) 1. a 2.i viacerých edícií dokumentov. Publikoval tiež niekoľko desiatok vedeckých štúdií na Slovensku i v zahraničí.

Predkladaná publikácia, ktorá sa dostáva čitateľovi do rúk, je chýbajúcim medzičlánkom dvoch predošlých kníh týkajúcich sa kňazského pôsobenia otca Bartolomeja Urbanca v Košickej diecéze. Prvou je zbierka jeho kázní z rokov 1968 až 1970, ktorá vyšla v roku 2008 pod názvom Pri prameni. Druhou je publikácia vydaná o niečo skôr - v roku 2005, s názvom Bartolomej Urbanec: Krásny život a mladosť. Ide o spomienky vtedy mladých ľudí z jeho okolia, ktorých blízkosť otca Urbanca poznačila na celý život. Z týchto stretnutí čerpali silu a prúdenie Božích milostí. Tretia publikácia v línii myšlienky - fakty - spomienky, ktorú je potrebné zaradiť za vydané kázne a pred spomienky spísané vtedajšími mladými, dotvára obraz cirkevného a spoločenského života v rokoch 1968 - 1989 na pozadí činnosti ŠtB zameranej voči osobe muža s krycím menom „CELEBRAT“ a neskôr „LIPO“ a „URBAN“.

její potřeby a cesty k jejich naplnění. Mnohí ľudia sú zmätení svojím vlastným správaním. Prečo? Prečo sa nám nedarí napriek našim najlepším zámerom plniť naše predsavzatia? Autor predkladá vlastnú predstavu o vnútorných potrebách, motivácii a štruktúre osobnosti a približuje model základných princípov psychologického poradenstva.

Výber z celoživotného diela slovenského historika Milana S. Ďuricu. Druhý zväzok zobraných spisov Milana Stanislava Ďuricu, (...) ktorý čitateľ dostáva do rúk, je vzácnou zbierkou vedeckých textov, ktorými sa ich autor počas desaťročí svojho plodného profesionálneho pôsobenia vyjadroval k základným otázkam slovenských dejín od ich počiatkov po rok 1938.Pre túto svoju prácu - ktorú Ďurica nikdy nevnímal ako zamestnanie, ale ako skutočné povolanie či poslanie - dostal autor tie najlepšie predpoklady a prípravu. Odkedy ho jeho saleziánski predstavení po maturite vyslali na štúdiá do zahraničia, odkiaľ sa už po definitívnom prevzatí moci komunistami nemohol vrátiť do vlasti, až do odchodu z Univerzity v Pádové na prahu 21. storočia, žil a pôsobil v zahraničí. Na prestížnych západoeurópskych univerzitách získal to najlepšie vzdelanie, teoretickú a metodologickú prípravu, jazykové znalosti a medzinárodnú skúsenosť, ktoré mu umožnili formulovať správne otázky a hľadať na ne odpovede systematickým, disciplinovaným a široko rozvetveným štúdiom prameňov a literatúry, kontextualizovať, skúmať slovenské dejiny so všetkou vernosťou vedeckej historickej metóde z nich samých, teda slobodne, bez politických tlakov a závislostí najrozličnejšieho druhu, bez spätných projekcií neskorších mimohistorických kritérií, iba na základe prameňov a historických súvislostí. Široké horizonty mu otvárala nielen európska skúsenosť a multilingválnosť, ale aj interdisciplinarita: pri skúmaní najstarších slovenských dejín slavistická príprava, pri analýze medzinárodných súvislostí politologické znalosti, pri hodnotení širších súvislostí dejín zase teologická postať, potrebná pre pochopenie morálnych koreňov konania historických protagonistov i duchovných aspektov historického vývoja.

Zbavit se úzkosti? Zbavovat se strachu? Jak od nich osvobozovat duši?... Je to možné pouze pomocí psychiatrů a pilulek? Někdy může být duše oslovená poznáním, setkáním, příběhem... A její tíseň, neklid, obavy se rozplývají... Nová kniha mimořádně úspěšné „andělské řady“ vypráví, jak zaplašit strach...

Autor jakožto citlivý pozorovatel mezilidských vztahů přichází s dalšími příběhy, v nichž představuje důležitou roli dědečků v rodině i v širší společnosti. Vypráví o umění být dobrým dědečkem, jehož životní zkušenosti se prolínají s dětským vnímáním světa a úžasem nad ním. Příběhy nám připomínají, že vztahy dědečků a jejich vnoučat mohou být vzájemně velmi obohacující.

Vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost. V době Ježíšova veřejného působení patřily ženy zcela přirozeně k volnému společenství jeho učedníků. A to přesto, že tehdy byla účast ženy na veřejném životě zcela nemyslitelná. Ježíšův otevřený přístup k nim dosvědčují i evangelia. Spolu s učedníky doprovázely ženy rovněž Ježíše z Galileje na jeho poslední cestě do Jeruzaléma, byly s ním na Golgotě i při jeho pohřbu. Hans Küng sleduje vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost.

Kniha Antona Semeša prináša ojedinelý, faktami oplývajúci obraz našich dávnych dejín, ktorý vychádza zo skúmania rozmanitých prameňov - počínajúc svedectvami najstarších historikov a končiac archeologickými pamiatkami. Autor sa na ne dokázal pozrieť aj v iných, než zaužívaných súvislostiach. Jeho neraz odvážne pohľady na doposiaľ prehliadané historické dokumenty, či etymologické vzťahy a dobové skutočnosti ponúkajú príťažlivé čítanie pre všetkých, ktorých lákajú odpovede týkajúce sa doposiaľ zahmlenej minulosti.

Reformácia z prvej polovice tzv. „dlhého“ 16. storočia sa stala zlomovým obdobím, ktoré privodilo koniec stredoveku a otvorilo dvere pre proces formovania kresťanských konfesií a epochu novoveku. Heinz Schilling, profesor novovekej histórie, píše s rozhľadom, ktorý osloví široké spektrum čitateľov. Vďaka svojej erudícii spája do hutného celku interpretáciu historických udalostí, politický a ekonomický kontext doby, teologické myšlienky a náboženské motivácie, sociálne otázky a charakteristické umelecké diela. Vďaka tomuto všestrannému rozhľadu vytvoril text, ktorý je poučný pre každého čitateľa bez ohľadu na jeho akademické pozadie, lebo umožňuje hlbšie pochopenie zásadných historických udalostí na rôznych úrovniach súvislostí. Dejiny reformácie sú nerozlučne späté s osobou Martina Luthera. To vyjadruje tiež nadpis Schillingovej knihy Martin Luther: Rebel v prevratných časoch. Podľa Schillinga osobnosť tohto reformátora by sme nemali definovať zo záujmov, ktoré vyplývajú zo súčasného kontextu, a preto sa nebojí vykresliť obraz Luthera, ktorý je príliš „neskladný“ na to, aby sa dal ľahko uložiť do „zásuviek“ ideových predpokladov súčasného človeka. Schilling nevychádza z nám známeho, blízkeho, obľúbeného obrazu Luthera, ale z toho, čo je dnešnému človeku cudzie. Ide mu o obraz človeka Luthera, ktorý nezapadá do očakávaní dneška a ktorý vyrušuje svojou veľkosťou, zásadovosťou, svojím eschatologickým očakávaním, no aj hrubosťou či osobným charakterom. Je to obraz, ktorý sa vzpiera politickej manipulácii, hierarchickej moci a odporuje vtesnaniu do zaužívaných predstáv.

Rukou-nestvorený obraz a jeho miesto v byzantskom umení a duchovnej kultúre. Monografia sa zaoberá dejinami obrazu, ktorý podľa legiend nebol zhotovený človekom. Nevytvoril ho umelec, ikonopisec, ale vznikol počas Kristovho života na Zemi ako odtlačok jeho tváre na plátne. Tento osobitý náboženský a výtvarný prejav rukou-nestvorený obraz (gr. acheiropoietos) sa stal významnou súčasťou byzantskej a neskôr pravoslávnej duchovnej kultúry.Autor analyzuje problematiku v širokých súvislostiach. Píše o pohanských predchodcoch rukou-nestvorených obrazov, zaoberá sa etymológiou a terminológiou vrátane otázky nejednoznačného používania neskôr zavedeného pojmu mandylion. Poukazuje tiež na magické či apotropaické účinky acheiropoietai uvádzané v historických prameňoch.Jadro knihy sa venuje pôvodnému edesskému obrazu (známemu ako Mandylion z Edessy) a základným prameňom, ktoré sa k nemu viažu. Ide o cyklus legiend o edesskom panovníkovi Abgarovi. Z nich sa dozvedáme, že nevyliečiteľne chorý Abgar prostredníctvom posla žiada Krista o pomoc a Kristus mu posiela odtlačok svojej tváre na kuse plátna s odkazom, aby v neho uveril. A Abgar sa zázračne uzdraví.Vďaka tejto knihe dostáva čitateľ príležitosť hlbšie sa zoznámiť s niektorými aspektmi byzantských reálií, duchovnosťou a kultúrou východného kresťanstva, čo nadobúda osobitný akcent, ak máme na zreteli ich pomerne úzku spätosť s našou minulosťou i súčasnosťou.

Kniha si všímá různých psychických poruch i nemocí a ukazuje, jak by se mělo v pastoraci přistupovat k těm, kdo jimi trpí. Obsahuje následující práce odborníků z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy: Co soudí církev o člověku? Pokus o shrnutí základních prvků nauky církve o člověku; Psychické problémy a psychická nemoc v pastorační praxi; Pastorace věřících křesťanů s psychickými potížemi. Dále je doplněna exkursy doc. Opatrného a také anketou, jež byla uskutečněna mezi kněžími, kteří se v pastoraci setkávají s duševně nemocnými lidmi.

Myšlienky na každý deň. Kniha vyšla v novom vydaní: Iskry svätého Ignáca - Myšlienky na každý deň (2016).Táto knižka je v Jubilejnej knižnici Dobrej knihy jediná, ktorej autor nie je súčasník. Vychádza ako 7. zväzok edície. Gabriel Heveneši (1656–1715) bol na konci 17. storočia dekanom filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, uznávaným pedagógom a provinciálom rakúskej provincie Spoločnosti Ježišovej. 350. výročie jeho narodenia je vhodnou príležitosťou vydať po prvý raz v slovenčine jeho najpopulárnejšie dielo.Iskry svätého Ignáca vyšli už za jeho života v niekoľkých vydaniach. Odvtedy sa vydávajú a prekladajú vlastne neustále. Nedávne české vydanie sa veľmi rýchlo rozobralo. Iskrami svätého Ignáca sú v knihe krátke citáty z diel a listov zakladateľa jezuitov.Heveneši ich komentuje spôsobom, ktorý ani po troch storočiach nestratil na údernosti, aktuálnosti, neraz aj vtipnosti. Nechať okolo seba každý deň preletieť jednu takúto iskru môže mať za následok, že v nás zapáli plamienok dobrej mysle, nadšenia, životnej múdrosti, pokoja, povzbudenia, úsmevu a túžby žiť v Božej blízkosti.

Veľká kniha pamiatok. Mimoriadna publikácia Skvosty Európy, ktorej autorom je Milan Holeček, bola aktualizovaná a doplnená. Zahŕňa tak všetky európske pamiatky zaradené do zoznamu UNESCO do roku 2016. Zaujímavé informácie o každej pamiatke ilustrujú nádherné fotografie. Európa je vymedzená geograficky, preto publikácia nezahŕňa lokality z ázijskej časti Ruska, z Turecka či zo zámorských území európskych krajín (napríklad Grónska) ani z krajín, ktoré geograficky patria k Ázii (napríklad Cyprus). Štáty sú zoradené abecedne podľa slovenských názvov. Každý je uvedený všeobecným prehľadom základných údajov, stručnou charakteristikou polohy štátu, geografických pomerov, histórie a stavu pamiatok a prírody s jednoduchým kartografickým zobrazením polohy krajiny na svetadiele a rozložením popisovaných pamiatok.

Nejslavnější kniha Martina Bubera, Já a Ty z roku 1923, je jedinečným příspěvkem k filozofii dialogu. Buber zde rozlišuje dvě základní nastavení, jež charakterizuje výrazy „Já–Ty“ a „Já–Ono“. Překládaná Buberova kniha, která je vlastně sbírkou kratších či delších aforismů, je mistrovským vyjádřením skutečností, které jsou jen těžko postižitelné, ač jsou nedílnou součástí světa lidských vztahů.