Spoločenské vedy

Čo je peklo?Miesto, kde doslova šľahajú plamene?Odvrhnutie od Boha?Totálny zánik?V kresťanskej tradícii patrí k snáď najznepokojujú­cejším predstavám tá, že jedného dňa pôjde obrovské množstvo ľudí do pekla. Takmer každý človek má priateľov, rodinu, ľudí, ktorých nesmierne miluje, ktorí neveria v Boha. Ak takto zomrú, budú vylúčení z Božej prítomnosti. Idea pekla je tak znepokojujúca, že väčšina pastorov a členov Cirkvi učenie o konečnej odplate jednoducho ignoruje a dáva prednosť vágnym rečiam o oddelení zlých lľudí od spravodlivých. Väčšina dnešných kresťanov o pekle skôr hovorí, než by o nom premýšľali. Len málokto rád uvažuje o tom, ako Boh trestá hriešnikov. Autori knihy sa k tejto chúlostivej téme stavajú čelom a predkladajú rôzne názory na to, čo o pekle hovorí Biblia. Zároveň sa otvárajú vzájomné korekcii názorov, lebo každý z nich sa vyjadruje k pohľadu svojich kolegov. Doslovné chápanie (autor John F. Walvoord) Metaforické chápanie (autor William V. Crockett) Očistcové chápanie (autor Zachary J. Hayes) Kondicionálne chápanie (autor Clark H. Pinnock) Kniha je v češtine

Pozdně antická evropská civilizace 4.–5. století stála na rozcestí. Starý Řím padl, nový, tj. Konstantinopol, se postupně ujal vlády. Západ Evropy byl zaplaven barbary, kteří s nevzdělaností sobě vlastní začali podrývat mystické, liturgické a teologické základy prvotního ortodoxního křesťanství. Kdo byli tehdejší Římané a kdo Řekové? V čem se osudově mýlil sv. Augustin? Jaké škody napáchala otázka filioque? Co stálo za zásadními rozpory křesťanského Východu a Západu? Na všechny tyto otázky odpovídá ve světoznámé knize esejů teolog Joannis S. Romanidis.

Kosmologická perspektiva ruských myslitelů 19. a 20. století. Nová kniha z pera otce biskupa Ladislava Hučka chce seznámit čtenáře s bohatstvím myšlení významných ruských autorů 19. a první poloviny 20. století: Vladimír Solovjev, Pavel Alexandrovič Florenskij, Sergej Nikolajevič Bulgakov,Nikolaj Alexandrovič Berďajev. Tito autoři ve svých dílech reagují na hlubokou obnovu víry ruských křesťanů té doby a snaží se k tomuto fenoménu podat náležité odpovědi. Jde rovněž o epochu kulturních a hospodářských styků mezi Východem a Západem. Z pestré škály bohatství myšlenek těchto osobností autor vybral část týkající se kosmologického aspektu a jeho vlivu na víru jednotlivců.

dkaz Andreja Hlinku a Černovskej tragédie. Černovská tragédia patrí k najdôležitejším okamihom v slovenskom národnom vývoji. Jej význam a odkaz možno v plnej miere interpretovať len v spojení s činnosťou Andreja Hlinku. Jeho obetavosť vo výkone kňazskej a verejnej činnosti získala v roku 1906 dimenziu obety, keď bol vystavený perzekúcii zo strany svojho biskupa i štátnych orgánov a musel sa podrobiť nespravodlivej suspenzii, súdnemu procesu a aj väzneniu. Len v tomto kontexte Černovská tragédia so svojím mravným kapitálom - ako udalosť nesúca posolstvo najvyššej obety - umožnila, aby všetky nasledujúce úsilia zamerané na pozdvihnutie životných podmienok národa dostali nový impulz, a to aj vďaka tomu, že našli ohlas a podporu vo svete. Tento súbeh viacerých faktorov, no azda najmä viery, túžby, odvahy, vytrvalosti protagonistov tých čias spolu s postupne prichádzajúcimi priaznivými vonkajšími okolnosťami, spôsobil vážne, zlomové posilnenie národného hnutia, z ktorého čerpali ďalšie generácie a v konečnom dôsledku pripravil pôdu pre dnešnú svojbytnú existenciu slovenského národa.Tvorcovia tejto knihy sa podujali hľadať odkaz Černovskej tragédie v širokom historickom oblúku a v súvislostiach národného pohybu, ktoré sú späté s pôsobením kľúčovej osobnosti našich moderných dejín - Andreja Hlinku. Slováci zrejme nenájdu za posledných 110 rokov inú osobnosť, ktorá by takou mierou prispela k ich sformovaniu v moderný politický národ a následne k jeho nezávislosti. Preto sú jeho životu a dielu venované aj dve pôvodné, chronologicky vymedzené vedecké štúdie, ktoré dopĺňa rozsiahly výber textov pramenných materiálov súvisiacich s Černovskou tragédiou.

Dejiny Šaštína. Táto kniha nie je len rozprávaním o bolesti a nie je to ani kniha čisto historická. Opisuje zrod jedného z našich najvýznamnejších pútnických miest. Hovorí o jeho radostných i bolestných chvíľach v určitých dejinných súvislostiach, o jeho rozkvete i o snahe o násilnú likvidáciu a o jeho niekoľkonásobnom povstaní k novému životu.

Príspevok k dejinám morálnej teológie. Morálne myslenie Alexandra Spesza (1889-1967): Medzi veľkými postavami slovenskej teologickej tradície má svoje domovské právo i Mons. Prof. ThDr. Alexander Spesz, pápežský prelát, profesor morálnej teológie na Rímskokatolíckej bohosloveckej fakulte v Bratislave. Akademik, ktorý sa zameriaval na otázky filozofie a kresťanskej morálky, bol i neobyčajne literárne plodný ako autor mnohých diel, odborných štúdií, vedecko-populárnych článkov a úvah. Svojím myslením silno ovplyvnil takmer celý katolícky klérus, zvlášť po druhej svetovej vojne. Po zrušení diecéznych seminárov v roku 1950 boli všetci budúci kňazi na Slovensku poslucháčmi jeho prednášok morálnej teológie. Kniha má základné dejinné zameranie, chce byť príspevkom k histórii morálnej teológie, pričom systematicky predstavuje Alexandra Spesza i morálnu teológiu, ktorej sa venoval.

Autor dúfa, že tieto úvahy pomôžu tým, ktorým veľké utrpenie na tomto svete bráni veriť v Boha. Ale aj veriacim, ktorých sa zmocňuje neistota, keď rozmýšľajú, čítajú o trpení alebo vidia jeho bezmocné obete v televízii či vo vlastnom živote.

Uvedení do teologie. Co je to církev?Jaký je její původ a důvod existence?Má dnes církev stále smysl?Na všechny tyto otázky odpovídá kniha Církev z edice Uvedení do teologie. Čtenáři nabízí možnost seznámit se se základními aspekty katolické církve, ozřejmuje atributy církve a přináší důvody, proč je církev pro víru křesťana důležitá. Zabývá se také rolí kněží a biskupů v církvi, jejím hierarchickým uspořádáním a postavením laiků v církvi moderní doby. Text je napsán srozumitelně a je tak užitečnou pomůckou pro všechny, kteří si chtějí rozšířit své znalosti o katolické církvi.

zborník. Zborník 1989 - Rok zmeny z medzinárodnej vedeckej konferencie, konanej v Bratislave v dňoch 4.-5. novembra 2014 obsahuje:November 1989 v medzinárodnom kontextePád komunistického režimu na SlovenskuTransformácia spoločnosti po páde komunistického režimuCirkvi v procese transformácie spoločnostiSpravodajské služby a pád komunistického režimuReferátyO autoroch

Cirkev v 49 pokoleniach. Autor v tomto objemnom historickom diele podáva celostný a prehľadný obraz vývinu kresťanstva od počiatkov až po dnešok, vzhľadom na jednotlivé pokolenia, storočia i epochy. Zachytáva rozvoj Cirkvi v celosvetovom meradle, najmä v Európe, osobitne na Slovensku. Trvalo viac než polstoročie, kým sa našiel u nás ďalší fundovaný odborník, ktorý po Špirkových Cirkevných dejinách napísal podobné dielo, prístupné laikom a vyhovujúce i odborníkom. Obsiahle cirkevné dejiny Štefana Šmálika s podtitulom Cirkev v 49 pokoleniach boli doteraz známe len v samizdatovom vydaní. Predstavujú originálny autorský pohľad na celosvetový rast, vývoj a rozmach katolíckej Cirkvi od prvopočiatkov až po dnešok v prehľadnej chronológii jednotlivých historických etáp cirkevného života, osobností a ideí s nimi zviazaných. Sled historických udalostí od r. 30 do r. 1990 člení autor na 40-ročné cykly, chápané ako jedno ľudské pokolenie. Pre nás je osobitne cenné, že popri mapovaní diania vo všeobecnej Cirkvi, venuje autor osobitnú pozornosť situácii na Slovensku.

Nauka o předurčení byla v západní teologii po staletí zatížena dualistickou koncepcí svatého Augustina. Biskup z Hippo se domníval, že Božím záměrem je zjevit své milosrdenství na malém počtu předurčených ke spáse a svou spravedlnost na nepoměrně větší mase po právu zavržených hříšníků. Nabyl přesvědčení, že spása je naprosto nezasloužený dar a následně popřel význam lidské svobody. Jeho výklad v člověku vzbuzoval spíše úzkost než naději, o které hovoří Písmo. Vladimír Boublík se odvážil postavit Augustinově autoritě a předložil docela odlišné řešení, opírající se o moderní exegezi pavlovských listů. Předurčení definoval jako neodvolatelné Boží rozhodnutí, jehož obsahem je účast celého lidstva na Božím životě v Kristu. Přítomná práce ukazuje, že Boublíkova teologie vychází nikoliv jen z akademického, ale především z bytostného hledání odpovědi na otázku lidského osudu, poznamenaného hříchem, utrpením a smrtí. Rýsuje se již na stránkách duchovního deníku, který si autor vedl v době svých studií. Celá jeho tvorba prozrazuje záměr oslovit současného člověka a vést ho ke Kristu, který stojí ve středu autorova uvažování. Tato práce je pokusem na česko-římského teologa navázat. Představuje jeho pojetí předurčení a v některých bodech ho dále rozvíjí. Především vnáší světlo do dříve nevyjasněného problému Kristova prvenství v předurčení.

Menšinová náboženství na Blízkém východě. Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních bouřlivých událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s majoritním islámem.Životní praxe i věroučné zásady těchto obcí jsou neodborníkům povětšinou jen velmi málo známy, stejně jako forma soužití s jejich okolím. Přitom jejich poznání a zachycení jejich historického vývoje a osudů zprostředkovávají závažný vhled do myšlenkového i politického vývoje celé oblasti. Přední domácí odborníci na jednotlivá blízkovýchodní náboženství proto spojili své síly v nové monografii mapující marginalizované nábožensko-etnické skupiny Blízkého východu.Čtenář najde v knize kapitoly věnované jezídům, mandejcům, alawitům, drůzúm, šabakům a járesáníům, syrským a arménským křesťanům, maronitům, koptům a álevitům, jakož i zamyšlení nad vývojem v oblasti Blízkého východu za poslední dvě staletí.Texty jsou v naprosté většině založeny na přímém terénním průzkumu a znalostech z první ruky. Svazek je doplněn unikátními fotografiemi pořízenými samotnými autory.

Nadčasový existenciální význam. Známý současný švýcarský teolog rozvíjí svůj výklad v několika rovinách. V první části se ptá (nábožensko-historicky), jakou úlohu hrály zprávy o zázracích ve starověkém světě a jak „zázraky“ chápalo Písmo. Ve druhé části teologicky vysvětluje významné zázraky Ježíšovy, o kterých vyprávějí evangelisté:Petrovu chůzi po vodní hladině, uzdravování lidí malomocných, slepých nebo ochrnutých. Objasňuje, že cílem všech Ježíšových zázraků – zázračných znamení – „je vposledku osvobodit člověka“.

história • pamiatky • prechádzky • informácie. Kniha je členená na päť oblastí nachádzajúcich sa na území Starého Mesta: Stredoveké mesto, Hrad a Podhradie, Hviezdoslavovo námestie a okolie, Východná časť a Severná časť. Šiesta oblasť pokrýva pamiatky v bratislavských mestských častiach (tzv. Veľká Bratislava). Predstavených je viac ako 160 pamiatok/turistických cieľov. Súčasťou je kapitola o histórii Bratislavy ilustrovanej na maľovaných mapách prezentujúcich, ako mesto v danom období vyzeralo. Ďalej sú to kapitoly Tematické prechádzky (Šľachta v Bratislave, Korunovačná Bratislava, Bratislava za hradbami, Židovská Bratislava a Bratislava pozdĺž Dunaja), Kultúra a voľný čas so súpisom pravidelných kultúrnych podujatí počas roka, zoznamom múzeí a galérii, a Praktické informácie. Kniha je ilustrovaná približne 600 fotografiami, mapami a maľovanými mapami.

Kniha je v zásadě přehledem o obsahu a vývoji interpretace prvních pěti knih Bible, takzvaného Mojžíšova zákona. Forma zpracování téma zpřístupňuje i širšímu okruhu zájemců. Autorský text doprovázejí krátké ukázky hebrejského textu s překladem. Úvod čtenáře seznámí se základními pojmy, rozsahem, obsahem a literárními druhy biblických knih. Přibližuje literárněhistorické problémy a poměrně rozsáhlé dějiny exegeze až po aktuální stav bádání. Následující tři kapitoly se soustřeďují na velké úseky biblického vyprávění Tóry: „dějiny“ počátků, příběhy patriarchů ve vyprávěcích cyklech a konečně příběhy Mojžíše a jeho lidu při cestě z Egypta do zaslíbené země. Na vyprávění logicky navazuje i legislativa – zvlášť významné jsou Desatero, smlouva a tři velké právní kodexy v knihách Tóry. Závěr stručně hodnotí dopady Tóry na další biblické knihy a tradici, zejména židovskou a křesťanskou. Publikaci lze využít jak pro systematické studium, tak jako informaci o základních teologických liniích a pojmech v Tóře.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Druhý díl překladu QD De potentia přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření.

Mladému človeku predkladáme dielo rakúskeho morálneho teológa Andreasa Launa, ktoré pojednáva o problémoch lásky, sexuality a partnerstva vo svetle náuky evanjelia a Katolíckej cirkvi. Autor sa nad týmito problémami zamýšľa vo svetle personálnej filozofie Dietricha von Hildebranda a ukazuje, že náuka cirkvi nebrzdí rozvoj pravých ľudských hodnôt, ale naopak, chráni a privádza k plnosti pravého ľudstva.

Proměny vztahu člověka k posvátnému. Kniha reflektuje postavení fenoménu „náboženství“ v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Příručka pro rozpačité. Epperlyho uvedení do procesuální teologie přichází k českým čtenářům jako vůbec první obsáhlý text, který se tomuto teologickému směru věnuje. Uvádí do světa procesuálního myšlení, objasňuje jeho pojmosloví a vybízí k imaginativnímu přemýšlení. Kniha je určena nejen studentům teologie a farářům, ale především laikům, každému, kdo rád zakouší křesťanskou víru a spiritualitu z nezvyklých, překvapivých a někdy až provokativních perspektiv. V deseti kapitolách pojednává autor mj. tyto okruhy: Co je procesuální teologie, osobní Bůh, christologie, která proměňuje, Duch a tančící Trojice, víra a věda v tvůrčí proměně, etika pro malou planetu a církev v tvůrčí proměně.

Filosof, Kardinál a světec Robert Bellarmin patří nejen k významným církevním spisovatelům, ale také k církevním historikům. Známé jsou jeho polemiky s reformačními teology. Spis O vystupování mysli k Bohu překvapí čtenáře Bellarminovými značnými přírodovědnými vědomostmi.

V českém překladu texty Augustina, Dionýsia Pseudoareopagity, Tomáše Akvinského, Viléma Ockhama a spis O čtveru proktikladů neznámého autora přibližují čtenáři způsob, jakým představitelé středověké filozofie přistupovali nejen k logicko-ontologické problematice, ale i k otázkám etiky a teorie společnosti. Výbor je doplněn několika úvodními studiemi, stručným poznámkovým aparátem a studií o Vilému Ockhamovi.

Terapeutické působení se uskutečňuje především prostřednictvím psychoterapeutického rozhovoru. I když si tuto dovednost studenti a začínající tera-peuti osvojují především při praktickém výcviku, je užitečné, aby měli k dispozici knihu, která shrnuje hlavní zásady vedení psychoterapeutického rozhovoru. Autor vychází z integrativního modelu vedení psychoterapie a nejprve stručně představuje situaci v současné psychoterapii. Základem knihy je manuál vedení rozhovoru, který obsahuje mimo jiné způsob formulace případu, doporučení pro vytvoření kvalitního terapeutického vztahu, intervence podporující exploraci, porozumění a změnu. Dále se kniha zabývá etickými otázkami, supervizí a vedením zápisů. Poslední část je věnována práci se specifickými projevy v procesu psychoterapie, například práci s tichem, s pláčem, s depresivními nebo agresivními projevy. Celou knihu doprovázejí ukázky z rozhovorů.

Evropa 1789-1918. Ambiciózní syntéza britské historičky Lynn Abramsové představuje zrození moderní ženy od francouzské revoluce po první světovou válku, tedy v éře takzvaného dlouhého devatenáctého století. Líčí „ženské stereotypy“, které šířili evropští intelektuálové, i vývoj představ, jež o sobě evropské ženy postupně získávaly. Autorčin zájem se soustřeďuje jak na privátní život žen, na jejich sexualitu, mateřství a práci v domácnosti, tak na začátky veřejného života žen a na jejich postupné začleňování do společenského i politického života. Předností knihy je její srovnávací charakter: L. Abramsová má hluboký přehled o britských dějinách, stranou její pozornosti však nezůstávají ani kontinentální souvislosti, především německé a francouzské. Pro zájemce o gender studies a věcnou diskusi o feminismu a jeho kořenech je publikace nepostradatelným zdrojem.

Dějiny náboženství jako věci veřejné. Kniha patří ke klasickým dílům zabývajícím se problémy ztráty vlivu náboženství v evropské společnosti. Autor se v ní zabývá otázkou, zda se v moderním světě ztrácí spolu s veřejnými náboženskými projevy také osobní víra, a polemizuje s Weberovou tezí o postupné racio­nalizaci společnosti. Originálním způsobem rozebírá vztah státu a náboženství a zabývá se nejednoznačným poměrem mezi moderními vědeckými koncepty, ideologiemi a filozoficko-náboženskými idejemi. Odkouzlení světa je současně sbírkou brilantních francouzských esejů, v nichž se Marcel Gauchet představuje jako inspirující filozof, důkladný historik, znalec etnologie a dalších příbuzných oborů. Českému čtenáři se tak do rukou dostává výjimečná publikace, jejíž téma patří v evropském intelektuálním prostředí k nejdiskutovanějším. Marcel Gauchet (1946) je významný francouzský filozof a historik. Pracuje jako vedoucí vědecký pracovník na École des hautes études en sciences sociales a jako šéfredaktor prestižní kulturně-politické revue Le Débat, kterou řídí společně se svým kolegou, historikem Pierrem Norou. Je autorem knih: Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné (1985), Revoluce lidských práv (1989), Náboženství v demokracii. O problému lacité (1998), Demokracie proti sobě samé (2002), Historický úděl (2003). Gauchet v nich prokázal schopnost originálního přístupu k látce a schopnost diskuse nejen s filozofy a historiky, ale také sociology a politology.

Malíř, teolog, autor mozaiky pro kapli Redemptoris Mater v Římě, předkládá reflexi o podstatných bodech osobní formace k plnějšímu "být člověk". Bohatě čerpá z patristických zdrojů, teologické reflexe a vlastního pastoračního nasazení z doby mezi studenty, či mezi současnými přáteli.

Písmo jako scénář života. Přední americký biblista, autor řady komentářů ke starozákonním knihám a svého opakovaně vydávaného díla Teologie Starého zákona, shrnuje v této publikaci předpoklady pro dialog dnešního člověka s dějinným biblickým odkazem. Upozorňuje na doznívající vliv osvícenství, které důrazem na autoritu rozumu a na ideál objektivity oslabovalo sdělnost biblické zvěsti. Ta se znovu zaskví, když Bibli pojmeme jako odvážný alternativní výklad světa, který připomene opomíjené prvky lidské existence. Odtud pak autor formuluje nově nejen postavení církve ve světě, ale i zcela konkrétní závěry pro ty, jejichž úkolem je zpřístupňovat porozumění biblickým textům dnešním posluchačům či čtenářům.

Praktické učení o církvi. Autor, v letech 1984--2008 profesor pastorální teologie na vídeňské univerzitě, charakterizuje nejprve v této knize papeže jako člověka. Poté se zabývá jeho angažovaností na straně chudých tohoto světa, jeho úsilím o nastolení nových poměrů v církvi a o přehodnocení postoje církve k otázkám rodiny. Těchto tematických oblastí se týkají i doplňující články odborníků – ekonoma a politika Wolfganga Schüssela, sociálního etika Friedhelma Hengsbacha SJ a především biblicky hluboce a důsledně smýšlejícího představitele pravoslavné církve Bartholoaia I. Nedílnou součástí knížky jsou četné karikatury ze světového tisku, v nichž se odráží reakce veřejnosti na tohoto originálního a stále znovu překvapujícího papeže.

Komentář k Boethiovu spisu „De Trinitate“, Q.5-6. Komentář svátého Tomáše Akvinského k Boethiovu spisu De Trinitate se zabývá epistemologickými otázkami. Nejprve je to problematika teologického poznání a dále teorie a metodologie vědy. V této knize najde čtenář překlad posledních dvou kvestií (tj. 5. a 6.) Tomášova komentáře, kde se pojednává o rozdělení a metodách spekulativní vědy. Podle převládajícího antického a středověkého chápání se jedná o přírodní vědu (dnes bychom spíše řekli přírodní filosofii), matematiku a božskou vědu (neboli metafyziku).Tento komentář patří spíše k Tomášovým raným dílům. Představuje však jeden z nej důležitějších spisů anticko-středověké tradice věnující se teorii poznání a teorii vědy, která byla zahájena spisy jako Platónova Ústava a Theai-tétos nebo Aristotelovy Druhé analytiky. Je to tradice ideálu jistého intuitivního a deduktivního poznání prostřednictvím příčin. V následujících staletích po Tomášovi se toto pojetí vědy dostalo do krize především s nástupem nominalismu a empirismu, což vedlo k tomu, že pojem vědy dostal podstatně odlišnou tvář.Toto vydání předkládá čtenáři latinský i český text opatřený poznámkovým aparátem a úvodní studií, která zasazuje Tomášovu teorii vědy do systematického rámce jeho filosofie i do historického kontextu vývoje pojmu vědy.

Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem v potaz, jde-li o to, přiblížit se záhadě oduševnění, zázračného spojení těla a duše, které funguje ve vztahu subjektivity k sobě, k druhým a ke světu.

Když se pořádně zahledíme do vlastní duše, život nekončí, ale začíná.... ...A pak si začneme připadat, jako bychom zatím vlastně jěště nežili..."Většina z nás dělá po léta vše pro to, abychom se nemuseli podívat zblízka na svou duši. Netoužíme seznámit se příliš důvěrně sami se sebou a se světem, v němž žijeme. Máme strach, že kdybychom poznali, co vlastně chceme a co vlastně máme, kdybychom věděli, co se v naší duši děje, vzdali bychom to nebo bychom zešíleli nebo se možná stali náboženskými fanatiky…Nicméně když se dovnitř podíváme pořádně, nic takového se nestane. Když začneme jasně vidět, co se uvnitř nás děje, nemusíme se ničeho takového obávat. Škodlivý je právě jen částečný pohled. Když se pořádně zahledíme do vlastní duše, život nekončí, ale začíná. A pak si začneme připadat, jako bychom zatím vlastně ještě nežili. Ne že by pominuly temné noci. Je v nich ale příslib jasného rána. Západy slunce na tomto světě se stávají rozbřesky v jiném světě. A najednou je radost na dohled…"

kniha + kalendář. Ponuka: 1 + 1! Kniha a kalendář Jiřího Trnky.Stolní kalendář s nejkrásnějšími ilustracemi Jiřího Trnky vztahujícími se k právě probíhajícímu týdnu je doplněn pranostikami, lidovými písničkami a pořekadly a připomíná tak bohatost naší lidové slovesnosti.České zvyky a tradice je knížka s ilustracemi Jiřího Trnky a představí tradiční české zvyky, hry a zábavy našich předků v průběhu celého roku. Každý týden si připomeneme, jak dříve běžely všední dny, jaké práce byly obvyklé, co se jídávalo a jaké svátky slavili naši předkové. Slavnosti a svátky bývaly předělem a také zpestřením nelehkého života plného práce.

Devět duchodních temperamentú – jejich silné a slabé stránky. Je zcela běžné a přirozené, že se v církvi setkáváme s lidmi odlišného duchovního založení a temperamentu. Problém vyvstává v okamžiku, kdy vlastní typ zbožnosti upřednostňujeme a prosazujeme jako ten jediný možný a správný, aniž bychom se seznámili s čímkoli odlišným.Užitečnou pomocí v bourání přesudků nám může být práce Garyho Thomase, která popisuje devět různých duchovních temperamentů, s nimiž se můžeme setkat v církvi – jejich rysy, silné a slabé stránky. Je nanejvýš pravděpodobné, že v jednom či více temperamentech poznáte sami sebe a také způsob, kterým nejpřirozeněji vyjadřujete svůj vztah k Ježíši Kristu.A ať už půjde o jeden temperament či jejich směsici, nejedná se v žádném případě o „náhodu“. Vaše založení je totiž dáno samotným Stvořitelem, jenž vás stvořil s určitým a jedinečným záměrem. Posvátné stezky vám mohou pomoci najít cestu vyjádření svého vztahu k Bohu. Cestu, která vám může přinést osobní růst a větší porozumění druhým lidem.

Uvedení do teologie. Kniha uvádí do tajemství života, smrti a vzkříšení Ježíše Krista, spasitele světa a spasitele člověka. Otevírá před čtenářem hluboký význam Kristova života, jeho skutků a jednání. Seznamuje s historickým vývojem pohledu a názorů na Ježíšovu osobu, prezentuje aktuální problematiku pojetí Ježíše Krista v teologii. Je to kniha prohlubující poznání Ježíše, ale současně nabízející odpovědi na otázky související s jeho osobou.

Jak najít v životě svuj směr. Francouzský katolický kněz se v knize obrací na věřící – křesťany, buddhisty a vyznavače dalších východních duchovních směrů a náboženství – stejně jako na ateisty a snaží se je vést k tomu, aby heslo „Poznej sám sebe a staň se sám sebou“ pochopili a uvedli do vlastního života. Ukazuje (formou rozhovorů se čtenářem, příklady z vlastní dlouholeté praxe i pomocí popsaných cvičení pro jednotlivce a skupiny), jak se postupně zbavit nánosů na naší skutečné podstatě. Jen tak odhalíme, kým jsme, kudy v životě jít a co představuje naše životní štěstí.

Uzdravení duše skrze sjednocení s Kristem. Nestává se často, že bychom našli tak originální a zároveň fundovanou knihu, jako je „Uzdravující Přítomnost“. Je v mnoha ohledech neobvyklá – velice seriozní, přesvědčivá, citilivě a krásně napsaná. A zároveň přináší silné a upřímné sdělení. Leanne Payneová píše především o uzdravení mysli a ducha. V popředí jejího zájmu je Svatost, Bůh světla, pravdy a čistoty. Zároveň nás varuje před falešnými bohy, kteří se nás snaží podvést, zkazit a ochromit. Autorka nás důsledně ujišťuje o tom, že celost přichází spolu s niternou Kristovou přítomností. Leanne Payneová směřuje neomylně ke kořenu celého problému, nezapře ani obrovské odborné znalosti, které získala jednak z osobní zkušenosti a zároveň i z dlouholeté a plodné služby v oblasti psychologického poradenství.

Vybrané kapitoly z dějin a kultury benediktinského řádu. Jedenáct studií zabývajících se historií a kulturou benediktinského řádu. Působení benediktinů bylo pro střední Evropu důležité v mnoha směrech.Díky dochovaným pramenným souborům i hmotným památkám lze sledovat přínos ohromného kulturního dědictví této řehole, která do osudů středoevropské oblasti vstoupila již před tisícem let. Snahou této publikace je upozornit na témata, která stojí poněkud stranou hlavních proudů badatelského zájmu, přestože představují důležité otázky výzkumu orientovaného na benediktinský řád.Autoři tohoto svazku chtěli poukázat na široké spektrum problémů a pramenů a upozornit na to, že svět středověkých benediktinských klášterů představuje velmi výmluvnou a informačně bohatou kapitolu evropské kultury, kterou lze zajímavě sledovat prostřednictvím světeckých životů a související hmotné i duchovní kultury.

Příběh Růženy Vackové. Co má větší cenu:žít v bezpečném závětří, ovšem za cenu kompromisů, nebo si stát odvážně za svým a uchovat si čisté svědomí?Kolikrát ve 20. století stáli lidé v Československu před touto volbou?Pro Růženu Vackovou ale otázka takto vůbec nestála. Neochotu přistoupit na kompromis dokázala tato univerzitní profesorka už za nacistické okupace, kdy byla za účast v odboji odsouzena k smrti. A znovu po únoru 1948, kdy ji soud poslal za mříže na dvaadvacet let za „špionáž ve prospěch Vatikánu“. V komunistických věznicích nakonec prožila 15 let. Přesto je její jméno veřejnosti málo známé.Román Trestankyně přibližuje její život na pozadí „šťastného“ 20. století.

Prvních jedenáct kapitol Bible patří k nejznámějším biblickým pasážím. Není proto divu, že o příbězích popisujících stvoření, konflikt Kaina a Ábela, potopu a stavbu babylónské věže existuje tolik falešných domněnek a roztodivných interpretací. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč rozhlasový redaktor Petr Vaďura požádal biblistu Jiřího Beneše, vedoucího katedry biblických studií na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, aby spolu hovořili o tom, co říká samotný hebrejský text. Beneš text překládá a vykládá tak, že se čtenáři stávají přímými účastníky dění. Nezabývá se zde textovou kritikou, nezkoumá, kdo texty napsal a jakými úpravami prošly. Jeho výklady jsou vedeny citem pro existenciální situaci dnešního člověka, takže posluchač se stává jednou z postav vyprávěného biblického příběhu. Kniha proto nepodává jen informace, ale především zve k oslovení a zásahu hluboko v lidském nitru.

Četba k přípravě na 1150. výročí příchodu slovanské misie na Velkou Moravu. Brožurka vydávaná k přípravám na 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu.

Církevní dějiny II.. Doba osvícenství, romantismu a s nimi spojeného národního obrození znamená mimo jiné i odklon od tradičních náboženských hodnot, konkrétně těch, které byly preferovány pobělohorským protireformačním katolicismem a barokní kulturou. Tato linie je zřejmá v literatuře, ve filozofii, dokonce i v katolické teologii. Nejlépe a nejvýstižněji však ilustruje celý tento vývoj české obrozenecké divadlo. Jsem přesvědčen, že repertoár divadelních her, jejich obsah, dialogy a monology jednotlivých postav vypoví o skutečné atmosféře doby víc než studium úředních pramenů a knižních děl.