Spoločenské vedy

Príbeh Troch Košických mučeníkov.

Historicko - psychologická trilógia. Knihu napísal autor v dobe, keď sa k moci dostala komunistická strana a ako profesor bol prvý odstránený z evanjelickej bohosloveckej fakulty a násilne poslaný do penzie. Jeho tisícstranový rukopis je významné teologické dielo, ktoré poskytuje profily všetkých biblických postáv Novej zmluvy. Autor vychádza nielen zo zmienky o postavách v Novej zmluvy, ale vyhodnocuje všetky zmienky o nich aj v mimobiblickej apokryfickej literatúre. Opiera sa tiež o množstvo zahraničnej literatúry a cituje ju.Dielo je nielen teologické, ale i literárne. Je totiž písané formou rozhovoru, kde syn kladie otázky súčasného človeka o Biblii otcovi, ktorý mu na ne odpovedá. Mnohé psychologické pasáže by svojou kvalitou právom mohli zarezonovať v slovenskej krásnej literatúre. Kniha získala grant od Ministerstva kultúry SR pri príležitosti Roku kresťanskej kultúry 2010.

Slovenské národné obrodenie bolo neoddeliteľne prepojené s kresťanským svetonázorom a katolícki i evanjelickí kňazi v celom 19. storočí predstavovali vedúcu a najiniciatívnejšiu vrstvu slovenského života. Aj v medzivojnovom období sa kňazi a biskupi oboch konfesií aktívne zapájali do vrcholovej politiky. Napriek tomu sa téme slovenského konfesionalizmu, jeho podobám a vplyvu na slovenskú politiku venuje malá pozornosť. Podobne je na Slovensku zabudnutá postava novinára, publicistu a historika Konštantína Čulena, ktorý bol najmä v období prvej Slovenskej republiky najpopulárnejšou osobnosťou verejného života. Predloženej problematike sa venuje Matúš Chrtiansky v publikácii Konfesionalizmus Konštantína Čulena počas prvej Č-SR 1918 - 1938, ktorá je 58. publikáciou edície Linea recta brevissima - Priamo najbližšie k pravde.

Horliví hlásatelia Božieho slova a verní pastieri Cirkvi. Knihu autor napísal pri príležitosti 1100. výročia úmrtia sv. Metoda a v prvom vydaní vyšla v zahraničí. Publikácia je výsledkom dôsledného štúdia historických materiálov. Zaoberá sa činnosťou sv. Cyrila a Metoda počnúc ich rodiskom. Skúma pôvod Konštantína a Metoda, ich mladosť, štúdia, pôsobenie, misiu na Morave, cesty do Ríma, smrť sv. Cyrila, Metodovo problematické účinkovanie ako arcibiskupa až po jeho smrť a vyhnanie Metodových žiakov.

Kríza postmodernity. V kresťanskej kritike postmodernity, ktorej je venovaná táto kniha, si vzal autor Veľkú Britániu ako objekt prípadovej štúdie mnohých trendov, ktoré sa v súčasnosti šíria. Ich hnacou silou je z jeho pohľadu strata väzieb medzi ľuďmi, ako aj materialistické vízie človeka (vrátane relativizmu), ktoré popierajú existenciu duše a vytvárajú životný štýl sebeckého individualizmu.Upozorňuje na rozklad rodiny, utrpenie detí a mladých ľudí, zmätok v oblasti sexuality, vysokú úroveň kriminality a násilia, pokles dôvery medzi občanmi, rekordný počet uväznených, enormný nárast počtu osamelo žijúcich ľudí, odcudzenie sa politickým inštitúciám, úpadok dobrých spôsobov a epidémiu depresií. Vo svojej výzve na kresťanskú obnovu autor uvádza závažné dôvody na duchovnú cestu k regenerácii spoločenstva.Talianskemu vydaniu tejto knihy (Siena: Cantagalli, 2005) bola v roku 2006 udelená prestížna cena Capri-San Michele. V roku 1991 bola táto cena udelená Svätému Otcovi Jánovi Pavlovi II. a v rokoch 1992 a 2004 kardinálovi Ratzingerovi - Benediktovi XVI.

v Teologické sumě. Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně. Jeho předmětem není starý zákon jako soubor knih obsahující zjevení z doby před Kristem, ale zákon jakožto vnější pravidlo lidského jednání, jak se nachází v této části Písma a obecně v době starozákonního Božího lidu Izraele. Není to tedy pojednání řadící se do biblistiky, ale mnohem spíše do morálky a práva. Nejde o zákon ve smyslu smlouvy Boha se svým vyvoleným lidem, ale o pravidla určitého jednání – v tomto případě pravidla daná židovskému národu, vyvolenému lidu první smlouvy. Tato pravidla a přikázání nacházíme v centrální části Starého zákona, jíž jsou Mojžíšovy knihy (Tóra), především ve třech velkých kodexech. Jsou to kniha smlouvy (Ex 20–23), zákon svatosti (Lv 17–26) a deuteronomický zákoník (Dt 12–26). Tomáš ve svém traktátu probírá přikázání ze všech těchto tří zákoníků. Ukazuje smysl a důležitost zákona obecně a v náboženském kontextu především.Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.

v Teologické sumě. Tomášův traktát o stvoření v otázkách 44–49 První části Sumy představuje jakési východisko k dalším pojednáním na téma stvoření, která budou zacílena na specifické oblasti, jako je biblická zpráva o stvoření v otázkách 65–74 nebo detailnější pojednání o stvoření člověka v otázkách 92–93. Nacházejí se zde úvahy o původu stvoření na základě reflexe jednotlivých typů příčin a otázky o jednotě a mnohosti, jež jsou zásadní pro chápání mnohosti druhů různých bytostí a mnohosti individuí v rámci jednotlivých druhů. Podstatná je také část zaměřená na problematiku zla, neboť otázky týkající se přítomnosti dobra a zla ve stvoření ovlivňují jak naše chápání Boha jako původce všeho, co jest, tak porozumění a hodnocení lidského jednání, kterému se Tomáš věnuje v prvním dílu Druhé části Sumy.Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.

Netypická monografia o Pukanci fotografiami a písaným slovom, prozaickým, ale najmä poetickým, odkrýva nezvyčajný pohľad na krásu tohto mestečka. Organicky dopĺňa predchádzajúcu, obsahovo vyčerpávajúcu monografiu obce z roku 1975, ktorá vyšla pri príležitosti 900. výročia prvej písomnej zmienky o tomto bývalom slobodnom kráľovskom meste. Na tvorbe podobných publikácií sa zvyčajne podieľa širší kolektív spoluautorov, v tomto prípade k realizácii publikácie prispeli okrem Milana Hlôšku a Andreja Chudobu aj ďalší rodáci. Fotografia starobylej, dnes už neexistujúcej brány na obálke knihy nás pozýva na neopakovateľnú prehliadku mesta, dnes s oficiálnym štatútom obce. Slávnu históriu tohto baníckeho mestečka nezatienila veľkolepá triáda stredoslovenských banských miest – Banskej Bystrice, Kremnice a Banskej Štiavnice. Vlaňajšie oslavy 935. výročia prvej písomnej zmienky o Pukanci dali podnet na spracovanie reprezentačnej obrazovej publikácie o meste, ktoré bolo v minulosti členom Spolku siedmich dolnouhorských banských miest a v roku 1323 získalo status slobodného kráľovského banského mesta. Farebné, ale aj dobové fotografie mesta, jeho kultúrnych a prírodných pamiatok dopĺňajú poetické texty. Kniha pripomína nielen zašlú slávu tohto mesta, ale vzdáva hold duchovnému životu jeho súčasných obyvateľov. Pukanec je mesto s najväčšou koncentráciou spisovateľov na počet obyvateľov, ako to kedysi „vypočítal“ Ivan Kadlečík. Dobrá hlina, očarujúce vinice a zrejme aj „stopy“ Turkov, ktoré tu zakorenili ako jedinečné moruše, ozgoruše, „snežné hrušky“, mišpule či mandľovníky, v každom období ho vyzdvihujú z prachu zabudnutia. Banskú slávu mesta tak dopĺňa história hrnčiarstva, vinohradníctva a vinárstva i ochrana genofondu menej zvyčajných druhov rastlín, ale aj naj sladšia pukanecká cibuľa a najchutnejšie „párance“ z rúk šikovných kuchárok. S monografiami o histórii Hontu (Zlatá kniha Hontu, 2010) a o Pukanci z roku 1975 vytvára táto publikácia krásny trojlístok na slávu mesta strážiaceho južné roviny Slovenska a učupeného pod majestátnym Sitnom.

Sviečková manifestácia – 25. marec 1988. Udalosti z 25. marca 1988, kedy sa na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave stretli občania Slovenska a požadovali dodržiavanie ľudských práv na Slovensku. Komunistická polícia brutálne zasiahla.

Proč to vlastně dělám. Lidé jsou složití. Lidské chování vidíme, ale motivy ne. Za tím, “co v životě děláme”, je skryto “proč to děláme”.Edward T. Welch nás vyzývá, abychom se na důvody svého chování podívali hlouběji. Ukazuje nám, že podle Božího slova je to srdce, jež je zdrojem veškeré lidské motivace. Naše srdce obsahuje motivy jakoRozkoš – Štěstí – Smysl – Moc – Pohodlí – Úspěch – Vliv na druhé – Pokoj – Svoboda – Pověst – Respekt – Láska/IntimitaWelch nás povzbuzuje, abychom se ptali po svých hlubších motivech:V co doufáte, co chcete, po čem toužíte?Čeho se bojíte? Z čeho si děláte starosti?Ve kterých chvílích říkáte: “Kdyby jenom…”?

Jazva. Hyzdí tvár. Ale jazva je neraz pečiatkou pre život, vstupenkou, ktorú nám vrátila smrť. Ako žijeme, také jazvy si so sebou nesieme. Trestanec prehltne lyžičku, aby sa dostal do nemocnice a mohol odtiaľ ujsť. Žena po cisárskom reze svedčí o dieťati, ktoré vynosila.Skalpelom i perom písal chirurg Pavol Strauss a ostával po ňom život. Jeden z najpozoruhodnejších autorov, ktorý sa vynoril po II. svetovej vojne, konvertita, humanista, prehral svoj boj so smrťou v roku 1994, ale napriek tomu jeho dielo žije ďalej.

3. zväzok súborného 10 - zväzkového diela z edície známych i neznámych prác Pavla Straussa. Komplexné dielo predstavuje autora ako všestranného spisovateľa európskeho formátu, vzdelaného mysliteľa a prenikavého intelektuála s kresťanským svetonázorom. Jeho myšlienky napomáhajú prekonávať šíriaci sa nihilizmus a dehumanizáciu človeka 21. storočia a do slovenskej literatúry vnášajú nové pozitívne a humanistické princípy.

Hlinkova garda, pôsobiaca na Slovensku v rokoch 1938 – 1945, bola fenoménom krátkeho, zato však na udalosti bohatého a protirečivého obdobia. Autor sa vo svojej práci venuje spoločenským podmienkam, ktoré viedli k vzniku HG, mapuje vývoj jej štruktúry ako aj jej personálne obsadenie, činnosť gardy v marci 1939, jej úlohy pri konsolidácii nového štátu, či vzťahy s ozbrojenými silami. Podrobne dokumentuje účasť HG na protižidovských akciách, mapuje činnosť Pohotovostných oddielov HG, ako aj súdne procesy s členmi gardy po roku 1945. Kniha má 86 strán prílohy.

Príspevok k dejinám slovenského katolicizmu. Publikácia Katolícke noviny na úvrati ponúka čitateľom pohľad tých, čo stáli pri tvorbe najstaršieho slovenského katolíckeho periodika v hektických časoch prvého desaťročia plnej náboženskej slobody v našich podmienkach.Po štyridsiatich rokoch, počas ktorých s týmto týždenníkom manipulovala komunistická moc, nebolo jednoduché pustiť sa do jeho obrodenia, ale ani do revitalizácie slovenského katolíckeho novinárstva a katolíckeho ducha v našej spoločnosti. Výzvy doby nenechávali členov redakcie ľahostajnými, a aj keď načúvali novému vanutiu Ducha, jeho pôsobeniu v tých časoch a volaniu, aby šli za ním, neraz ich predstavy neboli celkom v súlade s tým, čo si mys­leli niektorí iní, a tak sa obrodzovací proces vo všeobecnom vnímaní komplikoval.Čitateľ, predovšetkým záujemca o cirkevné dejiny, dostáva do rúk užitočné, sčasti menej známe poznatky o jednej etape v živote Katolíckych novín, ktorú charakterizovala snaha o nové smerovanie – sám si môže urobiť obraz o tom, čo sa urobilo a čo zo zámerov nevyšlo. Autori budú radi, ak bude táto ich výpoveď vnímaná ako poučná i motivačná.

Odvaha k proměně. Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti. Současnou krizi církve představuje autor jako přechod do nové etapy dějin křesťanství. Hledá cestu, která by křesťanství vyvedla z jeho dosavadních institucionálních i mentálních hranic, pomohla mu překonat nostalgii po jeho premoderní podobě i jeho novověkou formu jednoho ze světonázorů. Předkládá vizi křesťanství budoucnosti jako ekumenického společenství, schopného nově a hlouběji porozumět vlastním zdrojům i aktuálním problémům doby. Církev a její víra je křesťanská, nakolik je velikonoční: umírá a vstává z mrtvých. Jsou mnohé podoby víry na osobní rovině i na cestě církve dějinami, které jednou musí odumřít. Někdy věřící při odumírání navyklé podoby víry procházejí velkopáteční temnotou, pocitem, že je Bůh opustil. Ale kdo v těchto temných nocích vytrvá, dřív nebo později může zakusit světlo velikonočního rána, proměnu své víry.Mons. Tomáš Halík (1948) je profesorem Filozofické fakulty UK, kde přednáší filozofii a sociologii náboženství. Od r. 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a od r. 2004 farářem pražské akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Papež Jan Pavel II. ho jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími (1990) a papež Benedikt XVI. čestným papežským prelátem (2008). Je členem Evropské akademie věd a umění a řady dalších institucí, obdržel řadu literárních i jiných cen doma i v zahraničí včetně Ceny kardinála Königa (2003) a Ceny Romano Guardiniho „za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby“ (2010), Ceny za nejlepší teologickou knihu Evropy (2011), čestného titulu „Člověk smíření“ za zásluhy o křesťansko-židovský dialog (2011) a Rytířského kříže řádu za zásluhy, udělené prezidentem Polské republiky (2012). V roce 2014 bylo jeho celoživotní dílo oceněno Templetonovou cenou. Jeho knihy vycházejí rovněž v angličtině, němčině, polštině, italštině, francouzštině, španělštině, portugalštině, slovinštině, chorvatštině, ukrajinštině, maďarštině, nizozemštině, turečtině a čínštině.

Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August 1968. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z dôvodov vydania publikácie je aj doterajší, pomerne zjednodušený vizuálny obraz okupácie. Tá je známa hlavne z bohatého a dramatického pražského, menej už z bratislavského materiálu, z ktorého je najznámejší súbor fotografií z centra Bratislavy neskôr komunistami perzekvovaného fotoreportéra Ladislava Bielika. Publikácia sa preto snaží ísť inou cestou a predstaviť augustové dni roku 1968 prierezovo, z pohľadu obyvateľov viacerých slovenských regiónov. Hlavnou „pridanou hodnotou“ publikovaného súboru fotografií a dokumentov je, okrem spomínanej originálnosti, ich pôvod.

Vari každý z nás sa aspoň raz zamyslel nad otázkou, ako vznikol život, hmota, priestor, čas. Ako vôbec z jednej bunky môže vzniknúť človek, ako sa z nej môže vyvinúť antilopa, mravec, žralok či netopier? Dá sa to vysvetliť len prírodnými zákonitosťami, alebo sme dielom vyššej bytosti? V knihe Pánom života je čas autor približuje čitateľom vzťah medzi individuálnym vývinom – ontogenézou a vývojom živých foriem – evolúciou. Opiera sa pritom o najnovšie poznatky biológie a iných prírodných vied. Zdanlivo rýdzo vedecké otázky ontogenézy a evolúcie sa však dotýkajú aj nášho každodenného života. Súvisia s nimi také citlivé témy, akými sú interrupcie, otázky náboženského presvedčenia či osobného svetonázoru.

Štátna bezpečnosť na Slovensku v rokoch 1945-1989. Popularizačná monografia V stopách železného Felixa je venovaná dejinám takmer všemocnej Štátnej bezpečnosti na Slovensku. Kniha má ambíciu priblížiť slovenskú časť dejín tejto inštitúcie všetkým vrstvám čitateľov na Slovensku i v zahraničí. Publikácia obsahuje aj veľa obrazových príloh.

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází četnými proměnami: od akceptování manželského svazku přes omezení sexuálního styku manželů v souvislosti s přijímáním svátosti a přes přijetí skutečnosti, že východní křesťanské církve kněžím sňatek povolují, až k definitivnímu utužení celibátu, jež spadá do 19. století, resp. na přelom 19. a 20. století. Vedle církevně-ekonomických důvodů – nejsou-li potomci, nemá kdo dědit – nachází Wolf další zdroje celibátu jednak v židovských předpisech týkajících se čistoty, jednak v pozdní antice, zejména u stoiků (asketický ideál) a u gnostiků s jejich dualismem hmoty a ducha. Tento asketický ideál však podle něj není s postavou Ježíše vůbec v souladu. Vedle řady historických aspektů si autor všímá i aktuálních problémů souvisejících s celibátem, jako je nedostatek kněží a enormní množství případů sexuálního zneužívání. Autor se snaží o seriózní a vyvážený přístup, ale zároveň nezastírá vlastní postoj k celé problematice, který charakterizuje název poslední kapitoly: „Starý systém dospěl ke konci“.

Tajemství papežské volby. Volbu papeže, Kristova zástupce a následovníka apoštola Petra na jeho stolci, provázely v dějinách mnohé problémy. Jak zajistit, aby se na tento akt volitelé v klidu soustředili, jednali podle nejlepšího svědomí, pokud možno bez průtahů, aby se nerozutekli, kde je to pravé místo, kam neproniknou intriky a vlivy představitelů světské moci? Jedině v izolaci v uzavřeném prostoru, tedy v konkláve. Od doby vzniku ve 13. století funguje konkláve podle ustálených principů, z nichž jeden – naprosté utajení interních informací – nebyl vždy naplňován zcela úspěšně. I díky tomu může fundovaný autor čtenáři zprostředkovat některé nečekané, mnohdy bizarní okolnosti a podrobnosti týkající se samotné volby i osobností papežů. Zasvěceně také obeznamuje s místem, kde se tradičně volební akt odehrává, s papežskými symboly a inauguračními rituály. Závěrem v osobité vizi vykresluje podobu volby podle nového dekretu, jak by se mohla odehrát v nedaleké budoucnosti. Hubert Wolf (1959), německý církevní historik, vystudoval na univerzitách v Tübingenu a v Mnichově katolickou teologii se zaměřením na středověké a moderní církevní dějiny. V roce 1992 se stal profesorem na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a později také v Münsteru. Dlouhodobě se věnuje výzkumu římské inkvizice a studiu významných církevních osobností. V roce 2003 získal cenu Gottfrieda Wilhelma Leibnize a o tři roky později Gutenbergovu cenu. Kromě jiného je autorem několika monografií, některé z nich byly přeloženy také do angličtiny, francouzštiny, italštiny a dalších jazyků. Jedná se například o knihy Index. Der Vatikan und die verbotenen Bücher (2006, Vatikánský index zakázaných knih), Papst und Teufel. Die Archive des Vatikan und das Dritte Reich (2008, Papež a ďábel. Vatikánské archivy a třetí říše). V českém překladu vydalo nakladatelství PROSTOR v roce 2017 jeho knihu Případ Sant’Ambrogio. Utajený skandál římských řeholnic.

Výber tohto titulu nie je náhodný. Drevené kostoly totiž patria do pokladnice kultúrneho dedičstva Slovenska. Tieto pozoruhodné architekúry dnes predstavujú už len zvyšok ani nie 50 stavieb z pôvodného množstva približne 300 objektov.

v Teologické sumě. Největší význam shledává Tomáš v životě smíšeném, který spojuje kontemplaci a činnost. Jako typický projev takového života zmiňuje kázání a vyučování. Jde o vnější činnosti konané pro dobro druhých lidí, což patří k životu činnému, ale zdrojem této činnosti je vlastní nazření pravdy, které je zase předmětem života kontemplativního. Oba typy života jsou zde tedy ve své vlastní identitě, spolupracující, ale samostatné. Vůdčí roli má ovšem kontemplativní život, který má před životem činným přednost.Vysoké ocenění kontemplace však neznamená odmítnutí činného života. Ten je hodnotný a potřebný, ale musí vycházet z kontemplativního. Proto také Tomáš chápe jako východisko vlastní dominikánské cesty modlitbu a studium, které se následně přelévají do kázání a vyučování. Největší ze ctností je totiž láska, která se projevuje jak v kontemplaci, tak i v činnosti. (Z úvodní studie Tomáše Machuly)Základem pro zásluhy je láska, jak bylo řečeno výše. Láska pak spočívá v milování Boha a bližního, jak bylo již řečeno, přičemž milování Boha je záslužnější než milování bližního, jak plyne z toho, co bylo řečeno výše. Proto je to, co patří v první řadě k milování Boha, samo o sobě záslužnější než to, co patří v první řadě k milování bližního kvůli Bohu. Avšak kontemplativní život patří v první řadě a bezprostředně k milování Boha, neboť Augustin v 19. knize O Boží obci říká, že „svatý odpočinek, tj. kontemplativní život, je cílem lásky k pravdě“, rozumí se k božské pravdě, o kterou kontemplativní život hlavně usiluje, jak bylo již řečeno. Činný život je zase v první řadě zaměřen k milování bližního, neboť „má spoustu práce se službou“, jak praví Lk 10, 40. A proto je kontemplativní život sám o sobě záslužnější než život činný. A právě o tom mluví Řehoř ve 3. homilii na Ezechiela: „Kontemplativní život je záslužnější než život činný, protože činný život se zaobírá potřebami současného života,“ v němž je třeba pomáhat bližnímu, „zatímco kontemplativní život je intimním zakoušením chuti budoucího spočinutí,“ tj. kontemplace Boha.Jeden člověk ovšem někdy může získat větší zásluhy skrze skutky života činného než jiný člověk skrze skutky života kontemplativního, např. když z hojnosti božské lásky, aby naplnil Boží vůli, dočasně snáší odloučení od sladkosti božské kontemplace.

Súčasťou edície Kultúrne Krásy Slovenska je aj titul Gotické kostoly - vidiek. Publikácia voľne nadväzuje na predchádzajúce tituly (napr. Drevené kostoly či Románske kostoly). Gotické kostoly totiž takisto patria veľmi významným spôsobom ku kultúrnemu dedičstvu, ktoré je potrebné chrániť, kultivovať a v súčasnosti najmä rekonštruovať a udržiavať. Z tohto dôvodu vznikla publikácia o ochrane tohto vzácneho pamiatkového fondu, ktorý má Slovensko ukryté v gotických kostoloch. Publikácia sa snaží byť tak trochu sprievodcom po vidieckych gotických kostoloch a jej cieľom je poskytnúť čitateľovi komplexnú predstavu o ňom ešte skôr ako ho navštívi. Každé predstavenie kostola začína opisom polohy a pokračuje históriou, súčasnosťou a zaujímavosťami, ktoré sa viažu k jeho stavbe či výzdobe.

Najvýznamnejšie dátumy, fakty, udalosti a osobnosti z histórie piatich najväčších svetových náboženstiev. Odpovede na viac ako 1700 otázok o židovstve, kresťanstve, islame, hinduizme a budhizme. Heslá o ďalších náboženstvách, spolkoch, hnutiach, sektách i pojmoch sú obohatené o informácie zo Slovenska.

Na traktát o Ježíši Kristu a jeho spásném díle navazuje v Teologické sumě traktát o svátostech (STh III, q. 60–65). Za pomoci svátostí se Bůh setkává s člověkem, kterého stvořil, aby mu dal účast na své vlastní blaženosti. I ve stavu před hříchem potřeboval člověk dar nadpřirozené milosti, aby mohl dosáhnout blaženého patření na Boha, ale teprve po hříchu je stav lidské přirozenosti takový, že vyžaduje pomoc, kterou Bůh člověku poskytuje ve svátostech. Svátosti jsou součástí dějin spásy. Východiska pro svou teologii dějin spásy nachází Tomáš především v listech apoštola Pavla.

Spoločenstvo Fatima a samizdat v rokoch 1974 - 1989. Autor v publikácii Éra samizdatu zaznamenáva samizdatovú aktivitu skupiny občanov združených v náboženskom zoskupení s názvom Spoločenstvo Fatima. V roku 1982 začalo spoločenstvo vydávať celoslovenský samizdat Náboženstvo a súčasnosť, ktorý vychádzal až do Nežnej revolúcie v roku 1989. Jeho redaktori založili v druhej polovici 80. rokov ďalších päť samostatných samizdatov, ktoré boli už špecificky profilované: politika, história, informácie... Spoločenstvo Fatima vydávalo takmer pätinu všetkých občiansko-náboženských periodických samizdatov na Slovensku. Ak k tomu pripočítame aj samizdaty vydávané jeho spolupracovníkmi, celkovo do jeho priameho okruhu patrilo viac ako 40 percent týchto samizdatov. Spoločenstvo sa podieľalo na vytlačení a distribúcii viac ako 3 000 000 strán samizdatu a spolu so svojimi spolupracovníkmi to bolo od šesť do sedem miliónov strán. Kniha podrobne opisuje vznik periodických samizdatov: Jubilejný rok, Náboženstvo a súčasnosť, Katolícky mesačník, Príloha mladých a Zrno, ich tlač, obsah, ako aj distribúciu.

v ruskej filozofii 19. a 20. storočia. „Monografia, ktorá je ojedinelá nielen svojím rozsahom a obsahom, ale aj autorkiným zámerom v zrozumiteľnej podobe predstaviť slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie, je vskutku vydareným prienikom do ,duše‘ ruského myslenia, cítenia, prežívania a ,spôsobu filozofovania' o človeku, jeho živote a zmysle, a to na pozadí hľadania pravdy, dobra a krásy .“ (Prof. PhDr. Zlatica Plašienková, PhD.)Prof. ThDr. Mgr. Helena Hrehová, PhD. sa špecializuje na morálnu filozofiu a teológiu. Venuje sa predovšetkým tomizmu, novotomizmu, personalizmu a ruskej náboženskej filozofii. Doktorát získala na Pápežskej Gregorovej univerzite v Ríme, habilitovala aj inaugurovala na CMTF UP v Olomouci a profesúru prevzala z rúk prezidenta Českej republiky v Prahe prof. Václava Klausa v roku 2004. Publikovala viaceré monografie: Pohľad do dejín etických systémov (1998), Ruská ortodoxná morálna teológia v perspektíve „od obrazu k podobe" (2001), Kresťanské cnosti vo východnej spiritualite a duchovnej literatúre (2002), Etika - sociálne vzťahy - spoločnosť (2005), Rozvážnosť a voľba podľa sv. Tomáša Akvinského (2006), Etická rozprava o cnosti a dobrokráse (2009), Morálna filozofia Jacquesa Maritaina (2011), Fenomén krásy v slovanskom myslení (2011), Etika a kultúra (2012), Základy morálnej teológie v dejinnom kontexte I/II (2012/2014), Sociálno-etické motívy v súčasnej ruskej filozofii (2016). Je tiež autorkou stoviek vedeckých statí, štúdií, článkov a kapitol v knihách.

Socialistické Vysoké Tatry v rokoch 1948 až 1989. Publikácia o Vysokých Tatrách je retro pohľadnicovou prechádzkou po najkrajšom horstve Slovenska v rokoch 1948 až 1989. Ponúka obraz Vysokých Tatier v období socializmu ako o tom vypovedajú v tej dobe vydané pohľadnice a texty Ivana Bohuša ml. Starší čitatelia si pri nich zaspomínajú na nedávno-dávne časy a tí mladší sa môžu vďaka nim oboznámiť s Vysokými Tatrami z iného „uhla pohľadu“.

Čo spája a čo rozdeľuje tri monoteistické náboženstvá na Slovensku? Pri spoločnom stole sa stretli rabín Miša Kapustin, evanjelický farár Ondrej Prostredník, katolícky kňaz Felix Mária a riaditeľ Islamskej nadácie na Slovensku Mohamad Hasna, aby predebatovali každodenné situácie a témy, ktoré každý z nich prežíva podobne a predsa po svojom.Stretnutia inicioval Mário Nicolini z Fóra náboženstiev a zorganizoval ich v podobe debát pre školy aj verejnosť. Rozhovory v tejto knihe vychádzajú z najzaujímavejších momentov a tém tohto originálneho projektu. Kapitoly kopírujú tematické celky ako: O ateistoch a agnostikoch, O Bohu, O rozpore kresťanstva s vedou, O homosexualite, O spravodlivej spoločnosti, O dialógu a ďalšie. Z predslovu Tomáša Halíka: "Nebezpečí fundamentalismu a fanatismu nejsou uchráněna žádná náboženství, ani ateismus, záleží nikoliv na názorových systémech, nýbrž na duchovní hloubce a morální kvalitě lidí. Kniha rozhovorů farářů, rabína a imáma představuje v našich podmínkách dnes významný krok na cestě, na níž je nutné pokračovat."

Příručka (nejen) pro pastorační pracovníky. Domov bývá zpravidla chápán jako místo bezpečí a porozumění, kde jsme milováni a přijímáni takoví, jací jsme. Jsou však mezi námi lidé, kteří takovou zkušenost nemají. Domov se pro ně stal místem ponižování, násilí a útlaku ze strany těch nejbližších. Skrytě a dlouhodobě jsou vystavováni týrání, zažívají každodenní pocit strachu a někdy i ohrožení vlastního života.Publikace vymezuje pojem domácího násilí, podává charakteristiku ohrožených i násilných osob, nastiňuje způsob komunikace s obětmi a přináší přehledný seznam míst nabízejících odbornou pomoc. Popisuje rovněž právní prostředky ochrany před domácím násilím. Výjimečná je tím, že nabízí řešení těchto obtížných situací také z pohledu pastoračního a kanonicko-právního.Prakticky zaměřená příručka je určena duchovním, pastoračním pracovníkům a každému, kdo se chce blíže seznámit s touto problematikou.

Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti. Když prarodiče lidstva selhali v této úloze, poté co uposlechli hadův návod k opovážlivosti, ztratili rajský život. Sám Bůh přijal tělo člověka-Adama , aby pokořil Satana a smrt a otevřel tak znovu bránu ráje „vítězům“, kteří v jeho síle bojovali za pozemského života s nástrahami Zlého.Dvanáct hymnických písní barvitě líčí krásy rajské zahrady, stromů a květů, příbytků určených pro spravedlivé. Básník-katecheta se nepokládá za hodného obyvatele ráje, ale v pokoře touží alespoň po místě na jeho okraji. Hymny byly určeny k recitaci se sborovým zpěvem refrénu. V této knize se čtenáři nabízí první český překlad sbírky, pořízený ze syrštiny, doplněný poznámkami a úvodní kapitolou o teologii ráje u svatého Efréma Syrského.

Výber z celoživotného diela slovenského historika Milana S. Ďuricu. Prvý zväzok výberu z diela významného historika pozostáva zo 16 príspevkov, ktoré reprezentujú počiatky autorovej vedeckej spisby prostredníctvom štyroch rozsiahlych filozoficko-teologických prác, ktoré doteraz neboli publikované (napr. Spoločenskosť ako inštinkt a jeho psychogenéza vo vývojovom veku alebo Etický charakter lásky k vlasti), na ktoré nadväzujú kultúrno-historické štúdie zamerané na slovensko-talianske literárne vzťahy. Úvodnú štúdiu Učenec z Padovy - muž, ktorý vrátil Slovákom ich národné dejiny napísal Jozef M. Rydlo, zostavovateľ a editor projektu.State, rozpravy a príspevky zaradené do celoživotného výberu predstavujú kľúčové práce historika Milana S. Ďuricu, ktoré okrem štyroch prác v prvom zväzku všetky boli uverejnené v pravých či nepravých periodikách alebo vyšli knižne, buď v zborníkoch, alebo samostatne. Práce a články publikované v cudzích jazykoch sú preložené do slovenčiny a po slovensky vychádzajú po prvý raz.

Kniha s velkou dávkou fantazie personifikuje stesk, který člověka sužuje poté, co někdo odejde, zmizí nebo zemře. Stesk nás pronásleduje, ubírá nám životní prostor a klade překážky. Tentýž stesk nás ale také dokáže chránit před příliš silným doléháním okolního světa a umí nám dělat společnost. Díky stesku po mamince otec s malou dcerkou navazují zvláštní rozhovor se smutkem. Nejprve v něm vidí spíš nezvaného hosta, s nímž se postupně seznamují, až nakonec pochopí, že je to host, který se k nim bude vracet a na kterého se můžou vlastně i těšit. Ilustrace jsou kouzelné a útěšné, mnohovrstevnaté i čitelné, plné drobných tajemství - a přitom jakoby důvěrně známé. Kniha získala v roce 2019 cenu od Společnosti pro švédskou literaturu. Překlad z finštiny Alžběta Štollová.

Duchovní průvodce po jednom z nejkrásnějších mostů na světě odkrývá jak jeho krásu, tak souvislosti víry, historických událostí a osob, díky nimž vznikla úchvatná galerie třiceti soch a sousoší svatých na obou jeho stranách. Autor Stanislav Přibyl nás nejprve seznamuje s tím, kdo, kdy a na čí zadání sochy vytvořil (dějiny). Podává stručný uměleckohistorický popis toho, co na mostě vidíme (včetně nápisů), a spolehlivě interpretuje život a význam svatých, které na mostě potkáváme (ikonografie). Tento výklad by byl neúplný bez pojednání o bezprostředním okolí Karlova mostu. Některé málo známé skutečnosti vyzvedává z prachu zapomnění oddíl Co jste možná nevěděli. Pomyslnou třešničku na dortu tvoří úryvky z románů, básní, esejů, modliteb, legend a dalších dokumentů (Najdeme v literatuře). Text doprovázejí dva plánky místa na vnitřních stranách obálky a téměř sto padesát fotografií a historických rytin. Kniha v dosud nevídané míře přibližuje duchovní dědictví Prahy a českých zemí v evropském i světovém kontextu.

Zachytávajú nesmierne cenné vyobrazenia ukrižovaného Krista, prípadne súbory drevených plastík zobrazujúcich scénu Ježišovho ukrižovania. Autorka – významná slovenská reštaurátorka, ktorej životným dielom bolo reštaurovanie hlavného oltára v Dóme svätej Alžbety v Košiciach – približuje krásu týchto takmer pol tisícročia starých umeleckých diel. Podstatnú časť knihy však tvoria fotografie diel gotických majstrov. Množstvo detailov, pohľadov a priblížení spolu s citlivým komentárom zasvätenej autorky robí listovanie v knihe umeleckým i duchovným zážitkom.Stránky knihy nás zavedú do veľkolepých chrámov Košíc, Prešova, Bardejova, Levoče, Kežmarku no aj do prastarých dedinských kostolíkov v Ľubici, Huncovciach, Lomničky, Lipian, Matejoviec… Tam všade sa ukrývajú neznáme umelecké poklady európskeho významu, vrátane niekoľkých diel Majstra Pavla z Levoče.

Tato kniha je čtivá a praktická. Její četba nevyžaduje zvláštní vzdělání. Lze ji číst hezky od začátku do konce nebo si podle potřeby a nálady vybírat, co se vám právě hodí. Najdete zde rady, jak rozvíjet duševní pružnost a čemu se raději vyhnout. V poslední části budeme uvažovat o tom, jak uplatnit duševní pružnost v běžném životě. Kdo potřebuje duševní pružnost?My všichni, ale zvláště ti: kdo něco tvoří, ať se jedná o přípravu svátečního jídla, nebo skládání hudby; kdo v životě zabloudili - možná se dopouštějí stejných nebo podobných omylů a hledají lepší cestu; kdo jsou vcelku spokojení, jen by si přáli mít život zajímavější.

Čím sa zaoberá psychológia náboženstva?Patrí spiritualita k dimenziám osobnosti?Prispieva kresťanstvo ku kultivácii osobnosti?Ako sa podieľa náboženstvo na zmysle života?Súvisí fundamentalizmus s osobnosťou človeka?Sú normy normálnosti duchovnými regulatívami?Aké máme zážitky v cirkevnom spoločenstve?Čím sa zaoberá pastorálna psychológia?Čo je kresťanská psychoterapia?Je človek zodpovedný za stvorený svet?Čo robiť s ohrozením rodiny?

Má dnes ještě smysl hovořit o víře, o naději, o lásce? Lze ještě pod nánosy nejrůznějších karikatur, banalit a klišé najít pravý význam těchto slov? Josef Pieper, významný německý tomistický filosof 20. století, nás postupně dovádí k poznání, že víra, naděje a láska jsou jedinou odpovědí, jež je přiměřená skutečné existenciální situaci člověka. Nahlížíme, že pro člověka je dobré věřit, doufat a milovat, neboť jde o účast na božské skutečnosti samé.

Svedectvá doby (1960 : 1968). Svedectvá doby vychádzajú v edícii Slová pre život. Sú to stovky listov, úvah, rozpráv, článkov, ktoré napísal kardinál J. Ch. Korec ako obhajca a šíriteľ kresťanskej viery v priebehu polstoročia.Ot­vorene a nebojácne reagoval ako vedúca osobnosť podzemnej – tajnej cirkvi na Slovensku na tvrdé opatrenia a zásahy komunistického režimu.Aj po zmene politického systému sa neprestal vyjadrovať k náboženským a k celospoločenským problémom Slovenska. Jeho jasné stanoviská sa stali svedectvami doby v nových podmienkach. Kardinálove svedectvá majú pevné miesto v cirkevných dejinách Slovenska druhej polovice dvadsiateho storočia. Svedectvá doby sú napísané na obranu života kresťanov i nekresťanov, pre všetkých občanov Slovenska. Sú to natrvalo slová pre život.